Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Tísňová linka. Inspirace Mlčením jehňátek zabere i bez logiky

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

11. 5. 2013

Když se v televizi ukazují fotografie násilníků či únosců, často dotyční vypadají celkem normálně. Bývají to i tátové od rodiny. Sousedi s nimi mají skvělé zážitky, třeba když v létě grilovali. Na jednoho takového narazí i Halle Berry, ovšem jen přes telefon.

Režisér Brad Anderson, který má za sebou z těch význačnějších počinů leda děsivé psycho Mechanik, nám tentokrát naservíroval až podezřele přímočarý thriller. Je zde jasná oběť, jasná hrdinka, jasný záporák. Natáčecí lokace nejsou nijak složité, moc triků tu také nenajdete a rozpočet byl očividně sražen na minimum. Přesto z toho všeho vychází poměrně příjemný snímek na jedno zhlédnutí, jaký se do českých kin tak často nepodívá.

I Halle Berry může dostat druhou šanci

Tísňová linka je už na první pohled malý film. Neobsahuje příliš mnoho postav ani dějových zákrutů a od začátku si jde pro celkem jasný konec. Telefonní operátorka Jordan, která má už za sebou několikeré vyřizování případu kočky na stromě nebo infarktu, narazí na únosce, jenž ohrožuje mladou dívku. Nedokáže jí ale pomoct, a tak skončí v depresi a mimo službu. Po určitém čase narazí na dalšího násilníka, čímž dostane druhou šanci – zachránit alespoň dívku s tváří Abigail Breslin (Malá Miss Sunshine).

Film je zpočátku veden formou telefonátu mezi hlavní hrdinkou a unesenou dívkou, která si ve tmě kufru od auta uvědomí, že má v kapse mobil. Na první pohled poměrně křehká Halle Berry (navíc s roztomile kudrnatými vlasy, které efektně podporují její bezbrannost) přichází s novými a novými fígly, jak dívku z auta dostat. Během této části se divák jen párkrát podívá mimo kufr či telefonní středisko.

Halle Berry se musí postavit svému úchylovi, který holkám stahuje kůži. Zdroj: Falcon

Halle Berry se musí postavit svému úchylovi, který holkám stahuje kůži. Zdroj: Falcon

Tato část také nejlépe funguje jako celek. Anderson zde šikovně buduje napětí a velkými detaily na obličej unesené buduje u diváka strach o její život. Navíc únoscovu tvář ukáže jen sporadicky a spíše zakrytou slunečními brýlemi či kšiltem, takže probouzí i částečnou zvědavost (jako tomu bylo například u Telefonní budky).

Vyšetřování by chtělo trochu logiky

Druhá část se ale překloní spíše do formy vyšetřování. K únosci vede již tolik stop, a tak po něm pátrají policisté a nakonec i sama telefonní operátorka Jordan. Divák se tak podívá do exteriérů, kde sice režisér napětí už tolik nekontroluje, ale stále umí vyloudit záběry, za něž si v souvislosti s rozpočtem (13 milionů dolarů) zaslouží pochvalu.

Problémem však v tuto chvíli začne být samotný příběh. Aby se mohl odvíjet dál, postavy musí učinit určité kroky – a v mnoha případech vyzní tak stupidně, že by si postavy zasloužily proplesknout. Policisté například pátrají po unesené a vědí, že každá vteřina je dobrá. Místo toho ale šmejdí po domě pravděpodobného únosce a okukují fotografie. Sice jim tato činnost ve výsledku pomůže, ale působí to jako velká dávka štěstí a krapet scenáristovy manipulace.

video
play-sharp-fill

Stejně tak hlavní hrdinka. Autorka recenze tu samozřejmě nevyzradí závěr, ale řekněme, že v kontrastu s dosavadním chováním jednotlivých postav působí opět, jako by už tvůrci nevěděli, co s tím vším udělat. A tak se rozhodnou na první pohled pro nejoriginálnější řešení, ovšem na pohled druhý řešení nejpitomější.

Ačkoliv film jako celek není ničím objevným, obsahuje poměrně vysoký počet zajímavých nápadů a scén. Už samotná snaha natočit nízkorozpočtový thriller je výjimečná v době opulentních fantasy. Stejně tak závěrečné pátrání v tmavém sklepě či úchylka padoucha příjemně odkazují na více než dvacet let staré Mlčení jehňátek a osamocenou Clarice Starlingovou.

Verdikt Pavlíny Nouzové:

Pavlína NouzováPocta Mlčení jehňátek, efektně budované napětí a pár těch nechuťáren dokáže vyrobit kvalitní thriller. Co na tom, že logika chování postav už trochu hapruje a občas zasáhne Bůh shůry, aby shodil nějaký ten mobil do sklepa… Snímek pořád funguje jako ten, na který se podíváte jednou a víckrát o něj už nebudete stát – ale o víc mu ani nejde.

Také byl Brad Anderson odměněn zatím padesátimilionovými tržbami (a to jen v USA). Příště by tak mohlo dojít i na o něco chytřejší thriller, třeba ve stylu Mechanika.

Hodnocení: 60 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Tísňová linka. Inspirace Mlčením jehňátek zabere i bez logiky