5 fotek 
Asi každý z nás zná víkendové návštěvy hradů a zámků. Ale co třeba příjemná procházka po rozlehlé, více než dva tisíce let staré akropoli? Navštivte keltské oppidum Stradonice nedaleko Nižboru!
Pohled na oppidum Stradonice, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz
Přesně takovou procházku si můžete užít jen pár desítek kilometrů za Prahou. O jakém místě mluvím? Jedná se o keltské oppidum Stradonice, nedaleko Nižboru. Místo v dnešní době spojované především s oslavou svátku Beltain, který tam nadšení zájemci o archeologii a historii slaví.
Co je to oppidum?
Keltové, druidi a jejich svátky – to jsou pojmy, které široké veřejnosti nejsou neznámé. Co to ale vlastně oppidum je? Archeologové většinou používají víceslovný opis, obecněji můžeme říci, že se jedná o protourbání centra, která vykazují některé shodné rysy. Hlavní je zařazení do určitého časového horizontu (2. – 1. st. př. n. l.), plocha oppida bývá v rozmezí 25 – 90 ha, dále výrazné opevnění hradbami a příkopy, několik náročněji konstruovaných bran, výrazná dvorcová zástavba, koncentrovaná specializovaná výroba a především – centrum obchodu a směny v dané oblasti.
Stradonické oppidum
Téměř celá plocha oppida se nachází na vrchu Hradiště, na pravém břehu Berounky mezi Stradonicemi a Nižborem. Po zastávce v Informačním centru keltské kultury na zámku v Nižboru se můžete vydat přímo na oppidum. Stradonice jsou součástí obce Nižbor a od zámku jsou vzdálené jen cca 1,5 km.Ve Stradonicích se necháte vést turistickou značkou a u kostela opustíte silnici. Prostor bývalého oppida se rozprostírá nad vsí.
Vnitřní prostor oppida, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz
Oppidum zabírá plochu asi 90,3 ha, rozdělenou na akropoli a předhradí. Předpokládány jsou čtyři brány, jedna z nich byla dokonce zdvojená. Vnitřní prostor oppida byl zastavěn, archeologickým výzkumem je doložena zástavba v podobě dvorců, tj. jednotlivé domy a hospodářské stavení byly uspořádány do větších či menších ohrazených dvorců. Jednotlivé dvorce byly odděleny volným prostorem.
Bohužel dnešní návštěvník vidí z bývalého oppida jen relikty. V rámci areálu oppida jsou informační cedule, které návštěvníka seznamují s výsledky archeologického výzkumu. V terénu jsou nejvíce patrné terénní vlny, které dokládají pozůstatky opevnění oppida, tj. valů, příkopů. Návštěvník je vidí hlavně při vstupu do areálu – ony trávou porostlé kopečky a zarostlé příkopy.
Keltské ražby, Zdroj: Hana Chytrá, Topzine.cz
Lesk a sláva oppida
Bezesporu nejznámější české oppidum má již téměř dvousetletou historii. Objev pokladu zlatých mincí v roce 1877 rozpoutal zlatou horečku a skoro celá plocha vrchu byla lovci pokladů a archeology amatéry rozryta a ztracena pro budoucí výzkum.
I přesto máme z oppida neuvěřitelné množství nálezů, počet přesahuje 100 000 kusů. Jedná se hlavně o doklady řemesel na oppidu – hrnčířství, slévačství, kovářství či výrobci šperků. Samostatnou kapitolu tvoří početné nálezy keltských mincí – zlatých duhovek a stříbrných ražeb. Odhadem se jich našlo několik tisíc, opět velké množství skončilo na tzv. černém trhu, bylo rozprodáno do zahraničí, či skončilo v soukromých sbírkách. Dále evidujeme skoro tisíc nádherných spon z drahých kovů, kovové a skleněné šperky (korálky, náramky) a importované zboží z území římského impéria.
