2 fotky 
Pořídili jste si foťák a zjišťujete, jak fungují jednotlivé režimy. Automatika není nic pro vás, ale co dál? Zjistěte, jak co nejlépe využít poloautomatické režimy, jež nabízí i většina lepších kompaktů!
Dle svých ambicí a finančních možností se vám s pomocí předchozího dílu seriálu jistě podařilo vybrat ten nejvhodnější foťák. S trochou štěstí nabízí i tři poloautomatické režimy: programovatelnou automatiku (P), prioritu clony (A) a prioritu času (S). Režimem priority času a jeho výhodami i nevýhodami se už vcelku podrobně zabýval první díl seriálu o focení v pohybu; dále se tedy dočtete především o prioritě clony a dalších možnostech nastavení, které poloautomatika nabízí.
P, tedy programovatelná automatika, je režim, v němž automatika přístroje stále pracuje a automaticky dopočítává jak hodnoty expozičního času, tak hodnotu clony. Přesto však máte možnost do automatiky zasáhnout a některé z parametrů zregulovat. Nebojte se tento režim využívat hned od začátku a zkoušet fotit s různým nastavením; uděláte tak první krůček k proniknutí do tajů fotografování jako takového.
Nastavit můžete nejen samospoušť
Mezi nastavitelné hodnoty se řadí zcela jednoduché věci, jako je třeba režim snímání – dle možností vašeho fotoaparátu sem patří sekvenční snímání a různé druhy samospouště, kvalita snímku, barevné tónování a další. S těmi si ale jistě zvládnete poradit sami.
O něco zajímavější je potom kolonka pod písmenky ISO. Za nimi se skrývá citlivost snímače; nízká hodnota s sebou nese potřebu dobrých světelných podmínek. Vyššími hodnotami můžete do určité míry kompenzovat nedostatek světla, je však nutné počítat s tím, že vyšší ISO se rovná i vyšší šum. Záleží pak na konkrétní situaci i fotografii: snese více šumu, nebo raději méně světla? Zkoušejte i vy sami, co vám bude více vyhovovat; jedině tak se naučíte dobře odhadnout, co se zrovna hodí.
Další možností je expoziční kompenzace. Tu najdete pod ikonkou plusu a mínusu v černobílém půleném poli a může být velmi užitečná. S její pomocí můžete ovlivňovat světlost snímku: jakkoliv by toto mělo být v moci nastavení clony a času, v poloautomatických režimech je přístroj dopočítává automaticky a ve většině případů je světlost snímku stále stejná či podobná. Myslete ale také na to, že v displeji fotoaparátu bude expozice nejspíš rozdílná od definitivní podoby na monitoru počítače! Nejvíce se kompenzace hodí na prudkém slunci, i tak je však vhodnější použití přechodového filtru.
S nízkým clonovým číslem lze ve fotografii doslova kouzlit. Zdroj: lady-tori.devianart.com
Priorita clony je režim v zásadě velmi podobný; jediné, co má navíc, je možnost určení hodnoty clony. O co se tedy jedná? Clonové číslo je faktor umožňující práci s hloubkou ostrosti snímku. S nízkou hloubkou ostrosti vznikají snímky, kde je zaostřen pouze předmět v popředí, zatímco okolí je výrazně rozostřeno. Fotografovaný objekt je tak od pozadí výrazně odpíchnut, což může odfiltrovat různé rušivé prvky.
Použití tohoto režimu je velmi jednoduché a zábavné; stačí jen nastavit hodnotu clony (čím vyšší je číslo, tím větší část snímku ostříte) a přístroj zbylé hodnoty dopočítá tak, aby byl snímek správně exponován. Každý fotoaparát má ale v tomhle své limity a kompakty obzvlášť, hrátky s hloubkou ostrosti totiž závisí na ohniskové vzdálenosti objektivu.
I tak však můžete experimentovat: nastavte ohniskovou vzdálenost na nejnižší možnost, zazoomujte, zaostřete a sledujte, co se bude dít!
Ani automatika není všemocná
Vyšší clonová čísla naopak umožňují ostřit celou scénu, což s sebou nese zachycení velkého množství detailů a také o něco vyšší kvalitu fotografií. To je způsobeno tím, že na okrajích objektivu se světlo láme trochu jinak, než v jeho středu; s vysokým clonovým číslem ale světlo těmito okraji neprochází a eliminují se tak vady tímto způsobené.
S prioritou času už umíte pracovat dle instrukcí z předchozích dílů, co tedy dodat? Snad jen, že ani tyto poloautomatické režimy nejsou všemocné a nezaručují správné exponování snímku za každých podmínek. Automatice můžou dělat problémy velké kontrasty, jako jsou člověk v protisvětle nebo černý kůň na sněhu, případně se nebude umět vypořádat ani s rychle se pohybujícími cvičenci v uměle osvětlené tělocvičně.
Co s tím? No přece vzdělávat se! Stručné základy máte za sebou, příští díly už tedy mohou být věnovány konkrétním fotografickým disciplínám a odvětvím. Rozhodně je na co se těšit!
