Recenze: Osadné. Jak to chodí na východě?
Po úspěších filmů Jiné Světy či Slepé Lásky přichází dokument Osadné. Marko Škop a jeho spolupracovníci z producentské společnosti Artileria, Jan Meliš (kamera) a František Krähenbiel (střih), v něm mapují dění ve vymírající vesničce Osadné. Čím je tato obec tak výjimečná? A to až natolik, že se o ní natočil film? Kromě toho, že se nachází na okraji Evropy a žije v ní rázovitá rusínská komunita také tím, že rytmus obecného života udržují oddaný starosta Ladislav Mikuláško společně se zaníceným pravoslavným knězem Petrem Sorokem.
A právě tyto dvě postavy stojí uprostřed příběhu. Ladislav Mikuláško je starostou rekordmanem, protože je ve své funkci nepřetržitě úctyhodných 36 let. Petera Soroka trápí, že za posledných 5 let pochoval v Osadném 50 lidí a pokřtil jenom 2 děti. Oba dobře ví, že vesnici pomůže jedině cestovní ruch a tak začnou dělat vše pro to, aby se z Osadného stala turistická atrakce. O pomoc s propagací poprosí PR manažera politického hnutí Rusínská obroda Fedora Vica, který pozve na otevření turistického chodníku kolem Osadného evropského poslance Milana Gaľu. Ten je naoplátku pozve do Bruselu, a tak se roztáčí sled konfrontací mikrokosmu a makrokosmu.
Je až neuvěřitelné sledovat debaty starosty, který chce získat zdroje na dům smutku, a kněze, který chce oživit region výstavbou kláštera, s evropskými představiteli. Jde o diskuze s přívlastky jako konkrétní vs. abstraktní, lokální vs. globální, světské vs. duchovní či individuální vs. institucionalizované. O tom, že tyto konfrontace dobře fungují a že Osadné udělalo díru do světa, tedy alespoň do Evropské unie, svědčí úspěch tohoto dokumentu u slovenského publika, ale i cena za nejlepší dokumentární film z festivalu v Karlových Varech či nominace na Griersonovu cenu na Londýnském filmovém festivalu.
S vývojem událostí se ovšem vyvíjejí i hlavní představitelé filmu. Jak starostovo, tak knězovo směřování tvůrci sledují hlavně přes jejich rozhovory s manželkami, které vystupují jako jejich důležití stínoví poradci. Jejich interpretace událostí jsou dalším tématem dokumentu. Osadné je intenzivní dokument, který na malém prostoru obsahuje široké spektrum podnětů. Každé pozitivum má ale i své negativum. Bohatost námětů v Osadném zatraktivňuje, ale jako by chyběl sjednocující prvek, jež by je víc utřídil.
Na rozdíl od barvité mozaiky o Šariši a Rusínech, snímku Jiné Světy, je Osadné příběhem o jedné velké malé osadě s neobyčejnými představiteli. Jak režisér Marko Škop uvádí: „Doufám, že Osadné je živý film díky postavám, situacím, humoru a času, který do filmu vložil sílu ubíhajícího života.“ O tom nelze pochybovat. Samotný režisér vidí svou autorskou činnost spíš ve vyjádření citu, což ovšem prospívá tématu, ale zároveň jej tíží. Tak se tedy v divákově percepci nejvíc zachytává až přílišná glorifikace či romantizace vesničky Osadné a jejích obyvatelů. Od první minuty i dávno po skončení filmu bude divák určitě sympatizovat s hrdiny z Osadného. Pak se objeví otázka: Natočil režisér film jenom z lásky k Osadnému? Moje odpověď je ne, protože sympatie vystřídají pocity hořkosti ze stavu celé společnosti. Jako když se po zábavném výletu ráno vzbudíte s nepříjemnou kocovinou, kdy se smíchávají příjemné a nepříjemné pocity v jedno.
Osadné (Osadné)
Dokument
Slovensko, 2009, 63 min.
Režie: Marko Škop
Hrají: Ladislav Mikuláško, Miluška Mikulášková, Peter Soroka, Eva Soroková, Justín Soroka, Fedor Vico a další
Hodnocení: 4****
