Řada mladých lidí jezdí za prací do zahraničí, kde si něco vydělají a zároveň se naučí cizí jazyk. Zaměstnání si často hledají prostřednictvím pracovních agentur, které ovšem mohou zneužít neznalosti svých klientů a dostat je tak do nemalých potíží. V následujících řádcích se dozvíte, co si agentury mohou a nemohou dovolit v konkrétním případě práce ve Velké Británii.

Zdroj: photobucket.com

Zaměstnání ve Velké Británii

Žádné poplatky

Pokud vám práci hledá pracovní agentura, nemůže po vás chtít poplatek ani za registraci do svého seznamu, ani za to, že práci zprostředkovala. Nemůže si také podmínit vaše zaregistrování koupí nějakého výrobku nebo služby.

Bez smlouvy to nejde

Ať už vám agentura hledá dočasné, nebo trvalé zaměstnání, musíte před začátkem práce vždy dostat písemné prohlášení o smluvních podmínkách. Po jeho odsouhlasení se podmínky nesmí bez vašeho vědomí změnit. V případě dočasného zaměstnání musí smlouva obsahovat informaci, zda jste pracovník agentury, nebo pouze dodáváte nějakou službu. Musí být jasně uvedena mzda, za co dostanete zaplaceno a kdy bude mzda vyplácena (týdně, měsíčně). Nesmí chybět ani informace o délce placené dovolené.

Rizika na pracovišti

Pracovní agentura je povinna před vaším nástupem do práce zjistit od zaměstnavatele všechna zdravotní a bezpečnostní rizika, která se musí pokusit odstranit nebo alespoň omezit. O všech těchto rizicích vás musí také předem informovat.

Plat v každém případě

Nemusíte se bát, že byste za odvedenou práci nedostali zaplaceno, protože agentura vám musí vyplatit mzdu i v takovém případě, kdy společnost, pro kterou jste pracovali, peníze nevyplatila nebo nedodala záznam odpracovaných hodin.

Foto: Milan Horní, Topzine.cz

Mladí lidé si často vydělávají v zahraničí

Můžete si stěžovat

Pokud se domníváte, že agentura nějakým způsobem porušuje zákon, můžete se obrátit na vládní službu Employment Agency Standards Inspectorate nebo na Recruitment and Employment Confederation, v případě, že je agentura členem této organizace. Pomoci vám mohou i odbory, pokud jste jejich členy, nebo různé poradenské služby, jakou je například Citizens Advice Burel. Zde vám bezplatně poradí ohledně zaměstnání, ubytování apod.

EURES

Ať už chcete vyjet za prací do jakéhokoliv státu, veškeré informace vám poskytnou školení EURES poradci na každém krajském úřadu práce nebo kontaktní osoby EURES na okresních úřadech. Další užitečné informace o práci nejen ve Velké Británii najdete také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí v oddělení EURES.

Zdroj: careerbuilder.typepad.com

Pohovor není noční můra, připrav se!

Spousta lidí má slovo pohovor jako synonymum k noční můře, ale je důležité si uvědomit, že tento proces neslouží k tomu, aby vás budoucí zaměstnavatel dokonale proklepl a objevil vaše slabiny. Ale je to také prostor pro vás, abyste mohli klást otázky ohledně společnosti, zaměstnanců nebo náplně práce.

Krok číslo jedna je zjistit si o dané firmě co nejvíce informací z dosažitelných zdrojů. Dále se připravit na otázky typu:

Myslíte si, že jste vhodným kandidátem/vhodnou kandidátkou a proč?

Kde se vidíte za pět let?

Proč zrovna naše firma?

Proč jste odešel/odešla z předchozího zaměstnání?

„Kandidát, který pomluví svého předchozího zaměstnavatele, jistě práci nedostane, za dva měsíce bude pomlouvat i naši firmu,“ říká Iva, personální manažerka firmy zabývající se maloobchodním prodejem.

Zdroj: thecampussocialite.com

Pracovní pohovor je každopádně zkušenost

Personalista rád používá metodu ticha, kdy vy mluvíte a on mlčí. Tím vás chce motivovat k samostatnému plynulému projevu. Zde je prostor, kde prezentujete hlavně sebe, ale neopomeňte také na otázku o společnosti, abyste ukázal/a zájem. Dejte si však pozor, jestliže nechcete z osobních důvodů mluvit o jistých oblastech, raději téma ani nezmiňujte. Personalista pozvedne levé obočí a zákeřně se vás optá na ono neradostné téma.

Důležité maličkosti

Jestliže chcete přijít včas, zjistěte si předem místo pohovoru a pořadně si promyslete trasu a čas, případně alternativní řešení, ať vás pak ve vašem pracovním úsilí nezastaví pouhá maličkost, jako jsou sebevrazi v metru nebo kolony.

Důležitý je samozřejmě estetický dojem. Proto kovbojské klobouky a minisukně raději nechejte ve skříni. Provokace jakýmkoliv způsobem se nevyplácí, zvolte raději formální, slušný oděv. A nezapomeňte na sladění doplňků a čisté boty. Personalista by neměl odhalit, co jste měl/a k snídani a jaké zvíře doma chováte. Zkrátka mák v zubech a kočičí chlupy na rukávě jsou body dolů, přestože se to zdá jako zcela nedůležitá drobnost.

Zdroj: howtopics.com

Vždy je to jen o lidech

Buďte sami sebou

Zdravé sebevědomí je to, co se dnes prodává, avšak zdravé sebevědomí a nadutost jsou dva rozdílné pojmy. Jestliže patříte mezi ostýchavé typy, jimž matka příroda nenadělila herecké vlohy, nemá cenu dělat ze sebe suveréna. Okaté chování mají personalisté v oku. Rozhodně se ale snažte samostatně mluvit a nenechat nad vámi vyzrát nervy, ty nechte doma v kyblíku.

Vše je o lidech, může se stát, že osobní antipatie zvítězí před profesními přednostmi, když si dva lidé nesednou.

Buďte sami sebou. Jestliže opravdu chcete danou práci dělat a dokážete říct proč, formálně oblečeni, s trochou charisma, nadšením a špetkou štěstí uspějete.

Motto Jiřího žáčka zní „Neztrácejte hlavu! Kdo to má po vás uklízet?“

Optimistické červnové snížení nezaměstnanosti na 8,5 procent nebude mít pravděpodobně dlouhého trvání.  Na podzim nezaměstnanost opět stoupne kvůli absolventům středních a vysokých škol, kteří se začnou hlásit na úřad práce.

Foto: Václav Kohout, Topzine.cz

Dostane možnost uplatnit své vzdělání?

Počet nezaměstnaných v červnu klesl především díky uplatnění lidí v sezónně orientovaných odvětvích. Jedná se o práce v zemědělství, stavebnictví a pod. Snížení nezaměstnanosti pomohla také aktivní politika nezaměstnanosti, kterou realizují úřady práce. Ty vytvářejí společensky účelná pracovní místa a organizují veřejně prospěšné práce. Na poklesu počtu nezaměstnaných se tradičně podíleli převážně muži. Řady nezaměstnaných prořídly o celých 12 tisíc pracantů.

Ke 30. červenci bylo nejvíce nezaměstnaných v okresu Most (15,6 %). Nejlepší pracovní podmínky nabízí tradičně Praha a Středočeský kraj. Někoho možná překvapí, že hned za Prahou stojí Jihočeský kraj.

Absolventi nebudou mít na růžích ustláno

Absolventi vysokých a středních škol se na konci června na míře nezaměstnanosti podíleli 4,8 %. Vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV Štěpánka Filipová však uvedla: „Nárůst počtu nezaměstnaných absolventů škol se očekává v červenci, srpnu a zejména v září, kdy každoročně dochází k nejvyššímu nárůstu jejich počtu v evidenci úřadů práce.“ Ani vyhlídky do budoucna nejsou pro čerstvě vystudované nijak růžové. Analytici zatím neočekávají, že by měla vznikat nová pracovní místa.

V současné době zaměstnavatelé většinou nabízejí zaměstnání na dobu určitou. Kvůli finanční krizi jsou však lidé ochotni pro získání zaměstnání v mnoha ohledech ustoupit.

Foto: Jakub Mikuš

Úřady práce pomáhají nezaměstnaným absolventům

Jak tedy MPSV mladým lidem bez pracovních příležitostí konkrétně pomáhá? Jedním z jeho opatření jsou například příspěvky pro zaměstnavatele za to, že vytváří vhodná pracovní místa pro absolventy. Vyplácí mu je úřad práce, a to až do výše mzdových nákladů za zaměstnaného absolventa.

Pokud jste zaevidováni na úřadu práce a je vám méně než 20 let, musejí vám úředníci při hledání zaměstnání věnovat zvýšenou péči. Zároveň jsou absolventi přednostně zařazování do rekvalifikací.

Pomoc od státu i Evropské unie

Další možností, které úřady práce využívají, jsou různé projekty financované z Evropského sociálního fondu. Takový projekt může mít formu například poradenské služby, školení, rekvalifikace, praxe nebo krátkodobé pracovní příležitosti.

Zdroj: mouldandmatic.cz

Ilustrační foto

MPSV se zaměřuje i na dosud studující mladé lidi. Vytvořilo totiž službu, která slouží jako prevence. Jedná se o poradenství pro volbu povolání v rámci Informačního a poradenského střediska úřadů práce.

Vedle toho připravuje MPSV i samostatný projekt Předvídání kvalifikačních potřeb trhu, který by měl, jak už z názvu vyplývá, předvídat změny na trhu práce a sledovat kvalifikační potřeby systému. Za krkolomným názvem se skrývá projekt, který by měl celkově zlepšit spolupráci v rámci trhu práce, měl by rozvíjet zaměstnanost a zamezit rostoucí nezaměstnanosti.

Možnost promluvit si s lidmi, kteří se věnují profesi, o níž uvažujete jako o svém budoucím povolání, je nesmírně cenná. Jaké to je pracovat ve školství redakci Topzine.cz přiblížila Mgr. Blanka Světlíková, mladá učitelka angličtiny a dějepisu na základní škole v Plzni.

Zdroj: frear.cr.k12.de.us

Ilustrační foto

Jste absolventkou Fakulty pedagogické na ZČU v Plzni. Co vás přivedlo k učitelské profesi?

Mám oba rodiče učitele a jiné zaměstnání mě nenapadlo. Nedovedu si představit, že bych se věnovala něčemu jinému.

Vystudovala jste oborovou kombinaci s angličtinou. Měli jste ve škole dostatek prostoru na procvičování jazyka, nebo bylo studium zaměřené více na teorii?

Na vysoké škole je vždycky víc teorie. Studium bylo zaměřené hlavně na gramatiku a literaturu. Velkým přínosem pro nás přitom byla výuka vedená rodilými mluvčími. Pokud jde o možnost studia v zahraničí, právě aprobace pro druhý stupeň se ukázala jako problémová. V Anglii je jinak rozčleněný vzdělávací systém a náš druhý stupeň je bližší spíše jejich učitelství pro střední školy. Když jsme chtěli vyjet studovat ven, možné to bylo, ale do jiných zemí, než je Anglie.

Kam například?

Do severských zemí, Belgie a Dánska.

Jaká tam byla angličtina?

Angličtina tam byla dobrá. Moji spolužáci si s ostatními studenty rozuměli, jako nerodilí mluvčí byli totiž na stejné úrovni. Vrátili se opravdu nadšení. Hlavně proto, že se v zahraničí seznámili s mladými lidmi z nejrůznějších částí Evropy.

Zdroj: Alena Nová, Topzine.cz

Chcete-li se stát učitelem, čeká vás pět let studia

Nakolik bylo studium na fakultě propojené s praxí?

Ve třetím ročníku jsme učili deset hodin a ve čtvrtém ročníku dvacet. Na vysoké škole by ale určitě mělo být více hodin praxe. Deset nebo dvacet hodin člověku moc nedá. Navíc například ruštináři nemají kam jít na praxi. Ruština se dnes na základní škole neučí, zbývají tak jen zájmové kroužky, kde je samozřejmě odlišná situace než v klasické třídě.

Kde potom najdou absolventi uplatnění?

Pravděpodobně na jazykových školách nebo ve firmách, které spolupracují s Ruskem.

Jaké byly vaše dojmy, když jste na praxi odučila své první hodiny?

Ve školském prostředí jsem vyrůstala, takže mě tam nemělo co překvapit. Ale spoustu mých spolužáků to odradilo s tím, že učit nikdy nepůjdou.

Co je od práce učitele odradilo nejvíc?

Chování dětí. Některé děti zkouší, co mladý člověk vydrží. V obtížnosti výuky problém nebyl.

Bylo těžké najít po škole práci?

S angličtinou to těžké není, s jinými předměty ano. Zástup za mateřskou dovolenou se dá najít takřka pořád, hodně možností se nabízí i na jazykových školách. Doteď mi chodí tři maily týdně s nabídkou práce na částečný úvazek nebo zástupem za mateřskou. Horší je to ale s aprobací čeština – dějepis nebo občanská výchova. O společenskovědní obory mají studenti velký zájem, ale učitelky těchto předmětů jsou z velké části ve věku čtyřiceti až padesáti let a budou učit ještě dalších deset až dvacet let. Proč by tedy škola hledala mladého učitele, když má člověka s praxí? Málo je naopak fyzikářů.

Zdroj: Tomáš Polák, Topzine. cz

Fyzikářů vychází z pedagogických fakult minimum

Do jaké míry jsou poznatky z pedagogiky a psychologie využitelné při vyučování?

Využitelná je spíš psychologie než pedagogika. Navíc mám dojem, že se učitelé na vysoké škole moc nezajímají o skutečné dění na školách. Já měla výhodu, že jsem z učitelské rodiny, ale třeba moje kamarádka při nástupu do zaměstnání nevěděla, jak vyplnit třídnici nebo katalogové listy dětí. Takové věci se studenti ve škole nedozví.

S vyučujícími, kteří za sebou mají několik let praxe v současném základním nebo středním školství, se tedy posluchači pedagogické fakulty nesetkají?

Setkají se s nimi na praxi nebo jako s didaktiky jednotlivých oborů. Učitelé pedagogiky ovšem žijí spíš v tom, jak to bylo dřív. Jenže děti se změnily a stejně tak i podmínky na školách.

Pojďme se vrátit k aktuální situaci. Je pravda, že se na angličtinu hlásí stále více dětí, zatímco o němčinu zájem klesá?

Záleží na školním vzdělávacím programu konkrétní školy. U nás ve škole si děti nemůžou vybrat, angličtinu mají povinnou už od první třídy. Přitom učit angličtinu prvňáčky mi přijde zbytečné. K jejímu naučení je třeba umět i psát, a to se děti v první třídě teprve učí. Ve třetí třídě se mi pak stává, že děti píšou slova tak, jak je slyší, a musí se učit skoro všechno znovu. Co se týče výběru jazyka, řekla bych, že nejde o děti, ale o rodiče. Kdyby si děti mohly samy vybrat, některé by si zvolily němčinu, protože se říká, že se dá líp naučit.

Vaším druhým oborem je dějepis. Jaký je vztah dnešních teenagerů k historii?

Podle toho, jak je učitel nadšený pro dějepis, tak jsou nadšené i děti. Vím to i z vlastní zkušenosti z gymnázia, kde nás naše učitelka opravdu dokázala zaujmout. Problém je v současné době v rozvržení rámcových vzdělávacích programů. Na základní škole se podle nich končí s dějepisem v roce 1945. Namísto toho, aby děti získaly přehled o událostech poměrně nedávných, nechává se velký prostor pro 19. století, které děti nebaví.

V jakém věku jsou podle vás děti ještě hodné a kdy jsou naopak nejzlobivější?

Dříve to bylo tak, že první stupeň byl ještě docela v pohodě. Teď už to ale neplatí. Poslední dobou jsou děti všeobecně čím dál drzejší už odmalička. Dá se říct, že prvňák je kolikrát horší než deváťák. Samozřejmě přitom záleží na rodině, kde děti vyrůstají, i na tom, jak je zvládá učitel. Velký vliv má i televize, včetně vulgárních projevů politiků. Když děti ve škole předvedou něco takového, co viděly u nějaké známé tváře z politické scény, jednoduše řeknou: „Proč bysme to nemohli dělat taky, když to dělají politici?“

Jak na tohle reagují učitelé?

Nejsi v parlamentu, tak to nedělej. Samozřejmě jim říkáme, že to není slušné. Oni nejsou žádní politici a ve škole takové věci dělat prostě nebudou.

Zdroj: Alena Nová, Topzine.cz

Práce ve školství není vždy procházka prosluněnou krajinou

Ještě se zeptám na několik organizačních věcí, o nichž mají mnozí z nás možná zkreslené představy. Jaký rozsah má týdenní plný úvazek učitele na druhém stupni základní školy a kolik času věnujete přípravám na vyučování?

Dvacet dva vyučovacích hodin. Ale není to tak, že bychom odučili své hodiny a odcházeli v půl druhé domů. Kvůli třídnictví zůstávám ve škole několikrát týdně až do půl páté. Přípravy na vyučování jsem si dělala hlavně první dva roky po nástupu do školy. Teď už mám přehled, co je v učebnicích, a na hodiny na druhém stupni se příliš nepřipravuji. Pro první stupeň se ale přípravy musí dělat pořád. Nejde jen zadat dětem úkol a nechat je dvacet minut být. Musí být pořád zaměstnané.

Mají o prázdninách v průběhu školního roku volno i učitelé?

O prázdninách probíhají různá školení, po zbytek dní máme studijní volno nebo si vybereme starou dovolenou. Studijní volno je ovšem jinak placené a ještě k tomu omezené na deset dnů ve školním roce. Když už nám žádné nezbývá, musíme si vzít neplacené volno. Mít prázdniny je pro nás tedy spíš nevýhoda, protože nám ubývají peníze. Pokud jde o letní prázdniny, učitelé mají normální dovolenou. Jen první a poslední týden jsme ve škole. Škola se uklízí nebo se připravují třídy.

Jaké vlastnosti by podle vašeho názoru měl mít mladý člověk, který se rozhodne předstoupit před katedru?

Hlavně by měl mít pevné nervy. V každém případě trpělivost a takový způsob vystupování, aby děti dovedl zaujmout a zároveň ovládl situaci. Měl by být důsledný a trvat na tom, aby žáci dodrželi vše, co po nich učitel chce. Nesmí se dětí bát, protože to ony okamžitě vycítí. Když někdo jenom stojí a něco vystrašeně kuňká, začnou se mu smát. Taky by určitě měl mít děti rád. Najde se plno učitelů, kteří děti rádi nemají, a to je špatné.

Lákala bys vás práce personalisty, počítačového grafika či průvodce v cestovním ruchu? Nebo se chystáte založit si vlastní živnost, ale nejste si jisti svými znalostmi v oblasti legislativy a účetnictví? Vykročit správným směrem vám mohou pomoci rekvalifikační kurzy.

Zdroj: Tomáš Polák, Topzine.cz

Chcete-li uspět na trhu práce, je třeba se stále učit

Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se rekvalifikací rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.

Stručně řečeno – absolvováním rekvalifikačního kurzu si např. všeobecná účetní může rozšířit rozsah svých znalostí a dovedností o mzdové účetnictví nebo personální management. Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou delší dobu nezaměstnaní a nemohou najít uplatnění odpovídající jejich vzdělání a praxi, se mohou rekvalifikovat v takovém oboru, v němž je zaručen dostatek pracovních míst. Lidem se základním vzděláním rekvalifikace umožňuje získat jejich první profesní odbornost.

Kdo se může do rekvalifikačního kurzu přihlásit?

V podstatě kdokoliv. Tedy v případě, že si účastník hradí kurzovné z vlastních zdrojů. Podmínkou bývá pouze určitý dosažený stupeň vzdělání a zdravotní způsobilost.

Přesně definovaná pravidla platí tehdy, když se na rekvalifikační kurz chcete přihlásit prostřednictvím úřadu práce se zájmem o to, aby za vás náklady na kurz uhradil. Především je třeba počítat s tím, že možnost rekvalifikace přichází v úvahu až za situace, kdy pro vaši kvalifikaci nejsou volná místa a práci jste již určitou dobou bezúspěšně hledali. V každém případě se úřad práce nejprve snaží evidované uchazeče zaměstnat a až poté přechází k dalším krokům.

Zdroj: Tomáš Polák, Topzine.cz

Jak dlouho jste pryč ze školních lavic?

Kdo zajišťuje rekvalifikační kurzy?

Rekvalifikaci může provádět pouze zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem. Absolventům se po složení závěrečných zkoušek uděluje osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.

Při vyhledávání rekvalifikačních kurzů se pravděpodobně nejčastěji setkáte s nabídkou nejrůznějších vzdělávacích agentur. Obvykle bývají specializované buď na kancelářské profese (nabízejí např. ekonomické či manažerské kurzy), nebo se orientují na odbornou přípravu řemeslníků.

Zdroj: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Obsarejte si všechny dostupné informace

Zdali má vámi vybraná agentura pro určitý vzdělávací program akreditaci, si můžete ověřit v databázi akreditací udělených MŠMT od roku 2006 na adrese http://dak.msmt.cz. Údaje o dříve udělených akreditacích získáte ve starší verzi databáze na adrese   http://aplikace.msmt.cz/asp/vv/jar.asp.

V jakých oborech se rekvalifikace uskutečňují?

Spektrum oborů, v nichž se můžete rekvalifikovat, je velmi široké. Od řemeslných profesí přes obchodního zástupce nebo realitního makléře až na odborníka v oblasti marketingu a managementu. Pro představu uvádíme základní oborové okruhy včetně příslušných rekvalifikačních kurzů.

Ekonomika a management:
daňová evidence, účetnictví, mzdové účetnictví, daňový specialista, asistentka vedoucího pracovníka, základy podnikání, management

Obchod, reality:
prodavačské práce, obchodní zástupce, realitní makléř

Personalistika, pedagogika:
personalistika, pedagogické minimum, lektor se zaměřením na vzdělávání dospělých

Počítače:
obsluha osobního počítače, grafické práce na PC, správce počítačové sítě, tvorba webových stránek

Potravinářství a veřejné stravování:
řeznické práce, kuchařské, cukrářské a číšnické práce

Práce s rostlinami a živými zvířaty:
zahradnické práce, vazba a aranžování květin, péče o zvířata v zájmových chovech a zooprodejnách

Řemesla:
zámečnické práce, instalatérské práce, zednické práce, truhlářské práce, klempířské práce, lakýrnické a malířské práce, svářečský kurz

Služby:
kadeřnické a kosmetické práce, krejčovské práce, manikúra, nehtová modeláž, pedikúra, recepční pro hotely a ubytovací zařízení, průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu

Sociální sféra:
pracovník sociálních služeb

Kolik stojí rekvalifikační kurzy?

Výše kurzovného závisí především na typu kurzu a jeho délce. Minimální částky se pohybují okolo osmi tisíc korun (např. daňová evidence, základy obsluhy osobního počítače), maximální se vyšplhají i nad třicet tisíc (např. rekvalifikační kurz, který vás připraví na dráhu reklamního fotografa).

Ceny rekvalifikačních kurzů se u jednotlivých vzdělávacích zařízení liší a není výjimkou, když rozdíl v ceně téhož kurzu činí u dvou různých agentur i několik tisíc. Určitě se tedy vyplatí konkrétní nabídky pečlivě porovnat. Máte-li např. zájem zúčastnit se rekvalifikačního kurzu asistentka vedoucího pracovníka, za výuku o délce přesahující dvě stě vyučovacích hodin zaplatíte u agentury XY kolem deseti tisíc korun. Ovšem u agentury XYZ vám bude za stodvacetihodinový kurz stejného zaměření naúčtována částka dvacet tři tisíc! Jak je vidět, vyšší cena nemusí vždy znamenat, že se toho na kurzu dozvíte více.

Další příležitostí, jak si zvýšit své šance na trhu práce, aniž byste zasáhli do vlastního rozpočtu, jsou rekvalifikační kurzy hrazené z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Možnost zúčastnit se těchto kurzů mají zpravidla uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce nebo rodiče na rodičovské dovolené.

Podrobnější informace o možnostech rekvalifikace ve vašem regionu vám poskytnou Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS).

Zdroj: archív Karla Petráka

Karel Petrák je šéfredaktorem serveru Českénoviny.cz od roku 2002

Karel Petrák (*1974) studoval angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, následně byl přijat na magisterské studium žurnalistiky na Fakultě sociálních věd. Poté však začal pracovat v Českých novinách a studium mu připadalo na hony vzdálené realitě a do dalšího ročníku se už nezapsal.

>>> Svůj dotaz můžete položit už nyní zde <<<

V roce 1999 nastoupil na místo sportovního redaktora Českých novin a od roku 2002 zde pracuje jako šéfredaktor, od ledna 2010 zároveň jako ředitel.

Karel Petrák měl na starosti řadu internetových projektů agentury včetně oficiálních stránek summitu NATO v ČR (2002) a novinářských stránek pro generálního sponzora týmu Formule 1 West Mclaren Mercedes (1999 – 2005). Od poloviny loňského roku vede v rámci Akademie ČTK kurzy psaní pro web.

Podle tiskové zprávy MPSV z pondělí 11. ledna 2010 vzrostla v prosinci míra nezaměstnanosti na 9,2 %, což je procentuálně o celých šest desetin více, než tomu bylo v listopadu loňského roku. Jak vyplývá z údajů úřadů práce, nezaměstnaných tak na konci prosince roku 2009 bylo až 539 136 lidí.

Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí je nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Dochází k němu totiž v důsledku ukončení sezónních prací. Přesto však přispěl k ještě většímu prohloubení krize, která už na našem trhu práce panuje. To znamená, že se i nadále, a to nejspíše až do konce prvního čtvrtletí letošního roku, počítá s jeho dalším růstem.

Zdroj: mpsv.cz

Mapa nezaměstnanosti

Oproti roku 2008 tak zatím přibylo o 186 886 více lidí evidovaných na úřadu práce. Meziročně tedy míra nezaměstnanosti stoupla o 3,2 %. Podle světlejších prognostik však už nehrozí další hromadné propouštění, jak tomu bylo v loňském roce. Přesto však nezaměstnaných i nadále nezadržitelně narůstá.

Nejhůře jsou na tom ale v současné době absolventi škol. Ti v nastalé situaci jen těžko hledají zaměstnání a úřady práce jsou jimi doslova přeplněny. Situace je o to horší, že nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, a proto jsou z velké části odkázáni pouze na podporu vlastních rodin. Řešení se pro ně nenachází ani v podobě brigád (viz článek Platy 2010: Jaké vlastně budou?), neboť zaměstnavatelé jen stěží nacházejí práci pro vlastní zaměstnance a leckde musejí přistoupit ke snižování stavů.

Foto: autor

Nezaměstnanost stále roste

Podle evidence úřadů práce bylo ke konci prosince loňského roku 30 927 volných pracovních míst. Z průzkumů vyplývá, že na jedno volné pracovní místo se tak průměrně hlásilo až 17,4 uchazečů. Nejhorší situace v tomto směru pak byla na Prostějovsku, kde to bylo téměř 88 uchazečů na jednu volnou pracovní pozici. V těsném závěsu pak následovaly okresy Jihlava (75,6) a Teplice (74,0).

Celkově však byla nejhorší situace v okrese Jeseník, který eviduje míru nezaměstnanosti téměř na 17 %. Dalšími v pořadí jsou pak Most (16,4 %) a Hodonín (15,9 %). Jako tradičně je nejklidnější situace v našem hlavním městě, kdy Praha-východ se svými 3,4 % eviduje nejnižší nezaměstnanost v celé republice.

Jelikož ani nadále nevypadá situace příliš růžově, rozhodlo se ministerstvo práce a sociálních věcí vydat historicky první Příručku nezaměstnanosti v roce 2010. Tato je dostupná zdarma po celé ČR a měla by praktickým způsobem pomoci všem uchazečům o zaměstnání. Zájemci v ní najdou rady, jak se zachovat v případě ztráty zaměstnání, jak postupovat při hledání toho nového a na co všechno by se přitom měli připravit.

Zdroj: mpsv.cz

Příručka nezaměstnanosti

Jen čas ukáže, zda tento zcela nový tah ministerstva bude mít nějaký význam a nebo zda jde jen o poslední chatrný pokus, jak vybřednout z krizové situace. Osobně se domnívám, že když už nic jiného, mohla by příručka prakticky pomoci alespoň těm uchazečům o zaměstnání, kteří se jen velice těžko orientují ve všech úskalích nezáviděníhodné situace, do které se dostali.

Ani příručka však nedokáže zbrzdit vysokou míru nezaměstnanosti, s jejímž dalším růstem se i nadále počítá. Lidem bez práce tak nezbývá nic jiného než ve svém snažení vytrvat a doufat v to, že se již brzy začne blýskat na lepší časy.

Redakce Topzine.cz vyzpovídala pracovníka v sociálních službách Mgr. Filipa Budáka pracujícího v občanském sdružení Máme otevřeno?. Jedná se o organizaci zabývající se podporou osob s mentálním postižením.

Zdroj: archív Máme otevřeno?

Mgr. Filip Budák

Má první otázka směřuje k tomu, jak jste se dostal k sociální práci a konkrétně k podpoře osob s mentálním postižením.

Původně jsem vystudoval sociální a regionální geografii na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy. Jenže jako jeden z posledních jsem musel absolvovat vojenskou službu, ale vzhledem k smysluplnosti jsem zvolil civilní službu ve Stacionáři pro děti s kombinovaným postižením. Zajímala mě práce s dětmi a téma mentální postižení a autismus. Práce v neziskovém sektoru s tímto zaměřením mě začala natolik bavit, že jsem zde po doplnění kvalifikace zůstal. Po pár letech ve Stacionáři, kde jsem se časem vypracoval na pozici zástupce ředitele, jsem se přesunul do Máme otevřeno?, o.s.

Měl jste možnost vyzkoušet i jiný druh zaměstnání. V čem je rozdíl?

Ano, kromě sociální oblasti mám pracovní zkušenosti z komerční sféry – konkrétně marketingu, tak i z kulturní oblasti. Myslím si, že každá sféra (komerční, nezisková nebo státní) má svá specifika a rozhodně si vzájemně nemáme co vyčítat, spíše bychom měli táhnout za jeden provaz. Kromě finančního ohodnocení zaměstnanců vidím rozdíl spíše v atmosféře na pracovišti, je vidět rozdíl mezi organizacemi, které jsou zacílené na zisk a těmi, kterým jde o prosazování nějakého poslání. I když se velmi liší i jednotlivé firmy nebo neziskovky samy mezi sebou.

Co všechno v současné době spadá do vašich kompetencí? Čím se v práci dennodenně zabýváte?

Kromě sociálního poradenství, které spočívá v poskytování rad a zodpovídání dotazů prostřednictvím osobních schůzek, mailů, telefonu a internetové poradny mám na starosti úpravu webových stránek, vyhledávání a psaní grantů, koordinaci firemního dobrovolnictví a PR organizace.

Vy jste vystudoval vysokou školu, co vám škola dala a co vám ve výuce chybělo?

Myslím si, že obor geografie byl pro mě ideálně zvolený vzhledem ke kombinaci přírodních a humanitních předmětů.  Určitě je vysokoškolské studium důležité, když pominu získávání kvalifikace v konkrétním oboru, jedná se o jakýsi vstup do života, socializaci ve velkém světě.  Mně osobně přinesla rozšíření přehledu v oblasti, která mě baví, některá nová přátelství a lidské vzory v podobě některých profesorů. Více bych ve výuce uvítal rozšířené studium cizích jazyků, rétoriku, práci s textem a tvůrčí psaní. To by mělo být napříč vysokými školami vždy se zaměřením na konkrétní obor. Vysoká škola by měla poskytovat i jakousi nadstavbu obecně využitelnou, nejen úzkou specializaci.

Zdroj: archív Máme otevřeno?

Vystudováním vysoké školy ale určitě vzdělávání nekončí. Jaké jsou v České republice další možnosti a jak je takové vzdělání dostupné?

V České republice je určitě spousta možností dalšího vzdělávání. Kromě rozšíření kvalifikace na běžných středních nebo vysokých školách existuje množství kurzů a vzdělávacích agentur.  Obecně lze říci, že větší nabídka vzdělávacích aktivit je ve velkých městech. Některé kurzy jsou hodně drahé, jiné dotované například z EU jsou zdarma. Neplatí ale, že čím dražší kurz, tím vyšší kvalita, a to neplatí ani u akreditovaných kurzů. Určitě je dobré si nejprve získat reference, než se někam přihlásíme, nejlepší je osobní doporučení, protože rozdíly mezi kvalitou jednotlivých kurzů jsou obrovské. Záleží na zaměstnavateli, zda zařadí vzdělávání do zaměstnaneckých výhod. V sociálních službách je ze zákona dána povinnost absolvovat minimálně 24 hodin odborných kurzů ročně. Např. v Máme otevřeno? máme vzdělávání vztahující se k výkonu dané pozici hrazené plně organizací.

Proč je vůbec nutné se dál vzdělávat?

Určitě je další vzdělávání důležité. Člověk by se měl neustále vyvíjet a získávat nové informace ve své branži, aby tzv. oborově nezakrněl. Zároveň sdílení zkušeností s kolegy z oboru je velmi přínosné. V některých odvětvích je vývoj tak rychlý a přináší neustále nové poznatky, že bychom si se znalostmi ze školy nemohli vůbec vystačit. Pomůže nám to nejen ve zkvalitnění práce, ale i osobním růstu.

Máte pocit, že pracovníci v sociálních službách jsou v ČR dostatečně oceněni? Měl jste někdy možnost porovnat práci tady a v zahraničí?

Zaměstnanci v sociální oblasti mají výrazně podprůměrné platy. Na druhou stranu zaměstnanci v komerční sféře pracují 10-12h denně, téměř bez možnosti vybrat si přesčasy. Já osobně si však nechci stěžovat, protože jsem věděl za kolik a jakou práci budu dělat a hlavní přínos vidím v tom, že mě ta práce baví a dělám ji v příjemném kolektivu. Ze zahraničí mám jen dílčí zkušenosti přes kolegy, kteří tam pracovali, dále z různých seminářů, kde vystupovali zahraniční kolegové nebo příbuzné v cizině. Také jsem se v rámci bakalářské a ročníkové práce věnoval sociálnímu systému ve Skandinávských zemích. Především v západní Evropě jsou nesrovnatelně lepší podmínky jak v přístupu státu k této problematice, tak finančním ohodnocení a vyšší prestiží sociální práce. To platí i o dobrovolnictví – v ČR je stále nedostatek dobrovolníků např. ve srovnání se Švýcarskem, kde je do dobrovolnických aktivit nějakým způsobem zapojena většina občanů a opět se jedná o celonárodní prestiž.

V čem je podle vás největší problém?

Pořád se potýkáme s nedostatkem finančních prostředků. Na sociální výdaje jsou z rozpočtu sice stále vyčleňovány vyšší náklady, ale na provozní dotace se rok od roku snižují. Při tom podle zákona o sociálních službách se drtivá většina služeb musela registrovat. Očekával bych, že si stát takto registrované služby bude hýčkat, ale stále upřednostňuje především ty zřizované státem nebo kraji. Přitom terénní služby, které zajišťují především neziskové organizace, jsou levnější a mají lepší dopad. Dalším aspektem tohoto problému je jednoleté financování. Díky tomu nemohou organizace dlouhodoběji plánovat. Navíc neví, jak na tom další rok budou. Začátek každého roku bývá kritický, neboť o dotacích se rozhoduje až koncem roku někdy až začátkem nového a první splátka je na účet organizace převedena nejdříve v dubnu. To lze jednoduše řešit víceletým dotačním systémem. Příkladem jde Městská část Praha 14 a Jihomoravský kraj.

Zdroj: archív Máme otevřeno?

Kavárna Vesmírna

Nyní odbočím k organizaci, kde pracujete, mohl byste ji našim čtenářům blíže představit?

Občanské sdružení Máme otevřeno? funguje již více jak 11 let. Zaměřuje se na podporu lidí s mentálním postižením a autismem. Věnujeme se všem věkovým skupinám prostřednictvím 6 sociálních programů – od poradenství, přes integraci do zájmových kroužků, podporu prostřednictvím dobrovolníků, asistenční službu až po zaměstnávání a začleňování do běžného pracovního procesu. Máme kavárnu Vesmírna (Ve Smečkách 5, Praha 1), kde obsluhují lidé s mentálním postižením. Zde si můžete odpočinout, najíst nebo domluvit schůzku v příjemné kavárně v centru Prahy a poznat, jak funguje taková integrace lidí s postižením. Dále se věnujeme pořádání benefičních a osvětových kulturních projektů, vydáváme každý rok originální praktický diář se zajímavými informacemi a povídkami. Spustili jsme zajímavý projekt Chuť pomoci, který kombinuje podporu Fairtrade a integrace lidí s postižením. Více o projektu se dozvíte na www.chutpomoci.cz. Samozřejmě pokud vás naše aktivity zaujmou, můžete se zapojit aktivně jako dobrovolníci, stát se členy klubu přátel – Kosmos, který přináší kromě dobrého pocitu z pomoci spoustu výhod (slevy do kavárny, diář zdarma, lístky na fotbal, slevy na divadelní představení atd.) nebo jen poslat DMS ve tvaru MAMEOTEVRENO na tel. 87777. Podrobnější info. najdete na www.mameotevreno.cz.

Myslíte, že se u nás již začíná měnit pohled společnosti na lidi se zdravotním postižením? Jaké jsou vůbec vaše zkušenosti se současnou mladou generací, jaký ta má přístup?

Pomalu, ale jistě se přístup k lidem s postižením mění k lepšímu. Zejména to platí pro mladou generaci, která už tolik neřeší, jestli má někdo jinou barvu pleti, sexuální orientaci nebo nějaký druh postižení. Mladí lidé se také více zapojují do dobrovolnických aktivit, ale tato činnost je vhodná pro kohokoli, kdo si najde pár hodin svého času měsíčně, včetně aktivních lidí důchodového věku. Rozvíjí se také zájem o firemní dobrovolnictví.

Co byste vzkázal těm, kteří uvažují o podobné práci?

Je to vhodné zaměstnání pro ty, kteří hledají smysluplnou a různorodou práci. Pro každého schopného a zodpovědného jedince, pro kterého není výše finanční odměny to hlavní (smích), se v neziskové sféře uplatnění bezpochyby najde. Za sebe a ze svých zkušeností mohu říci, že mám štěstí na perfektní kolektiv a rozmanitou práci, při které toho člověk spoustu pozná a i se naučí.

Mezi lidmi bez práce se objevili i absolventi škol. „Zaměstnanost negativně  ovlivnila pokračující hospodářská  recese a fakt, že se zvýšil počet nezaměstnaných absolventů škol,“ vysvětlila Štěpánka Filipová z MPSV a dodala: „Ke konci letošního srpna úřady práce evidovaly 26 124 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Ve srovnání s červencem 2009 je to o 4 645 lidí víc, v meziročním srovnání to znamená, že práci nemá o 6 406 absolventů víc.“

Podle dat Úřadů práce bylo na konci srpna volných celkem 41 297 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo nyní tedy připadá v průměru 12 uchazečů, v okrese Karviná je to ale 56 lidí, v Bruntále 49 a v Děčíne 47.