Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Ztracený symbol nebo The Lost Symbol? Dan Brown opět boduje

Jakub Mikuš

Jakub Mikuš

24. 3. 2010

Dan Brown: Ztracený symbolDvě spojení ve dvou jazycích, která jedny lákají a druhá odrazují. Dvě spojení, ale pouze jediná kniha plná tajemství, záhad, mystérií a neuvěřitelných skutečností. Kniha, která kupodivu nerozvířila tolik prachu a bahna, jako její předchůdkyně. Přesto ale Dan Brown opět zabodoval a úspěch je to velkolepý.

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Proč tomu tak vlastně je? Odpověď je jednoduchá, vždyť univerzitní profesor Robert Langdon už svou září zastínil i Harryho Pottera. Dan Brown prostě ví, co čtenářům nabídnout, aby si získal jejich srdce. Díky tomu mnoho lidí, kteří se až do dnešní doby vyhýbali jakýmkoliv detektivním románům, sahá po jeho knihách jako u vytržení.

Skryté kouzlo?

Ano, to bude to správné spojení slov. Autor nabízí čtenáři výlet do zcela nevšedního světa. Prakticky do známé reality se vším všudy, co kolem sebe denně vidíme. Co je na tom tedy tak zajímavé? To už dnes většina z čtenářů jeho knih, anebo diváků jejich filmových adaptací dávno poznala. Silný příběh není vždycky všechno. Jenže když k němu přidáte dávná mystéria, skrytá tajemství a tajné organizace, co získáte? Nepřehledný galimatyáš? Obecně byste měli nejspíš pravdu.

Rozdíl, který svým čtenářům nabízí Dan Brown, tkví v tom, že tyto tajemnosti jsou založené na reálném, skutečném a hmatatelném základu. Všechna umělecká díla, spisy i organizace existují, existovali nebo se o jejich existenci hovoří i v dnešní době.  Nabízí nám pohled do známého světa, o kterém vlastně vůbec nic nevíme. Vsadil bych se, že víc než polovina Američanů ani netušila, že jejich slavní Otcové zakladatelé byli Svobodní zednáři a jaké tajemství v sobě skrývají věci, které vybudovali. Díky Danu Brownovi si však značně rozšířili obzory. Tím ale nemyslím, že by měl čtenář zase věřit úplně všemu.

Mystika na prvním místě

Ztracený symbol je samozřejmě také plný tajemství a skutečností, která mnohé šokují. Nejvtipnější na tom ale je, že stačí otevřít Google a zadat názvy děl a dalších narážek z románu. I ten pověstný Nevěřící Tomáš se musí zamyslet nad tím, že to všechno má něco do sebe. Obzvlášť po tom, kdy zjistí, že ono to skutečně existuje a nabízí netradiční pohled do úplně jiného světa. Světa, který je kolem nás, provází každičký náš krok a přitom o něm mnohdy nemáme ani tušení.

obálka Dan Brown: Ztracený symbol

Za humny a ani o krok dál

Roberta Langdona myslím netřeba nijak popisovat. Slyšel o něm už snad každý. O to více proto byla očekávána v pořadí již třetí kniha, ve které hrál hlavní roli. Opět pátrá po tajemstvích skrytých v hlubinách času i současnosti. Tentokráte ale nepřekročil hranice Spojených států a svůj neskutečný příběh prožívá téměř za humny. Že to ale nebude vůbec jednoduché, se dozví vzápětí. O život už šlo mnohokrát, jenže co když je v sázce ještě něco víc a život vám při tom takříkajíc proklouzl mezi prsty? Jak tohle všechno vůbec skončí?

Zvedá se prach a víří nespokojenost?

Zvykli jsme si na to, že Brown je velký pokušitel a nebojí se zarýt drápy tam, kam by jiný raději nezavítal ani myšlenkou. Celá katolická církev mu nemůže přijít na jméno a jistě není sama. Tentokrát se zaměřil na řád snad ještě starší, ale o to více církví pronásledovaný a osočovaný. Svobodní zednáři jsou pojmem mezi pojmy. Jenže jim tato nečekaná publicita spíše vyhovuje. Podle různých zdrojů jsou s ní spokojeni.

Proč tomu tak je, je vlastně jasné. Zednáři nepotřebují svou organizaci vynášet do nebes jako někteří. Pracují ve skrytu, přesto jsou ale jejich zásluhy nezanedbatelné. Patřilo a patří k nim mnoho velkých osobností světových i českých dějin. Podle některých teorií bylo jeden čas naší republice přezdíváno zednářský stát. Věřte, že důvody proč tomu tak mělo být, jsou opravdu velice zajímavé a působí skoro neskutečně. Díky Brownovu Ztracenému symbolu o ně vzrostl zájem.

Jak je to tedy s knihou?

Jak už jsme si zvykli, dosahuje velkých kvalit. Čtenář si přečte poutavý a velice zajímavý příběh. Navíc, aniž by to tušil, rozšíří si v mnoha směrech své obzory. Prostě brownovská klasika, které nemá konkurenci.

Trochu na škodu je jen to, že opět stojí na stejném klišé, jako v předchozích dvou knihách. Langdon má po boku znovu krásnou ženu, která se mu intelektem téměř vyrovná a to už je trochu ohrané. Na druhou stranu je jasné, že bez žen by romány ztratily své kouzlo. Takže do budoucna snad jen trošku poupravit a zkusit posunout mírně jiným směrem. Klišé nemusí být špatné, ale nesmí se to s ním nijak přehánět.

Co říct závěrem?

Četli jste Šifru Mistra Leonarda nebo Anděly a démony nebo jste třeba viděli jejich filmové adaptace? Všem, kteří splňují druhé kritérium, vřele doporučuji přečíst i knihy. Věřte tomu, že zjistíte, o kolik zajímavého jste díky filmařům přišli. Těm ostatním, ať už četli nebo ne, Ztracený symbol mohu jen doporučit. Sice není tak kontroverzní, jak už jsme si zvykli, přesto má v sobě zase trochu jiné kouzlo. Jaké? No to se dozvíte, až vezmete knihu do rukou a zkusíte se na ni zaměřit trochu více.

Název originálu: The Lost Symbol
Český název: Ztracený symbol
Autor: Dan Brown
Překlad: Michaela Marková a David Petrů
Obálka: Alena Tejnická
Počet stran: 462
Vydal: Argo, Praha 2010
Doporučená cena: 398 Kč
Hodnocení: ****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Ztracený symbol nebo The Lost Symbol? Dan Brown opět boduje