Každým rokem řada univerzit a dalších vzdělávacích organizací během prázdnin pořádá letní vzdělávací kurzy. Jinak tomu není ani v případě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která letos již osmnáctým rokem ve spolupráci s katedrami matematiky, fyziky, biologie, chemie a germánských jazyků připravila širokou nabídku letních škol, ve které si každý najde to své.

Zdroj: UJEP

Letní škola o přírodě

Po přečtení úvodních řádků si asi řada studentů poklepe na čelo s otázkou, proč by se měli během letních prázdnin biflovat matematické vzorečky. Jejich reakci by asi většina z nás dokázala velice snadno pochopit, avšak letní školy UJEPu nejsou biflovacími tábory. Naopak se tato volnočasová aktivita zaměřuje spíše na praktické získávání dovedností a znalostí o přírodě, fyzice a matematice.

Jednoduše řečeno, letní škola UJEP zastává heslo škola hrou. Studenti, kteří se rozhodnou strávit část svých prázdninových dnů na letní škole, se tedy mohou těšit na množství sportovních klání, doplněné o zajímavé přednášky vedené zábavným způsobem. Hlavním heslem organizátorů letní školy totiž je:  Umění hrát si při výkladu.

Zdroj: UJEP

Letní škola UJEP o botanice

Už je potřeba zmínit asi jen poslední plus letní školy, a to, že díky spolupráci s ministerstvem školství České republiky a Evropským sociálním fondem je vše, včetně ubytování a stravy, pro studenty a jejich učitele zdarma. Na co tedy ještě čekáte?

Foto: Marián Luha, Topzine.cz

Hraní her na počítači může být škodlivé

Zná to asi většina z vás. Nemůžete se odtrhnout od počítače, dokud nesplníte závěrečný úkol a nezabijete posledního draka nebo nevyhrajete finálový zápas Ligy mistrů. Nebo se nemůžete dostat k učení, protože vám ruka každou chvíli sklouzne na ikonku internetu a vy si prohlížíte statusy svých kamarádů na Facebooku. Nebo se vám prostě jenom nechce nic dělat a tupě koukáte na televizi.

Kde je tedy hranice mezi obvyklým chováním a závislostí? Poznat příznaky je těžší než u jiných závislostí především proto, že se zde jedná o psychickou závislost, nikoliv fyzickou. Netolismus se projevuje různě. „Pokud začnu třeba zanedbávat a ztrácet dřívější jiné koníčky, přátele (a mám již jen přátele on-line), pokud začnu zanedbávat výživu či životosprávu obecně, pak to může svědčit o závislosti,“ tvrdí v rozhovoru pro iDNES.cz Mgr. Petr Růžička, který se zabývá právě touto problematikou.

Zdroj: worldofwarcraft.com

Logo WoW

Závislost na online hrách

Největší riziko vzniku závislosti nastává při hraní masových internetových her na hrdiny (MMORPG – Massive Multiplayer Online Role Playing Game). Hráč zde hraje s tisícovkami, ne-li s miliony ostatních hráčů, kteří sdílejí společný virtuální prostor a sžívají se se svou novou virtuální rolí. Hra nikdy nekončí, neboť se stále objevují nové úkoly a je možné svou postavu neustále rozvíjet. Hrát tyto hry bez přestávky třeba deset hodin není nic výjimečného, proto se naopak objevují obtíže v běžném životě.

Z celkových asi 16 milionů hráčů hrajících MMORPG jich přibližně 11 milionů hraje World of Warcraft (zkráceně WoW). Hru vyvinula společnost Blizzard Entertainment a byla vydána roku 2004. Vyberete si zde z mnoha ras, které jsou rozděleny do dvou základních skupin: Horda a Aliance. Poté už se můžete pohybovat ve virtuálním světě, zabíjet postavy, které jsou ovládané počítačem nebo samotnými hráči, rozvíjet své schopnosti a kupovat lepší výzbroj.

Hra dokáže člověku sebrat stovky hodin času, aniž by si uvědomoval, že se vzdaluje reálnému životu. Většina případů závislosti vzniká u mladých lidí do 25 let. U těch se pak objevují problémy s rodiči, s kamarády a ve škole. „K tomu, abych se vůbec mohl začít připravovat na maturitu, jsem si musel WoW odinstalovat,“ říká student Daniel, který hraním WoW již strávil něco přes 300 dní čistého času.

Logo Facebooku

Sociální sítě

Sociální sítě jsou skupiny lidí, kteří spolu sdílejí své fotky, názory a kontakty na internetu. Mezi nejznámější sítě v českém prostředí patřily Spolužáci.cz a Lidé.cz. Dnes jsou ovšem s přehledem převálcovány sítí Facebook. Ta byla založena roku 2004 studentem Markem Zuckerbergem a měla původně sloužit pouze jako síť pro studenty Harvardské univerzity, avšak brzy se rozšířila ke všem uživatelům internetu po celém světě.

Lidé zde mohou s ostatními uživateli chatovat, prohlížet si jejich fotky nebo příspěvky na zdi, aniž by museli udělat jediný krok z domova. Tráví tak u počítače až příliš času, který je potřeba věnovat světu tam venku. Ztrácí vazby, které mají s ostatními lidmi, a uzavírají se čím dál tím více do sebe. Kromě toho se zde vyskytuje problém se ztrátou anonymity. Mnoho uživatelů na sebe sděluje více osobních informací, než by bylo zdrávo, a kamarádí se s lidmi, které nikdy v životě neviděli.

Dobrý sluha, ale špatný pán

Online počítačové hry jsou skvělým relaxem i příležitostí, jak si najít nové kamarády. Sociální sítě umožňují být v kontaktu s lidmi, se kterými se zrovna nemůžete setkat. Ale vše by se mělo používat s rozmyslem a opatrností. „Většina specialistů se domnívá, že je načase začít brát kyberzávislost vážně,“ poznamenává Jean-Luc Vénisse, ředitel oddělení adiktologie z nemocnice ve francouzském městě Nantes.

Každý by se měl zamyslet, zda netráví u počítače příliš mnoho času. Zda se jeho život kvůli internetu negativně nezměnil, zda nezanedbává své povinnosti a neztrácí sociální vazby. I když se zrovna nebude jednat o závislost (netolismus), může nám internet způsobit mnoho nepříjemností, ať už se jedná o ztracený čas, nebo dokonce o ztracené přátele.

Foto: Tomáš Polák, Topzine. cz

Učitelé dostanou přidáno. Všichni

Splněný slib Věcí veřejných

Velký vliv na zvýšení učitelských platů měla již od začátku koaličních vyjednávání strana Věci veřejné, jejíž kandidát Josef Dobeš nakonec obsadil křeslo ministra školství. Už ve svém programu VV slibovaly navýšení platů učitelů o pět tisíc korun. Zvýšení však bylo podmiňováno jednak zavedením srovnávacích zkoušek na konci pátého a devátého ročníku ZŠ a také konečným zavedením státních maturit, které by navíc měly fungovat jako vstupenka pro studium na vysoké škole.

Zatímco srovnávací zkoušky jsou téměř na spadnutí, státní maturity jsou stále v nedohlednu. Premiér Petr Nečas přiznal, že osud státních maturit vidí nejistě a jejich další odklad považuje za pravděpodobný.

Právě myšlenka srovnávacích zkoušek je však velmi důležitá, neboť právě od ní se budou do budoucna odvíjet hodnocení absolventů základních škol, a tím tedy i kvality výuky profesorů. Kantor, který vyučuje svědomitě, na hodiny se připravuje a průběžně se vzdělává, by měl pobírat vyšší celkový plat díky vyšším odměnám nežli kantor, který své žáky odbývá.

Pro každého učitele minimálně 20 000

„Učitelské minimum by činilo 20 000 korun bez rozdílu. Pedagogové by měli dostat přidáno v rozmezí 110 – 5 200 korun,“ uvedl nový ministr školství Josef Dobeš. Zvednout by se tak měl nástupní plat, který dnes činí zhruba 14 000 korun na základní škole a zhruba 18 000 korun na střední škole (celostátní průměr – pozn.), i plat těm pedagogům, kteří již mají ve školství několikaletou praxi.

Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Ilustrační foto

Platy by se tímto v Česku konečně mohly o něco přiblížit průměru v EU. Vyjdeme-li z údajů pro rok 2009, evropský průměrný plat kantora základní školy činil 625 000 korun, plat kantora střední školy pak 715 000 korun ročně. Český celostátní průměr pak tvořil 365 000 korun, resp. 405 000 korun ročně.

Peníze pro učitele z rozpočtu armády

Finance pro navýšení platů ve školství sehnala Nečasova vláda seškrtáním výdajů ministerstva obrany, opět na popud VV, které původně chtěly sloučit tento resort s ministerstvem vnitra. Celková suma činí 2,1 miliardy korun, ačkoli VV původně trvaly na částce 10 miliard.

Peníze ale možná ještě přibudou, poněvadž v plánech dalšího šetření vládní koalice je mj. propuštění cca dvou tisíc státních zaměstnanců, dále pětiprocentním snížením platů státním úředníkům (oboje mimo učitelů a lékařů) anebo dalším snížením v armádním rozpočtu, konkrétně snížením příspěvku na bydlení o 36 procent.

Z odborových organizací se sice ozývají hlasy, že navýšení platů není dostatečné, nicméně učitelé tuto změnu vítají. Je navíc pravděpodobné, že navyšování platů bude probíhat i v následujících letech. Někteří lídři kandidátek nově zvolené vlády totiž uváděli za uspokojivý učitelský plat alespoň 40 000 korun. Zda této částky, obvyklé na západě, někdy plat učitelů dosáhne, zůstává zatím ve hvězdách. Dobrým znakem bude, jestliže stoupne povadlá prestiž učitelského povolání v Česku, což by mělo za následek dostatek nových a kvalitních pedagogů.

Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Ilustrační foto

Cílem programu je napumpovat do českého školství peníze formou dotací například na zlepšení výuky humanitních předmětů, přírodních věd, matematiky a dalších podfinancovaných oblastí.

Pokud škola například zjistí, že mezi žáky je velký rozdíl v úrovni znalostí anglického jazyka, rozhodne se výuku individualizovat a rozdělí žáky do menších skupin podle úrovně znalostí. Vyučující tak může věnovat každému žákovi větší pozornost. Ředitelé si tak nemusí lámat hlavu s rostoucími náklady, peníze získají z vnějšku.

Papírování odpadá, školy mají zelenou

Většinu lidí možná napadne, že takovéto podání žádosti musí být nutně spojeno s náročnou a zdlouhavou administrativou. Ministryně školství však tuto domněnku popírá. Podle Miroslavy Kopicové se aktivity, na které chce škola získat dotaci, samy načtou do speciálního elektronického formuláře a díky zjednodušenému procesu mohou být pak projekty rychle schváleny.

Zdroj: vaniercollege.qc.ca

Ilustrační foto

Slova ministryně potvrzuje skutečnost, že 90 procent všech doposud schválených žádostí bylo bez chyby. Pokud žadatel navíc udělá formální chybu, má možnost žádost opravit. Mezi školami je největší zájem o šablony v oblasti informatiky, jazyků a přírodních oborů.

Skutečnost, že podání žádosti je skutečně snadné, potvrzují i samotné školy. Například učitelé základní školy Broumovská v Liberci jsou z projektu nadšeni. Vedle možnosti poskytnout individuálnější přístup každému z žáků hovoří také o zkvalitnění školního vybavení.

Zdroj: archív školy

Vizualizace budoucí podoby areálu Univerzity Hradec Králové. Šedivě stávající budovy, barevně vlevo objekt Přírodovědecké fakulty

„Ačkoliv budou studenti v červnu konat přijímací řízení ještě na fakultu Pedagogickou, stanou se po zápise v novém akademickém roce již studenty Přírodovědecké fakulty. Jejich vysokoškolský diplom s hlavičkou oborové fakulty bude přehledně a jednoznačně vypovídat o jejich kvalifikačním profilu a tím také vzroste jejich hodnota na trhu práce,“ uvedl kancléř UHK Ondřej Tikovský.

UHK také usiluje vybudování zbrusu nové budovy v univerzitním areálu Na Soutoku, která by měla být postavena přímo pro Přírodovědeckou fakultu.

„Počátkem března univerzita získala pravomocné stavební povolení a současně i ministerstvo s kladným výsledkem ukončilo posuzování žádosti z pohledu přijatelnosti. Konečný výrok lze očekávat v létě tohoto roku,“ dodal kancléř.

V případě úspěchu univerzita zahájí stavbu na jaře 2011 a k jejímu dokončení má dojít o dva roky později.

Zavedení nové fakulty letos vyjde na 8 milionů korun

V souvislosti s novou fakultou má dojít také k posílení personálního sboru a modernizaci laboratoří. Náklady na celkovou restrukturalizaci by měly v letošním roce dosáhnout k hranici osmi milionů korun.

Nová fakulta by měla od nového akademického roku vzdělávat okolo 700 studentů v oborech bakalářského, magisterského a doktorského studia: Systematická biologie a ekologie, Fyzikálně-technická měření a výpočetní technika, Bezpečnost práce v nevýrobní sféře a Finanční a pojistná matematika. Kromě nich bude nová fakulta i nadále zabezpečovat přípravu studentů učitelství přírodovědných oborů Pedagogické fakulty.

Zdroj: ondrejliska.cz

Předseda Strany zelených Ondřej Liška

„Jsem přesvědčen, že letos úspěšně proběhne maturitní generálka a za rok začne maturita naostro. Aspoň v to doufám,“ napsal na úvod online rozhovoru bývalý ministr školství a současný předseda Strany zelených Ondřej Liška. Současně ale svůj postoj ke státním maturitám shrnul větou: „Myšlenku státní maturity podporuji, ale ohledně současného stavu jejích příprav mám jisté pochyby. Jako asi každý.“

Záznam celého online rozhovoru si můžete přečíst zde.

V souvislosti s přípravami maturit se Liška zmínil o návratu Pavla Zeleného do čela CERMAT. Zeleného v minulosti z tohoto postu totiž současný předseda Strany zelených odvolal po vyplynutí nesrovnalostí zjištěných auditem. Ondřej Liška by si rád v budoucnosti představoval státní maturitu jako jistou formu přijímacího řízení na vysoké školy.

Exministr školství odpovídal na otázky čtenářů poměrně dlouze, a proto se nedostalo odpovědi všem čtenářům Topzine.cz, kteří položili dotaz. Přesto došlo i na téma reformy vysokého školství v ČR.

Zdroj: ondrejliska.cz

„Říkám to nerad, ale po mém odchodu z ministerstva se příprava reformy vysokých škol prakticky zastavila,“ napsal v rozhovoru Liška. Zmínil také, že si reformu představuje zejména ve zvýšení kvality vysokoškolského studia. Sám sobě bývalý ministr položil otázku, „zda se reforma vysokých škol bez školného opravdu neobejde“. Jako úspěšný systém školství bez poplatků uvedl Ondřej Liška Finsko.

Zdroj: ondrejliska.cz

Ondřej Liška, exministr školství

>>> Své dotazy můžete položit dvaatřicetiletému předsedovi Strany zelených už nyní zde <<<

Rádi bychom tímto příspěvkem poděkovali všem našim starším kolegům napříč českými médii za jejich aktivity v odhalování nepoctivých studentů, politiků, významně postavených osobností, ale i jiných lidí, kteří porušili svůj imatrikulační slib zavazující je k řádnému a poctivému studiu. Současně je však žádáme, aby se nesnažili za každou cenu poškozovat jména některých univerzit nebo fakult.

Zdroj: respekt.ihned.cz

Náhled na příspěvek Marka Švehly z Respektu

K této výzvě médiím nás přiměl článek novináře Marka Švehly v týdeníku Respekt, který se kriticky opírá do českých univerzit, kde se vyučuje žurnalistika, zejména do Karlovy univerzity a její Fakulty sociální věd.

Velice si ceníme i zkušeností kolegyně autora článku v Respektu, Ivany Kottasové, které byl v článku dopřán prostor pro srovnání jejího studia žurnalistiky v Praze se zkušenostmi z City University London. Ovšem byli bychom rádi, aby se v dalších obdobných případech naši kolegové o své praktické zkušenosti podělili přímo s vedením konkrétní katedry vysoké školy, kde určitě nové nápady ocení.

I my sami budeme rádi, pokud Ivana Kottasová nebo jiný zkušený žurnalista budou ochotní podělit se o poznatky ze zahraničí a další rady s naší redakcí Topzine.cz, kterou tvoří okolo 200 studentů. Právě mezi námi jsou studenti žurnalistiky a podobných oborů zabývajících se médii či studenti, kteří by se rádi těmto studiím věnovali. Upozorňujeme, že jsou mezi námi studenti těchto oborů z nejrůznějších státních i soukromých škol a zkušenosti si vzájemně vyměňujeme, nemáme potřebu vychloubat se studiem na té či oné škole a pomlouvat ostatní.

Podobné články, jako uveřejnil Marek Švehla, nás i jiné studenty mohou jen poškodit a věříme, že ani autor příspěvku v Respektu by neměl radost, kdyby byl v situaci poctivého studenta, který se snaží získat praxi či zaměstnání, a někdo ve stejný okamžik očerňoval v médiích jméno jeho školy.

Tentokrát novinář zaříznul pilkou do větve, na níž sedí možná jeho budoucí kolegové. Příště může do nějaké redakce obdobně přijít elektrikář vyměnit žárovku, podělí se s redakcí o svých studijních zkušenostech elektrotechniky ze zahraničí a poškozeni mohou být i studenti dalších vysokých škol.

Je zřejmé, že po studiích, při shánění zaměstnání, se u každého čerstvého absolventa odhalí jeho skutečný zájem o obor a dosavadní praxe. Bez ohledu na obor, fakultu nebo školu. Praktické zkušenosti nabude každý, kdo o ně skutečně stojí. Redaktorka Kottasová se za nimi vydala do ciziny, my jsme se rozhodli převést své teoretické znalosti získané z českých univerzit do praxe zde, na Topzine.cz.

Děláme chyby, jsme jen lidi, studenti, co se chtějí něco naučit a předvést. Proto ještě jednou prosíme své kolegy z jiných médií, aby na nás mysleli, než si vezmou do hledáčku opět nějakou školu.

Děkujeme!

O tom, že studium na medicínských oborech není žádné blaho, asi není třeba moc diskutovat. Látka je obtížná, její pochopení důležité a je jí skutečně velké množství. Není divu, že se medici rozhodli si navzájem trochu pomoci  k úspěšnému proplutí studiem.

Každý, kdo se pohybuje ve společnosti, nebo alespoň na netu, už slyšel o Wikipedii. Otevřená encyklopedie, do které může psát v podstatě každý, se stala fenoménem doby a slušnou berličkou pro studenty všech věkových kategorií a oborů. Spousta komunit zaměřených na všechno možné, od specifických počítačových her až po různá hobby, si oblíbila tento systém a vytvořila si své „miniwikipedie“ zaměřené na konkrétní téma.

Prvním krokem k něčemu takovému byla konference, která se konala v roce 2007. Na té se sešli významní představitelé šesti lékařských fakult v České republice a odstartovali projekt Mefanet, tedy spolupráci českých a slovenských lékařských fakult. Jejím cílem bylo vytvoření sítě výukových pracovišť, která by si měla navzájem pomáhat a posouvat vývoj v oboru rychleji, než by tomu bylo při separované činnosti. Dalším cílem pak je předávání výukových materiálů hladkou a nekomplikovanou cestou.

Projekt Wikiskripta je pak právě onou mutací Wikipedie, která má studentům pomoci s jejich výukou. Jedná se o dítě Mefanetu, které mu dobře slouží v naplňování jeho stanovených cílů. Sami autoři na stránkách projektu uvádějí, že skripta nemají sloužit jako encyklopedie, ale spíše jako kapitoly v učebnici. Já jsem si pod tím představil jakási skripta složená ze všech možných výpisků, přednášek, učebnic, příruček atd. atd. Prostě z toho, čím kdo přispěje. Myšlenka je to podle mě velice dobrá. Přiznejme si sami, kolikrát jsme použili výpisky někoho jiného nebo je alespoň zkombinovali se svými, porovnali, utřídili…

Pokud vás tento projekt zajímá a chcete o něm vědět více, čerpat informace nebo dokonce sami přispět, navštivte webovou stránku http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hlavn%C3%AD_strana. Další stránkou, která určitě stojí za prozkoumání, je pak http://www.mefanet.cz/, kde se dozvíte všechno o síti mezi lékařskými fakultami.

Na závěr už jen zbývá popřát podnikavým medikům mnoho úspěchů při obohacování wikiskript a při studiu. Ostatně, jednou nám třeba budou dávat dlahu právě podle informací z této stránky.

Foto: Shutterstock

Mnozí z vás jistě pamatují deset let povinné školní docházky, která byla v roce 1990 zkrácena o rok, zároveň však byla docházka na základních školách prodloužena z osmi let na devět. Poslední rok si žáci mohli splnit i na středních školách, na základních povinný nebyl. V tom samém roce začala vznikat víceletá gymnázia, která byla určena pro schopnější žáky. Nově byly také založeny soukromé a církevní školy, které nepodléhaly státu. Na vysokých školách se rozdělilo studium do tří stupňů tak, jak je známe dnes, tj. bakalářské, magisterské a doktorské studium.

O pět let později byla stanovena povinná školní docházka na základních školách na devět let, zároveň bylo devět školních let rozděleno do nižšího a vyššího stupně. Maturantům byl nově umožněn výběr – buď mohli pokračovat v zakončeném studiu vysokou školou, nebo zkusit uspět v přijímacích zkouškách na vyšší odbornou školu.

V roce 2004 byl přijat dodnes platící zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání a jiném vzdělávání. Tento zákon nezahrnuje vzdělání poskytované vysokými školami a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

Následující informace se budou týkat počtu žáků v mateřských a základních školách, studentů na gymnáziích, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných a vysokých školách, počtu zaměstnanců ve školství a jejich průměrné mzdy.

V roce 1989 navštěvovalo mateřskou školu 400 647 dětí, avšak tento počet začal klesat a děti ve školkách začaly přibývat až v roce 2002. Do minulého školního roku vzrostl počet dětí na 301 620, z nichž si platí 3 615 soukromou školku.

Na základní školu nastoupil v roce 1989 skoro 1 300 000 žáků. Bohužel i na základních školách došlo k postupnému úbytku, který se k minulému roku zastavil na 816 015 žácích.

Na středních školách se v roce 1989 vzdělávalo 638 841 studentů, 197 948 bylo nově přijato a 165 781 studentů úspěšně absolvovalo střední školu. Studentů středních škol také ubývalo, v minulém školním roce studovalo na střední škole zhruba o 70 000 studentů méně než v roce 1989.

Gymnázia zaznamenala postupná rozvoj, od roku 1989 vzrostl počet studentů z původních  101 311 o 44 710 studentů. Zároveň zájem o gymnázia roste, hlásí se na ně čím dál více studentů a některé střední školy s odborným zaměřením se potýkaly s velmi výrazným úbytkem zájemců o studium, proto se je snažily co nejvíce přilákat.

Co se týče konzervatoří, zde pro zajímavost studovalo v minulém roce kolem 3 500 studentů.

Vyšší odborné školy zaznamenaly značný nárůst studentů až po roce 1996, postupně se však počet studentů stále zvyšuje a k minulému školnímu roku studuje vyšší odborné školy 28 027 studentů. Vyšší odborná škola je alternativa pro ty, kteří chtějí prohloubit znalosti ze střední školy, jelikož je zde kladen důraz spíše na praktickou výuku, student získá titul diplomovaný specialista.

Počet studentů vysokých škol se pohybuje kolem 85 500 (údaj z roku 2006), kteří ke studiu nastoupili a největší zájem je o studia ekonomická, humanitní a společenskovědní, technická a pedagogických. Více studentů se hlásí na veřejné vysoké školy, méně na soukromé.

Ve školství je zaměstnáno nejvíce učitelů na základních školách, dále středních školách včetně konzervatoří a vyšších odborných škol, nejméně zaměstnanců mají vysoké školy, které se však v počtu zaměstnanců tolik neliší od škol mateřských.

Nejvyšší platy mají profesoři na vysokých školách, kdy je rozdíl mezi reálnou mzdou vysokoškolských profesorů a učitelů v mateřských školách přes 10 000 Kč.