!Speciál! V kině Hvězda se včera večer sešly hned dvě hvězdy. Britský režisér Ken Loach a legendární fotbalový komentátor Karol Polák. Všechna sedadla sice obsazena nebyla, ale sál i tak doslova přetékal atmosférou a emocemi.
Ken Loach se svým fotbalovým hrdinou, Zdroj: archiv
Nedočkavost mě do Hvězdy přivedla už půl hodiny před začátkem programu. Ken Loach sice nepatří k těm nejslavnějším režisérským esům, ale informovaným filmovým fanouškům je znám více než dobře. V poslední době na sebe upozornil zejména zdrcujícím historickým dramatem Zvedá se vítr (The Wind That Shakes the Barley, 2006). Snímek věnující se irským bojům za nezávislost byl oceněn i Zlatou palmou na MFF v Cannes.
Velký režisér i fotbalový fanoušek
Věrný svému politickému přesvědčení, točí Loach už několik desítek let většinou sociálně-kritické filmy, ve kterých se věnuje zejména obyčejným lidem, kteří od života nedostávají nic zadarmo. A takový je i hlavní hrdina snímku Hledá se Eric (Looking for Eric, 2009).
Nejprve ale pár slov o fotbalu. Ten totiž hraje důležitou roli nejen v tomto rok starém filmu, ale i v životě Kena Loache. A právě proto byl pro předání Výroční ceny AČFK vybrán Karol Polák, ztělesnění československé kopané. I ti, kteří se tak jako já narodili až po největším úspěchu našeho fotbalu, jistě slyšeli jeho Jsme majstri Európy!
Nejslavnější čs. sportovní komentátor
Polák si během ceremonie možná uzurpoval až moc času a prostoru (což mu někteří diváci dali hlasitě najevo), ale britský klid a decentnost ho nakonec zachránily. Loach ukázal, že k jeho silným stránkám patří i smysl pro humor, a Polákovu exhibici přešel se stoickým klidem. Svou emotivní řeč zakončil poděkováním filmovým klubům a oceněním jejich záslužné činnosti.
King Eric radí looserovi Ericovi
S nápadem natočit film přišel za Kenem Loachem sám velký Eric Cantona, legenda Manchasteru United. Chtěl na plátno přenést oboustranný vztah, který ho pojí s jeho fanoušky, těmi obyčejnými lidmi.
Už dlouho jsem v kině nezažila tak upřímný smích i pláč, tak nadšený potlesk. Až zase někdo bude prohlašovat něco o tom, že netočí filmy pro kritiky, ale pro obyčejné lidi, a bude tím omlouvat vulgárnost a přízemnost, vzpomenu si na filmového Erica, který je sice v prdeli, jak sám prohlašuje, ale snaží se to s pomocí rad skutečného fotbalového hrdiny Erica změnit, a jen se zasměju.
Organizátoři i návštěvníci Letní filmové školy dluží Kenu Loachovi za tento nádherný večer velký dík.