Státní legislativa se občas pěkně sekne. Připravili jsme pro vás výběr těch největších absurdit.
Zdroj: Shutterstock.com
Na hygienu v restauracích, výrobních podnicích, prodejnách i firmách jsou kladeny přísné požadavky, jejichž plnění stát kontroluje skrze celou řadu orgánů. Občas se ale v legislativě objeví nějaké mezery či nejasná sdělení, kvůli nimž pak nařízení nabírají absurdní nádech.
Podívejte se na 6 nejvíc za vlasy přitažených legislativ, jež platí nebo platit mohly.
Přispějte na charitu nebo zaplatíte milióny
Podle připravované novely zákona budou hygienicky závadné potraviny darovány lidem v hmotné nouzi. Většinou se jedná o zboží v poškozených obalech nebo s nekompletními a jinak nevyhovujícími informacemi na etiketách.
Na první pohled to vypadá jako vstřícný krok od státu, ale jenom do té doby, než zjistíte, že každý prodejce potravin, jenž svým obchodem zabírá více jak 400 metrů čtverečních, což je každý menší supermarket, musí odvádět takto závadné potraviny povinně. Jinak může dostat pokutu až 10 miliónů korun.
Hygienu už nebudou dál kontrolovat hygienici
Novela zákona počítala s omezením pravomocí hygienických krajních stanic, které měly přestat kontrolovat zdravotní nezávadnost servírování v restauracích. Nově se tato činnost měla přesměrovat na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která ale podle hygieniků k tomuto úkonu neměla ani oprávnění, ani potřebné vzdělání svých zaměstnanců.
Celý záměr nakonec utnuli poslanci, když novele koncem března vystavili červenou.
Dvě stejné a zároveň odlišné ochranné známky
Poslanci v kooperaci s ministerstvem zemědělství plánují novou ochrannou známku nazvanou Česká potravina. Ta má pomoci zákazníkům s nákupem českých potravin: české potraviny jsou aktuálně v trendu a tuzemští zákazníci je cíleně vyhledávají a kupují.
Paralelně by ale Potravinářská komora České republiky dál poskytovala známku Český výrobek, přitom obě ochranná loga jsou si dost podobná.
Zatímco produkt označený známkou Česká potravina požaduje, aby u nezpracovaných potravin, mléka a vína pocházelo 100 % složek z tuzemska, aby zpracované potraviny obsahovaly nejméně 75 % českých složek a aby byl vícefázový výrobní proces plně realizován v Česku, Český výrobek již tak přísné nároky nemá a podíl tuzemského složení lze u něj určit individuálně.
Zákazník v obchodě bude asi zmaten…
Legislativa zrušila malá balení potravin
Před dvěma lety začala platit evropská a česká legislativa, jež nařizovala vkládat na obaly nové povinné údaje, které informovaly o zemi původu, alergenech, výživových hodnotách, sladidlech, opakovaném zmražení a dalším. Všechny údaje musí být uvedeny písmem o velikosti písma 1,2 milimetru a na přední straně obalu.
Tyto podmínky se ukázaly pro celou řadu výrobců jako nesplnitelné a tak výroba menších balení byla raději zastavena.
Vymalujete hned, jak vám řekneme
Od roku 2007 platí nařízení vlády, které poskytovatelům restauračních služeb nařizuje lhůtu, jak často mají vymalovat prostory. Přestože se zákon setkal s velkou kritikou majitelů restaurací i hygieniků, kteří tvrdili, že vymalovat by se mělo podle individuálních potřeb, platí zákon dodnes.
Výška skřínek v práci? To je jedno…
Novela o skříňkách na pracovištích z roku 2013 je další kontroverzní vyhláška. Není totiž jasné, jak mají být skříňky vysoké.
„Vznesli jsme tedy dotaz na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jenž normy vydává. Dozvěděli jsme se, že úřad sice normy vydává, ale neprovádí jejich výklad. To přísluší tomu, kdo normu vypracoval. V našem případě to byla soukromá osoba, se kterou však úřad přestal komunikovat,“ vysvětlil Miroslav Doležal, ředitel odboru hygieny práce.
Takže skříňky v práci mějte vysoké, jak chcete…
