RECENZE: Dědictví aneb kurva se neříká nezdědilo z prvního dílu nic

Foto: Dědictví aneb Kurva se neříká Zdroj: Space films
Ivana Chýlková a Karel Heřmánek hrají ve druhém dílu Dědictví.

Znělo to slibně, režie se ujal Robert Sedláček, scénář psal zase Bolek Polívka a postava multimilionáře z vůle boží Bohuše se stejně zdá mít potenciál na dostatek vtipů pro další film. Po odchodu z kina si divák ale klade otázku, jak byli tvůrci druhého Dědictví schopni klasiku Kurvahošigutntag tak pošpinit.

 

Dědictví aneb kurva se neříká na sebe nechalo čekat 22 let a stačilo se za tu dobu od své původní formy odklonit o 180 stupňů. Hlavní postavě Bohušovi sice zůstává buranství a stále má problémy s alkoholem, k tomu mu ale ještě přibyly trable s erekcí. Od staré tety se odstěhoval na honosnou farmu, kde chová koně (shodou okolností to bylo točené na Polívkově farmě, o kterou v exekuci přišel).

Po smrti manželky Vlastičky bojuje s řadou překážek. Partnerka právníka Ulrycha (Ivana Chýlková) se zbohatlíkovi snaží přišít dluh na několik desítek milionů a Bolkovi, pardon Bohušovi, světe div se, hrozí, že v exekuci o farmu přijde. Polívka jako by se ve filmu vyrovnával se ztrátou svého statku.

Ději chybí záchytný bod. Bohuš chvíli hledá novou manželku a potom se zase snaží zbavit podvodníků, již se jeho dobročinnost pokouší zneužít. Dějové linie se zvláště zaplétají a zase odtrhávají a nepovedené vtipy střídají romantické pohledy na krajinu z vrtulníku i z koně.

 Rádiovka nestačí

V prvním díle se povedlo Věře Chytilové vyjádřit komediální formou jakousi vyšší výpověď o ironii života a přinést do kina atmosféru z české vesnice. Režiséru Sedláčkovi to ale zcela uniká. Film doprovází křečovitá snaha o vtip. Tvůrce nepochopil, že vytáhnout Bohušovu starou žlutou rádiovku z prvního dílu nestačí.

Ve filmu divák neuslyší mluvit skoro nikoho kromě Polívky. Že je dán malý prostor k projevu Havlové, v roli Vlastičky, kterou Bohuš pohřbí hned v první scéně filmu, je ještě pochopitelné. Proč ale Donutil, který jako konzervativní právník, tak oživil první díl, řekne sotva dvě věty, už tak srozumitelné není.

Při vzpomínce na poslední větu pronesenou Bohušem v prvním díle filmu „Teď si vás všechny koupím“ si divák chtě nechtě řekne proč. Jako by Sedláček s Polívkou druhým dílem Dědictví zamaštil českou klasiku rádoby komedií, která by se hodila spíš do Troškova portfolia. Film nemá hlavu ani patu a oplývá lacinými vtípky typu: Co jsi dělal, když ti umřela žena? Slavil.

Druhé Dědictví ztratilo skoro všechno, čím byl tak úspěšný díl první. Je to pouze hezky naleštěná prázdna bublina, která sází na slovo kurva a Bolka Polívku.

Verdikt Kateřiny Sýsové

katerina-sysovaDědictví aneb kurva se neříká by se dalo charakterizovat jako sólo-výstup Bolka Polívky. Zatímco se o jeho hereckých schopnostech v roli vesnického burana Bohuše nedá pochybovat, scénář, který stál úplně v jeho režii, už takové kvality nedosahuje.

Film najíždí ze začátku na klidné tempo a stejně poklidně také končí. Po skoro dvě hodiny trvání druhého Dědictví se neděje téměř nic, děj se táhne a na řadě míst nedává smysl. Tu a tam se mihne nějaký ten vtípek, zbytek má divák ale chuť prospat.

Ve filmu se také objevuje řada významných českých hvězdiček. Například Karel Gott a Miroslav Donutil se sice na stříbrném plátně zjeví, prostor se předvést jim ale dán není. Jako by se film skládal z monologu Polívky. Jedna z mála Gottových vět, které během několika minut trvání jeho role pronesl, by mohla obsáhnout celý film.

„Krásně si tady žijete,“ říká. Krásné obrázky českého venkova a krásný herecký výkon Polívky, jinak ale pusto prázdno.

Hodnocení: 40 %

Verdikt Pavlíny Nouzové

Pavlína NouzováPrvní Dědictví bylo roztomilou hříčkou, hořkosladkým pohledem na jednoho “vidláka”, který to má v hlavě srovnanější než kdekterý elitář. Druhý díl si vzal na starost Robert Sedláček a těžko říct, zda je to všechno myšleno vážně, nebo jde o sofistikovaný humor a parodii. Tak jako tak je druhé Dědictví podivnou snůškou lidovosti překračující hranici mezi tím, co je ještě snesitelné a co je už směšná křeč.

 Hodnocení: 20 %

Verdikt Oldřicha Mánerta

Oldřich MánertKurvacotojakomělobejt? Film tak špatný, až se při pohledu na filmografii Roberta Sedláčka vkrádá na mysl, že to všechno pokonil úmyslně a Bolek to všechno završil vypečeně nepodařeným scénářem. Hrůza a děs se lepí na otlačený zátylek divákův po bezmála dvě hodiny. Až se nejeden z nich bude cítit při odchodu z kina poněkud nečistý.

Filmová tragédie, která bude trhat rekordy v návštěvnosti.

Hodnocení: 10 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Kateřina Sýsová
Autorka je redaktorkou rubriky Film na magazínu TOPZINE.cz. Studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Necelý rok pracovala jako redaktor zpravodajského serveru Lidovky.cz. Film je její největší koníček.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*