6 fotek 
O Romech se zřídkakdy mluví jinak, než jako o těch méně přizpůsobivých občanech. O přizpůsobování jeden druhému byl měl ale být i Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace, který každoročně připadá na 21. března. K této příležitosti jsme proto vybrali pět filmů o Romech (neboli česky cikánech), které se snaží stírat kulturní rozdíly nebo poukázat na to, že i Romové se mohou stát pouhou obětí situace.
Růžové sny
Snímek ze slovenského kraje tady zabrnkal na romantickou strunu ve stylu Romea a Julie. Pošťák Jakub se zamiluje do krásné Jolanky, která si ze všeho nejvíc přeje opustit romskou komunitu a žít jinak, než všechny ostatní ženy v její rodině. Jakub paradoxně touží po tom, co už Jolanka má – po svobodě a nevázaném veselém životě.
Pár se musí ke své lásce probojovat přes nepřejícnost okolí, kulturní rozdíly i rozdílné představy o životě, aby nakonec oba zjistili, že společně svých snů nikdy nedosáhnou. Jakub se vrací k rozpustilému životu a Jolanka zpět do romské komunity, ani jeden z nich se ale svých růžových snů o budoucnosti nechce vzdát.
Kdo se bojí, utíká
Mladý učitel se po válce přestěhuje na pohraničí, kde žijí převážně romské děti. Záhy zjišťuje, že to s jejich pravidelnou docházkou nebude tak horké, a tak se snaží dělat maximum pro to, aby je přiměl se vzdělávat. Že se nejspíš nebude jednat o nejjednodušší úkol mu pravděpodobně dojde ve chvíli, kdy se pokouší promluvit s jejich rodiči a jeden z nich mu začne mávat hořící pochodní před obličejem.
Na námět románu Na cikánské stezce tak vzniklo ve výsledku melancholicky laděné drama o tom, jak se polovina rodin sice odstěhovala, ale aspoň ta druhá tady zůstala, aby mohla pravidelně chodit do školy a pokusila se na vesnici vylepšit obraz Romů. Nechybí dokonce ani dojemná scéna, v níž romské děti zpívají svému učiteli pod okny.
Pavel Kříž se nebojí, ani neutíká. Snaží se malé Romy vést k lepšímu vzdělání, než mají jejich rodiče. Zdroj: youtube.com
Cigán
Původním plánem bylo přepracování Hamleta do romské podoby, nakonec se však zachovaly jen některé prvky a režisér se nechal inspirovat reálnějšími náměty. Film ze slovensko-české produkce se z větší části odehrává v romském jazyce a mapuje osud čtrnáctiletého Adama, kterému zabili otce – bez svědků, bez důkazů, beze stopy.
Adamova matka se snaží svou rodinu zabezpečit tím, že si vezme bratra zesnulého, ten ale brzy Adama i další sourozence vtáhne do víru pochybných obchodů a při jedné krádeži je také chytí policie. Adamovi se postupně hroutí svět, přichází o životní jistotu v podobě rodiny, o svou lásku Julku i milovaný box. Bohužel, když při hádce s otčímem zjistí, kdo za vraždou jeho otce stojí, nechá se až příliš unést emocemi a oplácí stejnou mincí.
Je to jen vítr
Maďarský snímek vznikl jako reakce na události z roku 2008, kdy bylo během rasových útoků na romskou komunitu kromě pětadvaceti zraněných také zabito šest Romů, z toho dvě děti. Je to jen vítr zůstal upomínkou na útoky, kdy pachatelé zapalovali domy a neváhali vytáhnout brokovnice na rodiny, které se z hořících domů snažily dostat.
Vítr zde signalizuje hrozící nebezpečí, které obchází okolo vesnice. Malý Rio vyslechne rozhovor dvou policistů, z něhož je patrné, že neví, jak vesnici ochránit. Zatímco zbytek romské kolonie se snaží své obavy maskovat rutinní prací okolo domácnosti, Rio se prozřetelně připravuje na brzký útok.
Je to jen vítr. Někteří se snaží takto odůvodnit číhající nebezpečí a svůj strach maskují tvrdou prací. Zdroj: Artcam
Roming
Úsměvná road movie vypráví příběh, kde se historické období dohodnutých sňatků přenáší do 21. století. Když se Roman před lety dohodl se svým kamarádem, že si jeho syn Jura jednou vezme jeho dceru, nejspíš by ho nenapadlo, že k tomu opravdu dojde.
Když ale přijde ze Slovenska dopis, že je nevěsta plnoletá a čeká na ženicha, je nucen svého syna odtrhnout od své blond přítelkyně a přes jeho protesty ho vzít na menší výlet. Pod povrchem místy nepochopitelného humoru a pořádné spršky sprostých slov se pak kromě pátrání po nevěstě dočkáme i pátrání po vlastních kořenech samotného Jury.
