Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Jeff Beck: Kytara jako chameleon

Jeff Beck patří ke generaci věhlasných  rockových kytaristů. V porovnání se svými vrstevníky však dosáhl o dost menší proslulosti. Frekvence, s níž se objevuje v médiích, ovšem rozhodně není přímo úměrná jakosti jeho tvorby. Právě naopak. Představme si tohoto tajemného pána s kytarou podrobněji.

FOTO: Jeff Beck

Britský kytarista Jeff Beck, Zdroj: jeffbeck.com

Mezi svými současníky působí Jeff Beck opravdu celkem civilně a do panoptika takřečených celebrit se příliš nehodí. K jeho kolegům, o kterých slýcháme podstatně více, náleží třeba Eric Clapton, Jimmy Page nebo Rod Stewart. Možná je to způsobeno Beckovým ležérním přístupem k budování kariéry. Několikrát se stáhl ze scény, aby se po pár letech opět vynořil s novým albem. Neustálé mizení a comebacky se staly pro jeho sólovou dráhu téměř poznávacím znamením. Své fanoušky tak Beck naučil nezměrné trpělivosti, dá se ovšem čekat, že po každé pauze bude následovat další tvůrčí exploze.

Neklidná léta šedesátá

Jeden z nejtalentovanějších anglických rockerů zahájil svou činnost v šedesátých letech jako náhrada za Erica Claptona ve skupině Yardbirds. Znalci vědí, že toto seskupení, známé mimo jiné svým divokým výstupem ve filmu Zvětšenina, se později pod vedením Jimmyho Page stalo základem pro Led Zeppelin. Ale neodbočujme. Beck strávil s kapelou dva úspěšné roky, načež odešel s tím, že jako hudebník zcela končí. Tím začal zmíněný kolotoč odchodů a návratů.

Beck bez kytary dlouho nevydržel a v roce 1967, tedy o pouhý rok později, založil Jeff Beck Group. Ve hvězdné sestavě spolu s Ronem Woodem a Rodem Stewartem hráli převážně hlučné úpravy bluesových skladeb a stali se jedněmi z pionýrů heavy metalu. Výsledky bohužel neměli nijak zářné a kromě toho uvnitř kapely nepanovaly dobré vztahy, a tak se v roce 1970 rozešli každý vlastní cestou; Wood a Stewart do nové kapely The Faces a Beck do nemocnice. Havaroval totiž v autě.

Jsem zpátky… Pokolikáté už?

Zatímco se zotavoval, plánoval, co podnikne dál. Rok po rozpadu Jeff Beck Group založil kapelu podruhé v jiném složení, leč pod stejným názvem. Ani tento pokus nevedl k velkým úspěchům a skupina neprorazila. V polovině dekády se ale na Becka konečně usmálo štěstí. Radikálně změnil styl, přeladil na jazz fusion a s alby Blow by Blow a There and Back sklízel uznalé recenze.

V polovině osmdesátých let po další odmlce vsadil opět na jiný žánr a pustil do světa pop-rockové album Flash. Za singl Escape obdržel svou první cenu Grammy. Druhý gramofon si odnesl nedlouho poté, v roce 1989, za Jeff Beck’s Guitar Shop. V průběhu devadesátých let vydal několik alb, spolupracoval mimo jiné s Rogerem Watersem.

Neúnavný Pokustón

Na letošní rok si Jeff Beck naplánoval další ze svých comebacků. Všechna jeho alba, jakkoli stylově různorodá, mají jedno společné; vždy přicházejí s něčím novým. A to platí i pro poslední počin. Novou desku, nazvanou Emotion & Commotion, nahrával se symfonickým orchestrem. Vyhrál si zde s novými aranžemi stylově dosti různorodých písní. Za všechny jmenujme třeba Somewhere Over the Rainbow z filmu Čaroděj ze země Oz nebo I Put A Spell On You, kterou nazpívala Joss Stone.

Touto dobou putuje Beck po světě v rámci svého turné. Nejbližší koncerty odehraje v Německu a Rakousku v průběhu července. Určitě se z jeho strany můžeme v budoucnu těšit na další neotřelé nápady. Jak velký experimentátor sám potvrdil, spíše než o to se proslavit mu v hudbě vždycky šlo o zkoušení a objevování. „Hraju tak, jak hraju, protože mi to umožňuje vytvářet ty nejšílenější možné zvuky. A o to přeci jde, ne?“

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Jeff Beck: Kytara jako chameleon