Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Humbug není jen školní kapela, je to především příprava do života

V sobotu 23. října 2010 skupina Humbug úspěšně pokřtila své nové DVD Back in the U.S.S.R. v hudebním klubu Rabaka ve Frýdlantě nad Ostravicí. Je div, že Rabaka dosud stojí! Členové kapely totiž přísahali, že ji zboří a skutečně se jim to alespoň pomyslně podařilo!

FOTO: Šimon Kořený

Šimon Kořený, Zdroj: Archiv kapely Humbug

Od školní kapely ZUŠ ve Frýdlantě nad Ostravicí pod vedením pana učitele MgA. Ivo Sanitera se dá čekat cokoliv, ale brutální rockový nářez tedy rozhodně ne. Byla jsem velmi příjemně překvapená, když jsem dorazila na křest nového DVD Back in the U.S.S.R. a nalezla starý diskotékový klub plný dospívající mládeže, starších ročníků, dokonce i malých dětí a především dobré muziky.

Skupina Humbug to na pódiu rozbalila tak, že jsem se nestačila divit. Na parketu skákali náctiletí, na sedačkách posedávaly zvědavé děti, v uličkách postávaly jejich maminky i další cetiletí, kteří pařili stejně jako dospívající mládež na parketu. Neviděla jsem nikoho, kdo by si alespoň neťukal špičkou boty do rytmu.

Ivo Saniter je šarmantní muž, zhruba třikrát starší než jeho žáci. Nabízela se tedy otázka, zda ho považují za autoritu, přísného učitele či sobě rovného. Při pohledu na tohoto běsnícího klávesistu mi náhle otázka připadala zbytečná.

Rozhovor s kapelou Humbug

Jak a kdy vzniklo toto poněkud netradiční hudební seskupení a kdo vymyslel název kapely?

Klávesista Ivo Saniter: Humbug je rocková školní kapela, která vznikla na popud našeho pana ředitele. Vzhledem k tomu, že se na ZUŠ vyučuje hra na bicí, elektrickou kytaru či zpěv, mohou žáci svůj talent a všechno to, co se ve škole učí, prakticky uplatňovat ve školní kapele. Humbug existuje zhruba dva a půl roku a název kapely pochází z anglického slova humbug, což vlastně znamená podvod nebo planý rozruch. A to jsme přesně my! (smích)

Multiinstrumentalistka a zpěvačka Markéta Odleváková: Název kapely vymyslel pan profesor. Na jedné zkoušce prohlásil, že to je pěkný humbuk!

Kdo vlastně v současné době působí v kapele a v jakém věkovém rozmezí se pohybujete? Má do kapely přístup úplně každý?

Klávesista Ivo Saniter: Jako tehdejší zástupce ředitele jsem se sestavení kapely ujal sám. První vlaštovkou byla Markéta Odleváková, která už dnes studuje na konzervatoři zobcovou flétnu a nadále chodí do ZUŠ na kytaru, aby mohla zůstat v kapele. Zpočátku se členové často měnili. Dalo by se říct, že kapelou už za tak krátkou dobu prošlo zhruba 15 lidí.
V podstatě má přístup do kapely každý, jedinou podmínkou je, že musí být žákem naší ZUŠ. Takže děcka také samozřejmě za své výkony v kapele dostávají známky. Členům kapely je zhruba plus mínus 16 let. Jediný, kdo jim kazí věkový průměr, jsem já. (smích)

Ivo Saniter

Jaký je váš repertoár? Na základě čeho si vybíráte skladby? Můžeme se těšit také na původní tvorbu?

Klávesista Ivo Saniter: V současné době máme asi 30 skladeb. Není jednoduché se scházet a na něčem systematicky pracovat. Zkoušíme jednou týdně a jsme rádi, že se to vůbec podaří. Děcka jsou každé odjinud a mají své povinnosti. Byly tady také případy, kdy některým za trest v hraní s kapelou bránili rodiče.

Kytarista Vojtěch Šarafín: Hrajeme to, co je pro nás zahratelné, a to, co se nám líbí.

Klávesista Ivo Saniter: Co se týká vlastní tvorby, zatím to moc neřešíme. Chtěli jsme kapelu rozjet a rozjeli jsme ji tím způsobem, že jsme začali hrát tyhle coververze. Zásadním problémem jsou texty. Myslím, že jediný člověk, který by byl schopen psát písničky, je Šimon Kořený, který už s námi nehraje – momentálně studuje hudební vědu na MU v Brně. V podstatě bych mohl psát i já, ale nechci. Chci, aby to vyšlo z mých žáků.
To, že nemáme zatím vlastní věci, nás v podstatě omezuje, protože existují kluby, kde je právě toto podmínkou, a proto tam nemůžeme hrát. Markéta už ale na vlastní tvorbě pomalu pracuje. Hudba je hotová, chybí napsat text.

Markéta Odleváková

Multiinstrumentalistka a zpěvačka Markéta Odleváková: Já si myslím, že když někdo píše hudbu, tak by si měl k tomu napsat i texty, protože k té skladbě cítí dané věci a ten další člověk už to udělá úplně jinak.

Proč nezpíváte česky? Jaký máte názor na českou hudební scénu?

Klávesista Ivo Saniter: Žil jsem 25 roků v cizině a moc se neorientuji v české populární hudbě. Máloco se mi tady líbí a po pravdě řečeno ani nevím, zda by se našlo něco, co bychom chtěli hrát. Máme v repertoáru jedinou českou písničku Lásko, voníš deštěm, kterou zpívá Markéta. Ta písnička ale vlastně taky původně není česká.

Kde vás můžeme slyšet a co zajímavého připravujete? Jaké máte, co se týče hudby, plány do budoucna?

Klávesista Ivo Saniter: Chystáme se točit naše třetí CD a taky další videoklip, už jsme hráli i v cizině – v jednom hudebním klubu ve Vídni. 10. listopadu vystoupíme v ostravském klubu Parník na každoroční přehlídce kapel ZUŠ v Moravskoslezském kraji. Na Vánoce vydáváme pro fanoušky průřez celým naším dvouapůlletým působením a 17. prosince budeme mít na naší škole společný koncert s frýdecko-místeckou kapelou Prouza.

Jeden můj starý kamarád z Rakouska má se svými dcerami a Klaudiem Kryšpínem z Pražského výběru takovou bizarní funkovou kapelu The Lamas a v únoru s nimi připravujeme společné vystupování. Budeme hrát v Templu na Stodolní a pak bude další koncert na škole.

Humbug není konečná stanice

Všichni členové kapely uvedli, že se i po odchodu ze ZUŠ, a tedy i z kapely Humbug, chtějí nadále věnovat hudbě. Jen málo z nich však uvažuje o studiu konzervatoře. Kromě Markéty, která na ní již studuje, uvažuje o studiu bicích bubeník Tomáš Kothera, který je dle pana profesora přesný jak hodinky. „Který ze slavných muzikantů má školu?“ tvrdí kytarista Vojta.

Zpěvačka Marie Keddamová: Já si myslím, že nejde jen o to naučit se chovat v kapele, ale člověk se naučí i chovat se sám. Naučí se pracovat v týmu, být loajální vůči ostatním, tolerantní a naučí se akceptovat názory druhých.

Klávesista Ivo Saniter: Důležité do budoucna je najít si muzikanty, kteří jsou lepší než vy sami!

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Humbug není jen školní kapela, je to především příprava do života