Menu
TOPZINE.cz
Divadelní hry, představení - novinky a recenze

RECENZE: Švandovo divadlo vytáhlo eso z rukávu. Frankenstein ožil

Eva Síčová

Eva Síčová

29. 11. 2012

FOTO: FrankensteinSmíchovské divadlo má za sebou další premiéru. Pro diváky si připravilo adaptaci románu Mary Shelley s názvem Frankenstein a přistoupilo k ní s respektem k původnímu dílu. Inscenace na pomezí klasiky a moderny za sebou zanechává stopy naznačující budoucí úspěch. 

Švandovo divadlo se postupně proměňuje z divadla plného humorných inscenací na velmi osobité divadlo s nezaměnitelnou tváří. Přispívá k tomu několik posledních premiér, které se nesou v duchu kvalitního výběru předloh. Tvrdá práce se vyplácí, a proto se teší divadlo levého břehu Vltavy nezanedbatelné návštěvnosti.

Čtěte také: Neustále vyprodaná představení o Marilyn Monroe

Předchozí uvedené inscenace jako Marilyn Monroe nebo Eskalátor spojovalo téma outsiderství. Ve stejném duchu uvedlo divadlo Frankensteina, a to v české premiéře. Odvážný krok se vyplatil a doplnil repertoár o fascinující inscenaci, která na diváky doléhá především skrze vysoké nároky na výkony herců.

Známý příběh o překročení hranice mezi životem a smrtí si na svá bedra vzal režisér Martin Františák. Upřednostnil intimní pohled na dvě ústřední postavy Viktora Frankensteina a jím vytvořeného Netvora.

V inscenaci nenaleznete hluché místo. Celá struktura má jasnou poetiku a atmosféru všudypřítomné melancholie. Katarze po zhlédnutí Frankensteina může přicházet i po téměř dvou stech letech. Jeho téma stále visí nad lidskou existencí a neustálým překračováním hranice lidských schopností ovládat přírodní zákonitosti. Naproti tomu režisér jasně dodržuje pravidla divadelní a zbytečně neexperimentuje tam, kde to ani není potřeba.

FOTO: Frankenstein

Do jaké míry odpovídá stvořitel za činy svého stvoření, když vraždí? Zdroj: A. Jungrová, Švandovo divadlo

Čistý příběh stojí především na hercích a jejich vzájemné chemii (i když zde spíše na energii), jež vytváří dekadentní náladu předvídající možný konec. Celou škálu emocí podporuje skvělý hudební podkres sledující momentální rozpoložení. Do hlavních rolí obsadil režisér Filipa Čapku (Viktor Frankenstein) a Tomáše Kobra (Netvor).

Odzbrojující výkon Filipa Čapky koresponduje s proměnlivou postavou Frankensteina, jenž Tomášovi Kobrovi dává skvělou příležitost zabarvit svého Netvora do mnoha vrstev a pomalu je odhalovat. To se mu bezpochyby podařilo.

Očima Kateřiny Valalik Čermákové: Frankenstein ve Švandově divadle mě mile překvapil. Celkem složitý příběh je zde podán jednoduše a bez zbytečných odboček. Hlavní postavy mají dostatek prostoru k rozehrání svých osudů. Herecky pro mě byl nejlepší hlavní hrdina Filip Čapka jako Viktor Frankenstein a vždy vynikající Petra Hřebíčková.

Velice se mi líbila hudba, která emotivně dokreslovala jednotlivé situace. Inscenaci bych vytkla dvě věci, a sice scénu a kostýmy. Scéna se v úvodu zdála přeplácaná, přitom většina staveb neplnila jakýkoliv účel. Kostýmy působily jako navrhované schizofrenikem. Některé se opravdu povedly, jiné, například první šaty Alžběty a její růžová paruka, absolutně nikoliv. Celkový dojem je ale příjemný a Frankenstein rozhodně posunuje Švandovo divadlo o stupeň výš.

Hodnocení: 70 %

Zbytečně přeplácaná scéna v první části inscenace se posléze pročistí a především velkoplošná tapeta v pozadí odkazuje na romantické popisy typické pro literární předlohu. Nečitelné se mohou zdát kostýmy.

Postavě jako z románu se mi nejvíce přibližovala Justýna v podání Martiny Krátké, které role i kostýmy velmi sedly, a ladily tak k celkovému ponurému dojmu. Ostatní výtvory sice patří k zajímavějším, co se divadla týče, avšak spíše odváděly pozornost, než plnily jasný úkol.

Netvor: „Následuj mě, hledám věčné ledy severu, kde tě bude tížit chlad a mráz, které já necítím.“

Jakkoli už je Frankenstein svou děsivostí překonán, neustále v sobě nese cosi neodolatelného. Stejně jako Viktora Frankensteina láká představa stvoření života z lidských ostatků, tvůrce láká zpracování tohoto příběhu už celá desetiletí. Režisérovi Martinu Františákovi se povedlo přenést příběh srozumitelně na jeviště tak, aby se divák mohl soustředit na rozpoložení postav.

Inscenace si na nic nehraje a vypráví příběh s pokorou k prvnímu uvedení. Františákova adaptace sluší divadelním prknům a Švanďák v ní má jednu ze svých nynějších perel. Inscenaci doporučuji všem, kteří znají příběh, ale i těm, kteří jeho kouzlo ještě neobjevili. Zhlédnutí Frankensteina vás možná na knižní předlohu příjemně naláká.

Frankenstein

Švandovo divadlo

Autor: Mary Shelley

Režie: Martin Františák

Hrají: Filip Čapka, Tomáš Kobr, Petra Hřebíčková, Stanislav Šárský, Martina Krátká, Patrik Děrgel, Kristýna Frejová, Marek Pospíchal, Vladimír Krejčí, Tomáš Brychta

Hodnocení: 90 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Švandovo divadlo vytáhlo eso z rukávu. Frankenstein ožil