Už je znáte. Strávili jste s nimi již pět knih a nyní v rukou držíte šestou. Vyplatilo se čekat? Nezměnilo se hledání boha s marlborkou v puse v nudnou telenovelu? A co na to Starr s atomovým kalibrem? Otázek je hodně, odpovědí taky a co hůř, pro přečtení budete plakat, že to již skončilo. Zda to budou slzy štěstí, radosti i hnusu záleží na vás. Možná vše dohromady.
Ilustrace na obálce komiksu Preacher: Válka na Slunci Autor: Glen Fabry
Preacher – Kazatel je komiksový opus, který přivedlo na svět autorské duo scénáristy Gartha Ennise a malíře Stevea Dillona. V češtině se dostáváme k šestému pokračování a je třeba hned na úvod říci, že to bylo po nekonečné době. Pátý díl byl, pokud budeme velmi eufemističtí, trochu rozpačitý. Jen pro připomenutí v něm jinak vidlácky správný Cassidy vyjel po Tulip a tato krize jim vydržela po celý sešit, z čehož čtenáři navyklí na něco trochu jiného než niterní zpytování welšského upíra, nebyli připraveni, z čehož plyne, že tento díl nebyl hodnocen příliš kladně. Kromě výborné pointy pětka nepřinesla mnoho radosti a o to tedy větší bylo očekávání dalšího dílu.
Na úvod je třeba vyhodit několik konfet do vzduchu, odbouchnout dvě tři láhve šampaňského a dát si pozor, aby si člověk neucintal klávesnici bublavým sektem. Nový díl se po drobné odbočce vrací tam, kde se nacházela předcházející čísla. Preacher je opět drsný, vulgární a rajcovně provokující. Pokud by se daly všechny předchozí sešity považovat za solidní předehru, tak Válka na slunci je již masivní souloží, kde nechybí orgasmy kalibru atomové bomby (a věřte mi, že tato metafora není použita bezdůvodně). Čtenář je nejprve konfrontován s masivní akcí, která jej usadí bezpečně do židle a nepustí ani ve chvíli, kdy tempo opět zvolní a začne se filosofovat. Načež se ukáže, že kamarád taky rád kamarádku na lehátku a teprve ke konci tohoto dílu dojde čtenáři i důvod, proč vznikl celý předcházející sešit, který vyvrcholení celé situace zdlouhavě a namáhavě nastiňoval. O to více je efekt výsledné pointy daleko příjemnější.
Jessie a jeho andělský hlas uvnitř, kterým lidem káže, aby šli do prdele, a oni se poslušně ptají, do které, je trochu upozaděn oproti ostatním postavám, a to zejména Starrovi. Tento jednooký plešoun s luxusně zamračeným výrazem ve tváři je alfou i omegou tohoto dílu a závěrečná část je věnována pouze jemu. Dala by se interpretovat Jak se Deutsche pleška ke Grálu dostala a je třeba říci, že ta část je prostě k sežrání.
Na jednu stranu ji čtenáři budou nenávidět, protože začíná přesně v momentu děsivého odhalení, na kterém stojí většina telenovel. (Ale i tak tento klasický klišé motiv vetkaný do pointy bude zvedat čtenáře ze židlí.) A následně totiž zjistí, že se až do konce knihy už nic nevyřeší a Jessie zůstane na tom chodníku v poloze ležmo až do dalšího dílu.
Na řadu totiž přichází Starr a je to taková hláškovací Superrstarr, že vedle ní vypadá Dirty Harry jako školáček slabikující své jméno. „To, že jsme oba Němci, pane kancléři, ještě neznamená, že vám budu honit péro. Protekci neuznávám.“ (A to jsem si musel dát práci najít tu publikovatelnější pasáž.) Při četbě tohoto mikropříběhu zjistíte, že je nacpaný obsahem a mohl by fungovat i zcela samostatně. Krátké, úderné, výstižné a výborně čtivé odkryje před čtenářem kompletní Starrovu historii, která je temná, hnusná, naplněná výbornými myšlenkami a jak už jsem napsal, i dokonalými hláškami. Proto čtenář odpustí zběhnutí od, přiznejme si, lehce ochabující příběhové linie, která se sice vyhrocuje, bohužel tím špatným směrem. Vypadá to totiž, že Jessie ještě hodně dlouho nenakope do koulí Pána boha, ale nejprve si to rozdá se svým nejlepším kamarádem. Ano, je to čtivé, ano, je to zajímavé, ale rozhodně už ne tak originální jako předchozí myšlenka: jít a vyříkat si to s nejvyšším konstruktérem pěkně ručně-stručně.
To, co postrádal předchozí díl, se tedy naplno vrátilo. Máme tu luxusně hláškující postavy, které neztratily nic ze svého charisma – Tulip je stále sexy a Jessie Custer i John Wayne stále filosofují nad životem. Co zamrzí, je ztráta Cassidyho, který se z věčně opilého suveréna mění na slintající trosku. Alespoň nevyprchá nikdy Gannisův cit pro ultraabsurdní situace, do kterých se jeho postavy dostávají,zejména Starr. Vyhrocenost některých scén je taková, že čtenář prostě netuší, zda se má smát, anebo už jen plakat. Kdo ještě nečetl, tak bohužel, ale kdo má již toto dílo za sebou, tak plně porozumí citaci, která skvěle vystihne tuto myšlenku: „UT!“
Máme tu návrat ve velkém stylu a rozjetá mašina jménem Preacher opět uhání dál prérií. Zamrzí vybočení od hlavní dějové linie, protože čtenáře by již mohlo unavovat neustálé odbočování od velkého finále, ke kterému se zatím děj blíží centimetrovými krůčky, ale okolnosti tohoto přibližování jsou prostě k sežrání, a pokud se do toho přidají scény typu UT, je zábava zajištěna a mohu vás ujistit, že čekání na další díl bude ještě pracnější, než to předchozí. Armagedon se už totiž blíží.
Název originálu:Preacher 6: War in the Sun
Český název:
Scénář: Garth Ennis
Kresba: Steve Dillon, Peter Snejbjerg
Překlad: Štěpán Kopřiva
Počet stran: 240
Vydal: BB/art a CREW, Praha 2010
Doporučená cena: 499 KčHodnocení: **** (70%)
