Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Fyzika nemožného. Když science fiction není zase tak nereálná

Redakce

Redakce

26. 7. 2010

Pokročilá věda se nedá rozlišit od magie. Pokud vezmeme tento citát slavného autora sci-fi, Artura C. Clarka, doslova, již brzy bychom mohli žít ve světě plném kouzel a zázraků. Kniha Fyzika nemožného předkládá důkazy o vědeckém pokroku na poli nejnovějších technologií. Už dnes dokáží vědci přeměnit olovo ve zlato.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Plášť neviditelnosti, teleportační kruhy, roboti zaměnitelní s lidmi a vesmírné lodě letící rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Klasický výčet fantaskních vynálezů, jež odnepaměti patří ke každému správnému sci-fi, řeknete si. Ale již pro naše potomky (či potomky našich potomků) to mohou být věci, se kterými se budou setkávat dennodenně. Profesor teoretické fyziky na City College of New York, Michio Kaku, který napsal už několik knih o astrofyzice a einsteinovském pojetí vesmíru (vydané i v českém překladu), se podíval na několik fantastických propriet a jevů a shrnul jejich historii, současný pokrok, a předpokládaný vývoj do jedné knihy.

Ještě před sto lety považovali vědci věci, kterými dnes člověk běžně disponuje (laser, televize či počítače), za nemožné. Stejně tak dnes existuje mnoho zdánlivých nemožností. Kaku tyto nemožnosti shrnuje do tří skupin:

  • Nemožnosti I. řádu – ty jsou uskutečnitelné již v dohledné budoucnosti (horizontu desítek až stovek let) a patří sem vynálezy zmiňované v úvodu.
  • Nemožnosti II. řádu – k jejich uskutečnění je třeba sil, které však zatím lidstvo nemá k dispozici; sem lze zařadit stroj času či nadsvětelnou rychlost.
  • Nemožnosti III. řádu – přímo porušují námi chápané fyzikální zákony, které bychom museli od celého základu změnit; jde o perpetuum mobile a jasnovidectví.
  • Autor každou kapitolu začíná několika citacemi a nástinem probíraného jevu nebo vynálezu v různých literárních nebo filmových zpracováních. Následují popisy problémů, které brání v samotném vynalezení či jak postupuje vědecké bádání. Každá věc se dá vyřešit několika způsoby, a i zde Kaku postupně prochází různé způsoby řešení. V závěru vždy vývoj hodnotí a dodává svůj výhled do budoucna.

    Způsob, jakým zde Kaku pojednává o vědě, je nicméně zvláštní. Úvod s odkazy na různé Star Treky a další populární kulturu naznačuje, že se zde bude zabývat vědou na dost triviální a obecně srozumitelné úrovni. Hned další výklad se ale zabývá poměrně složitou fyzikou, kde jsou základní pojmy někdy vysvětleny možná až do přílišných detailů, a někdy naopak vůbec. Navíc, přestože je většina problémů vysvětlována co možná nejobrazněji a na příkladech, čtenář často potřebuje velkou dávku imaginace, aby pochytil podstatu věci. Ve výsledku tak vzniká poměrně zvláštní křivka neustále oscilující mezi populárně vědeckou literaturou a hutným vědeckým pojednáním.

    Fyzika nemožného představuje dost zajímavý titul, který by si měl každý, kdo se zajímá o svět pohledem fyziky přečíst. K úplnému pochopení a chytání se v textu doporučuji znalosti fyziky aspoň na středoškolské úrovni. Přes několik vad na kráse v ne úplné vyváženosti odbornosti se jedná o jedinečnou knihu, která nadevše vyniká, spíše než svým zpracování, svým obsahem a sdělením.

    Název originálu: Physics of the Impossible
    Český název: Fyzika nemožného
    Autor: Michio Kaku
    Počet stran: 292
    Vazba: vázaná
    Vydalo: Argo / Dokořán, Praha 2010
    Doporučená cena: 399 Kč

    Hodnocení: **** (80%)

    Ohodnoťte tento článek:
    0
    Právě čtete

    Fyzika nemožného. Když science fiction není zase tak nereálná