Ondřej Ježek z OTK: U Davida Kollera předsudky netrpím!

Ondřeji, dříve jsi hovořil o svých momentech rané inspirace, jako byl zážitek z koncertu Tonyho Ducháčka a Garage. Připouštíš si jakkoliv, že podobně inspirující mohou být pro začínající hudebníky i OTK?

Nějaké už znám. (smích) Je to dobrý pocit. Ale nejkrásnější zážitek byl, když jsem v zimě konečně Tonyho s Garáží točil u sebe ve studiu. Víc už bylo snad jen, když se na nějakým našem koncertě objevil Marian Varga a odešel, až když jsme dohráli.

Právě s vyhlášeným studiem Jámor je tvé jméno spjato nejúžeji. Na adresu Jámoru jsem snad ještě neslyšel křivého slova. Je pro tebe fungování ve studiu více prací nebo tvorbou?

S tím trochu bojuji, práce je to všechno, tvorby je tam občas taky dost, ale někdy jsem naopak šťastný, že jen můžu lidem pomáhat dolovat ty jejich různě zahrabaný a schovaný představy. To je pro mě i o něco zábavnější, než když někdo něco přinese a řekne a teď produkuj. Ale baví mě to všechno.

Bavíme-li se o tvé práci v Jámoru, pod jakými podmínkami pouštíš interprety do studia? Narážím na silnou spřízněnost většiny jmen tebou produkovaných…

Nabídek na práci je hodně, logicky z toho vybírám kapely, které jsou mi blízké nebo něčím sympatické. Bavit mě to musí vždycky. Ale občas si řeknu, že někdo jiný by to mohl udělat lépe, tak to pošlu dál. A dost lidí odmítnu i proto, že to už prostě nestíhám. Ale to je takový síto: kdo tu chce být, ten si počká, až se dočká, kdo to zkoušel jen proto, že mu to někdo řek, tak hned zkusí někoho jiného a neřeší to.

X-krát se mi stalo, že jsem interpreta odmítl a pak mu to někdo udělal tak hezky, že jsem si říkal, že je dobře, že jsem do toho nešel.

Podílel ses na mixu desek i mainstreamem široce přijímaných interpretů jako jsou Vypsaná Fixa nebo David Koller. Řekl bys, že alternativní posluchač má někdy až přílišnou tendenci nahlížet tato, či podobná, jména se zbytečnými předsudky?

To jsou zrovna lidi, co jsou úplně v pohodě, strašně pracovitý a skromný, tady předsudky netrpím. Není to někdo, kdo je každý druhý den v Blesku…

S OTK je spjata minimalistická estetika (web, klipy, grafika desek) – jak v této souvislosti nahlížíte na roli teatrality na pódiu? Je vám programově cizí, anebo si ji raději užíváte u jiných interpretů, než byste ji sami praktikovali?

Za nás jí praktikují Tata Bojs. Jak jsme spolu koexistovali ze začátku, tak se ty nůžky pódiový show prostě začaly nějak rozevírat, takže “Tatáči” zkoušej všechno možný i nemožný, dávají tomu strašnou tunu času, který jsme s OTK nikdy nebyli schopný vyčlenit.

Tak je s radostí pozoruji, co všechno dělají a jsem rád, když se s OTK sejdeme na podiu a máme třeba nějak zábavně barevně sladěný trička… To je vlastně náš pódiový minimalismus. Taky jsme párkrát zkoušeli hrát v bílých kombinézách nebo obalený alobalem, ale asi jsou pro nás v hudbě důležitější věci.

OTK vystoupí 31. července na alternativní scéně festivalu Beseda u Bigbítu, více na www.besedaubigbitu.cz.

Čtěte také

• Festival Beseda u Bigbítu podporuje méně rozšířené žánry. Letos oslaví plnoletost
• Festival Beskydy Sound 2010: David Koller, Horkýže Slíže nebo Vypsaná Fixa
• My jsme to nevzdali aneb Příběhy 20. století
• Nářez bez proudu
• The Tap Tap: S námi se počítá!