3 fotky 
Soudobá kultura, zbožňující upíry jakožto nadpřirozené bytosti hodné milování, uctívání a následování, ve svém důsledku způsobila, že nikdo už pořádně neví, čím přesně se takový upír vyznačuje, co konzumuje, ani jak se jím stát. Kniha Jak se státi upírem shrnuje všechny možné novodobé trendy pod jednu obálku a dokazuje tak jednu věc – příručka se dá napsat o čemkoli.
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz
Anotace praktického průvodce pro nově nemrtvé, Jak se státi upírem, slibuje, že nové upíry naučí různým věcem od těch základních, včetně proměny nebo nového jídelníčku, až po ty, které běžně odsouváme na okraj, ačkoli jsou neméně důležité – velké přiznání rodině, šatník, randění se smrtelníky, výbava pokoje nebo tipy na pravý upíří výlet.
Příručka pokrývá nepřeberné množství oblastí života každého upíra. Vampýrofilové nebo rovnou kandidáti na upíry se v ní mohou dozvědět, jaký typ upíra jsou, jak nalézt perfektního stvořitele, jak zjistit, jestli náhodou s upírem už dávno nechodí, jak lovit, jakým bytostem se vyhnout nebo jak si založit vlastní klan. Kniha se člení do tří oddílů – opuštění říše smrtelníků, životní styl nemrtvých a gaučový upír.
Parodie na sto honů
Když vezme čtenář knihu poprvé do ruky, zákonitě ho musí napadnout dvě věci. Zaprvé, obal je na dotek luxusní, a zadruhé, psychiatr Amy Grayové by jí měl napsat silnější prášky. Ale nenechte se zmást. Jak se státi upírem opravdu není návod pro náctileté, jak se konečně stát bytostí rovnou Edwardovi, ale právě naopak, je to natolik do očí bijící parodie na upíří tématiku, že očividnější by se hledala jen stěží.
Hned na startu, kde se Grayová věnuje různým typům upírů nebo krvesajských démonů v historii a lidové tvorbě, je jasně vidět, jak nahlíží na příběhy, které těchto bytostí zneužívají a pokřivují jejich prapůvodní děsivost.
„Je to starý známý milostný příběh. Dívka potká příšeru, příšera jí vysaje krev, sní ji a pak ji opakovaně vyzvrací, dokud se z dívky také nestane příšera. Člověka to nutí zamáčknout slzu, co?“ (str. 21)
Celá kniha je kompozičně stavěná tak, aby už jen svou grafikou parodovala komerčně úspěšné deníčky stylu Hannah Montana nebo High School Musical. Samotný text prokládají pasáže jako zkopírované z Bravíčka, psané stylem testů Jaká je tvoje upíří osobnost? nebo Chodím s upírem?, přičemž si autorka neváhá rýpnout do všech vampýristických modelů naší doby. Nejde zdaleka jen o Stmívání, řeč je i o Buffy, Bladeovi, Drákulovi, Interview s upírem a dalších literárních i filmových a televizních klasikách.
Něco bylo zasloužené, něco ne
Mínusem publikace, kromě faktu, že by se bez ní knižní trh bez problémů obešel, je to, že nerozlišuje mezi stupni upírského škváru. Hází všechny knihy i filmy s upírskou tématikou na jednu hromadu a škrtá nad nimi zápalkou. Nebere bohužel v potaz, že běžný upírofil striktně rozlišuje mezi tím, co považuje za tradiční, a tím, co už je klišé, mezi tím, co pro něj znamená literární a filmovou klasiku a béčkem. Může se tak snadno stát, že čtenář narazí na pasáž zesměšňující jeho oblíbence, ať už to je kdokoli.
Jak se státi upírem se nejspíš probojuje maximálně do knihovniček zarytých sběratelů všeho upírského a úzké skupinky jedinců (doufejme, že téměř vyhynulé), která to celé vezme vážně. A pokud tohle náhodou čte upír, který zrovna nemá do čeho píchnout, odkazuji ho na Třicet způsobů, jak vyplnit věčnost nebo o stránku dříve na Tipy na výlet. Určitě tam najde něco inspirujícího.
Název: How To Be A Vampire
Český název: Jak se státi upírem
Autorka: Amy Gray
Překlad: Jana Hejná
Obálka: Scott Erwert
Počet stran: 144
Vazba: vázaná
Rozměry: 155 x 200 mm
Vydal: Slovart, Praha 2010
Doporučená cena: 299 KčHodnocení: *** (50 %)
