Nedávné rozhodnutí zrušit některá gymnázia v jihomoravském kraji s sebou přineslo spustu nevole. Inovace by znamenala, že školy přijmou o 330 studentů méně. Školy argumentují tím, že by redukce osmiletých tříd mohla způsobit nakonec jejich faktický zánik. Řada protestů donutila hejtmana Michala Haška (ČSSD) k odkladu rozhodnutí a širší diskuzi s veřejností. Gymnázia však vyhráno nemají.
Některé tabule zůstanou prázdné, Zdroj: sxc.hu
Plánované rušení se vztahuje na gymnázium v Brně, Šlapanicích, Blansku, Zastávce, Židlochovicích, Hustopečích, Hodoníně, Bučovicích, Moravském Krumlově, ve Znojmě a ve Strážnici. Školy se k rozhodnutí staví vesměs negativně a snaží se apelovat na příslušné orgány, aby osmileté třídy zůstaly zachovány. Činí tak prostřednictvím petic, dopisů radním jihomoravského kraje nebo třeba pomocí protestních skupin na Facebooku, kam jsou mimo jiné vkládány i elektronické verze petic.
Důvodů proti rušení se uvádí několik. Jako hlavní je dostupnost ke škole a šance na uplatnění pro talentované děti. Důležitá je i možnost nechat vyrůstat dítě v prostředí jemu bližším, neovlivněným velkými rozdíly mezi spolužáky na základní škole. Dále dlouholeté tradice existence škol a nepochopení nad tím, proč musí být rušeny třídy právě v jejich škole, ale hlavně strach o to, že by rušení nakonec způsobilo zánik samotných institucí kvůli nedostatku financí na provoz.
Purkyňovo gymnázium ve Strážnici, kde je pouze jedna osmiletá třída s několikaletou tradicí, adresovala dopis přímo Haškovi. „Vnímáme tento krok jako snížení úrovně středního vzdělávání v okrese Hodonín, protože různé ukazatele i naše dlouholeté zkušenosti dokládají jednoznačně vyšší kvalitu absolventů víceletých gymnázií ve srovnání s čtyřletým studiem,“ píše se v něm. Politici zase zdůrazňují, že gymnázia ztratila status skutečně výběrových škol pro tři procenta nejtalentovanějších dětí.
Ilustrační foto, FOTO: Martin Koubek, Topzine.cz
Strážnické gymnázium dlouhou dobu poskytuje studijní místa pro obyvatele nejen Strážnice a okolí, ale hlavně Horňácka, tvořeného několika malými vesnicemi. Pokud by byla osmiletá třída zrušena, nadaní žáci by museli dojíždět výrazně delší trasu do nejbližších gymnázií v Kyjově, Uherském Hradišti nebo Hodoníně. Nutno podotknout, že ani Hodonín nemá zrovna růžové vyhlídky do budoucna.
Méně uchazečů znamená vyšší šanci na přijetí, elitní školy už nejsou elitními
Na školu se hlásí méně dětí, takže podmínky přijetí nejsou tolik přísné. „Pokud se dítě nedostane v prvním kole, vypíše se kolo druhé a v jistých případech i třetí. Zájemci se tedy automaticky pohrnou na školu s větší prestiží, na kterou by si za jiných okolností, například při velkém počtu zájemců s lepším prospěchem a šancí lépe zvládnou přijímací zkoušky, netroufli. Školu, kterou by tedy při svých běžných možnostech zvolili, zavrhnou. To potom může vést k situacím, kdy se na výběrové gymnázium dostane žák, jehož prospěch na základní škole patřil k průměrnému,“ konstatují někteří učitelé a bojí se, že o své žáky tak definitivně přijdou.
Podobná situace nastala také v Mimoni u České Lípy, kde chtějí zdejší školu sloučit právě s tou, co se nachází v nedaleké České Lípě. Studenti se rozhodli protestovat kromě petice i obléháním školy, a to klidně i přes noc. Ostatně protestní iniciativa částečně zabrala.
Hejtman Michal Hašek pro tento rok rušení odkládá s tím, že by o případných redukcích popřípadě slučování měla spolurozhodovat sama veřejnost, tedy ti, jichž se samotné rozhodnutí dotýká. Od plánu se ale neustupuje, jeho realizace se pouze posouvá v kombinaci s chystanou diskuzí mezi krajem a samotnými školami.
