Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Letní filmová škola 2012 válí pod taktovkou Mélièse i souložících Šmoulů

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

27. 7. 2012

Ani jsme se nestihli rozkoukat a Letní filmová škola pomalu, ale jistě směřuje ke konci. Jak se ale na organizátory z Uherského Hradiště sluší a patří, do cíle uhánějí ve velkém stylu. Kapky deště čeřili maďarský pardál István Szabó, elegantní Iva Hejlíčková nebo rozmnožující se Šmoulové.

Tak na co se mě ještě zeptáte? István Szabó ovládl diskuze po filmech. Zdroj: lfs.cz

Když se filmy znavený novinář vzbudí do dalšího festivalového dne a za nelibého úpění rozhrne závěsy, za kterými se z nebe snáší kapky velikosti golfových míčků, není to dobrý start. Cesta z útulného ubytování směrem k dějišti prvního promítání se tak tváří v tvář běsnění živlů mění v souboj s deštníkem a snahu o zachování alespoň malého zbytku důstojnosti.

Čtěte více: Letošní ročník Letní filmové školy opanuje legendární David Lean

Pole gigantických kaluží před kinem Espace Dorleans pak skýtá poslední překážku před zařazením se do početného zástupu filmů lačných diváků. Že nás skrápí déšt a na rachitická kolena útočí zima? Co bychom pro ty filmy neudělali. „No jo, jenže stát frontu na film z roku 2008, to už přeci není normální,“ honilo se mi hlavou. Následující dvě hodiny mě ale vyvedly z omylu a zároveň nabídly jeden z nejlepších kinematografických zážitků celého festivalu. Stačila k tomu jen jedna francouzská škola, pár žáků a sympatický učitel. Drama Mezi zdmi smetlo každého, kdo se do pověstné nafukovačky dostal.

Mezi zdmi

Mutikulturalismus, problémy školství a tísnívá deprese nacpaná do dvou hodin strhující a kristalicky čisté filmařiny. Prostory školy, ve které se celý děj odehrává, neopustíme ani na malou chvilku a do popředí se tak dostávají dokumentárně realistické herecké výkony žáků neherců i jejich ikonického kantora. Nádherný důkaz, že dobrý tvůrčí tým dokáže i s minimem prostředků absolutní zázraky.

Nejen filmem je ale festivalový návštěvník živ. Intelektuální střevo tudíž velí navštívit i nějakou tu přednášku. A proč se spokojit s minoritními tématy, když už se na vás z dálky směje programová ředitelka celého festivalového hýření Iva Hejlíčková. Ta si připravila hodinku povídání o filmech režisérského giganta Davida Leana, jehož nejslavnější snímky už stihly v Uherském Hradišti oblažit duše tisíců filmových fanoušků.

[youtube_660]IhxWpdzEjys[/youtube_660]

Průměrný novinář se však musí potýkat i se strastmi čistě pracovními. Talentovaný maďarský režisér Bence Fliegauf zprvu hýřil energií, s přibývajícím počtem diskuzí po promítání jeho filmů z něj ale nadšení vyprchávalo. Předem domluvené termíny rozhovorů začaly putovat napříč časem a prostorem. Až nakonec režisér odcestoval zpět do svě vlasti a na listu papíru s nadpisem rozhovor s Fliegaufem zůstalo jen velké prázdné nic a tak trochu zkažená nálada ze zbytečné práce.

Ze zákulisní šuškandy pak jako vítěz ze souboje ochotných tvůrců vyšel srílanský režisér Vimukthi Jayasundara. Ten na jihu Moravy vystřihl podařenou přednášku o tvorbě svých filmů, rozhovory rozdával na všechny strany, všude byl včas a ještě stihl působit dojmem zenového mistra.

Čtěte více: Na LFŠ v minulosti zavítali i Haneke nebo Terry Gilliam

Do toho má daleko další slavný tvůrce, který navštívil letošní festivalové publikum. István Szabó ale vše vynahrazuje úsměvem od ucha k uchu a dlouhatánskými debatami s fanoušky. Paradoxně tak pokračoval seriál nastolený v předchozích dnech, kdy Szabó mimoděk hýbal s programem celého festivalu. Jedna debata se protáhne, jeho Mefisto začne o mnoho minut později, a když už chce člověk hned po naskočení závěrečných titulků prchnout ze sálu, režisér mu východ zahradí vlastním tělem. Jenže má pořád úsměv na tváři, takže mu to člověk ani nemůže mít za zlé. A navíc točí dobré filmy, takže si podobné věci může dovolit.

[youtube_660]sZ0b2BWDoFk[/youtube_660]

Mefisto

Jediný držitel Oscara s nálepkou maďarský export. Psychotické běsnění, střihy jak z jiného světa a ikonický výkon Klause Maria Brandauera dělají z originálního pohledu na klasickou látku nevšední a do jisté míry i nepříjemný divácký zážitek, za jehož zhlédnutí by měl být ale každý filmový fanoušek ochoten zaplatit krví. Nebo snad duší?

Zahanbit se nenechal ani David Lean, který po hejlíčkovské masáži nabídl další ze svých opusů – válečný Most přes řeku Kwai. Lawrence z Arábie sice stavba a následné zničení inženýrského skvostu nepřekonala, i tak si ale režijní mistrovství a úžasná řemeslná kvalita snímku zaslouží obdiv.

LFŠ není jen o filmech, ale i o čekání ve frontách a zklamáních

Promítání němých filmů s živým hudebním doprovodem během letošního ročníku festivalu završil jeden z nekorunovaných filmařských králů Goerges Méliès s restaurovanou verzí legendární Cesty na Měsíc a hudebním podkresem od Jana Plíhala. Na techniku vysazení filmožrouti si pak přišli na své při následném hodinovém dokumentu zaměřeném právě na proces restaurování jednoho z nejslavnějších kinematografických děl. Strhující zážitek, jen co je pravda.

Jak Scorsese, Spielberg a spol. zachránili Hollywood. Foto: Oldřich Mánert, TOPZINE.cz

Své sklenky šampaňského se dočkala i na trh úvaděná kniha Petera Biskinda Bezstarostní jezdci, zuříci býci, která mapuje strhující zrod americké nové vlny. A opět pod dozorem paní Hejlíčkové pronášející jednu vtipnou perlu za druhou, které tak jen o chlup uteklo místečko v titulku tohoto článku hned vedle slovutného Mélièse.

Když už si člověk myslí, že ho nemůže nic překvapit, přispěchají do hry možná trochu přiopilí filmoví fanoušci, kteří v pozdních nočních hodinách putují z posledních projekcí do svých stanových příbytků. To si takhle člověk vykračuje centrem Uherského Hradiště a za dalekého halekání opilců si vyslechne procítěný monolog o rozmožování Šmoulů, kterým se zcela anonymní mladík snad snažil získat srdce jedné z přítomných dam. A nebo to bylo úplně jinak, Letní filmová škola v člověku chtě nechtě probouzí vypravěče velkých příběhů.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Letní filmová škola 2012 válí pod taktovkou Mélièse i souložících Šmoulů