Schodiště: Naše písničky jsou jako když pejsek s kočičkou vařili dort
Jak byste se žánrově zařadili?
Vrtaak: O nás říkaj novináři, že jsme první česká ska kapela, i když jsme nikdy ska nehráli, ale tak když už to o nás psali, tak jsme občas v poslední době nějakou ska písničku udělali, asi jednu… Ale jinak žánrově jsme Tři sestry pro intelektuály. Cihla říká, že ne.
Pájinka: Já jsem si všimla, že v posledních písních často používám ten rytmus, kterej navozuje ska.
Vrtaak: My vlastně nevíme. Hrajem přes všechny žánry a od toho se odvozuje ta muzika, kterou děláme.
Doktor: Všichni do těch písní přinášíme něco svého. A pak se to nějak dá dohromady a je to jako když pejsek a kočička vařili dort, akorát z toho nikomu není špatně. Si myslíme teda.
Máte nějakou písničku, s kterou se všichni ztotožňujete?
Ondra: Všechny.
Cihla: Naopak, máme každej písničku, kterou někdo z nás nesnáší. Ale musíme ji hrát, protože těch zbylejch šest ji zase snáší, že jo.
Ondra: My máme všichni rádi písničku Ze zvyku.
Máte radši velký festivalový koncerty, jako třeba Trutnov, nebo spíš menší klubový akce, jako byl například Ojai klub?
Cihla: Já se na festivalu vždycky úplně poseru. A v klubu… vlastně taky.
Vrtaak: Máme rádi obojí. V klubech máme větší prostor, takže ty lidi vždycky natáhneme k sobě, na festivalech se snažíme dát ze sebe v krátký době to nejlepší, co v nás je. Obojí má něco do sebe a obojí se nám líbí.
Ondra: Já mám rád festivaly, protože je tam otevřenej zvuk. Žádný stěny, žádný vedro, jde to všechno do nebes.
Doktor: Já mám rád kluby, protože v těch klubech vidíme lidi blíž u sebe. A ty lidi nám dávaj zpátky tu naši energii, takže nás znova nabíjej a je ten vztah s posluchačem takovej bližší. Ale fesťáky jsou fesťáky samozřejmě.
Když je řeč o těch fesťácích, máte nějaký kamarády mezi kapelama, kromě Tří sester?
Ondra: Všechny.
Cihla: Vy myslíte nějaký slavný, že jo… Tak s U2 jsme ještě nehráli… Queeni, no Mercury umřel…
Ondra: Máme kamarády! Garáž nebo Hudba Praha.
Vrtaak: A se Třema sestrama nekamarádíme, protože nám ukradli Jarouška.
Ondra: Ve festivalový šatně jsou všichni kamarádi.
Cihla: Pořád máme blíž k těm punkovejm kapelám, i když sami punk nehrajem ani náhodou.
Ve dvou písničkách zmiňujete Prahu 7. Máte k ní nějaký speciální vztah?
Vrtaak: To byla čistě záležitost našeho textaře Míry Klímy. Člověk, kterej bydlí v úplně jiný části Prahy a moc se mu líbilo, že tam jsou ty parky, Stromovka a tak. To, co on doma neměl.
Jaromír: Tomu teda nerozumím.
Míra: Jo, to jsem napsal, a pak jsem tam za čtyři měsíce začal pracovat. Takže to byla předzvěst.
A jak kloubíte práci s kapelou?
Vrtaak: Prací si vyděláváme na to hraní. Kdybysme nepracovali, tak nehrajem. Jak to kloubíme, no… Jako každej druhej. Jak to jde.
Reportáž z koncertu naleznete zde.
