Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Claudia Grayová: Akademie Evernight. Taková normální škola

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

21. 8. 2010

!SPECIÁL!Aby se v tom čert vyznal. Tak můžou upíři na slunce, nebo nemůžou? A co to ostatní? Kolíky, svěcená voda a tak? Bylo by fajn, kdyby se ustálili jako mytické stvoření s jasně danými vlastnostmi, ale dokud si s nimi budou autoři hrát podle svého a dokud bude převládat názor, že mají duši a mohou se i zamilovat, autorky jako Claudia Grayová budou mít na nájem.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Středoškolačka Bianca to nemá lehké. Nová přátelství nenavazuje snadno, a proto se pro ni nová škola, a ještě internátní, rovná popravě. Rozhodne se utéct z domova, aby rodičům dokázala, jak moc na soukromou akademii Evernight nechce, ale pak pozná Lucase (a jsme doma), který je úplně jiný než její snobští, nádherní a podezřele chladní spolužáci.

Lucas je rebel, kterému nečiní sebemenší problémy postavit se za práva utlačovaných i proti těm nejobávanějším studentům. Bianca dá cokoli, aby s ním mohla být, ale visí mezi nimi až mnoho tajemství a lží. Jenže každé tajemství musí být jednou zákonitě odhaleno a Biančin svět se v mžiku postaví vzhůru nohama.

Do vany adekvátní

Akademie Evernight je typické čtení do vany. Člověk se rochní v horké vodě, mozek mu nepracuje a sáhne po odpočinkové literatuře. Evernight v tomto směru rozhodně nezklame. Děj utíká rychle, mezi řádky ční velké mezery, takže se ani nenadějete a už otáčíte stránku, postavy jsou kromě dvou hlavních hrdinů zajímavě zkonstruované a autorka má pro vypravování talent, takže vás bez problémů vtáhne do příběhu.

Zpočátku se Akademie Evernight tváří jako podivná variace na Stmívání, hemží se to v ní romantikou, líbáním, vztahy a v podstatě celá první půlka vrší jedno klišé na druhé. Ale nenechte se zmást. Je to jen zastírací manévr velmi schopné autorky, která důmyslně připravuje pastičky, do nichž čtenář, domnívaje se, že ví přesně, co bude následovat, padá jako zralá hruška ze stromu. Ne, že by kniha překypovala zvraty a překvapením, ale minimálně dvakrát v čtenáři hrkne a brada mu spadne až ke kolenům.

Dalším pozitivním přínosem Akademie Evernight je to, že podobně jako Zavržený a Stmívání nenápadně vzdělává mladé dívky po celém světě. Sice mě fascinuje, že hrdinky těchto knih čtou Pýchu a předsudek, Janu Eyrovou nebo Na Větrné hůrce (proč je potom Stmívání bestseller, že?), ale tato záliba v klasické literatuře má nepopiratelný dopad na dnešní mládež. Pevně věřím, že dívky po sestrách Brontëových a Austenové sáhnou, i když je možná nedočtou, protože tam nenarazí na žádné vášnivé okusování se v altánku. Ale snad se z úcty ke svým oblíbeným hrdinkám alespoň pokusí tyto autorky vyhledat – a to je velmi silný výchovný efekt.

Prosím, prosím, přestaň myslet

Co naplat, fenomén ich-formy se rozvinul a pevně zapustil kořeny v myslích romanticky založených čtenářek. Ačkoliv musím uznat, že do role náctileté, uzavřené a stydlivé Bianky se Grayová vžila poměrně zdařile, možná se do ní vžila až příliš. Biančiny pubertální a hlavně dlouhé duševní výblitky svádějí k přeskakování a hlubokému, zoufalému vzdychání. Jistě, prochází těžkým obdobím, právě se zamilovala, ale proboha, musíme to pořád rozebírat? Zhruba v polovině si čtenář připadá jako psychiatr duševně narušené puberťačky a tento pocit mu vydrží až do konce.

Navíc Bianca ani Lucas, stěžejní dvojice celého příběhu, nemají šťávu. Bianca je vysloveně nudný, ukňouraný spratek, kterému se pořád něco nezdá, a Lucase vnímáme skrz ich-formu pouze jejíma očima, takže jako silného, statečného, čestného dobráka a on s naším názorem bohužel nijak překvapivě neotřese. Dokonce si troufám tvrdit, že dívčí dušičkou mnohem víc zacloumá jedna z vedlejších postav a pochybuji, že to byl záměr.

Zhruba od dvou třetin je jasné, že Grayová vyčerpala svůj arzenál a nic převratného se už nestane. Zajímavé nebo dramatické scény by vydaly možná na kojenecké leporelo, zbytek tvoří jenom sladká vata a rozervanost dospívající hrdinky. Ale jak jsem řekla hned na začátku, jakožto čtení do vany je pro dámskou polovinu lidstva Akademie Evernight přijatelná a věřím, že její následující díl Hvězdopravec bude podobně kvalitní oddechovka.

Název originálu: Evernight
Český název: Akademie Evernight
Autor: Claudia Grayová
Překlad: Šárka Dvořáková
Obálka: Christopher Stengel
Počet stran: 320
Vazba: vázaná
Rozměry: 140 x 215 mm
Vydal: Egmont ČR, Praha 2010
Doporučená cena: 349 Kč

Hodnocení: *** (50%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Claudia Grayová: Akademie Evernight. Taková normální škola