Menu
TOPZINE.cz
Divadelní hry, představení - novinky a recenze

RECENZE: Mikulášovy patálie chtěly dospět. Hra zůstala stát v půli cesty

Anna Kottová

Anna Kottová

17. 1. 2012

FOTO: Mikulášovy patálie„Proč jsou tady samí dospěláci?“ ptal se chlapeček v kostkované košili maminky. Samí dospěláci v hledišti Divadla v Celetné sice nebyli, ale překvapivě měli nad dětmi převahu.

FOTO: Mikulášovy patálie

Šest nejzlobivějších kluků na zeměkouli, Zdroj: Michal Hladík, Divadlo v Celetné

Takhle narváno Celetná už dlouho neměla. Nejenom, že je až do února vyprodáno, ale na veřejné generálce seděli lidé, kde se dalo.

A věková kategorie? Mezi 6 a 80 lety. Malí šli na pohádkový příběh a starší zavzpomínat si na mladá léta. Očekávání byla veliká, a v tom byl možná zakopaný pes.

Čtěte také: Taneční hodina v Celetné má šmrnc

Začátek, který by měl diváka vtáhnout do děje, Mikulášovy pátálie prošvihly nejen koženými hereckými výkony, ale především úvodní scénou. Nikdo asi nečekal, že se během prvních pár minut objeví na jevišti nahé pozadí.

FOTO: Mikulášovy Patálie - Mikuláš a Vendelín

Mikuláš a Vendelín jsou nerozluční přátelé

Přes nejistý rozjezd se vám ale inscenace pomalu dostává pod kůži. Nezavrtá se ale dostatečně hluboko. Vždycky se stane něco, co diváka vytrhne z pohádkové atmosféry.

Autor Réné Goscinny (1926) byl francouzský spisovatel a scenárista kreslených seriálů. Narodil se ve Francii, vystudoval v Argentině, pracoval v New Yorku, ale nakonec se vrátil zpět do Francie. Společně s ilustrátorem Jeanem-Jacquesem Sempém vytvořili v 50. letech 20. století postavu malého Mikuláše (Le petit Nicolas). Goscinnyho však nejvíce proslavily kreslené příběhy s postavičkami Asterixe, Obelixe a dalších Galů, které kreslil Albert Uderzo.

Schizofrenní představení jakoby nevědělo, kdo je jeho cílovým divákem. Leží na pomezí dospěláckého a dětského světa, a neví, kam se přiklonit.

Stejně rozporuplně jako složení hlediště vypadá i celá inscenace. Části určené dětem patří k zábavným momentům na rozdíl od rozpačitých vsuvek, kterými se chce inscenace zavděčit dospěláckému publiku.

FOTO: Mikulášovy patálie

Až pulci vyrostou v žáby, dají se s nimi pořádat závody

Hraje se na jevišti i mimo něj. Všudypřítomná akce a rozlítanost se rozhodně řadí k plusům Patálií. Stejně jako scéna Pavla Kodedy a hudba Daniela Fikejze, které se nesou v duchu knižní předlohy. Přestože jednoduchou scénu tvoří jen pár lavic, dokážou z ní herci několika pohyby vymodelovat kulisy ke všem příběhům.

Šest malých nerozlučných uličníků společně prožívá různá dobrodružství ať už doma nebo ve škole, například návštěvu pana inspektora, chytání pulců v parku nebo první zkušenosti s kouřením doutníku. To vše provází rvačky a neustálé pošťuchování.

„Pane bože, ať už je konec školního roku,“ Milena Steinmasslová v roli učitelky.

Abychom od sebe mohli všech šest neposedů odlišit, má každý z nich typickou charakteristiku: Mikuláš, malý šibal s nevinným pohledem, jedlík Vendelín, šprt Celestýn, bohatý mazánek Augustýn, bitkař Albín a největší raubíř Kryšpín.

FOTO: Mikulášovy Patálie - Matouš Ruml jako Mikuláš

Matouš Ruml si zahrál hlavní roli, malého Mikuláše

Všem dospělým hercům jsem převtělení do dětských rolí uvěřila. Nejméně ale Matouši Rumlovi. Jeho nemastný neslaný Mikuláš si nevytvořil kvůli své nevýraznosti dostatek prostoru a dovolil ostatním, aby ho zastínili.

Nepřehlédněte: Napínavé drama se skvělým koncem, Něžná je noc

Zvláště Petr Lněnička skvěle ztvárnil Celestýna alias ředitele celé zeměkoule. S brýlemi na šňůrkách nasadil výraz nejodpornějšího šprta a s chirurgickou přesností zkušeného bonzáka doplňoval paní učitelku.

Milena Steinmasslová precizně vytvořila roli učitelky a Mikulášovy maminky. S ladností zkušené herečky se pohybovala po jevišti a jako dospělý element dokázala vyvážit dětské třeštění ostatních herců.

Ani Václav Jakoubek v roli nejhloupějšího žáka a největšího uličníka Kryšpína, který tráví většinu školního času na hanbě, se neztratil. Zdeněk Charvát jako Vendelín zase přesně zapadl do role prostorově výrazného a houževnatého bojovníka.

FOTO: Mikulášovy Patálie - Petr Lněnička jako Celestýn

Nemůžete mě bít, já mám brýle

Na rozdíl od Kašparovy slávy vánoční, kde se dospělí přeměnili v děti s vtipnou lehkostí, působí Mikulášovy patálie režiséra Filipa Nuckollse těžkopádně a nevyrovnaně.

Hodinu a půl trvající představení rozhodně nepatří k tomu nejlepšímu, co můžete na scéně Celetné vidět. O vtipné momenty v živé inscenaci ale není nouze, a tak jde nakonec o uspokojivou a průměrnou inscenaci, která ničím, kromě výkonů Steinmasslové a Lněničky, nevybočuje z davu.

Mikulášovy patálie

Divadlo v Celetné

Autor: René Goscinny

Režie: Filip Nuckolls

Hrají: Matouš Ruml, Petr Lněnička, Lukáš Jůza, Václav Jakoubek, Zdeněk Charvát, Marek Němec, Milena Steinmasslová a Pavel Lagner

Hodnocení: 70 %

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Mikulášovy patálie chtěly dospět. Hra zůstala stát v půli cesty