Speciály
Křižovatka zvaná Balkán
Působivá obálka propůjčuje knize atraktivní vzhled a dává předznamenat, že čtenáře na následujících 269 stranách čeká poutavé vyprávění o zemích balkánského poloostrova. Nutno dodat, že pro opravdový zážitek ze čtení je třeba mít minimálně základní povědomí o balkánské historii. Autor automaticky předpokládá alespoň obecnou znalost balkánské situace, která zejména v devadesátých letech hýbala médii i celým světem. Kdo o zemích Balkánu nemá ani špetku informací, případně si je během četby nedohledá, může se ve vyprávění hůře orientovat.
To ovšem neznamená, že Martin Ježek používá nesrozumitelný jazyk a myšlenkové skoky. Jen se klíčovým událostem tamní historie nevěnuje natolik podrobně, jak by čtenář mohl očekávat. Ostatně přiznejme si, tyto znalosti by měly patřit do všeobecného rozhledu každého z nás. Kdo chce knize porozumět, porozumí jí i bez delšího studia.
Křižovatka zvaná Balkán vyvrací mýty
Nelze si nepovšimnout, že cestopis vychází jen několik málo týdnů před patnáctým výročím genocidy v bosenském městě Srebrenica a před nedožitými 154. narozeninami geniálního srbského vynálezce Nikoly Tesly. Může to být záměr i nemusí, každopádně se tak kniha stává výborným doplňkem aktuálního dění i varovným upozorněním na prožité hrůzy obyvatel bývalé Jugoslávie.
Kniha je velmi zajímavým průzorem do světa, kde ještě před pár lety zuřil jeden konflikt za druhým a kde umíraly tisíce lidí. Možná i proto v lidech dodnes přetrvává pocit, že je Balkán něco zapovězeného a nebezpečného, přestože to už drahnou dobu není pravda. Byť se ještě i dnes v oblasti Sarajeva najdou minová pole. Autor se snaží zbavit čtenáře zažitých předsudků a ukazuje tu lepší část Balkánu. Zasvěceně vypráví o levandulových pláních v Chorvatsku, o kouzlu největšího pravoslavného chrámu na světě, nebo o skadarských kaprech.
I Srbsko má svého Rockyho Balbou
Současně umožňuje prostřednictvím vlastních zkušeností nahlédnout do historických mezníků, kdy se například Kosovo násilně odtrhávalo od Srbska, nebo když bylo vyhlášeno referendum o oddělení Srbska a Černé Hory. Sám reportér tvrdí, že Balkán je příjemně složitý. „Historie se tu v posledních letech neuvěřitelně zhušťuje. Co se v jiných zemích děje desítky let, tady musí lidé stihnout vstřebat během pár měsíců“.
Martin Ježek v neposlední řadě prozrazuje, jak se balkánské země vyrovnávají s katastrofální nezaměstnaností a jaký mají jejich obyvatelé vztah k penězům; vysvětlí, proč byla v Srbsku odhalena socha filmové postavy Rockyho Balboy, kde se v Makedonii vzala křížová mešita, i co si Srbové myslí o Češích.
Slobodan Milošević škodí i po smrti
Reportážní cestopis je úžasnou sběrnicí autentických informací o zemích, které českých očím (bohužel) nejsou moc známé. Srbsko, Černou Horu nebo Bosnu a Hercegovinu zná průměrný Čech většinou jen z televizních novin a to se ještě z velké části dovídá jen o válečných zločincích Radovanu Karadžićovi, Slobodanu Miloševićovi nebo Ratku Mladićovi. Balkánské země jsou však i živoucí přírodní pokladnicí a velmi zajímavou studnicí lidských příběhů a balkánského naturelu. Škoda, že poutavé vyprávění nedoprovází více fotografií, díky nimž by si čtenář udělal mnohem realističtější obrázek o Balkánu jako takovém. Na druhou stranu být odkázán jen na vlastní fantazii také nemusí být na škodu.
Vychází v nakladatelství Mladá fronta, a.s.
339 Kč | vázaná bez přebalu | 272 stran | 165 x 235 mm
