Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Akline probudili svým debutovým CD alternativní hudbu z hlubokého spánku

Alena Uhlířová

Alena Uhlířová

26. 2. 2011

FOTO: AklineAlternativní rock má ve svých řadách dalšího přímo neuvěřitelného člena. Akline nedávno vydali své debutové CD Ad Lib, které nabízí alternativní ochutnávku jejich hudby. Zapomeňte na všední problémy a nechte se pohltit nadpozemskými melodiemi.

FOTO: Akline

Alternativní rocková kapela Akline, Zdroj: oficiální stránky skupiny

Akline natočili své debutové CD v pětičlenné sestavě: Bára Lišková (zpěv), Silva Šírová (saxofon, flétna), Václav Koldus (basa), Šimon Hajdovský (bicí) a Martin „Spacosh“ Peřina (kytara). Tahle parta udělala velký kus práce a posunula svou muziku správným směrem. Vznikly skladby, které jsou nabité energií a probudí i tu nejpesimističtější duši. Tohle CDéčko si prostě musí každý příznivce alternativní hudby hned zamilovat.

Když si Ad Lib pustíte poprvé, zaposloucháte se a přestanete vnímat realitu. Zmocní se vás pocit volnosti a svobody, jako byste leželi v trávě u vody a nechali sluníčko, aby vás dobíjelo energií. Když si ho pustíte podruhé, okamžitě z trávy vyskočíte, začnete nevysvětlitelně pobíhat jako malé děti a radovat se z pouhé existence.

Na tomto albu si každý najde své. Rychlejší skladby (Voda) střídají ty pomalé (V hodinách), jednoduchost dává vyniknout akordům jazzového charakteru (Jazzvoe). Pro opravdové fajnšmekry je na albu také instrumentálka Markus. Kdo má rád trochu syntetiky, ocení spojení saxofonu a fender rhodes ve skladbě Can’t Find The Reason.

Akline – V hodinách:

Nejvíce mě však oslovily skladby Django a Crematory on Sunday Morning. Django je klasická nabíječka. Začátek může působit poněkud nezvykle, musím však dodat že hezky nezvykle. Po několika sekundách se ale změní melodie i nástroje jako ještě několikrát v celé skladbě. Ve chvíli, kdy začne Bára zpívat, se necháte unášet do světa nekonečných možností. Výsledný efekt skladby je nepopsatelný.

Crematory on Sunday Morning nepatří mezi nejrychlejší, zato má v sobě něco jedinečného. Čiší z ní naděje a zároveň smutek, lehkost pronásledovaná zmatkem, věčnost zbavená svého charakteru a odsouzená ke konci.
Kromě chytlavých melodií se kapela může chlubit neuvěřitelným hlasem Báry Liškové. Poloha, barva hlasu a to, jak s ním Bára umí pracovat, jsou k nezaplacení. Každá z již tak velmi dobře promyšlených skladeb se posouvá ještě o úroveň výš.

Bára se pustila do zpěvu jak českých, tak anglických textů. Čeština bývá občas v náročnějších skladbách nucená a umělá, ne však v případě Akline. Česká slova v jejich skladbách přirozeně plynou a vyrovnají se jemnější angličtině. Oba jazyky spolu běží štafetu za jeden tým – za tým Akline.

Velkým plusem je také Silviina flétna – ta je pro každou skladbu, ve které se vyskytuje, kořením, které dodá tu pravou chuť. Příčná flétna je velmi jemný nástroj, a když se spojí s hudbou, jakou dělají Akline, její přednosti jsou náležitě zdůrazněny. Akline nechali flétnu vyniknout, nezazdili ji ve shluku zvuků ostatních nástrojů, a to si zaslouží chválu a obdiv.

OBR: Přebal CD AD Lib

Barvená hravost přebalu CD AD Lib, Zdroj: CD Ad Lib

Alternativní není ale jenom hudba. Alternativní je i přebal CDéčka. Spousta barev v abstraktních malbách, žádné fotky a přebytečné informace. V takovém přebalu si každý najde to, co chce a co se mu líbí. Názvy skladeb a texty jsou psané rukou – rukopis místy vypadá velmi dětsky, což jen dodává celému CDéčku na hravosti a optimismu.

Akline a jejich debutové CD jsou důkazem, že alterna ještě nevymřela a směle kráčí kupředu! Ad Lib mohu jen a jen doporučit všem příznivcům kvalitní hudby, kteří se nespokojí se dvěma akordy a textem o deseti slovech.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Akline probudili svým debutovým CD alternativní hudbu z hlubokého spánku