Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Sherlock Holmes 2. Iron Man a cikáni likvidují Paříž

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

4. 1. 2012

První díl Sherlocka Holmese rozdělil publikum na dva tábory. První si ucvrnkával do kalhot z vytříbené kombinace humoru a stylové akce, druhý mudroval nad pošlapáním pověsti legendárního knižního charakteru. Kam se nakonec přiklonilo pokračování filmových patálií nejslavnějšího detektiva historie?

Už první díl Sherlocka Holmese vzbuzoval před svým uvedením celou řadu pochybností. Starého známého postaršího pána s dýmkou a britsky odměřeným vystupováním nahradil komediálně nadaný génius s tváří Roberta Downeyho Jr. Výsledek byl ale překvapivě dobrý, a to jak v kritické, tak divácké sféře. Plné pokladny velí k pokračování se stejným tvůrčím týmem, za to s řádně nafouknutým rozpočtem.

Guy Ritchie patří do úzké skupiny kultovních britských režisérů. Fanoušky oslovil jak svou prvotinou Sbal prachy a vypadni, tak stylovkou Podfu(c)k. Manželství s Madonnou ho na několik let režisérsky oslabilo, po rozvodu se vrátil v plné síle podařenou RocknRollou. Po jejím úspěchu následoval jeho první vysokorozpočtový snímek, kterým byl právě Sherlock Holmes.

Do hry se po malé zmínce v prvním díle dostává ústřední arcipadouch a odvěký rival Sherlocka Holmese – Dr. Moriarty. Mimo své boxerské nadání oplývá také řádně velkou vykutálenou mozkovnou. Náš ústřední hrdina má tak o zábavu postaráno. A o nic jiného vlastně ani tak nejde. Jedním činem zlotřilého padoucha dojde k vodopádu událostí místy dialogového, jindy zase řádně explozivního charakteru.

Hlavní hrdinové v akci, Zdroj: distributor filmu

Odklon od prvního dílu je patrný právě ve vyváženosti výše uvedených složek. Před dvěma lety se hrálo hlavně na dialogové laškování Holmese a jeho pomocníka Watsona. Precizně vysoustružená akce byla dávkována decentně, a o to větší efekt pak měla. Pokračování ale prostě musí být větší, dražší a výbušnější.

Očima Lucie Šimůnkové: Ačkoli v kinematografii platí pravidlo, že dvojka je vždy horší než jednička, Sherlock Holmes: Hra stínů (2011) je čestnou výjimkou. Perfektní akce nabitá humorem, hláškami a dějovými zvraty. Robert Downey Jr. má sice pořád daleko do tradiční podoby vymydleného elegána s houslemi, to však neznamená, že bychom mu jeho geniální intuici nevěřili. Naopak. Baštíme ji i s navijákem, a ještě nás to pekelně baví.

Hodnocení: 4****

Příběh je tak spíše nenápadnou nitkou, která vede hlavní charaktery do celé řady akčních momentů. Pryč je komplexní logika prvního dílu. Namísto holmesových dedukcí, které dříve dávaly jasný smysl a unesly by i zasazení do reálného světa, mu scenárista nachystal situace tak, aby jeho myšlenkové pochody působily co možná nejvíce cool, a to i za cenu alespoň minimálního kontaktu s vnitřní logikou filmu.

[youtube_660]ZHzsVApNlV0[/youtube_660]

Samotnou dějovou roztěkanost je možné poslat bez zamyšlení do horoucích pekel, filuta Holmes si ale takové zacházení nezaslouží. Rozmělnění ústředního děje do série uzavřených scének a důraz na sledování detailů na místo celkové koncepce totiž precizně odráží vnímání okolního světa samotným Sherlockem Holmesem. Jak náš hlavní hrdina poznamená: „Vidím všechno, a to je moje prokletí,“ tak je koncipován i celý film. Zda je to jeho prokletím, nebo darem, to už je otázka přístupu.

Zpomalovačky voní

Divák klouzající po povrchu a neřešící hlouběji vyprávěcí schémata naštěstí nezůstane na suchu. Guy Ritchie totiž s velkým rozpočtem umí vykouzlit hromadu precizních akčních sekvencí, a dokonce sám sebe pasuje na krále zpomalených záběrů, které povýšil z čistého vizuálního prvku na regulérní součást zhmotnění dedukcí a vnímaní světa maestra Holmese.

Navíc Ritchie neztrácí nic ze své režisérské osobitosti, kterou si získal početný zástup oddaných fanoušků. Kamery přimontované přímo na hlavních hrdinech nebo zběsile nastříhané klipové pasáže by ve filmu zasazeného do 19. století čekal málokdo. Připočtěte si originální hudbu Hanse Zimmera, který neváhal při jejím nahrávání vycestovat do dalekých končin Slovenska, kde spolupracoval s pravými cikánskými hudebníky.

Zničit Paříž!

Jediným zádrhelem tak může být právě ne úplně klasické pojetí očekávané čistokrevné zábavné podívané, která nejde na ruku současným trendů, ale snaží se přijít se svým vlastním originálním pojetím. Zámořské tržby bohužel ukazují, že nové věci diváci prostě a jednoduše rádi nemají.

Fanoušci prvního dílu ale dostanou přesně to, pro co si do kina přišli – sympatickou dvojici laškujících hrdinů vkusně doplněnou o vytříbený vizuální kabátek. Na vrch obdrží i poměrně hutné myšlenkové podhoubí s tak trochu nevýrazným arcipadouchem, který by si zasloužil mnohem větší prostor. Sherlock Holmes si tedy i napodruhé svou čest uhájil.

Sherlock Holmes: Hra stínů (Sherlock Holmes: A Game of Shadows)

Akční / Mysteriózní / Krimi / Dobrodružný
USA, 2011, 129 min

Režie: Guy Ritchie
Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law, Rachel McAdams, Noomi Rapace, Stephen Fry, Jared Harris, Kelly Reilly, Eddie Marsan, Geraldine James, Gilles Lellouche, Sebastian Moran

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Sherlock Holmes 2. Iron Man a cikáni likvidují Paříž