Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Zapomenutý mistrovský Vyděděnec Ursuly K. Le Guinové

Jan Nohovec

Jan Nohovec

13. 7. 2009

Už je to téměř patnáct let, co u nás vyšel jeden z nejlepších románů americké autorky Ursuly K. Le Guinové, která se u nás proslavila hlavně fantasy romány ze světa Zeměmoří. Hugem i Nebulou oceněný Vyděděnec nás zavádí na planetu Urras a měsíc Anarres, do dvou zcela odlišných prostředí socialismu a kapitalismu.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Shevek vyrůstal na vyprahlém měsíci Anarresu, kde už po dlouhá léta panuje absolutní socialismus založený urraskou rebelkou Odo. Té se nelíbila tamní společnost založená na principech obchodu a všemohoucího státu, a proto vytvořila novou kulturu, kde si byli všichni rovni a kde každý mohl dělat, co chtěl. Přirozeně, že nové hnutí bylo stíháno vládou a nakonec donuceno přesídlit na pouští a prachem pokrytý měsíc Anarres, jehož drsné podmínky poskytly ideální základ pro socialistickou společnost. Jenže ta není tak příjemná pro všechny své občany a po několika desítkách let se najde člověk, který by chtěl jisté věci změnit. Shevek zjišťuje, že za ta dlouhá léta se základní kámen anarreské společnosti trochu pozměnil, a že současná společnost nepozorovaně odkráčela na míle daleko od ideálů dávné Odo. Současně je Shevek grandiózním fyzikem, který však pracuje na teorii, jež nikoho na jeho planetě nezajímá. Za to na Urrasu by o ni měli zájem, a proto se po krátkém rozhodování hlavní hrdina na planetu dlouholetých ideologických nepřátel vydává.

Vyděděnec má dvě příběhové linie, z nichž jedna začíná Shevekovým odchodem z Anarresu na Urras a druhá jím naopak končí. Přestože to zpočátku může působit spíše rušivě, v průběhu čtení knihy si čtenář uvědomí, že autorka zde dokázala umně skloubit obě dějové roviny, které se střídají po třicetistránkových kapitolách tak, aby se skvěle doplňovaly. Zatímco Shevek v přítomnosti odhaluje, jak vypadá urraská společnost, v minulosti naopak my odhalujeme, jak to vypadá na Anarresu. Zvláště na začátku to na obou planetách vypadá jako v ráji, ale později to začne skřípat a objeví se nesrovnalosti. Anarreský socialismus není tak utopický, jakým se zdá na první pohled čtenářům i hrdinům příběhu, stejně jako i urraský kapitalismus má své krvavé mouchy.

Ačkoliv to může být zavádějící myšlenka, na románu se rozhodně uplatnilo to, že autorka je žena. Nejen, že se ve Vyděděnci místy významně zmiňuje o tom, že na Urrasu mají ženy naprosto podřadné postavení, zatímco na Anarresu jsou si s muži rovny, ale hlavně dokáže pečlivě popsat morálku a charakter všech svých postav a se silnou dávkou empatie se do nich vcítit a udělat z nich žijící osobnosti. I to je jeden z prvků, který dělá Vyděděnce tak zajímavého. Kromě něj však působí i jiný element – a to je časová souvislost s naším světem. V USA román vyšel v roce 1974, tedy v době, kdy studená války byla v plném proudu, a kdy Vietnam ještě tak docela neodezněl. V časech, kdy socialismus je v kapitalistické Americe tabu, popisuje autorka s naprostou samozřejmostí socialistickou společnost přesně takovou, jakou si ji představovali zakladatelé utopického socialismu, a navíc – důrazné navíc – s ním sympatizuje mnohem více než s kapitalismem. Samozřejmě, že vypichuje i ty důležité chyby obou systémů, ale i tak je zvláště v počátcích románu znát, komu Ursula Le Guinová fandí.

Vyděděnec volně patří do cyklu Hain, ale v žádném případě není nutno znát jeho pozadí. Tento román je knihou samou o sobě, která má nejedno vlastní poselství. Je škoda, že se i v takovémto výborném díle dají najít některé chyby, jako například místy dost rozvleklé vyprávění, které je ale zase na druhou stranu nutné kvůli některým aspektům příběhu. Nakonec je tak asi největším mínusem dost otevřený konec, který sice zdárně završí celou knihu, ale nechá některé věci nedostatečně vyřešené a vysvětlené. Možná, že právě ten se ještě dal trochu prodloužit a rozepsat, alespoň o několik následujících stran. I přesto je kniha výborným čtením, jež donutí se zamyslet, a těm, kteří autorku neznají, ukáže novou spisovatelku, kterou si stojí za to vyhledat. Škoda, že kniha u nás byla takovým propadákem a téměř nikdo po ní ani nevzdechl. Třeba se nakladatelství Argo, které momentálně vydává romány cyklu Hain, rozhodne Vyděděnce znovu vydat, protože si to podle mého názoru zaslouží.

Název originálu: The Dispossessed
Český název: Vyděděnec
Autor: Ursula Kroeber Le Guin
Překlad: Erna Veselá, Robert Spousta
Obálka: Tim White
Počet stran: 384
Vydal: Laser, Plzeň 1995
Doporučená cena: 99 Kč
Hodnocení: **** (70 %)

 

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Zapomenutý mistrovský Vyděděnec Ursuly K. Le Guinové