Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Jostein Gaarder. Příběh o smrti, kterou provází tajemná Dívka s pomeranči

Jitka Libigerová

Jitka Libigerová

31. 7. 2012

Dívka s pomeranči je další knihou Josteina Gaardera, kterou věnoval nejen oblíbeným dětem, ale i širokému publiku. Útlá knížečka filozofického rázu tak překvapivě pootevírá téma smrti blízkého člověka.

FOTO: Dívka s pomeranči je veselé děvčátko z mládí jménem Veronika.

Dívka s pomeranči je veselé děvčátko z mládí jménem Veronika. Zdroj: sxc.hu

Co když vám zbývá v životě najednou hrozně málo času a víte, že budete muset opustit své nejbližší? A co když máte ještě k tomu malého chlapečka? Napíšete mu dopis přece! A nejen tak ledajaký, ale s mnoha myšlenkami, které se blíží až filozofickým otázkám.

Jostein Gaarder je norský spisovatel píšící především pro děti a mládež. Studoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu. Vyučoval filosofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. Spolu se svými kolegy napsal šest učebnic k dějinám náboženství a filosofie. Největší úspěch mu přinesla kniha Sofiin svět – román o dějinách filozofie, která se v roce 1995 stala nejprodávanější knihou.

Ústřední postavou románu je Georg, jemuž před jedenácti lety zemřel otec. Ještě před svou smrtí stačil synovi napsat dopis, který se ale našel až nyní. Georg se proto zavře ve svém pokoji a do psaní se začte. Celá rodina netrpělivě čeká, až zjistí, co chtěl otec přes bariéru času synovi říct.

Kniha filozofického rázu

Jan Olav, tak zní jméno tatínka malého Georga, chtěl pomocí dopisu povyprávět synovi příběh o dívce s pomeranči, ale zároveň mu předat i některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý chlapec jen stěží porozuměl. Už si s ním nestihl promluvit jako muž s mužem, jako otec se synem, proto se rozhodl udělit mu pár rad alespoň tímto způsobem.

„Dostala jsem stipendium na umělecké škole, tedy na malířské. Byla jsem pevně rozhodnutá, že ten kurz celý dodělám, je to pro mě důležité.“„Tak malířská škola,“ řekl jsem. Byl jsem na rozpacích. „Ale proč jsi mi to o Vánocích neřekla?“ Jelikož hned neodpovídala, pokračoval jsem: „Pamatuješ, jak sněžilo? Pamatuješ, jak začaly zvonit zvony, když se blížil taxík? A pak jsi zmizela!“ Řekla mi: „Všechno si pamatuji. Pamatuji si to jako film. Pamatuji si to jako úvodní scény z nějakého … romantického filmu.“

V celkem smutném příběhu vypráví otec synovi o své nemoci, o marném boji, ale i o naději. Najdeme zde řadu filozofických otázek, mimo jiné se Jan ptá, zda existuje po tomto světě ještě nějaký jiný život. Končí všechno po tomto životě, nebo něco pokračuje? Otcova blížící se smrt ho přiměje k zamyšlení, zda stojí za to žít, i když tak krátce. Svému synovi pokládá otázku: kdyby si mohl vybrat narodit se i na tu chvíli, kterou máme na zemi, zda by ji přijal, anebo naopak zavrhl. Jak odpoví patnáctiletý Georg?

Pojítkem mezi otcem a synem je Hubbleův vesmírný teleskop, o němž Georg krátce před nalezením dopisu psal seminární práci, aniž by tušil, čím to je, že ho téma tak moc přitahuje. Hubbleův teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu Země krátce před smrtí Georgova otce Jana, a on sám se o něm ve svém dopise zmiňuje několikrát. Jan vypráví o noci, kdy jel do nemocnice, kdy nemohl spát a kdy naposledy s chlapcem pozoroval hvězdy. Vesmír je spojoval a spojovat bude navěky.

Kdo je dívka s pomeranči?

OBR: Jostein Gaarder: Dívka s pomerančiKniha přináší také příběh o lásce s dávkou tajemna. Je plná odhodlání, dalekých cest i tajných přání. Dívka s pomeranči se jmenuje Veronika. Jan ji zprvu nepoznal, ale je to dívka, se kterou si hrál jako malý chlapec.

Dívka s pomeranči je určená dětem od dvanácti let. Bohužel v textu nenajdeme žádné ilustrace kromě pomerančů na okraji knihy. Obálka je ilustrována Renátou Fučíkovou, které se Dívka s pomeranči vyvedla.

Přestože je kniha útlá a určena především dětem, sáhnout po ní může nejeden dospělý. Stylizace patnáctiletého chlapce nepůsobí příliš věrohodně. Georg je na chlapce svého věku vyzrálý, píše seminární práce na úrovni, za kterou by se nemusel stydět ani na vysoké škole. Je to malý fyzik, kterému to pálí. Má sklony k filozofování a nechybí mu životní nadhled.

Té slavnostní uzavřené smlouvě bylo lehké porozumět, jenom bylo strašně těžké ji dodržet. Všechny pohádky mají ale svá pravidla, vlastně možná právě těmi pravidly se liší jedna pohádka od druhé. Není nutné těm pravidlům pokaždé rozumět. Člověk je jen musí dodržovat. Pokud ne, sliby se nenaplní! Chápeš Georgu? Proč musela Popelka opustit zámecký bál před půlnocí? Nevím proč, a Popelka to jistě také nevěděla. Ale člověk nemá právo ptát se na takové věci, když už se nechal přičarovat do té úžasné snové říše.

Zdroj: GAARDER, Jostein: Dívka s pomeranči. Praha: Albatros, 2004.

 

Ohodnoťte tento článek:
1
Právě čtete

Jostein Gaarder. Příběh o smrti, kterou provází tajemná Dívka s pomeranči