Strečink jako důležitá součást života

Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Strečink

Co je to strečink

Tento výraz má původ z anglického slova „to strech“, což v češtině znamená „protahovat“. Jedná se tedy o způsob, jak správně protáhnout a natáhnout jednotlivé svaly v těle a jak je připravit na fyzickou zátěž, kterou může i překvapivě být obvyklé mytí oken. Ovšem strečink je také vhodný pro každého, kdo si chce udržet svůj pohybový aparát v co nejlepším stavu a to například nenáročným ranním protažením. K tomu, aby i vaše klouby zůstaly pružné a pohyblivé, je zapotřebí ovládání jednoduchých i složitějších natahovacích cviků. Strečink navazuje na jógu, protože je při něm třeba se naučit správně dýchat, myslet na celkové uvolnění a také vnímat vlastní tělo. A v porovnání s gymnastikou, kde se klade důraz na dynamický pohyb, je strečink statickou disciplínou, jejíž cílem je pomalu se dostat do výchozí pozice a nějakou tu dobu v ní setrvat.

Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Další cvik závěrečného protahování

Něco málo k historii

Abychom zcela pochopili potřebu protahování, je důležité si uvědomit, že vlastní mysl a tělo jsou nerozlučnou dvojkou. Budete-li se soustředit pouze sami na sebe, na své tělo a své pocity, tak vám váš organismus vyšle impuls uspokojit potřebu protahování.

První kořeny strečinku sahají až do dávné minulosti. Vrátíme se o dva tisíce let zpátky a zakotvíme v Bangkoku. Už tehdy jsme se mohli setkat s vytesanými sochami, představující lidi v různých protahovacích polohách. Existuje mnoho druhů technik, které umožňují zvýšení pohyblivosti jednotlivých kloubů, a není tomu tak dávno, kdy se těmto technikám věnovala právě neurofyziologie, což je obor v medicíně, zkoumající fyziologii nervové soustavy.

Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Závěrečné protažení

Významné osobnosti a jejich metody

Neurofyziolog Herman Kabat je autorem metody PNF (proprioceptivní nervosvalová facilitace), jejíž základem je usnadnění pohybu pomocí signalizací z vlastního těla, z kloubních, kožních a svalových receptorů, při níž dochází k maximálnímu protažení svalů a to pomalými a postupnými pohyby.

Laurenc Holt na tuto metodu navazoval a takřka ji přepracoval, až se zasloužil o vznik nové techniky nazývané „Vědecký strečink pro sport“ a v roce 1971 se dokonce potvrdila i její efektivita. Zajímá vás jak metoda PNF vlastně funguje?

• V posazení, kdy je sval maximálně protažen je potřeba vydržet v napětí cca 20 vteřin,
• následné  uvolnění svalu trvá kolem 5 vteřin,
• na závěr se procvičovaný sval opět protáhne a to alespoň na 30 vteřin.

Opakování je matka moudrosti, a proto se celý tento proces provádí dvakrát za sebou, aby nabyl toho pravého účinku.

Avšak nejznámější a nejpoužívanější způsob strečinku zpracoval Bob Andersen a je znám pod termínem fázový strečink. Tato metoda klade důraz na správné dýchání, vychází z jógy a jejím hlavním cílem je udržení si dobré fyzické kondice. Protahování svalů v různých pozicích vede k dosažení maximálního ohnutí, natažení či rotace. Proces protahování sepsal Anderson do tří fází, kdy první dvě nevyvolávají na rozdíl od třetí bolest:

1. fáze: Najděte lehké napětí a vydržte v něm 10-30 vteřin bez žádného kmitání. Pomalu napětí zvyšujte, zachovejte pozici a napětí opět lehce snižujte.
2. fáze: Představuje střední napětí, kterým se uzavírala první fáze a v tomto napětí se snažte setrvat 10-30 vteřin. Nyní působíte na zvýšení pohyblivosti.
3. fáze: Znázorňuje přepětí nebo přílišné napětí, které působí bolest, a proto byste k němu nikdy neměli dospět.

V tomto článku jsem Vám přiblížila, co to vlastně strečink je a nyní se společně se mnou těšte na pokračování, ve kterém vám popíšu konkrétní protahovací cviky.