Čtenářské návyky a lásku ke knihám ovlivňuje celá řada faktorů. Kromě povahy každého či každé z nás má vliv také rodinné zázemí či prostředí, ze kterého pocházíme. Dokazují to i nedávné průzkumy. A co o nás a našem čtení prozradily?
Čtěte dětem od útlého věku, budou mít šťastnější život, radí výzkum. FOTO: Martin Koubek, Topzine.cz
V loňském roce proběhl ve Velké Británii národní průzkum čtenářských návyků dospělé populace (v originále Booktrust Reading Habits – A national survey of reading habits and attitudes to books among adults in England). Nezávislá britská charitativní organizace Booktrust, která výzkum iniciovala, se již od roku 1992 snaží přiblížit lidem výhody čtení. Svou činností inspirovala podobné programy ve více než 20 zemích světa. Šíření možnosti číst je podle organizace Booktrust jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit chudobu.
Zmiňovaný výzkum se zaměřil na čtenářské návyky 1500 dospělých osob z různých regionů Anglie, se kterými autoři výzkumu vedli telefonické rozhovory. Zkoumali tak vztah mezi postoji ke čtení a demografickými faktory.
Výsledky zkoumání
Co šetření ukázalo? Výsledky výzkumu prováděného společností DJS ukazují, že značná část zkoumané populace má ke čtení kladný vztah. Zhruba 76 % respondentů zastává názor, že čtení zlepšuje jejich život a pomáhá jim cítit se dobře.
Více než polovina respondentů vlastní přes padesát knih. Pouze 10 % dává přednost e-knihám před papírovou knihou. Na druhou stranu téměř 18 % dotázaných uvedlo, že téměř nikdy nečtou knihy. Skoro polovina dotázaných Angličanů totiž dává přednost televizním programům, počítačům či DVD.
Zejména mladí lidé upřednostňují internet a sociální sítě. Více než polovina respondentů věří, že internet v příštích 20 letech nahradí knihy úplně. Výsledek šetření poukázal na potřebu rozšířit iniciativy na podporu četby lidí ze znevýhodněných oblastí a také četby dětí již od útlého věku
Kdo čte více?
Výzkum také poukázal na kulturní odlišnosti ve Velké Británii. Příslušníci vyšší sociálně-ekonomické skupiny podle všeho čtou častěji. Někteří odborníci považují právě tuto diferenci za překážku sociální mobility. Ti, kteří nečetli nikdy nebo zřídka žijí dle průzkumu zpravidla v chudých oblastech a mají nižší úroveň kvalifikace.
Lidé, kteří čtou pravidelně, jsou v průměru více spokojeni se svým životem, cítí se šťastnější a lze předpokládat, že jsou i úspěšnější v práci. Pravidelní čtenáři pocházejí nejčastěji z oblastí s lepšími životními podmínkami, zatímco respondenti, kteří knihy nečtou, zpravidla žijí v místech potýkajících se s nedostatkem a chudobou.
A kolik knih za měsíc přečtete vy? FOTO: Martin Koubek, Topzine.cz
Vyšlo také najevo, že ve všech věkových skupinách čtou častěji ženy, zatímco muži přiznávají, že jim knihy připadají nudné a čtou pouze to, co je nějak osobně zajímá. Důležitou roli v přístupu k četbě hraje také věk a zaměstnání. Lidé ve věku nad 60 let v důchodu mají pochopitelně více volného času na čtení. Ostatní věkové skupiny by dle zaznamenaných odpovědí chtěli číst více, ale jsou až příliš zaneprázdnění a na knihy nemají čas.
Podstatným faktorem v přístupu ke knihám je fakt, zda člověku rodiče odmala četli. Z výzkumu vyplývá, že respondenti, jejichž rodiče v nich od dětství vzbuzovali zájem o čtení, našli ke knihám v době dospívání a dospělosti cestu snadněji. Podpora čtení a lásky ke knihám od útlého věku je velmi důležitá. Průzkum ukázal, že až 28 % dospělých čte svým dětem knihy každý den a 22 % alespoň jednou týdně.
Odborníci se shodují, že pravidelnou četbou mohou rodiče zajistit svým dětem lepší start do života. Lidé, kteří byli v dětství vedeni k četbě, budou zřejmě číst raději a povedou k tomu následně i své potomky.
Průzkumy čtenářství u nás
Obdobné výzkumy probíhají také v České republice. V roce 2013 například proběhl výzkum Čtenáři a čtení v České republice, který organizoval Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Národní knihovnou. Výzkum se zaměřil na obyvatele České republiky starší 15 let. Z výzkumu vyplynulo, že 84 % Čechů přečte za rok aspoň jednu knihu.
Nejoblíbenějším autorem u nás je Michal Viewegh. Za nejoblíbenější knihu označili respondenti Babičku, na druhém místě se umístil Harry Potter a na třetím pak erotická trilogie Padesát odstínů šedi. Tento výsledek jen dokazuje čtenářskou rozmanitost, která v České republice panuje.
Připravila Simona Hencová.
