Oheň osvětloval tři nahrbené postavy. Do bublání kole zaskřípal tajemný hlas: „Kdy my tři se zas sejdem ve vichřici, v hromobití a plískanici?“
Zavládlo ticho.
Po chvíli se ozval jiný hlas, který pojal roli mnohem civilněji: „No, mně by se to docela hodilo příští úterý.“

- Terry Pratchett: Soudné sestry

Macbeth, Akt 1, Scéna 1 (první vyslovená věta tohoto dramatu):
„Kdy my tři se zas sejdem ve vichřici, v hromobití a plískanici?“

„Je tohle dýka, co tu vidím tanout, a jílcem ke mně?“ zamumlal.
„Ehm. Ne, můj pane. To je jenom kapesník, jak vidíte. Myslím, že kdybyste byl tak laskav a pořádně se podíval, jistě byste poznal ten rozdíl. Kapesník zdaleka není tak ostrý.“

- Terry Pratchett: Soudné sestry

Macbeth, Akt 2, Scéna 1:
Je tohle dýka, co tu vidím tanout,
a jilcem ke mně? Sevřu si tě, tak!
Nemám tě, třebaže tě vidím stále.
Zlověstná vidino, což hmatatelná
nejsi, jak viditelná? Nebo jsi
jen dýka smyšlená, jen klam a mam,
zrozený z tísně horečného mozku?
Pořád tě vidím skutečnou jak tuhle,
co tasím teď.

„Venku někdo tluče,“ prohlásil otráveně.
„Kmotře, co by tam tloukl?“ zeptal se šašek.
„Tluče na bráně, idiote!“
Šašek na něj vrhl starostlivý pohled. „Na bráně? A jak na ni vylezl?“ dodal podezřívavě. „Věřímť, že to není nějaký druh učení Zen, že ne?“

- Terry Pratchett: Soudné sestry

Macbeth, Akt 2, Scéna 2:
Slyš! Někdo buší
na jižní bránu. Pojďme do ložnice!
Tam trocha vody smyje s nás ten čin.
Jak je to snadné! To jen odhodlanost
ti zrovna neslouží.

Macbeth se vrací se svým přítelem Banquem z bitvy domů. Na vřesovišti potkají tři čarodějnice. Když je Macbeth a Banquo spatří, osloví jedna z nich Macbetha jako théna z Cawdoru a předpoví mu, že se stane králem. Banquovi řeknou: „Krále zplodíš, třebaže nebudeš králem.“ Poté zmizí. V té chvíli přicházejí poslové a oznamují Macbethovi, že byl jmenován thénem z Cawdoru. Na Macbethově hradě dostala lady Macbethová od svého manžela dopis, kde píše o věštbách čarodějnic, a dozví se, že má na jejich panství dorazit král a nachystá vše pro vraždu. Připraví pro Macbetha dvě dýky a hlídá před královými komnatami, kam vejde Macbeth. Když Macbeth vyjde ven, má ruce i dýky od krve. Je zděšen ze svého činu.

Duncanovi synové, Malcolm a Donalbain, se bojí, že po otcově smrti jsou v nebezpečí i oni, a rozhodnou se uprchnout. To ale vyvolá podezření, že byli zapleteni do vraždy, a tak je Macbeth jmenován králem. Nedlouho po korunovaci se rozhodne uspořádat hostinu, kam pozve i Banqua, a najme si vrahy, kteří jej zabijí. Jeho syn Fleance ale unikne. Na začátku hostiny se král dozvídá o úmrtí Banqua a Fleancově útěku. Vzápětí uvidí Banquova ducha. Vyděsí se a po celou dobu hostiny se chová velmi divně. Rozhodne se vyhledat čarodějnice.

Když najde Macbeth čarodějnice v jeskyni, chce, aby mu předpověděly budoucnost. Ony ho varují před šlechticem Macduffem a řeknou mu, že nikdo “z ženy zrozený” mu nemůže ublížit. Dodají, že Macbeth nebude poražen, dokud “birnamský les nezteče dunsinanský hrad”. Macbetha to nevystraší, protože les se přece nemůže hýbat.

Macduff se obrátil proti králi a uprchl do Anglie, kde se připojil ke svému bratru. Macbeth se to dozví a nechá jeho rodinu vyvraždit. Lady Macbethová mezitím zešílí při neustálém vzpomínání na vraždu Duncana.

Král se stará o posílení obrany kolem dunsinanského hradu. Většina vojáků se připojila ke druhé straně, on si však je jist, že nemůže být poražen – ne dokud birnamský les nedojde k Dunsinanu. Zatím se jeho nepřátelé sešli právě v birnamském lese, každý z nich se zamaskoval větvemi. Když se Macbeth připravuje k bitvě, uslyší, že jeho žena spáchala sebevraždu. V tom okamžiku posel hlásí, že birnamský les se pohnul. Malcolm a Macduff zahájili útok. Macbeth svůj hrad ztratí a v boji s Macduffem, který se narodil předčasně císařským řezem právě zemřelé matce, je zabit. Ve Skotsku je konečně mír a Malcolm je korunován králem.

Lidoop chvilku zíral do podivné temnoty, pak se rameno, loket a zápěstí jeho pravé paže pozvedly v pravé ódě na aplikovanou mechaniku páky a úderem nevyhnutelným jako vznik a vývoj lidstva švihly dubovým trámem

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Tato část textu je odkazem na slavný Kubrickův film 2001: Vesmírná odysea, na jehož scénáři se podílel Arthur C. Clarke, který podle něj napsal stejnojmennou knihu.

„O čem?“ zeptal se Mrakoplaš podezřívavě.
„Holky říkaly, že má nejraději ty, co v nich vystupují divocí králíci.“

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Tisíc a jedna noc je středověká arabská anonymní sbírka lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů, která vznikala zhruba od 7. do 16. století a která podává věrný obraz společenských poměrů, mravů a zvyklostí tehdejšího arabského světa.
Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány tzv. rámcovou kompozicí. Hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem Šahrazád. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal ji i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil ji panenství a ráno ji nechal popravit.

Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádné děvče, se kterým by se mohl oženit. Když Šahrijár nakázal svému vezírovi (Šahrazádinu otci), aby mu přivedl další dívku, marně a se strachem z krále bloudil vezír městem. Když přišel domů, poznala jeho dcera, že má starosti. Otec jí vše vypověděl a ona se nabídla, že se stane královou další ženou. Její otec s tím nesouhlasil, ale Šahrazád se nedala odradit. Požádala však svou sestru, ať jejím jménem požádá krále, zda-li mu má večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil, a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal ji Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu.

Divocí králíci jsou nejspíše odkazem na slavnou knihu Richarda Adamse Divoká cesta za domovem (Watership Down), podle které byl natočen také animovaný film a která u nás nedávno vyšla v novém vydání u nakladatelství Mladá fronta.

Ozval se zvuk, jako kdyby sjel oktarínový blesk do kamenné stěny a rozdrtil ji na tisíc do bělá rozžhavených úlomků. A nebylo divu, protože přesně to se stalo.

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Americký komiksový hrdina Billy Batson se pomocí magického slova „Shazam“ proměňoval v Kapitána Marvela. Shazam bylo jméno entity, která v sobě skrývala pět bohů a jednu biblickou postavu. Díky tomuto magickému slovu pak získával Kapitán Marvel své magické schopnosti: Moudrost krále Šalamouna, fyzickou sílu Herkula, výdrž Titána Atlanta, na jehož bedrech spočívá celý svět, magickou moc Dia, odvahu Achilla a rychlost Herma, posla bohů.

Hned vedle něj stála na zemi malá a zašlá olejová lampa a – Mrakoplaš natáhl krk, aby lépe viděl – jednoduchý zlatý prsten. Mág zoufale zasténal. Všechny tři předměty halila slabá oktarínová korona hlásající, že jsou kouzelné.

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Jasný odkaz na Aladina, létající koberec a kouzelnou lampu. Existuje snad někdo, kdo tuto pohádku z Tisíce a jedné noci nezná?

„Tak koukni, Nijeli -“

„Nijel – Ničitel,“ dodal Nijel.

„Tak podívej, Nijeli -“
„-Ničiteli-“

„Dobrá, tak Ničiteli -“ prohlásil Mrakoplaš už trochu zoufale.

„- synu Třasořitky, obchodníka s potravinami -“

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Nigel je slangový výraz australských školáků pro někoho, kdo nemá žádné kamarády.

„Ach ano, to byl drahý papá,“ přikývl Creosot junior. „To byli haššišínové, skvělý a neotřelý národ.

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Hašišíni neboli asasíni byli tajná ismáilitská sekta vrahů, která vznikla kolem roku 1080 a zanikla zhruba o dvě stě let později, když ji zničili Mongolové. Asasíni se často ocitali v přímém konfliktu s vládnoucí vrstvou. Většinou se vyhýbali přímým bojům a raději skrytě vraždili.

Podle díla Milion od Marca Pola existovala v horách tajná zahrada, kde rostly nádherné stromy a keře, stály paláce zdobené zlatem, vedly kanály s tekoucí vodou, medem a vínem a žily tam nejsvůdnější ženy světa. Zahrada měla být postavena podle vzoru ráje popsaného prorokem Mohamedem. V této zahradě byl bojovníkům po určité době umožněn pobyt. Do zahrady se měli dostávat prostřednictvím hašiše.

Slovo asasín vzniklo patrně francouzským přepisem výrazu „hašišiun“, který se objevuje v islámské literatuře a má znamenat „poživač hašiše“. V některých evropských jazycích pak zakotvilo jako pojem pro úkladného vraha. Toto slovo prvně použil Dante Alighieri ve své Božské komedii. Asasíni se také často objevovali v dobrodružné literatuře, kupříkladu v knize Zemí šelem a Cesta kolem světa za 80 dní od Julese Vernea. V současné době se tématu asasínů věnuje herní série Assassin’s Creed.

„Vypadá jako Ankh, akorát místo bahna je tam písek,“ prohlásil Mrakoplaš a vyklonil se přes zábradlí. „Ale mají tam skvělý trh s otroky.“

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Rub’ al Khali (též Rub al-Chálí) se jmenuje jedna z největších písečných pouští světa, která leží v jižn části Arabského poloostrova na rozloze 650 tisíc km². Je větší než Francie, Belgie a Nizozemsko dohromady a zasahuje na území čtyř států – Jemen, Omán, Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty. Její jméno se do češtiny překládá jako Pustá končina.

Mrakoplašovi zaskočila jeho medová tyčinka.
„Ne ten Creosot, co se říká ,bohatý jako Creosot‘?“ zeptal se.
„To byl můj drahý otec. Já jsem, abych se přiznal, o trošku bohatší. Když má člověk nesmírné množství peněz, je velmi těžké docílit jednoduché prostoty. Ale jak říkám, jeden dělá, co může.“

- Terry Pratchett: Magický prazdroj

Kreosot je asociace na nejvýznamnějšího a nejznámějšího vládce Lýdie Kroisa, který vládl své zemi v dobách perské expanze. Byl velmi mocný a bohatý.

Kolem roku 550 př. n. l. přijeli do Delf jeho poslové s mnoha dary pro delfskou věštírnu (6,5 tuny zlata, zlatou mísu o objemu 190 hektolitrů, stejně velkou stříbrnou mísu, čtyři stříbrné skříňky a mnoho dalších cenností) a zeptali se, zda má Kroisos zaútočit na Peršany. Bylo mu řečeno: „Když Kroisos zaútočí na Peršany, zničí při tom velkou říši.“

Kroisos, vládce celé západní Malé Asie, včetně měst v Iónii, vytáhl do boje na území Médie, spálil úrodu a zotročil obyvatele. Brzy se však objevila perská armáda, která po celý den bojovala s Lýdijci. Kroisos se na zimu stáhl do svého hlavního města Sardy a rozpustil armádu. Peršané však neviděli důvod, proč neválčit i v zimě, a se svým vojskem zaútočili na Sardy. Dobyli město a čtrnáct lýdských pánů upálili na hranici. Perský vládce Kýros však ušetřil život Kroisa a obsadil se svou armádou celou Lýdii.