Menu
TOPZINE.cz
Literatura

RECENZE: Příběhy Malého Tibetu jsou tak trochu jiné pohádky

Alena Menšíková

Alena Menšíková

23. 7. 2015

Aneta a Luboš Pavlovi uskutečnili zajímavý projekt, jehož výsledkem je kniha o severní Indii, přesněji o oblasti Ladak. Autoři předkládají soubor pohádek a příběhů z indické kultury a snaží se ji čtenářům přiblížit.

obálka-tibet

Příběhy Malého Tibetu. Zdroj: lubospavel.cz


Příběhy, které najdete v této knize, vypráví o minulosti, přítomnosti i budoucnosti Malého Tibetu. Vytvářejí koláž, která by měla českému čtenáři přiblížit tamější kulturu a život. Všechny příběhy se navzájem ovlivňují, doplňují a prolínají, i když jednou jde o pohádku a podruhé o osud skutečného člověka. Všechny historky převyprávěl Luboš Pavel, který v Ladaku pobýval, a společně se svou ženou Anetou je vydali.

Aneta a Luboš Pavlovi se věnují lektorské a tvůrčí práci. Oba vystudovali DAMU. Aneta se zabývá malováním, rozvojem osobnosti, divadlem a vzděláváním. Angažuje je v kreativních kurzech Umělcova cesta. Luboš je spisovatel a divadelní a filmový scénárista. Pracuje ve vzdělávací společnosti Amplion a organizuje kurzy osobního rozvoje.

Tato kniha je nezvyklá tím, že se nejedná o jednolitou dějovou linii, ale skládá se z šestačtyřiceti příběhů. Některé jsou pohádkové, lidové, ale najdete i náboženské, zvláště buddhistické, a také obyčejné osudy místních lidí, kteří měli co vyprávět. Na knize se podílely mimo jiné děti z místní školy Springs Dales Public School, kde Luboš Pavel vedl dílnu tvůrčího psaní a vyprávění. Z jejich děl potom několik vybral pro svou knihu.

Všechny příběhy jsou rozsahově velmi krátké (pár stránek) a co se týká pohádek a buddhistických pověstí či lidových tradic, mají podobnou strukturu. Většinou autor začíná s obecným uvedením do kontextu, jako ke které oblasti se pohádka váže, jestli má nějaký historický základ, nebo proč a kdy se vypráví. Poté následuje samotný děj vyprávěný vševědoucím vypravěčem, jak už to u pohádek bývá zvykem. Na konci je většinou ponaučení pro děti či dovysvětlení pro českého čtenáře. Kvůli krátkosti vyprávěni není propracovaná psychologie postav, pracuje se s klasickým vymezením dobra a zla.

U osudu místních lidí můžeme pozorovat strukturu vyprávění ve vyprávění, tedy, že nejdříve vypráví samotný autor, jak se s člověkem seznámil a co o něm zjistil a poté následuje vyprávění oné osoby.

Příběhy Malého Tibetu

Autor se snaží předkládat všechna vyprávění zajímavou a přátelskou formou, všechny neznámé výrazy vysvětluje, aby je českému čtenáři nejen přiblížil, ale také ho poučil. Nejedná se sice o jeho osobní příběhy ani o vlastní tvorbu, ale vložil do nich také jistý kus sebe. V Malém Tibetu žil minulý rok a pracoval převážně s dětmi. Nasál místní tradice a kulturu a docela dovedně se mu podařilo ji přenést do knihy, která je směsicí různých žánrů vyprávění.

Je skvělé, že knihu můžete číst kdykoli, otevřít na jakékoli straně a přečíst si jeden nebo více příběhů. Pak nad nimi uvažovat, srovnávat je s našimi pohádkami a našimi poměry, což bylo, předpokládám, cílem autorů. Pokud tedy sháníte něco nenáročného na čtení do horkých letních dnů a přitom se chcete dozvědět něco nového nenásilnou formou, Přiběhy Malého Tibetu jsou tím pravým ořechovým.

Celá kniha vznikla v rámci projektu, na kterém se podílelo, kromě autorů, také několik organizaci – již zmíněná Spring Dales Public School ve vesnici Mulbek, Brontosauři v Himalájích, Nadace T-SOFT Eternity a Linhartova Nadace.

Název: Příběhy Malého Tibetu. Autor: Aneta a Luboš Pavlovi. Ilustrace: Tsering Samfel. Počet stran: 202. Vydalo nakladatelství: Mawdorf s.r.o. a Nadace T-SOFT Enetrnity, Praha, 2015.

Hodnocení: 60%

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Příběhy Malého Tibetu jsou tak trochu jiné pohádky