Jak vybrat pomůcky na kreslení? Poradí vám nový výtvarný speciál

FOTO: kresba_uhlem

Jak už titulek napovídá, nový pravidelný speciál TOPZINE.cz  bude věnovaný kreslení. V úvodním díle si přiblížíme, co vůbec kreslení je, a představíme základní kreslicí potřeby, pomůcky a techniky.

V první řadě je třeba říct, že kreslení není totéž co malování, ačkoli se tyto dvě techniky v krajních mezích částečně prolínají. Zatímco stavebním prvkem kresby jsou linie a jednotlivé stínované plochy, malba spočívá v nanášení barev v souvislé vrstvě.

Čím kreslit?

Jako základní a nejdostupnější nástroj se logicky nabízí tužka. Její nespornou výhodou je snadná ovladatelnost, na papíře však (v závislosti na typu) dokáže zanechat těžko smazatelnou stopu. Na rozdíl například od uhlu navíc není určena k rozmazávání, je tedy důležité získat určitou praxi ve stínování pomocí zhuštěných linií.

K tomu nám pomůže seznámení s jednotlivými druhy tužek: liší se zpravidla tvrdostí, což s sebou nese rozdíly ve stopě, kterou tužka zanechává. Škálu tvrdosti tvoří tužky s označením 8H až 8B, přičemž ty nejtvrdší jsou určeny spíše k technickému kreslení a umělecké začínají obvykle u označení 2H.

To je ale stále poměrně velmi tvrdá tužka, která zanechává stříbřitou stopu nízké sytosti a slouží především k vytváření základních skic a náčrtků. Ani výrazným stínováním s ní nedosáhnete tmavých odstínů, což ubírá kresbě na plastičnosti. Proto je nutné mít v zásobě i měkčí tužky s označením H, HB, B a 2B. S těmi si ve většině případů vystačíte na veškeré základní stínování. Na nejtmavší odstíny se hodí tužky 4B nebo 6B, s kterými zvládnete vykouzlit dokonale černou zorničku nebo černočerný stín.

FOTO: tuzky_tvrdost
Jednotlivé tužky se od sebe liší tvrdostí, a tedy i stopou, kterou zanechají. Zdroj: Drawing-factory.com

Zajímavou volbou rozhodně může být uhel, který lze pořídit ve dvou variantách: přírodní nebo lisovaný. Přírodní uhel je na papíře velmi tvárný; rozmazáním pomocí prstu, štětce nebo zmačkaného papíru snadno vytváří plynulé přechody. Se stopou, kterou zanechává, se dá pracovat velmi snadno, pomocí plastické gumy ho také lehce smažete.

Lisovaný uhel obsahuje příměs křídy a oproti přírodnímu uhlu je měkčí a více mazlavý. Hodí se pro kresbu na hladký papír, zatímco přírodní varianta lépe vynikne na drsném povrchu.

Uhel vesměs dokáže kreslířskou práci ulehčit hlavně v případě potřeby stínovat velké nebo velmi komplikované plochy, na které si zatím s tužkou netroufnete. S jeho pomocí také snadněji dosáhnete výrazných kontrastů, zvlášť máte-li k dispozici plastickou gumu. Ta by se ale měla stát součástí inventáře každého kreslíře již v začátcích.

Zajímavé možnosti může přinést bílá tužka, budete-li chtít experimentovat s kresbou na různě tónované papíry. Ulehčuje práci s gumováním a rozšiřuje tónovou škálu ještě o několik dalších bodů. Někomu vyhovuje kresba suchými měkkými pastely nebo křídou, jejich vlastnosti se ale často liší typ od typu. Obecně platí, že práce s měkkým pastelem se díky možnostem míchat odstíny dohromady nejvíce blíží olejomalbě.

Komplexní postup kreslení. Zdroj: Deviantart.com
Komplexní postup kreslení. Zdroj: Deviantart.com

A jak začít?

Technika a postup, které pro svoji kresbu zvolíte, budou nejvíce záviset na zvolených prostředcích a také tématu. Vždy je nutné si kresbu rozvrhnout vzhledem k použitému formátu. K tomu poslouží hrubý náčrtek základních linií; je vhodnější provést ho jen lehce, ideálně tvrdší, lehce smazatelnou tužkou pro případ, že se zmýlíte a budete se muset opravit. Další postup se dá provádět v zásadě dvěma způsoby: komplexně nebo sekvenčně.

V rámci komplexního postupu si na svém náčrtku uvědomíte a určíte tónovou škálu a začnete postupně s její aplikací na celou kresbu. Pečlivě hodnotíte vzájemné vztahy jednotlivých kompozičních prvků a od hrubého stínování nejtmavších částí postupně přecházíte k jemným přechodům a detailům, až nakonec vše zapadne dohromady jako puzzle.

Pokud zvolíte sekvenční postup, začnete (jste-li pravák) v levé části kresby a po kouscích ji vyhotovujete do nejmenších detailů tak, abyste opřenou rukou nikdy nerozmazávali zbytek kresby. Tato metoda je vhodná především pro dokonalý přenos reality, například při detailních portrétech.

FOTO: sekvencni_metoda
Sekvenční metoda kreslení. Zdroj: Deviantart.com

Oba způsoby se dají volně kombinovat podle gusta a potřeby každého umělce. Vždy je ale potřeba mít na paměti vlastnosti kreslicího nástroje a materiálu, na který jej aplikujeme.

V tomto bodě první díl seriálu končí. Je tedy čas zajít do papírnictví a dostatečně se vybavit do příštího týdne; druhý díl totiž přinese už konkrétní rady a tipy, jak se vypořádat s kreslením lidských portrétů.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Štěpánka Tupá
Narodila se v květnu 1991, nyní studuje žurnalistiku a anglickou filologii na FF UP v Olomouci. Do redakce TOPZINE.cz nastoupila v lednu 2013, píše do rubriky Umění, architektura a design.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*