Kvalita a kvantita spánku hrají zásadní roli v boji proti kardiovaskulárním nemocem, ale také proti tomu, aby člověka „nehonila mlsná“ a nepřibíral na váze. Lékaři pochopitelně říkají, že je potřeba přestat kouřit a místo toho naopak cvičit, pít s mírou a dopřávat si vyváženou stravu, abychom si chránili srdce. Víte ale, že pro zdraví našich tepen je velmi důležité, zda hodně spíme a zda je to spánek kvalitní?
Příznaky kardiovaskulárních nemocí jsou častější u lidí, kteří spí málo nebo špatně. Ukázala to studie nedávno zveřejněná v časopise americké kardiologické společnosti Thrombosis and Vascular Biology.
Jihokorejští vědci zjišťovali množství vápníku ve věnčitých tepnách a měřili arteriální ztuhlost u více než 47.000 mladých osob a osob středního věku. Tyto osoby rovněž vyplňovaly dotazník, v němž zodpovídaly na dotazy týkající se doby a kvality spánku.
Závěry byly jednoznačné: osoby, které spaly méně než sedm hodin denně, měly tepny ztuhlejší a jedenapůlkrát vyšší míru vápníku než ty osoby, které spaly více než sedm hodin denně. Podobné výsledky měly i ty osoby, které uváděly, že jejich spánek je nekvalitní.
Tyto výsledky ale experty na spánek neudivují, poznamenává francouzský deník Le Figaro. „Dnes máme celou literaturu o tom, že krátký a špatný spánek zvyšuje kardiovaskulární riziko,“ říká profesor Jean-Louis Pépin z Univerzitního nemocničního centra v Grenoblu.
Negativní dopady má špatné spaní nejen na srdce. „Je narušena celá fyziologie lidského těla: imunitní systém, produkce hormonů, metabolismus,“ říká doktorka Karine Spiegelová z výzkumného neurologického centra v Lyonu. Například klesá produkce leptinu, hormonu ovlivňujícího pocit sytosti, a naopak se zvyšuje produkce ghrelinu. To je hormon, který zvyšuje pocit hladu, takže člověk má větší chuť na sladké a mastné.
U člověka, který spí čtyři hodiny denně, se během dvou dní zvyšuje pocit hladu o 25 procent. „To vede ke konzumaci většího počtu kalorií, asi o 400 až 500 kalorií denně navíc. Tak může dospělá osoba, která má normální hmotnost, ale u které převažuje sedavý způsob života, za rok přibrat 14 až 20 kilogramů,“ vysvětluje profesor Pierre Escourrou ze spánkové laboratoře Antoine-Béclère. Nedostatek spánku může zvyšovat i riziko vzniku cukrovky druhého typu, a to nezávisle na případném nabírání na váze.
Několik nocí špatného či krátkého spánku ale z člověka neučiní kardiaka ani diabetika. Nebezpečný je chronický nedostatek spánku. To je u každého jiné. „Existuje řada možností: jsou malí spáči, velcí spáči, ranní ptáčata i noční můry,“ říká profesor Pierre Escourrou.
Někomu bohatě stačí sedm hodin spánku, jiný potřebuje devět hodin. Nejlépe je znát sama sebe. „Obecně řečeno, potřebujete-li k probuzení budík nebo spíte více o víkendu, znamená to, že máte v týdnu málo spánku,“ vysvětluje Karine Spiegelová.
Pro mnoho Francouzů jsou noci stále kratší. Pracovní povinnosti, sociální a rodinné záležitosti, doba strávená dopravou a stále širší používání počítačů a chytrých telefonů – důvodů je mnoho.
„Podle průzkumu Národního ústavu pro bdění spí 35 procent Francouzů méně než sedm hodin a 25 procent méně než šest hodin. V populaci je však jen 15 procent malých spáčů,“ říká profesor Damien Léger. Pomoci může půlhodinová siesta během dne, která dokáže vyvážit mechanismy endokrinního stresu vyvolaného nedostatkem spánku.
Autor ČTK
