Knihy Grahama Greena jsou plné absurdity a beznaděje, napětí, politiky i náboženství. Jeho osobní život by se dal charakterizovat podobně. Přinášíme 5 zajímavostí o Grahamu Greenovi.
Graham Greene měl netradiční zálibu. Zdroj: sxc.hu
Anglický spisovatel Graham Greene se ve svém díle zabýval hlavně lidskou nedokonalostí. Proslavil se románem o mladém zločinci Brightonský špalek, pokračoval příběhem o knězi-alkoholikovi Moc a sláva a psychologickým románem Jádro věci. V těchto knihách se silně projevilo Greenovo katolictví, zabývají se totiž neschopností dodržet ideály. Vedle vážných děl napsal řadu oddechových knih, které se ale paradoxně zabývají podobnými tématy.
1. Ruská ruleta
Greenovi rodiče byli citově chladní lidé. Jeho otec zastával funkci ředitele školy, jeho nepopularita se přenesla i na jeho syna. V důsledku toho bylo Greenovo dětství plné osamělosti a nudy.
Tyto pocity mladý Greene řešil bizarním a nebezpečným způsobem. Vzal otcův revolver, vložil do něj náboj, roztočil, přiložil ke spánku a stiskl spoušť. Pocity, které zažíval, popsal později jako nesmírnou radost. Tento hazard proto několikrát opakoval, možná právě proto strávil nějaký čas na psychiatrii.
2. MI6
Během druhé světové války pracoval Graham Greene pro MI6, konkrétně jako falešný dvojí agent. Předával zcela smyšlené informace, které měl ve zvyku vymýšlet s jednoduchou učebnicí strategie a starými mapami. Největší hrozbou pro něj paradoxně byli jeho spolupracovníci, kteří ho podezřívali, že je skutečným dvojím agentem, koneckonců jeho přímý nadřízený byl za tuto věc odsouzen.
3. Cestování
Graham Greene po celý život hodně cestoval, a to převážně do tzv. problematických oblastí, zemí stižených válkou, občanskou válkou nebo krutou diktaturou. Mnohokrát navštívil Haiti, Kubu, Panamu, Argentinu a byl také v Africe. Zajímavé jsou i jeho cesty po Evropě, například do Polska se vydal za vrcholného stalinismu.
4. Diktátoři
Ačkoli byl Greene přesvědčený demokrat a zastánce lidských práv, neměl problém stýkat se s představiteli totalitní moci, a to ani s těmi nejvyššími. S panamským diktátorem Omarem Herrerou ho pojilo přátelství, které popsal v knize Setkání s generálem, jež vyvolala mnoho kontroverzí.
5. Graham Greene a Československo
Mezi země, o které se Greene zajímal, patřilo i Československo. Navštívil ho dvakrát, podle svého zvyku v dobách politicky pohnutých, poprvé v únoru 1948 a podruhé v roce 1969.
Graham Greene se sešel i s Václavem Havlem. Foto: Martin Kozák
Greene také podporoval Chartu 77, byl členem jejího mezinárodního výboru a sešel se s Václavem Havlem. Z české kultury ho zaujala kniha Jana Beneše s názvem Druhý dech. O zmíněném díle prohlásil, že je lepší než tematicky podobná a světově proslulá novela Jeden den Ivana Denisoviče.
