Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Pravá krev – někdo má rád vdolky, jiný zase holky. Doslova

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

20. 10. 2010

Když jsem brouzdala po internetu a snažila se utříbit si svůj názor na Sookie Stackhouseovou, zjistila jsem zajímavou věc. Objektivní názor na tuto mladou slečnu neexistuje. Buď ji milujete, nebo nenávidíte. Takové emoční zpolarizování celého světa se zdá jako dost dobrý počin na obyčejnou servírku z Louisiany.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Série Pravá krev, začínající svazkem Mrtví do soumraku, sleduje komplikované životní cesty servírky Sookie Stackhouseové. Na první pohled hloupá blondýnka skrývá před svými sousedy velké tajemství. Umí totiž číst myšlenky, což jí značně znepříjemňuje jakékoli romantické pokusy o navázání kontaktu s opačným pohlavím. Žije osaměle a jen z povzdálí přihlíží, jak si ostatní užívají života. Dokud do toho jejího nevstoupí jediná osoba, které do hlavy nevidí – upír Bill.

V alternativním světě spisovatelky Charlaine Harrisové upíři vystoupili z anonymity a začali se prát o svá ústavní práva. Podobně jako jiné menšiny se ale musejí o každý kus svého legitimního koláče přetahovat s nepřejícími a nedůvěřivými lidmi. Bill je v městečku Bon Temps jediný upír, tudíž není divu, že právě na něj padne v hlavách mnohých podezření z vražd, které malou komunitou zacloumají chvíli po jeho příjezdu. Jenže to už má vysokého, charismatického Billa v hledáčku Sookie. A ta se svého úlovku jen tak nevzdá.

Zpočátku se zdá, že detektivní schopnosti jen rozšíří už tak dost rozsáhlý seznam věcí, v nichž Sookie nevyniká, hned v závěsu za položkami velká násobilka a nemyslet na sex s Billem. Jistě, je hrozné, že v jejím okolí umírají ženy, které měly sex s upíry, ale kdo by na to myslel, když ten její je takový bouchač. Nicméně najdou se chvíle, kdy se Sookie nudí, nemyslí zrovna na opalování, ani na Billa a zamyslí se nad brutálními vraždami jejích známých. Ale že by vraha vypátrala komplikovanými detektivními metodami, to se říct nedá. Spíš na něj tak nějak náhodou narazí. Stane se totiž jeho další vyhlédnutou obětí.

Série Sookie Stackhouse:

  • Dead Until Dark (2001, č. Mrtví do soumraku, Baronet 2009)
  • Living Dead in Dallas (2002, č. Upíři v Dallasu, Baronet 2009)
  • Club Dead (2003, č. Klub mrtvých, Baronet 2010)
  • Dead to the World (2004, č. Mrtví pro svět, Baronet 2010)
  • Dead as a Doornail (2005, č. Dočista mrtví, Baronet 2010)
  • Definitely Dead (2006, č. Bezpochyby mrtví, předp. Baronet 2010)
  • All Together Dead (2007)
  • From Dead To Worse (2008)
  • Dead and Gone (2009)
  • Dead in the Family (2010)

Upírech v Dallasu je Sookie na vrcholu blaha. Její milostný život nebyl nikdy lepší a Sookie o tom moc ráda přemýšlí a mluví. Nicméně začíná si uvědomovat, že ji i Billa co nevidět čekají potíže v ráji. Jak by taky ne, když jsou tak odlišní? Sookie miluje slunce a opalování, ale to by Billovi asi moc neprospívalo. Sookie by chtěla děti, ale Bill jakožto nemrtvý má trošku líné (vlastně nemrtvé) spermie. Sookie by ráda měla nedělní obědy s domácím jídlem, ale Bill má speciální dietu a poledne není jeho oblíbená část dne. Jak to skloubit, že? Naštěstí nad tím Sookie nemusí přemýšlet dlouho, protože ji v lese napadne nějaká bláznivá ženská, která jí rozsápe záda. Princezně v nesnázích zachrání život Billovi známí, upíři, což Sookie nenaplňuje štěstím. Cítí se jim zavázaná, a proto neodmítne, když ji požádají o pomoc.

Kdo čekal obrat k lepšímu, jakési zmoudření hlavní hrdinky, ten musel knihu po několika stránkách odložit. Sookie totiž nezmoudří nikdy. Okouzlující na ní však je, že si plně uvědomuje své nedostatky a nepovažuje se za génia první třídy. Na druhou stranu ví, že sama sebe i ostatní dokáže občas překvapit a neváhá z těchto momentů těžit a kochat se jimi ještě dlouho poté, co pominuly.

Klub mrtvých prožene vztah Billa a Sookie těžkou zkouškou. Jiskra z jejich milostného života se zvolna vytrácí, což Sookie v prvních kapitolách dost silně prožívá a vytrvalý čtenář pochopitelně s ní. Vrcholem všeho je pak Billova obchodní cesta, ze které se ten neřád ne a ne vrátit. Sookie se tak vydává na záchrannou misi svého očividně uneseného milence. Ta jí ho však ukáže v tolika jiných barvách, než ho doposud znala, že si na jejím konci není tak úplně jistá, že Billa ještě chce. Když Bill zmizí, začíná si Sookie postupně uvědomovat, že vlastně pro její fungování není tolik důležitý. Spásná feministická myšlenka, která jí nakazí mozek, ji už nepustí a Sookie, která dříve trápila sebe i čtenáře tím, že muže nemá, obrací o sto osmdesát stupňů a pro změnu ho mít může, ale nechce.

Mrtví pro svět prověří, co se Sookie naučila z detektivního řemesla. Bill je v tahu, kdesi v Peru, které Sookie ani nenajde na mapě, a její bratr Jason zmizel. Ke všemu se v jejich městečku, které přitahuje všechny podivné existence podobně jako domov známé Buffy, má konat sabat čarodějnic, a to jsou po čertech nebezpečné holky. Schyluje se parádnímu souboji, a když se do všeho připočte ještě vikinský upíří macho Eric trpící ztrátou paměti, je zaděláno na další příběh ze Sookiina deníčku.

Mrtví pro svět se po dvou dílech na obvyklý styl Harrisové téměř puritánských vracejí do zajetých kolejí mírného a hodně, hodně špatného porna. Co jiného totiž s krásným Erikem dělat, když zapomněl, že se v minulých dílech choval jako blbec a má tak hezký zadek? Vzhledem k tomu, že je řeč o čtvrtém díle, můžeme vyloučit možnost, že by ho ještě někdo četl v naději, že se Sookie magickým mávnutím proutku změní v Sherlocka Holmese. V podstatě od třetího dílu tak Sookie čtou už jen fajnšmekři, kteří nedoufají v její obrození, ale se zálibou se baví Sookie samotnou, ať už to tak autorka chtěla, nebo ne.

Soudit sérii jako celek je proklatě těžké. Obzvláště vezmeme-li v úvahu, že ještě zdaleka neskončila. Otázka je, jestli vůbec můžeme mluvit o sérii, protože vzorec se v každém díle opakuje. Sookie je v nebezpečí. Její blízcí jsou v nebezpečí. Bill má hezký zadek. Někdo v jejím okolí zemře. Bill má široká ramena. Nebezpečí roste. Tak široká. Objevují se indicie k vyřešení případu. Sookie jich nedbá, protože Bill je naprosto skvělý v posteli. Případ se zázračně vyřeší sám od sebe, jako když na podzim spadne list ze stromu. Bill je lhář a podvodník, ale Eric je sladký. A vysoký. A má hezčí zadek. Opět se objevuje nebezpečí. A tak to jde pořád dokola. Nicméně kouzlo Sookie Stackhouseové spočívá nepopiratelně v tom, že nikdo netuší, jestli je jako karikatura myšlená, nebo ne.

Myslím, že ani nikdo z nás nečeká, že v dalším díle, Dočista mrtví, který právě vyšel v nakladatelství Baronet, se něco podstatného změní. Kromě toho, že všude bude znovu parádní zmatek, protože Bill je zpátky z Peru, ať už je Peru kdekoli a Eric si nic nepamatuje. Opět. Já se rozhodně těším na to, jak se s tím Sookie popasuje tentokrát.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Pravá krev – někdo má rád vdolky, jiný zase holky. Doslova