4 fotky 
Hra Viliama Klimáčka si po dva roky drží pevné postavení v Divadle v Celetné. Jeho kouzlo spočívá především v situačním dialogu jedné rodiny a v reálném pohledu na komunismus bez sentimentálního pathosu.
Rodina má problém, velký problém. Zdroj: Michal Hladík, Divadlo v Celetné
Neustálá zásobárna seriálů, filmů a pořadů, které se vracejí zpět v čase, jakoby jiná doba ani neexistovala, zabírají ve velké míře místo v televizních programech. Stejně se vždy najde další pokušitel, který si nedá říct. Texty Viliama Klimáčka patří mezi světlé výjimky, které se sice vracejí, ale tu stránku ach, to byla skvělá doba vynechávají.
Inscenaci Komunismus jsem měla šanci vidět před rokem v podání zlínského souboru. Popravdě jsem tento kousek odsoudila a zavrhla celý text. Nedávno jsem se ke Klimáčkovi vrátila a zjistila, že jsem se ukvapila. Text za fiasko divadelního zpracování nemohl. Díky Divadlu v Celetné jsem si mohla naplno užít slovní balet s hereckými výkony přirozenějšími než realita sama.
Chlebíčky a jednohubky milujeme dodnes
Jednoduchý příběh o rodinném tajemství, rodinné soudržnosti, rodinných vztazích, prostě o rodině. Rodina je základ státu, a to v jakékoli době. Inscenace nechává diváky v melancholické jistotě, že vše plyne ruku v ruce se spokojeností přítomných. Do poslední chvíle šponuje dopad hříchů, které přítomnost neodpouští. Aniž by přetáhl únosnou míru, přesně kouskuje a servíruje fakta, aby si mohl divák neustále přetvářet názor na jednotlivé postavy.
Čtěte také: Klimáček patří mezi oblíbené autory českých divadel
Dnes už pro mnoho lidí nepředstavitelné situace, do nichž se mohl dostat kdokoli, Klimáček popisuje bez obhajoby lidí vzhledem k době. Servíruje vše tak přirozeně, že nenaleznete smítko sentimentu, jak se mnohdy stává. Celou nit jasně udržel Filip Nuckolls, jenž se chopil režie a veškerou dějovou linku s důvěrou zanechal především na hercích.
Herecky vyváženou a vzájemně propojenou energii cítíte díky intimnímu pohledu do soukromí rodinného kruhu. Přeměna charakterů se odehrává v rámci lehkých nuancí. Zpočátku nevýrazné mamince (Marcela Holubcová) na konci představení nevěříte, že zdrcenou ženu pouze hraje. Pro ty, kteří neznají Jakuba Špalka, jeho velmi osobitou dikci a polohu hlasu, může být jeho herectví velmi podivnou hrou s diváky. Pokud si na tento styl zvyknete, přijde vám přirozené jej přijímat.
V jednom bytě vás všichni slyší, i sousedi
Obdivuji herce, kteří se umí vymanit z komerce a z určité škatulky, do níž se dostanou, ať už díky sobě či společnosti. Matouš Ruml mezi takové herce patří. Jeden by řekl, že se doživotně stane puberťákem z Comebacku, v Komunismu si ale užíval roli syna. V tomto sympatickém herci se však skrývá více talentu.
Malé srovnání na závěr. Dobrý text nezaručuje vždy dobrou inscenaci. Já jsem se svého omylu dopustila a nechala se oklamat. Texty Viliama Klimáčka patří k těm strukturově propracovaným a dobře čitelným, i když je čtete přímo z papíru. Výlet do minulosti v jeho zpracování by bylo na škodu propást.
Komunismus
Divadlo v Celetné
Autor: Viliam Klimáček
Režie: Filip Nuckolls
Hrají: Jakub Špalek, Marcela Holubcová, Matouš Ruml, František Kreuzmann/Tomáš Kanger, Lukáš Jůza
Hodnocení: 70 %
