!Aktuálně!Průměr DPH na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5 až 6%. Se započítáním všech zemí EU 7,6%. Osm zemí EU má na knihy dokonce speciální sazbu, která je zdaněním řadí například i pod potraviny nebo léky. U nás je DPH na knihy v současnosti 10%, ale vláda zamýšlí zvýšit sazbu na 19%. Tímto v historii bezprecedentním skokem se propadneme téměř až na samotné dno Evropy, přiblížíme se Bulharsku, kde je sazba DPH na knihy 20%. Půjde naše země západoevropskou, anebo bulharskou cestou?
Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Stále jednoznačněji se v souvislosti s důchodovou reformou mluví o zvýšení nižší sazby DPH z 10% na 19%, a to bez výjimky. Takto získané prostředky mají financovat propad v příjmech z odvodů na sociální pojištění.
Paralelně s tím se v souvislosti s neúspěchem českých žáků v mezinárodním srovnání mluví o alarmujícím poklesu úrovně vzdělání a v neposlední řadě také o nedostatečné schopnosti žáků rozumět psanému slovu.
Rádi bychom s největším možným důrazem upozornili, že zvýšení sazby DPH na knihy povede ke skutečné devastaci knižního trhu, k likvidaci nakladatelů, kteří vydávají i nekomerční literaturu, a k snížení dostupnosti knih pro veřejnost. Ekonomická klišé o tom, že subjekty trhu zvýšení snadno absorbují, promítnou částečně do cen a částečně si sníží marži, tady neobstojí.
Proč: Knižní trh už řadu let v podstatě stagnuje – a to v dobrém i špatném smyslu. Celkový finanční obrat neroste ani neklesá. Neexistuje žádný způsob, jak tento obrat knižního trhu zvýšit. Ve výsledku to tedy znamená, že nakladatelé a knihkupci budou při zvýšení DPH dodatečně zdaněni z obratu sazbou 9%. A to je připraví prakticky o veškerý zisk a tedy i o důvod jejich činnosti.
Doprovodným jevem zvýšení sazby DPH bude také pokles celkového počtu prodaných výtisků. Mnoho titulů pak vůbec nebude možné vydat, neboť vydání knih je podmíněno minimálním počtem výtisků, na který potom zejména hodnotné tituly nedosáhnou.
A co z toho bude mít státní rozpočet? Při odhadovaném obratu knižního trhu 8 miliard se jedná o 720 milionů. Vzhledem k poklesu zisku nakladatelů se ale sníží odvody daně z příjmu u těchto subjektů. Část zaměstnanců přijde o práci, autoři a překladatelé o část honorářů, polygrafický průmysl o část zakázek. Výsledný dopad na státní rozpočet tak bude pravděpodobně nulový.
Ale jaké to bude mít důsledky pro vzdělanost a kulturu národa? A jak je možné, že právě u nás v České republice, v zemi s bohatou kulturní tradicí, zcela dominují ekonomická témata nad kulturními? Jak je možné, že politická reprezentace nemá zájem dát kultuře a vzdělání prioritu? (Je konec konců doloženo, že vzdělanost má i pozitivní dopady ekonomické – vede k prosperitě, k uvědomělému jednání, k zdravějšímu životnímu stylu atd). Není přece náhoda, že tak mocná a bohatá země, jako je Velká Británie, jejíž knižní trh je mnohonásobně větší než ten náš, má na knihy nulovou sazbu DPH. A nikdo tam neuvažuje
o jejím zrušení. Podobně ostatní země, jak je z přiložené tabulky zřejmé. Nutnost chránit a podporovat vydávání knih formou nižší sazby DPH, anebo dokonce formou speciální výjimky, je v Evropě všeobecně sdílená. Vysokou sazbu na knihy má v Evropě pouze Dánsko a Bulharsko (kde knižní trh prakticky neexistuje). Ba ani v Rusku DPH na knihy nepřesahuje 10%. Česká republika se tak stane osamoceným ostrovem nekulturnosti v samotném srdci Evropy.
Máme nakročeno na bulharskou cestu. Jistě, knižní trh zcela nezanikne. Mnohem spíš však přežije literatura komerční než literatura hodnotná. Hodnotná původní literatura pro děti, která vzhledem k vysokým vstupním nákladům živoří už dnes, zanikne zcela určitě.
A tak se ptáme: Najde se mezi politickou reprezentací země někdo, kdo se za českou vzdělanost a kulturu postaví?
Martin Vopěnka (nakladatel a spisovatel)
Michal Rybka (nakladatel)
Pavel Nýč (nakladatel)
Dopis byl zveřejněn v nezkrácené podobě.
