Recenze: Transmetropolitan 2. Trochu jiná novinařina podruhé
Spider Jerusalem se v minulém sborníku vrátil do Města, aby mohl opět začít psát a splnit tak kontrakty podepsané se svým vydavatelem. Byli jsme svědky jeho první sloupku po návratu. Viděli jsme na vlastní oči, co je Spider zač a proč se stal ještě za svého života chodící legendou. Viděli jsme Město. To všechno nás polehoučku, alespoň částečně připravilo na to, co přijde v budoucnu. A ono to přišlo.
Druhý sborník Jerusalemových příběhů, z pera Warrena Ellise a tužky Daricka Robertsona pokračuje na stejně vlně, jako ten první. Ovšem pouhé pokračování ve vyjetých kolejích by jenom tak neobstálo. Ellis proto rozvíjí svůj svět, ve kterém si díky sci-fi prostředí může dělat, co chce, a úplně se utrhnout ze řetězu. Tentokráte ještě lépe než minule.
>> Kupte si komiks Transmetropolitan 2: Život je pes za 355 Kč <<
A o co tedy jde? Spiderova asistenka je na zhroucení, jelikož její přítel se chce nechat proměnit na něco jako inteligentní virus. Jeden z novinářových dalších sloupků se týká rezervací, kterých je ve Městě více než dost, ale nikdo do nich nechodí, a v neposlední řadě Spiderovi unesou ženu (přesněji řečeno její hibernovanou hlavu), několik lidí (a nejenom těch) se ho pokusí zabít a půjde po něm slintající policejní buldog, který s ním má nevyřízený účet z minulosti (ani nechtějte vědět jaký). To vše opět doplněno zajímavými vedlejšími epizodkami a prostředím Města, ve kterém vám i vaše rohožka může nadávat se silným mexickým akcentem.
Ellis však tyhle situace, stejně jako mnoho dalších podnětů a příběhů, využívá k úvahám nad tím, jak daleko je člověk ještě člověkem a co je ochoten udělat pro svou svobodu, o tom, jaký a jak hluboký mají smysl tradice a kultury a zdali stojí za to je udržovat. K úvahám o minulosti a o tom proč a jestli vůbec chtít žít více, než nám bylo biologickými hodinami vyměřeno nebo o úloze člověka v přetechnizované společnosti. Za bizarními, brutálními scénami plnými černého humoru se tak skrývají i myšlenky dovedené přesně do toho bodu, kdy nám autor předkládá určitou myšlenku a my si na ni můžeme vytvořit vlastní názor, aniž by nám okatě nutil vlastní řešení. Zkrátka otevře knihu končící volnými stranami a je jenom na nás, zdali vezmeme pero a začneme do ní psát.
Stále je to však ten samý svět, to samé barevné Město a ten samý novinářský pošuk. Darick Robertson znovu ukazuje své kreslířské umění a některé stránky bych si zfleku vyvěsil doma na zeď jako plakát. Opět ožívá ujetá společnost, ve které máte v chodníku zabudované obrazovky nabízející vám erotické služby, u kterých by vás nikdy ani nenapadlo, že by mohly být praktikovatelné, ve které koně mohou díky speciálním přístrojům mluvit a kde máte docela průšvih, když někoho v sebeobraně zabijete a nejste pojištění.
Zkrátka a dobře, druhý Transmetropolitan pokračuje a rozvíjí to, čím začal v prvním sborníku. Tentokrát ještě trochu více do hloubky, uvolněněji a opět zcela na jedničku. Jestli se vám líbil první sborník, neváhejte ani vteřinu, jelikož to vážně stojí za to. A mimo jiné uvidíte co dělat, když se před vámi objeví bezhlavé dítě a začne prohlašovat, že jste jeho otec.
Název originálu: Transmetropolitan 7-12
Český název: Transmetropolitan 2: Život je pes
Autor: Warren Ellis
Překlad: Darek Šmíd
Kresba: Darick Robertson
Počet stran: 144
Vydal: BB Art, Praha 2010
Hodnocení: ***** (100 %)
