Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Osvětim: Město duchů. Foto uvnitř!

Samcová Jana

Samcová Jana

4. 10. 2009

Na světě je jen málo míst, která nahánějí strach a při jejichž návštěvě běhá mráz po zádech. Přesto existují, aby nám nedovolila zapomenout na prožité hrůzy našich předků. Existují, aby nám poskytla možnost poučit se z fatálních chyb a neopakovat tragickou historii. Právě takovým mementem mori je koncentrační tábor v polské Osvětimi.

V optimistickém slunečním svitu lze jen stěží uvěřit, že se v Osvětimi před více než šedesáti lety odehrávalo krveprolití ad absurdum. Na první pohled kmenový tábor Auschwitz I připomíná obyčejné opuštěné městečko se spoustou stromů a s čistými ulicemi. Pod střechami bývalých cel se však skrývají důkazy masového vyhlazování a likvidace nevinných obětí.

Zvlášť otřesně působí zabavený a roztříděný majetek vězňů – hromady brýlí, štětek na holení, kufrů či umělých protéz. Šokující je pohled na místnost zaplněnou lidskými vlasy, jež byly osvětimským vězňům odstřihávány a prodávány k výrobě látek. Zde je pouze zlomek celého množství. Avšak tento zlomek skýtá vlasovou pokrývku neuvěřitelných 50 tisíců obětí. 

Vězeňské cely jen pro otrlé

Návštěvníkům se v hlavním pracovním táboře otevírá možnost nahlédnout i do ubikací a vězeňských cel. Dřevěné palandy, na nichž se musely tísnit stovky vězňů často bez sebemenší přikrývky, jsou téměř ničím proti celám o velikosti 90×90 cm, kde muselo být po nocích namačkáno 4-5 vězňů. Trest nuceného spaní ve stoje s minimálním přísunem kyslíku byl příčinou vysoké úmrtnosti.

Trestání vězňů probíhalo na každodenním pořádku. Často nemělo žádný objektivní důvod a bylo mimořádně brutální. Trestalo se za pomalou práci, za pomáhání spoluvězňům nebo prostě jen z rozmaru příslušníků SS. Vězni složení z Židů, Romů, homosexuálů aj. byli nuceni vykonávat těžkou fyzickou práci s nedostatečným přídělem potravy. Vyčerpaní a na kost vyhublí často nezvládali přehnané požadavky esesmanů a byli na to konto biti. Ranami holí, bičem, častokrát nekompromisně zastřeleni.

Krematorium I jako autentický důkaz masového vyhlazování

Krematorium I, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Krematorium I, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

V hlavním táboře Auschwitz I se dochovala plynová komora a první krematorium, které SS nestihli před osvobozením tábora zlikvidovat. Ponurá oprýskaná místnost, kde byli vězni po několika stovkách soustavně vyvražďováni kyanovodíkem, působí klaustrofobickým stísňujícím dojmem.

Omračující autentičnost pecí krematoria je jen střípkem mozaiky hrůzy a strachu, které panovaly mezi osvětimskými ostnatými dráty. O to zarážející je reprodukce zážitku osvětimského průvodce. Přestože má muzeum Osvětim obrovskou návštěvnost, řada návštěvníků nebere auschwitzského genia loci dostatečně vážně. Jak jinak si vysvětlit cynismus italských turistů, kteří své dvouleté dítko naaranžují do pece a fotografují si ho?

Auschwitz II – Birkenau: Továrna na smrt

Opravdové hrůzy vyhlazování evropských Židů prožívali vězni v sousedním táboře Auschwitz II – Birkenau. Opuštěnost tábora jako by ještě umocňovala opar tragédie a děsu, který se vznáší nad rozlehlým areálem. Životní podmínky, jež panovaly v hlavním táboře Auschwitz I, byly oproti podmínkám panujícím zde, neuvěřitelným luxusem. Vězni byli nuceni živořit a umírat v koňských stájích, mezi stovkami spolubydlících, stovkami vší a krys a s návdavkem nesnesitelného zápachu, zimy a hladu.

Transporty statisíců Židů, které vlak vysadil přímo před plynovými komorami, neměly (bohužel nebo bohudík?) možnost zažít nelidské táborové podmínky. V souvislosti se způsobem smrti Židů z transportů se tak rve na jazyk slovní spojení milosrdná smrt. Takové hodnocení by ovšem bylo velmi neadekvátní a velmi cynické k minimálně miliónu obětí, které v Osvětimi našly svoji smrt.

Současnost

Auschwitz II - Birkenau, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Auschwitz II – Birkenau, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

V současnosti dosud žije několik desítek bývalých vězňů, kteří osvětimská jatka přežili. Většina z nich si nese fyzické a zejména psychické problémy celý svůj život. Uzavřeli se do sebe, jsou tišší, a když pocítí hlad nebo uslyší němčinu, dostanou epileptický záchvat. Jiní našli smysl života v reprodukci svých zážitků co nejvíce lidem. Touží se podělit o všechny zrůdnosti, které na nich byly páchány a mají potřebu se „pochlubit“ se vším, co dokázali přežít.

Tito lidé dnes občas provázejí zájemce po bývalém koncentračním táboře a jsou jako čestní hosté zváni na výročí osvobození tábora. Statistici odhadují, že do deseti let už na světě nemusí být ani jeden z nich. Kdo nám potom bude vyprávět o hrůzách, jež panovaly za zdmi osvětimského pekla? Kdo nepamatuje historii, je odsouzen k tomu, ji prožít znovu…

Otevírací doba:

8-15  Prosinec-Únor

8-16  Březen a Listopad

8-17  Duben a Říjen

8-18  Květen a Září

8-19  Červen – Srpen

Vstupné je zdarma.

V případě zájmu je možné zamluvit si česky mluvícího průvodce, který je zpoplatněn částkou 236 zlotých (cca 1400 korun), ideálně emailem na rezerwacja@auschwitz.org.pl. Rezervace se kvůli vysokému zájmu doporučuje minimálně 2 týdny předem.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/polsko-osvetim-cestovani-2009/]

Ohodnoťte tento článek:
2
Právě čtete

Osvětim: Město duchů. Foto uvnitř!