3 fotky 
Letní filmová škola se v Uherském Hradišti přiblížila ke své polovině. Spolu se sluníčkem dorazili i herec Pavel Liška, dokumentarista Vít Klusák nebo režisér István Szabó a představili své nové i starší fimy.
Maďarský režisér Bence Fliegauf je jedním z těch, co zavítali na LFŠ. Zdroj: David Kumermann, lfs.cz
I do Uherského Hradiště nakonec přece jen dorazilo sluníčko. Ono si řeknete, stejně jsou všichni pořád v kinosálech… Přesto je mnohem pohodlnější, když filmový nadšenec netrčí celý den v teniskách, ale nasadí sandály. Sice se dá mezi filmy vracet do stanového městečka, případně na ubytovny, jenže to by nemělo být na programu tolik titulů, u kterých se rozhodnete, že je prostě musíte vidět.
Čtěte více: LFŠ 2012 odstartovala stylově. S Lawrencem z Arábie i Heydrichem
Jako na jiných festivalech i na Letní filmové škole dochází k pár nepříjemným kolizím. Cesta do Indie možná začíná dvě a půl hodiny před němým filmem s živou hudbou On, hrdina dne. Jenže David Lean netočil zrovna lakonickým stylem, a tak toto své poslední dílo roztáhl rovnou na 163 minut. Divák si pak musí vzpomenout na základy matematiky a logiky, kalkulovat (On, hrdina dne už nemá druhý termín promítání) a nakonec z toho všeho vydedukovat, co dostane přednost. Hotová Sofiina volba.
Místo Cesty do Indie přišla příjemně vhod plná kavárna Jiné Café s obřími pizzami a ledovým zeleným čajem. Co už vhod nepřišlo, byla dlouhatánská fronta na němého Harolda Lloyda už více než půl hodiny před začátkem (!). Kdo by se v příštích dnech chystal na Filmovce zavítat na kousky George Meliése a bratrů Lumiérů, raději rovnou spacák s sebou.
[youtube_660]Rahy6g_zdVA[/youtube_660]
Jak bylo jinde plno, o to více volných míst ale zůstalo na jedněch z prvních filmů režiséra Petra Zelenky. Pseudodokumenty Mňága – Happy End a Visací zámek 1982 – 2007 splnily svůj účel. Pobavily (kde jinde uvidíte vlasatého Marka Vašuta, jak jí svou botu?), ponaučily (sametovou revoluci rozpoutal zrušený koncert Visáčů, víte) a případně totálně zmátly (opravdu ten hubený mladík byl frontman Chinaski?).
Vzhledem k tomu, jak se tato náhražka vydařila, se redakce TOPZINE.cz rozhodla udělat si takový dokumentární den. Na Letní filmové škole zase tolik dokumentů nenajdete, ale o to více si aspoň těch pár zasloužilo zhlédnutí.
Přečtěte si o 5 důvodech, proč byste ještě měli zajet na Letní filmovou školu
Láska v hrobě přinesla jiný pohled na pražské bezdomovce. Snímek se v divácích nesnaží vzbuzovat soucit, ale spíše pochopení pro to, že i když máte stovku na den, pořád můžete své drahé polovičce přinést kytku. Večer pak nastal opět jeden z momentů buď, anebo, kdy nad koncertem kapely Midi Lidi zvítězil dokument Český sen a diskuse s jeho režisérem Vítem Klusákem.
Český sen
Kdo Klusákovu tvorbu příliš nezná, snad mu ji přiblížil jeho krátký dokument Ocet, který natočil ve druháku na FAMU a jenž předcházel Českému snu. A pak to přišlo. Návrat do celkem nedávné vlády Vladimíra Špidly, který v pořadu vysvětluje, že filmaři svým vymyšleným obchodním centrem možná nachytali tisíce lidí, ale Evropská unie a hlavně reklamy na ni jsou zcela pravdivé. Po filmu následovala živá diskuse, která pak pokračovala i na chodníku před halou, kde se kolem Klusáka vytvořil kruh diváků – akorát že oproti lidem, co chtěli v Českém snu nakoupit levně foťák, tihle chtěli projekt pochopit.
Diváka hned potěší, když vidí, že s ním tvůrce rád diskutuje. Zdroj: David Kumermann, lfs.cz
Půlnoční projekce budovatelského opusu Sokolovo nevyšla. Možná hlavní hrdinové na konci v půl třetí v noci viděli zářné zítřky, ale po čtyřech filmech denně jsem už jen toužila po sprše. Ještě před ní jsem ale narazila na podezřele zvonící telefonní budku. A kdo viděl onen film s Colinem Farrellem, ví, že není radno zvedat sluchátko…
Čtěte více: Szabó a Fliegauf nejsou jediní. Dříve tu byli i Gilliam nebo Haneke
Čtvrtý festivalový den už začalo být větší horko, než je únosné. Zrestaurované Nadějné vyhlídky v hlavním kině vyhlížely rozhodně nadějněji než vypečený stan Espace Dorleans, a tak měl maďarský nadějný režisér Bence Fliegauf smůlu. Mléčná dráha neměla tu čest mě poznat, stejně tak to nevyšlo ani u samotného filmaře, kdy před jeho master class dostal přednost tentokrát již stihnutý Harold Lloyd.
O patro výš
Němý film O patro výš příliš lidí nevidělo, zato spousta z vás ale určitě zná slavnou fotografii, kde Lloyd visí v několika patrové výšce na ručičce hodin. S tím se moderní akční filmy, kde se herci skoro bojí popoběhnout po ledě, a tak využijí počítačové triky, nemohou příliš měřit. Navíc si návštěvníci LFŠ vyslechli živou hudbu v podání brněnské kapely Květy.
Kdo se chtěl pak dostat na Polski film s Pavlem Liškou, Tomášem Matonohou a Josefem Poláškem (nikdo přece neví, kdo je Marek Daniel), musel si pěkně počkat na přímém sluníčku. Této několikavrstevnaté komedii totiž předcházel snímek Istvána Szabóa, jenž výrazně přetáhl čas na diskusi. Jakmile ale vyšel bělovlasý usměvavý pán, který nejednomu netrpělivému divákovi ve frontě připomínal vlastního dědečka, všichni o něco pookřáli. Brněnští herci a nahatý Havlát jim to pak také vynahradili.
Těžko se dá věřit, že tahle scéna je skutečná. Zdroj: distributor filmu
Pokud jsem předtím litovala, že jsem kvůli tomuhle bizarnímu filmu nestihla slavného Doktora Živago, hned jsem vzala pochyby zpět. Zatímco jsme si s Pavlem Liškou vybírali u stejného stánku žvanec, už z dálky se linulo podivné dunění. Nemá snad koncert Iva Bittová? napadlo mě s tím, že je to nějak podezřele hlasité. Ale ouha. To v rámci předligového večera FC Slovácko probíhal hned vedle filmových sálů koncert Michala Davida. Jak se asi Živagovi žil jeho discopříběh?
