3 fotky 
Současná popkultura systematicky přetváří kdysi děsivé krvesajské bytosti na rozkošné plyšáčky, ne nepodobné králíčkům jen s trošku většími zuby. Ale jak pověsti o nich vznikly? Byli to skutečně mladí křehcí studentíci se zamyšleným emo pohledem a komplikovanou minulostí, nebo to byly hnijící chodící mrtvoly, děsící mladé dívky po setmění a vysávající život ze všeho kolem sebe?
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz
Antologie Upíři, démoni a spol. sdružuje patnáct povídek a jednu báseň s upírskou nebo podobně nadpřirozenou tematikou a mapuje historii těchto bytostí od počátku 19. až po polovinu 20. století, tedy ještě před příchodem romantických představ o těchto nesmrtelných nočních zabijácích.
Povídka drákulovského rázu, Já, vampýr Henryho Kuttnera, přivádí čtenáře do Hollywoodu první poloviny 20. století. Poklidný život hollywoodské filmové smetánky zde zčeří příchod rytíře Futaina, který v mnoha ohledech mezi společností vyčuhuje, mimo jiné i tím, že o sobě nepokrytě tvrdí, že je upír. Když s ním navíc zmizí Jean, snoubenka hlavního hrdiny, Matta Prescotta, vyráží Matt na vanhelsingovskou záchrannou misi. Úplně poslední povídka sbírky, kratičká práce Charlese Beaumonta, Místo setkání, čtenáře přivádí na sraz nočních bytostí, které přežily katastrofu, jež vyhladila veškerý život na Zemi. A teď babo raď, co mají upíři dělat bez jediného zdroje obživy…
Psychičtí upíři a lidská omezenost
Povídky vyprávějící o skutečných upírech tvoří ale minimální část antologie. Mnohem větší kategorií jsou povídky vyprávějící příběhy, které upíry vůbec nezahrnují, nebo si pouze pohrávají s jejich možnou existencí, ale vlastně jí samy nevěří. Osud madam Cabanelové od Elizy Lynn Lintonové líčí životní příběh britské dívky, která se provdá za Francouze a odjede s ním do jeho rodné vesnice. Co dokáže s lidskou společností udělat žárlivost, strach a nevědomost se až děsivě reflektuje v přesvědčení vesničanů, že madam Cabanelová je čarodějnice a upír zároveň. Postupná gradace jak celé atmosféry, tak zášti vesničanů vůči mladé dívce vrcholí mrazivým závěrem.
Seznam povídek:
- Heinrich August Ossenfelder: Vampýr
- George Gordon Byron: Zlomek vyprávění
- Ernst Raupach (Johann Ludwig Tieck): Nech mrtvé odpočívat v pokoji
- Erckmann-Chatrian: Neviditelné oko aneb Hostinec U Tří oběšenců
- Eliza Lynn Lintonová: Osud madam Cabanelové
- Philip S. Robinson: Poslední upír
- Frederick George Loring: Sářina hrobka
- Mary E. Wilkinsová-Freemanová: Luella Millerová
- Maurice Renard: Rendez-vous
- Algernon Blackwood: Mortonova podivná smrt
- Edward Frederic Benson: Komnata ve věži
- Willy Seidel: O oranžově zbarveném vévodství
- Edith Whartonová: Uhranutý
- Henry Kuttner: Já, vampýr
- Fritz Leiber: Dívka s hladovýma očima
- Charles Beaumont: Místo setkání
Povídka Rendez-vous Maurice Renarda vypráví příběh nešťastně zamilovaného muže, který omylem svou milovanou zhypnotizuje a ve chvilce své morální slabosti toho využije, aby zlomil její odpor. Přikáže jí, aby ho navštěvovala každé úterý mezi pátou a sedmou, ale nepočítá se silou vlastní hypnózy, kterou nezastaví ani smrt. Povídka je psaná formou dopisu sebevraha prokurátorovi, což jí dodává fatalismus, nevyhnutelnost a neskutečnou autenticitu.
S přízrakem strašícím i dlouho po smrti čtenáře seznamuje i Edward Frederic Benson v povídce Komnata ve věži. Hlavnímu hrdinovi se po celý život zdává děsivý sen o komnatě ve věži, v níž se ukrývá nespecifikované zlo. Jeho vyprávění směřuje k děsivému naplnění jeho snu a atmosféra, kterou Benson vytváří, houstne každým slovem, až dosáhne absolutního vrcholu. Velmi zdařile tak mísí myšlenku lidských vnitřních démonů, původ snů a míru jejich reálnosti s nadpřirozeným prvkem skutečného démona skrývajícího se ve věži. Neustálé opakování stejného snu ukolébá hrdinovu ostražitost a on mu přestává věnovat pozornost, podobně jako lidé nevěnují pozornost intuici, což se i hrdinovi povídky stane málem osudným.
Někde mezi nebem a zemí
Úplně mimo však stojí práce O oranžově zbarveném vévodství Willyho Seidela, která vypráví očima malého chlapce příběh jeho dětství, obzvláště smrt jeho křehké matky a hrozící odcizení s nešťastným otcem. Povídka nepříjemně vyčuhuje mezi ostatními a narušuje logickou strukturu celé antologie. Sice se podobně jako jiné zaobírá psychikou, ale je to psychika dětská, takže se text topí v popisech okolí a událostí dětskýma očima. Dětské nazírání světa je, pravda, v mnohém kouzelné a nadpřirozené, jenže Seidel to s jeho množstvím přehnal a vytvořil hromadu nesmyslných stránek pokrývajících jednu jedinou životní událost.
Některé povídky mají tempo pomalejší, některé jsou zase zběsile děsivé a rozhodně by se neměly číst na večer (obzvláště Komnata ve věži, po které následují dost zvláštní sny). Upíři, démoni a spol. nabízí vcelku povedený průřez upírskou i démonskou historií v literatuře, ačkoli se ale jedná spíše o směs nesouvisejících prací, které dohromady spojuje lidské vnímání strachu a zla jako takového, než o monotematický celek pokrývající krvesaje. Pokud by však pořadí v názvu antologie mělo pravdivě reflektovat množstevní zastoupení bytostí vyskytujících se v povídkách, pak by se správně měla jmenovat A spol., démoni a upíři.
Název: Upíři, démoni a spol.
Editor: Ondřej Müler
Překlad: Zdeněk Beran, Radovan Charvát, Kryštof Jankovec, Pavel Medek, Dana Melanová, Stanislava Menšíková, Pavel Mlynář, Petr Onufer, Milena Poláčková
Obálka: Renáta Fučíková
Počet stran: 336
Vazba: vázaná
Rozměry: 135 x 205 mm
Vydal: Albatros Media – Plus, Praha 2010
Doporučená cena: 349 KčHodnocení: **** (70 %)
