Přemýšleli jste někdy nad tím, z čeho je odvozeno pojmenování pro nejvýznamnější křesťanský svátek v roce – Velikonoce a pojmy s nimi spojené? Po přečtení našeho článku budete hned chytřejší.
Slovo Velikonoce (tedy velká noc, popř. velký den), značí den, kdy se slaví Kristovo vzkříšení. Ve staročeštině se Velikonocům říkalo velká noc nebo velikonoc. Ale třeba na Ukrajině se používá označení Velyk den.
Pomlázka, karabáč nebo tatar?
Pomlázka u nás má hned tři názvy, a každý má jiný původ. Označení pomlázka je odvozeno od slova mladý. Pošlehání má magicky přenést jarní sílu na děvčata, má je omladit. Nejdříve se tak zřejmě nazýval zvyk a postupem času se tak začalo říkat i nástroji a také vykoledované odměně.
Karabáč pro změnu pochází z tureckého kyrbač, cesty přijetí a příčiny rozrůznění tohoto slova však nejsou známé. Ve slovenštině se řekne podobně jako u nás, korbáč a stejně také v Polsku, korbacz.
Slovo tatar se používá hlavně ve střední Moravě, ale v etymologickém slovníku jsme ho, bohužel, nenašli. Je možné, že se jedná o metonymii, tedy přenesení podobnosti na základě vnitřní podobnosti. Tataři totiž byli velmi průbojní a své nepřátele bili hlava nehlava.
Zajíček a beránek
Symbol Velikonoc beránek má v etymologii velmi nejasný původ. V této podobě se totiž vyskytuje pouze v češtině. Je tady však jistá podobnost s albánským slovem berr, které znamená ovce, ale případná souvislost je nanejvýš základní a to od vábícího citoslovce.
Zajíček pochází z praslovanského zajecƄ, které nemá jednoznačný výklad, ale pravděpodobně vzniklo z indoevropského slova ģhōinko, což je odvozenina od ģhei-. Znamená to živě se pohybovat, skákat.
Malovaná vajíčka a mazanec
Dalším neodmyslitelným pojmem spojeným s Velikonocemi jsou malovaná vajíčka. Vajíčkům říkáme vejce kvůli praslovanskému aje a zdrobnělině ajƄce. Je příbuzné s německým ei, staroinslandským egg, velšským wy, nebo s latinským ovum.
Malovaná vejce neodmyslitelně patří k velikonočním svátkům.
Všechna tato slova pocházejí z indoevropského o(u)jo- čili vejce, jež se spojuje s indoevropským əṷei- znamenajícím pták.
Dalším slovem, jehož původ vám odtajníme, je mazanec. Jak je jasné, je odvozeno od slovesa mazat. Praslovanské mazati souvisí s německým machen, anglickým make, nebo s bretonským meza (hníst). Vše vzešlo z indoevropského maģ, hníst či lepit.
Tak co, už tušíte, jaká slova spojená s Velikonocemi se objevují pouze v češtině a která k nám přišla z jiných jazyků? Napadá vás ještě nějaké, jehož původ byste chtěli znát? Pokud ano, není nic jednoduššího než si otevřít etymologický slovník.
Zdroj: REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Voznice: LEDA 2001.
