Zdroj: blog.petfinder.com

Osobní lékař vaší kočky bude nejspíš žena

„Jednotlivá studijní oddělení fakult VFU Brno v uplynulých dnech sčítala počty úspěšných uchazečů. Ukázalo se, že do prvních ročníků fakult v září nastoupí až 3x více žen než mužů. Na Fakultě veterinární hygieny a ekologie bylo ke studiu přijato dokonce 6x více studentek než studentů,“ říká tisková mluvčí VFU Lucie Stejskalová.

Zároveň uvedla, že se nijak rapidně nemění ani kvalita mladých veterinářů a veterinářek či farmaceutů a farmaceutek. Vyvrací tím společností přijímaný mýtus, že kvalita zájemců o studium na českých vysokých školách dramaticky klesá. Bodová hranice pro přijetí se na některých oborech naopak zvyšovala. Na Farmaceutické fakultě z 69 na letošních 75 bodů. Kdo chtěl od podzimu začít studovat veterinu, musel získat alespoň 82 pointů, na rozdíl od o rok starších kolegů, kterým stačilo o dva bodíky méně.

Zdroj: faf.cuni.cz

Mastičkáři požívali vysoké společenské prestiže vždy

Zvěrolékař a lékárník jedině z Brna

Brněnské VFU v udržení vysoké laťky kvality pomáhá fakt, že je jedinou vysokou školou v ČR, která vychovává zvěrolékaře. Farmacie sice konkurenci má například na stejnojmenné fakultě v Hradci Králové pod Univerzitou Karlovou, brněnská alma mater ale auru neztrácí.

Ani přes svou vyhlášenou náročnost srovnatelnou s elitní medicínou nemají o studenty nouzi. Ročně jich přihlášku podají stovky, uspějí však jen ti nejlepší. Na pětiletý magisterský studijní program Fakulty veterinárního lékařství přišlo v únoru 845 přihlášek, vstupenku získalo jen 178 z nich, tedy 21 %. Na Farmaceutické fakultě byl rozdíl ještě o něco větší (942 přihlášených, 187 přijatých). V obou případech uspělo více než 150 dívek a méně než 30 chlapců.

Každý student si velice rád a často ulehčuje své studium. Tentokrát se však pro ulehčení studia rozhodla sama univerzita. Konkrétně Masarykova univerzita, na které vývojáři informačního systému IS MU přišli se závratnou novinkou. Ta by měla studentům zabránit v opomenutí zápisu do semestru.

Foto: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Nový systém bude každým dnem ve večerních hodinách vyhodnocovat, zda student splňuje všechny podmínky pro zdárné pokračování ve studiu, a studenta pak o výsledku vyhodnocení informovat. Aby ale nedošlo k naprostému zahlcení pošty studentů, bude e-mail s výsledky zkoumání IS MU zasílat studentovi pouze jednou za týden.

Zdá se tedy, že student se nemusí prakticky o nic starat, jen kontrolovat stav své e-mailové schránky. Pak překliknout myší na další odkaz a přímo se zapsat do dalšího ročníku. Ten za něj totiž nikdo jiný než on sám vykonat nemůže. Záleží pouze na jeho vlastní vůli, zda chce ve studiu pokračovat a zapsat se, či nikoli.

IS MU neopomíjí ani studenty, kteří své studium z různých důvodů přerušili, a i pro ně má tento nový systém svou funkci. Okamžitě totiž studenta, který studium vždy přerušuje na dobu určitou, což znamená, že má určené datum opětovného nástupu ke studiu, o této skutečnosti informuje a navíc mu radí, co všechno musí pro restartování studia udělat.

Místo indexu jen IS

Tato novinka však není jedinou změnou, která dnešní studenty univerzity nově čeká. Další z nich je například mnohými zatracovaný přechod z klasických indexů na indexy elektronické.

Foto: Alena Nová, Topzine.cz

Oproti informačním e-mailům, které jsou generované automaticky systémem, závisí obsah elektronických indexů na lidském faktoru, který, jak je známo, občas selhává. Zvláště pokud se jedná o postarší profesory, kteří se s takovými vymoženostmi jen velice těžko srovnávají. Proto poměrně často nastávají situace, kdy učitelé zapomenou známky do elektronických indexů zapsat, nebo se jim popletou řádky se jmény studentů a známky jsou často proházené.

Pak je proti takovému konání jen jediná obrana, a to svědomitě a pravidelně kontrolovat stavy indexů a v případě takového pochybení urychleně vyhledat viníka a požádat jej o napravení chyby. Setkat se v průběhu zkouškového období s profesorem je však značně komplikované a sledovat neustále elektronické indexy zas prakticky nemožné.

Z tohoto hlediska se krok kupředu k modernímu vysokému školství, tedy k moderním indexům, pro většinu studentů neplánovaně stává spíše krokem vzad. Můžeme se proto jen ptát, co nás v budoucnu ještě čeká a komu to prospěje.

Fakulta výrobních technologií a managmentu UJEP se 29. června 2010 oficiálně rozloučila se třemi zahraničními studenty z Namibie. Studenti úspěšně zvládli jak bakalářské, tak magisterské studium.

Zdroj: matadornetwork.cachefly.net

Zahraniční zkušenost je k nezaplacení

Jedna žena a dva muži dostali možnost v rámci projektu zahraniční rozvojové pomoci Namibii absolvovat bakalářské studium na technicky orientované fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Následně prezenčně pokračovali v magisterském studijním programu Strojírenská technologie, ve studijním oboru Příprava a řízení výroby.

Studentka Hileni Nduuvundika Amupolo a student Benjamin Ndevafa Nghidinwa se vracejí do Namibie, kde hodlají ještě studovat, nebo si založit vlastní firmu. Třetí ze studentů Filemon Ndunu Angolo zůstává prozatím v České republice. Vykonal zde úspěšné přijímací zkoušky do doktorského studijního programu Strojírenská technologie. Také si zde našel přítelkyni a není tedy vyloučeno, že zde zůstane natrvalo.

Zdroj: annualreport.ucsd.edu

Studium v zahraničí je čím dál více oblíbené

Tajemník FVTM Mgr. Jan Černý uvedl, že tito studenti velice rychle překonali jazykovou bariéru a po celou dobu studia převyšovali ostatní studenty svou pílí.

Na FVTM ještě studuje jeden student z Namibie, Veiko Shalimba. Ten se v rámci projektu účastnil na UJEP pouze krátkodobé stáže. Protože nastoupil až o rok později než jeho kolegové, státní zkoušky ho čekají až příští rok.

Byli si mladí lidé plně vědomi důsledků svého rozhodnutí, když hlasovali ve volbách do parlamentu? Nezavřeli si tak sami cestu k vysokoškolskému titulu? Považují studenti školné za byznys se vzděláním nebo za nezbytnou nutnost? Podívejme se také na názory těch, kteří se výrazně podíleli na podobě budoucí vlády.

Foto: vzdelaninenizbozi.cz

Studenti se se školným smířit nechtějí

Mezi hlavní body budoucí vlády ODS, TOP 09 a VV patří zavedení školného pro vysoké školy. Po usilovném jednání se koalice dohodla, že zavede odložené školné, které se bude splácet až poté, co absolvent začne vydělávat minimálně průměrný plat. Nový program pro školství také počítá se studentskými půjčkami, které by měly pomoci v začátcích kariéry.

Co na to samotní studenti?

Nedávno jsem vyslechl jeden odlehčený rozhlasový rozhovor s osmnáctiletou studentkou. Moderátor se jí ptal, proč většina jejich kamarádů volila TOP 09. Studentka přiznala, že to byla jakási módní vlna. Moderátor ji poté vtipně přirovnal k módní vlně, která zde byla v době největší slávy německé pubertální hudební skupiny Tokio Hotel. Tehdy si mladé holky vylepovaly na zeď plakát zpěváka Billa Kaulitze, dnes je to plakát knížete Karla Schwarzenberga.

Uvědomovali si mladí lidé, když vhazovali lístky do volebních uren, jaký program vláda připravuje, nebo jen volili podle současných trendů? I když se většiny mladých voličů školné týkat nebude, neboť se dotkne až těch, kdo začnou studovat v roce 2011 a později, dávají mladí studenti své názory více či méně najevo.

V neděli 27. června vyrazili členové iniciativy Vzdělání není zboží! do pražských ulic, aby protestovali proti zavedení školného. V prohlášení iniciativy na jejích oficiálních stránkách se můžeme dočíst, že nesouhlasí s postupným sjednocováním systémů evropských škol a brání se tomu, aby se ze školství stal byznys.

!!! Nechceme platit školné – stávka – defenestrace !!!

Takový je název jedné z mnoha skupin na sociální síti Facebook, protestujících proti zavedení školného. Facebook je v dnešní době sociálním zrcadlem mladých, kde se odráží názory většiny budoucí naděje národa. „Když chci platit VŠ, jdu na soukromou,“ říká studentka Lucie na fóru jedné takové skupiny.

Skupin, které školné podporují, není o nic méně. Jedna z největších nese název Na kvalitě VŠ nám záleží! Školné respektujeme! Petr Janoušek, člen Strany svobodných, na její stránce komentuje: „Inteligentní člověk si snadno 2000 korun za měsíc jako školné hravě vydělá. To není o bohatých a chudých lidech, ale o ochotných a neochotných lidech.“

Kam s penězi ze školného?

V současné době to vypadá, že se školnému nevyhneme. Můžeme jen čekat a spekulovat, jak se s ním naloží. Politici již slíbili, že školné bude nadstavbová část peněz, která se bude vkládat zpět do školství. Částka, která půjde na školství z peněz daňových poplatníků, by se neměla snižovat. Mnoho otazníků ale visí nad zpětným vybíráním školného, nad systémem plateb a jeho financováním.

Jaké důsledky bude celá reforma školství mít, ukáže až čas. Pro i proti školnému stojí mnoho silných argumentů. Zbývá pouze doufat, že reforma povede ke kvalitnějšímu školství a vyššímu statusu vysokoškoláků.

Jste pilní a ambiciózní středoškoláci? Pak byste měli vědět, že nic není sladká pohádka. I po přijetí k vysokoškolskému studiu boj nekončí. Život je sice jen jeden, zato potřeb máme stovky. A aby se daly uspokojit, chce to pravidelný příjem, brigádu. Hektický život pracujícího studenta pak často způsobí studijní neúspěchy. Charitativní projekt Stipendium Always může být řešením.

Zdroj: Jakub Mikuš

Studenti mívají spíše prázdné kapsy

My, pracující studenti, dobře víme, jak těžké je brigádu vůbec najít. Natož tu, která vhodně sedí do rozvrhu. Finance dnes tíží snad úplně všechny. Někteří rodiče sice děti podporují i při vysokoškolském studiu, ale většinou to stejně nestačí. Pokrýt veškeré denní potřeby běžného studenta totiž není zrovna levná záležitost. I studenti musejí jíst či bydlet, ale hlavně se musí přece bavit!

Žádost o udělení stipendia Always je podmíněna věkem 17 až 21 let, čistým rejstříkem trestů a včasnou registrací do 2. června 2010. Dále je třeba dodat středoškolská vysvědčení a doporučující dopis třídního profesora. Horší stránkou věci je bohužel to, že bude stipendium uděleno pouze dvěma osobám. Dostat ho můžete, pokud se přihlásíte na denní studium jakékoli vysoké školy u nás a budete tam také svojí zásluhou přijati.

>>> Registrace a podání žádosti o stipendium zde <<<

Výše pětiletého stipendia bude 250 tisíc a vyplácena bude po pětadvaceti tisících vždy před začátkem semestru. Pokud tedy máte slušné vysvědčení, jste oblíbencem svého třídního profesora a chcete příští rok na vysokou, tak máte přece jen šanci zahájit vysokoškolský život trochu poklidněji než ostatní. Bez brigády.

Nezávislost a tak trochu exotika. Ti, kdo svá vysokoškolská léta prožili v bytě u rodičů, ostatním kolejní život závidí. Přesto to vždycky nemusí být zrovna idylka. Koleje jsou však stále nejoblíbenější a nejžádanější možností ubytování pro většinu vysokoškoláků. Bohužel, ne vždy se zadaří a vy koleje dostanete, a když už se tento první krok překoná, může vás ještě ledacos překvapit.

Zdroj: ecclectica.ca

Bydlení na koleji je možnost, jak navázat nové kontakty

Většina vysokých škol má ve svých sídelních městech také své ubytovací kapacity. Jejich kvalita však stagnuje a některé studentské koleje zůstávají od svého vzniku takřka nedotčené (v Praze jsou to například ubytovny na Strahově nebo na Hvězdě). I když to stále není velká sláva, Správa kolejí a menz UK se třeba snaží ubytovaným na koleji Kajetánka na pražském Břevnově život ulehčit alespoň drobnými úpravami společných kuchyněk či malováním pokojů.

Studenti se ale shodují, že za téměř tři tisíce měsíčně za dvoulůžák by mohly být k dispozici ještě alespoň funkční pračky a použitelné prádelny. Pozitivní je ale to, že se na pokojích většinou už nebydlí po pěti šesti, jak to bylo dřív běžné. Namísto toho vás čekají pokoje pro dva, pro tři, tzv. samotky pro jednoho, nebo společné buňky, kde dva pokoje (po dvou lidech) sdílí společnou koupelnu a někdy i kuchyňku.

Kdo má šanci?

O koleje se může přihlásit každý přijatý student vysoké školy, která ubytování na vlastních kolejích nabízí. Jejich kapacita však všechny uchazeče nepojme, a proto podle nepsaného pravidla dostávají přednost prváci a pak ti, kdo bydlí dál než ostatní (většinou se mluví o takové vzdálenosti, kterou je nemožné překonávat dvakrát za den). Jednoduše řečeno, pokud chcete studovat v Praze a pocházíte z Ostravska, bát se nemusíte, mladoboleslavští či Tábořané ano.

Ve vyšších ročnících vám mohou pomoci i dobré studijní výsledky. Některé vysoké školy je přepočítávají na plusové body, které vám mohou pomoci získat preferovanou kolej na úkor vašich studijně horších spolužáků. Vysoké školy vypisují první kolo přiřazovacího řízení ze začátku letních prázdnin. Tento termín si pohlídejte!

Zdroj: kam.cuni.cz

Na starobylé nebo hypermoderní komplexy ze zahraničí zapomeňte! U nás to jsou hlavně paneláky

Ubytování na kolejích se dá sehnat i během akademického roku, ale vybírat už si nemůžete. Koleje největší tuzemské univerzity v Praze oficiálně nabízejí jen pár desítek volných míst (Hvězda, Větrník, Kolej Arnošta z Pardubic). Jak se ale mezi studenty šušká, jsou i takoví umělci, kteří vám za nějakou tu odměnu jsou schopni sehnat klíče za pár hodin.

Kluci s holkami, Češi s Araby

Na kolejích se už dávno nehledí na obsazení pokojů a buněk. Celkem běžně spolu bydlí holky a kluci dohromady. Chcete-li bydlet se svou drahou polovičkou, bude vás to sice možná stát pár lahví pálenky či vína pro méně ochotné a dříve zapsané spolubydlící, ale svého cíle nejspíš legální výměnou dosáhnete.

Správa kolejí má také zjevně zájem o zdokonalování vámi studovaných cizích jazyků, a tak se může stát, že buňku nebo pokoj budete sdílet se studenty ze zahraničí. Často to jsou Rusové, Arabové či Slováci. Dříve se ještě hledělo na rozdělení kolejí k jednotlivým fakultám. To už je ale dnes také minulostí. Na zmiňované Kajetánce, která je vnímaná jako kolej mediků, se dnes setkáte s celou řadou právníků, žurnalistů, fyzioterapeutů a dalších.

Zdroj: spartanpartners.msu.edu

Nové kontakty, nová přátelství, nové zkušenosti..

Jak to na kolejích chodí

Koleje máte. Pokoj taky. Kufry sbalené. Co vás teď ale opravdu čeká? Sednete si se spolubydlícími? Nebude se vám přece jen chtít přejít na privát? Před vlastním nastěhováním vás asi napadne leccos, když to ale nevyzkoušíte, nikdy nepoznáte, jak to všechno (ne)funguje!

„Na koleji bydlím už tři roky a o tom, že bych se stěhovala na privát, jsem vlastně nikdy vážně neuvažovala. Mám stále stejnou spolubydlící a docela nám to klape,“ říká o svém kolejním životě právnická elévka Jířa, která obývá už třetím rokem různá patra Kajetánky.

Kolej za privát už před rokem s radostí vyměnila jednadvacetiletá Eliška, která studuje v Praze žurnalistiku: „Dostala jsem možnost bydlet se sestrou, která se do Prahy přestěhovala, a jevilo se mi to jako mnohem pohodlnější a příjemnější varianta bydlení.“

Zdroj: kam.cuni.cz

Jak to vypadá uvnitř kolejí na Petrské

Eliška má zkušenost i s kolejí, a tak může přesně popsat, co jí nejvíce vadilo: „Na koleji jsem bydlela rok a vlastně jsem v tom pro sebe neviděla žádné výhody. Ale chápu, že někteří lidé ocení bydlet pod jednou střechou se svými spolužáky. Já ne, jejich mejdany na chodbách mě spíše obtěžovaly. Navíc se mi hnusily například společné sociálky na chodbách.“

Eliščina kamarádka ze školy Lucka má ale úplně jiný názor: „Kolej, která je od centra 15 minut tramvají, je o dost levnější než privát ve stejné lokalitě.“ Za dvoulůžkový pokoj na koleji v Tróji zaplatí asi tři tisíce za měsíc. K tomu se přidá ještě dvacka za notebook a sto korun za připojení k internetu.

Právě Lucka je ráda, že má kolem sebe spolužáky, a jak sama říká, je tak v centru dění. „Se spolubydlou vycházím perfektně, teď vlastně i se sousedkami na buňce. Ale loni se nám to vedle docela točilo. Jeden čas tam byli i Arabové a to bylo horší. Oni jsou docela družní, takže i když na tom pokoji bydleli jen dva, občas jsem jich v kuchyňce potkala i osm naráz! Navíc si s sebou asi přivezli i svoje zvyky a tradice a odmítli se zúčastňovat úklidu, věčně kouřili vodní dýmku, uhlíky rozpalovali na plotně a popel nechávali po celé kuchyni a byli i dost hlasití,“ popisuje své zážitky Lucka, ale zároveň dodává, že jí na koleji vlastně nic nechybí.

Co vás čeká po zápisu na právnickou fakultu, jak probíhá zápis předmětů, k čemu slouží různé studentské spolky v rámci fakulty a jaké předměty vás na právech čekají v prvním ročníku, to vše se dočtete níže.

Zdroj: lib.nus.edu.sg

Studium práv je během na dlouhou trať

Po zápisu dostanete  čipovou studentskou kartu, kterou využijete v knihovně, bufetu či školní menze, jež se nachází přímo v budově fakulty. Za přiměřený příplatek slouží také jako nová ISIC karta, což se hodí. Jen dodám, že na vydání této karty se po zápisu pravidelně stojí předlouhá fronta, na jejímž konci si vás paní v kanceláři vyfotí.

Důležitou složkou jsou také studentské spolky, především ELSA, Všehrd, Common Law Society, Juristi a další. Tyto pořádají nejrůznější akce nejen právního i mezinárodního zaměření, je možnost si také řádně zasportovat nebo zajít na některou z velkých party, vždy je příležitost oslavovat nebo zapíjet žal. A čas od času na fakultu zavítají také významné osobnosti přednášet na různá témata, v listopadu minulého roku to byl samotný prezident Václav Klaus a za pár dní dorazí bývalý ministr a současný senátor Karel Schwarzenberg. Tyto akce jsou stejně jako všechny přednášky prakticky volně přístupné, tudíž není problém přijít se na vlastní oči podívat, jak to všechno vypadá.

Zápis předmětů

Zápis předmětů je velmi vzrušující událost. Probíhá elektronicky přes fakultní informační systém (SIS), kdy si po vyhlášení harmonogramu přednášek a seminářů (cvičení) sami pro sebe navrhnete pokud možno ideální rozvrh dle časů a vyučujících. Reference na ně najdete opět na zmíněném fóru na oficiálních stránkách fakulty. V předem určený den a čas se pak jednotlivým ročníkům postupně zpřístupňuje možnost zápisu, během několika málo minut nebo i vteřin mohou být ty nejvýhodnější semináře obsazené, a je proto dobré mít připravený založní plán.

Jaké vás čekají předměty?

Po zapsání lze vše ještě několik týdnů libovolně měnit. Na PF UK tedy neexistuje nic jako kruhy, kde byste měli semináře se stále stejnými lidmi. To má svá pro i proti, rozhodně je však velkým pozitivem možnost sestavit si učební plán dle svého, ať už jste ranní ptáče, chcete si přispat nebo studium zkombinujete s nějakou brigádou. Pro zajímavost, v prvním semestru vás čeká celkem šest předmětů, ať se máte na co těšit: Římské právo, Teorie práva, Dějiny kontinentálního a angloamerického práva (všeobecně známé prostě jako obecky), Základy sociologie a psychologie, České a československé právní dějiny a konečně Státověda.

Zdroj: Václav Kohout, Topzine.cz

Učení se po nocích vede často k zouflým stavům

Ona vysokoškolská volnost je pak často dle očekávání také největším kamenem úrazu. Během prvního semestru po vás vlastně nikdo celkem nic moc nechce, do školy si chodíte jak se vám zlíbí, přednášky jsou nepovinné a docházka se nezapisuje ani na některých seminářích.

Ve zkouškovém období pak horko těžko sháníte materiály a biflování po nocích vede často k naprosto zoufalým stavům. Vězte, že v tom nejste sami a že všechno se dá zvládnout. Na každou zkoušku máte pak tři pokusy a reparáty opravdu nejsou ničím neobvyklým. To je však pro většinu čtenářů zatím pravděpodobně hudba budoucnosti. Tvrzení, že nejtěžší je na práva se dostat, jsou jen fámy, učení je spousta a pokud nejste milovníky historie a často dosti abstraktní teorie, v prvních semestrech se budete proklínat.

Časem se však studium orientuje více na jednotlivé právní oblasti a praktickou aplikaci, široká je také nabídka volitelných předmětů. V prvním ročníku není součástí povinného společného základu žádný cizí jazyk, samozřejmě kromě všudypřítomných latinských výrazů, které se však u zkoušek nevyžadují v tak velké míře, jak se někteří studenti obávají.

Důležitou informací také je, že v případě nepřijetí je možné nastoupit do placeného nultého ročníku. Po jeho absolvování s dobrým průměrem můžete nastoupit přímo do druhého ročníku. Cena by se v tomto případě měla pohybovat okolo 40 tisíc korun, pro přesné informace se obraťte přímo na kancelář fakulty.

Studium na právnické fakultě je nepochybně prestižní záležitostí. Není se však čeho bát,  kolektiv spolužáků ani studijní podmínky se nijak výrazně neliší od fungování jiných veřejných vysokých škol u nás. První podmínkou získání statutu studenta práv je však samozřejmě úspěšné vykonání přijímací zkoušky.

Zdroj: ccc.byu.edu

Jsem rozený Pražák, a tudíž nebude překvapením, že jsem studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v článku zmíněné informace se tedy týkají především PF UK, ačkoli na ostatních třech státních právnických fakultách je situace víceméně stejná.

V současné době za sebou mám první semestr a stále se tedy rozkoukávám, spíše než možnosti uplatnění a nabídku nejrůznějších zahraničních projektů vyšších ročníků ode mě tedy čekejte dojmy vyděšeného prváka a obecné informace o studiu.

První částí je podání přihlášky, zpravidla se vyžaduje vyplnění elektronické přihlášky i její následné poslání poštou nebo osobní doručení na adresu studijního oddělení školy do 28. února, přičemž rozhodující je datum na poštovním razítku.

Je nutno přiložit doklad o zaplacení manipulačního poplatku pohybujícího se zhruba od čtyř do šesti set korun a úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení, případně jazykové certifikáty pro získání bonusových bodů.

Veškeré informace pochopitelně najdete na internetových stránkách jednotlivých fakult, rozhodně však doporučuji podívat se také na diskuzní fóra, kde najdete odpovědi na většinu myslitelných otázek od studentů pro studenty stejně jako mnohé další dojmy a názory, reference na vyučující, inzeráty na prodej učebnic a vůbec si utvoříte alespoň hrubý obraz fakulty.

Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz

Nákup učebnic je dobré předem promyslet

Přijímací zkoušky

Brněnská fakulta i nadále připravuje vlastní přijímací testy, zatímco zbylé tři v Praze, Plzni a Olomouci se vydaly cestou Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) pořádaných společností Scio. Minimální percentilové hodnoty pro přijetí se mírně liší, stejně jako váha různých oddílů testů.

Ve všech případech je však podmínkou absolvování testu z Obecných studijních předpokladů a ze Základů společenských věd. Obdobnou strukturu mají i přijímací testy v Brně. Poměr uchazečů a zapsaných se  pohybuje přibližně kolem 10:1, nenechejte se však odradit čísly, sám jsem se přesvědčil, že náhoda je někdy blbec a člověk by se neměl takříkajíc podceňovat.

Cílem kritiky je stále častěji fakt, že v našich končinách v tomto oboru stále chybí možnost bakalářského studia. Pokud se tedy chcete uplatnit přímo ve sféře judiciální, v advokacii a podobně, nezbývá než nastoupit pětiletou cestu studia magisterského, v případě předčasného ukončení nemáte tedy možnost získat ani titul Bc.

To je systém ve světě ne zrovna obvyklý a doufejme, že bude i u nás brzy inovován.

Zdroj: studenthacks.org

Je užitečné sehnat si co nejvíce informací

Přijati. A co dál?

Po obdržení vytouženého rozhodnutí děkana fakulty s velkým tučným nápisem PŘIJÍMÁM bude vaší první příjemnou studijní povinností zápis, kde se blíže seznámíte se samotnou fakultou a uvidíte své budoucí spolužáky. Ze zkušenosti na PF UK můžu říct, že se najde od každého trochu a rozhodně se nebudete cítit sami.

Někomu více a někomu méně bude vyhovovat velké množství studentů, v minulém roce jich v Praze bylo přijato více než 750. Tomu odpovídá i přeplněná přednášková aula v prvních týdnech, s postupem času však zapálených studentů radikálně ubývá a od druhého semestru se přednášky přesouvají i do menších místností.

Otázka učebnic je bohužel i zde nevyhnutelná a finančně může být bohužel dosti náročná. Pravidelně se na začátku ročníku koná v prostorách školy bazar, mnoho inzerátů je na nástěnkách a na už zmíněném diskuzním fóru.

Zdroj: doit.wisc.edu

Nenechte se odradit nízkým počtem přijatých uchazečů

Rozhodně je však dobré nákup literatury neuspěchat, požadavky jednotlivých vyučujících se mohou lišit a vyhnete se tak i nepříjemnostem se staršími vydáními knih. Ta se od předchozích liší někdy více, někdy méně, v každém případě vám však bude doporučeno ono nejčerstvější vydání a je samozřejmě jen na vás, jak s tím naložíte. Mnozí se také spokojí s hojnými výpisky na internetu, to už je individuální záležitost.

V příštím díle si povíme něco málo o zápisu předmětů, zkouškovém období a studentských spolcích v rámci právnických fakult.

Zdroj: archiv Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Již několik let po smrti Charlese Darwina se rozmohl sociální darwinismus, jakási umělá obměna jeho teorie o přirozeném výběru aplikovaném na lidský druh. Lidé stejně tak jako zvířata soutěží o přežití, lidé o lepší postavení. Silnější vítězí a slabé nechávají upadnout na dno společnosti. Takhle to funguje již celá staletí. I na vysokých školách.

Byla jsem přijata na obor Marketingová komunikace. Přijímací zkoušky byly těžké a počet uchazečů obrovský. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem se dostala na svoji vysněnou školu. S touto myšlenkou a vztyčenou hlavou jsem 15. září vcházela do budovy své fakulty. Už na chodbě jsem byla ohromena skvělou atmosférou, která tam panovala. Nebyli tam obyčejní ani studenti, ani učitelé. Spolužáci už na chodbě diskutovali o současné pozici mobilních operátorů na trhu a parodovali slavné reklamy. Učitelé se usmívali a ochotně probírali se staršími studenty jejich připomínky. Cítila jsem se mezi svými. Konečně.

Když se naplno rozeběhl zimní semestr, dostávali jsme spoustu týmových úkolů a vypracovávali jsme různé projekty. Skvěle jsme se díky tomu seznámili a dokázali spolupracovat. Na každé hodině jsme se smáli komickým výrazům z branže, kterými nás pedagogové zasypávali. Slajdy, brífy, hendauty a badžety byly nejpopulárnější. Věčné rozhovory o tom, jak takové patvary nebudeme nikdy používat, nám zabíraly většinu hodin. Všichni jsme táhli za jeden provaz a školou nadšeně proplouvali.

Mnoho studentů marketingových komunikací je ale velmi cílevědomých a svou budoucnost vidí jasně a zřetelně. Vidí se v kancelářích velkých reklamních agentur houpající se na kožených židlích v manažerských postech a organizující ty největší festivaly.

Stačilo tedy jen pár měsíců, aby zjistili, že ten skvělý obor, který si vybrali, jim neumožní si svoje sny splnit. Uvědomili si, že jedna z mála cest, která vede přímo k úspěchu, je vlastní iniciativa a mnoho práce. Začali se hlásit na manažerské posty studentských projektů a rozesílat životopisy do desítek reklamních agentur. Mluvili o svých úspěších, nosili u sebe neustále několik odborných knih a stěžovali si na nedostatek času.

Nechápala jsem je. Moje cíle byly od těch jejich příliš odlišné a vzdálené. Mým životním cílem nebylo vydělávat 50 000 měsíčně, jezdit černým BMW a do důchodu se honit za kariérou. Chtěla jsem pracovat na poklidném místě, mít spokojenou rodinu a peníze na dovolenou. Každodenní styk s cílevědomými spolužáky ale udělá své. Velmi rychle jsem zjistila, že mi nestačí být průměrná, že ve mně také dřímá touha být nejlepší. O pár dní později jsem si sehnala brigádu v reklamní agentuře, rozhodla se složit mezinárodní zkoušku z angličtiny a začala jsem na sobě pracovat. Přátelé mě varovali před workoholismem, ale já jsem se jim smála do očí. Když se mě rodiče zeptali, jestli už nechci po dvou měsících zase přijet domů, odsekla jsem jim a ukázala se tam až za další tři týdny. Můj přítel mi přestal rozumět, protože jsem ho neustále zahlcovala problémy z práce a svůj monolog jsem prokládala slovy citylight, dementní brief a kreativci. Přestala jsem se dívat kolem sebe a vnímala jsem jenom to, co pro mě bylo perspektivní, produktivní a efektivní. Přesto jsem se cítila přirozeně. Vzhledem k tomu, že spousta spolužáků měla podobné tendence, stále jsem byla mezi svými. Právě v tento moment se v nás projevoval ten zvířecí pud být nejlepší a ty slabé zašlápnout. Darwin měl pravdu.

Když se teď na to dívám s odstupem, přemýšlím, jestli to všechno stálo za to. Byla jsem úspěšná a směřovala jsem přesně tam, kam jsem chtěla. Rozhádala jsem se ale s vlastní rodinou a málem ztratila partnera. Nyní si uvědomuji, že všechno má svou cenu a potřebuje svůj čas. Svých představ o kariéře jsem se ale nevzdala. Jen jsem si stanovila jasné priority a postavila rodinný a osobní život do jedné roviny s tím pracovním. Prozatím.

Vysokoškolská evoluce tím ale neskončila. Mám před sebou ještě pár let studia, která mě nenechají stejnou. Je to škola života.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně je nejmladší univerzitou v České republice. Mezi její nejvýznamnější fakulty patří především Fakulta technologická, jejíž odkaz dalece přesahuje Zlínský kraj díky studentům, kteří každoročně obsazují přední příčky v mnohých vědeckotechnických soutěžích. Fakulta multimediálních komunikací stejně tak tvoří vlajkovou loď univerzity. Studenti výtvarných oborů a marketingových komunikací se zapisují do povědomí celé ČR díky organizování celostátních projektů.

Obor Marketingové komunikace je jediný svého druhu na Moravě, přičemž v celé České republice se nachází jediná další veřejná univerzita orientující se tímto směrem. Po 5 letech studia je absolvent schopen se velmi dobře orientovat v problematice sociálních a marketingových komunikací. Může se uplatnit v marketingových odděleních firem, komunikačních a reklamních agenturách, jako tiskový mluvčí nebo specialista na reklamu a public relations.

Popišme jeho průběh a rady, které možná zužitkují studenti v prvních ročnících na vysokých školách. Co znamená zkouškové období a co zápočtový týden?

Foto: Václav Kohout, Topzine.cz

Student

Základem je perioda. Zkouškové období začíná vždy po ukončení semestru. Semestry máme v jednom roce dva. Zimní a letní, některé školy je nazývají podzimní a jarní. Po skončení výuky v semestru přichází období zápočtů, takzvaný zápočtový týden, ve kterém se vypíší termíny na vykonání zápočtu. Jde o test, který buď předmět ukončuje (pokud předmět končí zápočtem) nebo je to taková menší písemka (jako kdysi na základní škole), která předchází zkoušce (při ukončení předmětu zkouškou).

Zápočtový týden: Trvá kalendářní týden, někdy se však vyučující a cvičící s vámi mohou domluvit na předtermíny zápočtů před začátkem zápočtového týdne. Toto rozhodnutí je už ale na vyučujících. Každé hodnocení zápočtu je subjektivní a liší se na rozdílných fakultách, školách i u různých vyučujících. Někteří mohou dávat body za aktivitu v hodině, jiní za včasné odevzdání semestrálních prací apod. To už si ale musíte zjistit sami u vyučujících na začátku semestru nebo poptat se po spolužácích. S body udělenými za zápočet jdete ke zkoušce.

Zkouškové období: Trvá většinou měsíc až měsíc a půl. Během tohoto období se studenti přihlašují na zkoušky z předmětu v daném semestru. Většinou přihlašování probíhá přes univerzitní systém školy. Termíny vypisují vyučující s určitou kapacitou. Na termín se lze přihlásit i odhlásit nejpozději den dva před začátkem zkoušky (termíny nejpozdějšího odhlášení a přihlášení na zkoušku závisí od školy, fakulty a vyučujícího). Zkouška je nejtěžší test z daného předmětu. Většinou teoretické otázky, někdy i praktické výpočty. Může být formou ústní nebo formou psaného testy. Někdy i kombinace obou.

Praktická rada: čím dříve se začnete učit, nebo aspoň pročítat text, tím bude pro vás učení přímo na zkoušku jednodušší. Nejlepší jsou praktické příklady. I teoretické věci se dají aplikovat v praxi a právě v praxi je to nejvíce pochopitelné. Jako radu pro pochopení látky: složité učivo nemusí mít složité obrázky.

Zkuste se na zkoušku dívat jako na výzvu. Nikoli „snad to dám“, zkuste spíše „a teď to těm učitelům natřu a ukážu jim, co dokážu“. Mnoho štěstí při zápočtech a zkouškách, milí studenti.