Existuje dnes vůbec někdo, kdo by neznal legendární hru Člověče, nezlob se? Patrně nejspíš jen nemluvňata, která ji ještě neznají. Jinak je tato desková hra natolik známá a zažitá, že ji jistě není třeba extra představovat a rozebírat. A pak hlavním tématem tohoto článku je hra podobná, avšak ne zcela totožná. Je zábavnější? Záživnější? Liší se hodně od své předlohy? To napoví následující řádky.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Balení hry Člověče, napij se!

Princip je v podstatě stejný. Hráči hrají se čtyřmi figurkami, které musí ke svému vítězství kompletně a jako první dopravit do domečku. A aby to nebylo tak jednoduché, mohou se soupeři navzájem vyhazovat, zkříží-li jeden tomu druhému cestu. To se však náročnému hráči může zdát pro tu správnou zábavu jaksi málo. A hned jsme u jednoho a asi nejvýznamnějšího rozdílu. Aby totiž nebyla hra tak jednotvárná a průhledná, existuje v Člověče, napij se! několik zádrhelů a překvapení, která dokážou opravdu slušně zamíchat s pořadím. Je pravda, že i u normálního Člověče se může stát, že zdánlivě vyhrávající šťastlivec čeká třebas půl dne, než mu padne jednička na vstup do posledního chlívečku, a mezitím jej dosud silně zaostávající soupeř stačí předběhnout. Avšak nemůže se nikdy přihodit, aby se hráč během jediného hodu dostal ze začátečních pozic těsně před domeček, nebo aby naopak šel o pěkných pár políček dozadu. V Člověče, napij se! to není problém. Stačí k tomu pouze stoupnout si na to správné políčko.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Hrací pole Člověče, napij se!

Ale vezměme to popořadě. Hru mohou hrát maximálně čtyři hráči. Varianta pro šest lidí zde (konkrétně v původní první verzi) sice bohužel není možná, ovšem zato je o něco delší celková trasa figurek. Ty jsou rovněž čtyři pro každého hráče, avšak vyskytuje se tu navíc ještě jedna figurka „do foroty“ a tou je láhev. Nasazuje se do hry současně s figurkou hráče, který začíná, avšak nespadá do jeho vlastnictví. Může s ní hrát, resp. vyhazovat kdokoliv, připadá-li mu to v danou chvíli vhodné. Musí však svůj záměr oznámit předem. Výhoda hry lahví spočívá v tom, že se tato figurka nikdy nedá vyhodit. Na druhou stranu s ní nelze jít do žádného z domečků, protože její účel tkví pouze ve škodolibých vyhazovech.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Figurky ve hře Člověče, napij se!

Aby hra příliš neutrpěla na své pověsti, nestartují figurky odnikud jinud, než z hospody. Pak klasicky pokračují svou cestou rychlostí, kterou jim určuje kostka. Ovšem občas se mohou dostat na rozcestí a v tom případě si pak mohou vybrat, jestli půjdou kratší nebo delší trasou. Leckdo by si pomyslel, co je v tomto případě ještě k rozmýšlení, delší trasa přece nemůže ničím lákat. Omyl; naopak se může vyplatit, protože na ní nehrozí zabloudění v lese nebo brodění v bažinách (v praxi se jedná o čekání na šestku).

Co však způsobuje ty nenadálé a velké změny v pořadí soupeřů? Jsou za tím políčka označená písmenem „K“, která jsou rozmístěna porůznu po celé trase vyjma zkratek. Stoupne-li hráč na takovéto políčko, je oprávněn, (resp. povinen) z předem připraveného balíčku vzít a otočit kartu, která mu určí další osud. Karty mohou padnout šťastné nebo úplně k vzteku a mohou se týkat čistě figurek nebo i samotných hráčů. Příkladem té druhé varianty může být občas i vítaný úkol – „odskoč si na záchod“ (jedno kolo nehraješ), stylový „dopij sklenici“ nebo příkaz „zachrochtej“. Se samotným průběhem hry pak ale více zamávají karty typu: „vrať se o tolik polí, kolik ti je let“, „jdi dopředu o tolik polí, kolikátého je dnes“, „vyhoď libovolného hráče před tebou“ neb „dohání a vyhazuje tě láhev“. Když už se přes veškerá úskalí, či naopak s pomocí šťastných karet, dostane hráč s figurkou těsně před domeček, pořád ještě nemusí mít vyhráno. U vstupu do obydlí totiž číhá naštvaná manželka s válečkem, a když na ní manžel narazí (figurka stoupne na poslední políčko před domečkem), raději prchá před sprškou ran a urychleně se vrací zpátky do hospody.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Příklad úkolových karet hry Člověče, napij se!

Hra svým názvem skutečně evokuje pijáctví a i sám návod obligatorně (povinně) vyjmenovává případy, kdy se hráč musí napít. Např. na samém začátku hry, při vyhození nebo jen střetu s lahví, při vyhození soupeřem apod. Existuje tu tudíž pravděpodobnost, že potencionální hráče neholdující alkoholu bude tato hra předem odrazovat. Avšak ani v pravidlech, ani nikde jinde není napsané, že je nutnou povinností sáhnout po pivu, slivovici či jiných lihovinách. Záleží čistě na každém jedinci, nebo případně na domluvě party, co kdo bude pít. Jestli obyčejnou vodu či vodku, medovinu či džus, čaj nebo mléko. Ať již si každý vybere, co chce, správný a veselý náboj hra jistě jen tak neztratí.

Když se dívám po informacích o této hře na internetu, nepřekvapuje mě, že je de-facto pokaždé spojována s alkoholismem a pitkami; koneckonců poukazuje na to název, grafika i návod. Pozastavuji se však nad uváděnou věkovou hranicí 18+. Dle mého názoru (pokud nejsou při hře využity lihoviny) není ve hře pranic, co by mohlo výrazněji ovlivnit zdravý duševní vývoj nebo ohrozit mravnost dětí a mladistvých. Vzhledem k podobnosti s tradičním Člověče, jsou pravidla pochopitelná i pro předškoláky a navíc všechny z obrázků jsou humorně kreslené, tudíž je i spojitost s realitou značně omezená. Je pravda, že na některých z karet jsou vyobrazeni chlapíci s půllitry piva, což už může být konkrétnějším ukazatelem, avšak vrátila bych se k tomu, co už jsem jednou psala – pít člověk může co chce (nebo alespoň tak jsme to já i mí kamarádi pochopili… možná naivně). Věkovou hranici bych tedy spíše zaměnila na doporučení dohledu starší osoby, pokud by se hru rozhodla hrát čistě jen dítka školkou povinná.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Rozehraná hra Člověče, napij se!

Na závěrečné doplnění lze uvést, že hra se začala objevovat na pultech prodejen cca. od roku 1995 a od té doby byla již třikrát novelizována. První vydání se již samostatné skoro neprodává, avšak v kombinaci s Člověče, napij se! 2 jej lze koupit celkem snadno. Relativně nejnovější je zatím třetí vydání a pak Člověče, napij se! V.I.P. Rozdíl těchto novějších verzí spočívá v jejich vylepšení, např. co do grafické kvality a karetní kvantity, a v rozšíření okruhu hráčů až na 8 lidí. To je zajisté velká výhoda, jelikož i zde platí: čím více hráčů, tím větší zábava.

Název hry: Člověče, napij se!
Typ hry: Desková
Výrobce: Richard Pilgr
Cena: cca. 250 Kč
Počet hráčů: 2-4
Hrací doba: různá; střední i dlouhodobá (40 – 160 minut)
Doporučený věk 18 + (7 +)

Hodnocení: ****

Klady:
Jednoduchost
Humorný vzhled od známého českého kreslíře
Karty s řadou zábavných a „vypečených“ úkolů
Dynamičnost
Nepředvídatelnost

Zápory:
Pro někoho nelibé obrázky a asociace alkoholismu

Někdo ji zná pod názvem Lovci pokladů, jiný pod „námořníky“. V obou případech se však jedná o zábavnou deskovou hru, kterou dnes bohužel seženeme na pultech obchodů jen těžko. Vyrábět se totiž začala již před 23 lety a ve své době stála cca. 21 Kčs. Přesto rozhodně stojí alespoň za krátkou zmínku, při které mohou její pamětníci zavzpomínat.

Zdroj: deskove-hry.eu

Balení hry Lovci pokladů

Hra Lovci pokladů svým provedením nápadně připomíná pexeso. Je tvořena převážně malými čtvercovými kartičkami modré barvy s obrázky na jedné straně. Pochopitelně se kartičky pokládají potištěnou stranou dolů, aby teprve v průběhu hry odkrývaly svá tajemství. Celkem je jich 81. Rozdíl oproti pexesu zde spočívá nejen ve smyslu hry, ale i v nutnosti pravidelně uspořádat kartičky do čtverce nebo obdélníku. Rozhází-li se, jak se říká „hala-bala“, hra je do jisté míry znemožněna; třeba takovému koni se pak mnohem hůř skáče do L.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Rozehraná hra

Samotné kartičky však ke hře nestačí. Je pravda, že určují směr a vývoj hry, ale především se musí začít u výběru lodi a jejího kapitána, jehož úkoly pak budou plnit čtyři členové posádky. Prakticky se jedná o výběr barvy lodi a figurek. Lodě znázorňuje jiný druh karty, tentokrát kulatá s jednou malou špičkou ukazující směr skoku do vody. Lodě jsou celkem čtyři a z toho vyplývá, že hru můžou hrát maximálně čtyři hráči. Na každé z karet je vyobrazen jiný kapitán, dva jsou odulí a zarostlí a dva celkem upravení štíhlí elegáni. Za nimi je různě barevné nebe, které symbolizuje barvu hráče a figurek, a to: červenou, modrou, žlutou a zelenou.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Komponenty potřebné ke hře

Poslední část potřebnou ke hře tvoří malé kulaté kartičky pokladu. Resp. jakýchsi mincí, na kterých je nominální hodnota ukořistěného pokladu. Ve hře jich lze najít celkem pět druhů. Nejmenší je poklad za 200 zlatých, pro který je třeba vyčlenit 4 mince s hodnotou 50. Následuje poklad za 300, tvořený třemi stovkami, pak poklad za 600 složený ze tří dvoustovek  a nejdražší poklad je za 900, který znázorňují tři mince s hodnotou 300. Nakonec je zde ještě jeden druh šestistovkového pokladu, který bývá velmi oblíben pro svoji jednoduchou přepravu na loď. Tvoří ho totiž jen jediná mince, což je nesporná výhoda.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Druhy pokladů ve hře

Víc již ke hře není potřeba. Kostkou se zde nehází, hráči hrají postupně jeden po druhém. Princip hry spočívá v objevování tajů moře (modré kartičky) a především v hledání pokladů. Vyhrává ten hráč, který jich dokáže nanosit na svou loď nejvíce, a je úplně jedno, jestli si je sám najde, anebo jestli je ukradne soupeři. To již záleží na taktice a strategii hráčů. Někdy může být výhodnější ukradnout cizí poklad, protože leží mnohem blíže lodi nebo cesta na ní klade méně překážek. Tou může být třeba karta ostrova, který sice při pátrání působí neškodně, ale s pokladem se na něj nesmí. S pokladem také nelze vstoupit na žádnou z negativních karet, kterých je ve hře poměrně mnoho. Např. vítr, který automaticky odnáší námořníka zpátky na loď, rejnok, který vyhazuje figurku hráče mimo moře podle směru ocasu a chobotnice, když pevně lapí jednoho z námořníků, jiný jej musí přijít osvobodit.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Příklad negativních karet

Avšak je zde i mnoho neutrálních nebo vyloženě příjemných karet, které průběh hry různě ulehčují. Např. delfín umožňuje hráči skočit až přes dvě políčka dále na libovolnou stranu, mořské panny dokáží naráz přenést na loď vlastní či cizí nehlídaný poklad, a u Neptuna by to bylo i na delší povídání. Hra končí tehdy, jsou-li otočeny již všechny karty, odnošeny všechny z pokladů, nemá-li jeden z hráčů už žádné vyhlídky na úspěšný konec (např. všichni jeho námořníci jsou sežráni či zajati) nebo zmocnil-li se hráč soupeřovy lodi.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz

Příklad pozitivních karet

Ačkoliv cílem hry je prakticky pouze honba za poklady, což se může zdát jako poměrně jednotvárné a nudné, rozhodně v tomto případě platí rčení „zdání klame“. Hra není nikdy stejná a pokaždé vytváří nezměrné množství variant budoucího vývoje, při kterých se dá prožít spousta legrace nebo i různých emocí. I o zdánlivě jistý poklad se s vámi může škodolibý spoluhráč začít přetahovat tak, že vám nakonec nezbude nic jiného, než kapitulace.

Hra je nejen velmi záživná, ale také snadná a skladná. Její původní obal měl sice velikost cca A4, ale v celém svém složení se snadno vejde i do malé krabičky, tudíž v případě cestování zabere jen minimum místa a člověk si ji pak může užít kdekoliv a s kýmkoliv.

Foto: Horymír Hora, Topzine.cz¨

Příklad uskladnění hry

Toho, co by se dalo této deskové historické hře kritizovat v negativním smyslu, není mnoho. Pochopitelně může někoho bavit více, jiného méně. Někdo by mohl za nevýhodu považovat právě její jednoduchost a snadné pochopení, avšak o to víc se člověk může soustředit na samotnou hru než na studování návodu. Také po grafické stránce působí příjemně a neprovokativně.

Bohužel dnes prakticky neexistují žádné jiné deskové verze a novější vydání, vynechám-li hry na podobném principu, mezi které se řadí např. Zlatohrad. Na druhou stranu byla hra předělána do počítačové podoby a dá se celkem jednoduše a volně najít na internetu. Počítačová grafika a celková úprava však již není příliš atraktivně zpracovaná, a i mě, jakožto fanynku této hry, to bohužel donutilo tuto předělávku po krátké chvíli vypnout.

Název hry: Lovci pokladů
Typ hry: Desková
Výrobce: DISK Říčany
Cena: 21 Kčs
Počet hráčů: 2-4
Hrací doba: střední; 30- 60 minut
Doporučený věk: 6+

Hodnocení: ****

Klady:
Jednoduchost
Skladnost
Dynamičnost
Nenáročné, avšak libé grafické zpracování
Existence i v podobě PC hry

Zápory:
Neaktuálnost – neprodejnost

Foto: Žaneta Stýblová

Figurky v deskové hře World of Warcraft

Po rozložení hracího plánu World of Warcraft: Miniatury je třeba nastavit hlavní hodiny na tik 1 (tak se říká ve hře jednotlivým herním kolům) a stejně tak i hodiny na podstavcích všech figurek. Ve starter setu najdete 4 figurky, dvě patří do Aliance a dvě do Hordy. Existuje i třetí skupina, tzv. příšery, ale ty základní balíček neobsahuje. Figurky jsou krásně provedené do nejmenšího detailu a po vizuální stránce se jim nedá nic vytknout.

V průběhu hry se stále otáčí podstavci figurek, každé z nich se navíc posunují hodiny a životy. Počet životů a počet tiků při útoku je u každého charakteru jiný, všechny údaje o něm naleznete na jeho osobní kartě. Nevýhodou otáčivého podstavce podle mě je, že pokud chcete posunout hodiny, aniž byste zvedli postavu z herního plánu, musíte ji ,zatlačit do hrací plochy a otáčet po směru hodinových ručiček. To se nepovede pokaždé. Herní plán je bohužel z materiálu podobného obálce časopisu – nedá se tak snadno roztrhnout, ale je na něm vidět každý přehyb. To bylo asi jediným výraznějším zklamáním -  hru si není možné zahrát všude.  Je ale jasné, že hra není určená pod stan, ale pro hráče u turnajových stolů.

Foto: Žaneta Stýblová

Hrací deska World of Warcraft

Samotná hra je zpočátku celkem komplikovaná záležitost, v pouhopouhém dvoustránkovém návodu nenajdete odpovědi na všechny otázky, které vás v průběhu hry napadnou. Pravidla nejsou nijak zvlášť složitá, ale návod obsahuje velmi kusé informace. Je třeba najít české fan stránky a přečíst si na nich více. Vyplatí se znalost angličtiny, protože v anglickém návodu jsou obrázky s popisky a v některých kapitolách naleznete i víc informací. Rozhodně doporučuji dát přednost vysvětlení pravidel od zkušeného hráče než se je snažit vyčíst z návodu.

Ke hře lze dokoupit další figurky s akčními kartami. Tzv. boostery stojí od 200 korun a obsahují tři figurky a karty. Na checklistu velikosti A3 si můžete odškrtávat, které postavy už máte a které vám chybí, což určitě ocení všichni se sběratelskou vášní. Pokud nehodláte investovat do dalších postav, na druhé straně checklistu naleznete slušivý plakát, který zaplní prázdné místo na skříni nebo zdi.

Foto: Žaneta Stýblová

Kartičky v deskové hře World of Warcraft

Tvůrci po několika odehraných hrách doporučují přidat akční karty. Každý charakter může použít dvě. Jsou to speciální dovednosti nebo nové útoky pro vaši skupinu bojovníků, ovšem za každou musíte zaplatit určitou cenu. Rozhodně ale ozvláštňují hraní a je škoda nechat je ležet v krabici.

Hlavní hodiny obsahují tiky od 1 do 10, a hodiny na podstavci vaší postavy se musí shodovat s hlavními, aby bylo možné s figurou v daném kole hrát. Tiky se vám přičítají podle toho, jakou akci jste provedli – může se například stát, že na hlavních hodinách stojí 5. kolo, vy zaútočíte a musíte si za útok přičíst 3 tiky za útok. Mezitím se hlavní hodiny posunou na 6. tik, to znamená, že s danou postavou si ještě dvě kola nezahrajete.

Foto: Žaneta Stýblová

Rozehraná hra World of Warcraft

Nejatraktivnější částí hry jsou bezpochyby souboje. Jejich půvab spočívá v tom, že i slabý charakter může porazit silného bojovníka. Je třeba brát v potaz dosah figury, její typ útoku a sílu, tzn. kolika kostkami budete při jejím útoku házet. Jsou dva druhy útoků – magické a fyzické. Občas se stane, že vám padne kritický zásah, symbol podobný lebce, který způsobí další zásah. Hra končí ve chvíli, kdy skupina jednoho z hráčů získá 11 bodů, což je součet bodů cti obou charakterů. Body cti, které potřebujete získat a které jsou u každé postavy jiné, jsou hlavní věcí, která dává šanci na výhru i těm nejslabším charakterům.

Můj výsledný dojem z WoW Miniatur je kladný, ale mezi mé oblíbené se bohužel nedostaly, jednak proto, že nejsem turnajovým hráčem stolním her, a jednak, že nepatřím mezi hráče počítačového World of Warcraft. Dokážu si představit, že kdybych jím byla, Miniatures Game by mě nadchla, protože fantasy svět z ní přímo sálá a nedá se jí upřít originalita. Nicméně po několika hrách mi začínala připadat poněkud stereotypní, a pokud neplánujete přikupovat boostery, je možné, že vás WoW Miniatures omrzí. Povinnost pro všechny sběratele a hráče World of Warcraft, pro ostatní příjemný zážitek, který se ale nemusí opakovat moc často.

Název: World of Warcraft Miniatures Game
Typ hry: desková, strategická, bojová
Výrobce: Upper Deck
Distributor pro ČR: Corfix
Cena: 499 Kč
Počet hráčů: 2- 4
Hrací doba: 20 – 40 minut
Doporučený věk: 14+

Hodnocení: ****

Klady:
-originální nápad
-zábavné souboje
-krásné figurky
-možnost sbírání dalších postav

Zápory:
-nepříliš podrobný návod
-hlavně pro hráče počítačového WoW
-papírový herní plán, který dlouho nevydrží

Foto: Daniel Hrnčíř

Proroctví krabice

Proroctví vyšlo již ve třetím vydání a jedná se o jednu z nejznámějších moderních deskových her v ČR. Samotné balení hry není nijak malé a krabice rozhodně není určena na nějaké složitější přepravování v batohu, ale má to tu výhodu, že dovnitř se všechno pohodlně vejde. V krabici nalezneme několik kartiček postav, za které hráč hraje, kartičky náhody, kartičky dobrodružství, karty běžných a vzácných předmětů,  kameny znázorňující sílu a manu postavy, žetony zkušeností a zlaťáků, karty schopností a samozřejmě herní plán, na kterém se odehrává celý fantasy příběh.

Na herním plánu jsou vyobrazeny pole mezi kterými se postavička pohybuje buď pěšky, lodí, magickou bránou nebo pomocí koně. O pohybu nerozhoduje náhoda, hráč si sám vybere, kam půjde. Přičemž herní plán je rozdělený na dva základní sektory, které se mezi sebou nepravidelně střídají. Jedna políčka jsou modrá a označují tak města a cechy. Ve městech si Váš hrdina může odpočinout, vyléčit si zranění, získat pár zkušeností nebo nakoupit za draze vydělané peníze vybavení na cesty. V ceších se zase může nechat vycvičit a získat nové dovednosti. Další pole jsou barevná a označují hory, lesy a pláně, na nich se objevují různé nestvůry a příležitosti.

Foto: Daniel Hrnčíř

Herní plán

Hra probíhá tak, že se na začátku připraví plán. Rozestaví se všechny kartičky na svá místa a poté hráči losují postavy, za které hrají. Vybírat můžete z deseti postav, a to z Druida, Paladina, Mystika, Hraničářky, Vědmy, Žoldnéře, Zaklínačky, Zvěda, Iluzionistky a Potulnýho mnicha. Tyto postavy mají dvě základní vlastnosti – životy, které zároveň znamenají sílu postavy a magenergii, přičemž obě vlastnosti se v průběhu hry mohou pohybovat na obě strany, častěji se však budou zvětšovat. Dále mají postavy určený svůj přátelský cech na herním plánu ve kterém začínají, a kde je výcvik nějaké vlastnosti nestojí peníze, ti ostatní v daném cechu musejí navíc za výcvik zaplatit.

V ceších se postupně objevují různé schopnosti, které hráč za nabyté zkušenosti může kupovat. Takových schopností je ve hře padesát a každá postava smí mít deset z těchto kartiček. Jistě si můžete lehce vypočítat, kolik kombinací tím vzniká. Hra je tím zajímavější, že pokud začínáte jako Druid, může vás osud zavést k boji dvěma zbraněmi nebo se stát přístavní krysou a používat loď zadarmo.

Foto: Daniel Hrnčíř

Zaklínačka, jedna z hraích karet

Celá hra spočívá v tom, že hráči hrají proti sobě a snaží se ukořistit čtyři vzácné artefakty z pěti, které jsou hlídány dvěma mocnými strážci.  Přičemž na začátku hraní hráč nemá šanci nestvůry porazit a musí svého hrdinu zocelit na méně nebezpečných nestvůrách.  Jednotlivé kolo hráče probíhá tak, že se otočí kartička náhody, které hráči pomáhají posunout se ve hře vpřed. Na kartičkách náhody se nalézají nové předměty ve městě nebo peníze, nové schopnosti v ceších.

Bezesporu nejdůležitějšími z kartiček náhod jsou ty, jenž určují, kam se vloží karta dobrodružství. Karet dobrodružství je ve hře něco přes sedmdesát. Tyto karty se položí otočené lícem dolů na herní plán a ve chvíli, kdy na pole dorazí, hrdina se otočí a vykoná efekt karty. Na každém poli mohou být pouze dvě karty dobrodružství, měla by-li přijít třetí pole zůstává nezměněné.

Na těchto kartách můžeme nalézt především nestvůry, se kterými se bojuje buď silou, nebo vůlí, v některých ojedinělých případech obojím. Samotný boj vypadá tak, že hráč se podívá na nestvůru, přečte si její schopnosti, jestli se za jejím obličejem neskrývají speciální schopnosti a vyhodnotí svoji sílu útoku (síla, magenergie, zbraně, schopnosti).  Poté hodí dvěma kostkami, černá je za nestvůru, bílá za něho, výsledný hod kostky se připočítá k síle útoku, jak hráče, tak nestvůry. Pokud má hráč horší výsledek, prohrál a většinou dočasně ztratí jednu sílu. Jsou-li výsledky vyrovnané, nic se neděje a má-li hráč výsledek lepší, nestvůru porazil a získá za ni zkušenosti, zlaťáky či jiné bonusy, které mu pomáhají ve hře. Čím více hráč porazí nestvůr, tím větší je pravděpodobnost, že získá vzácný artefakt.

Foto: Daniel Hrnčíř

Obsah balení deskové hry Proroctví

Pokud jsou již všechny artefakty rozebrány mezi hráči, ty, na který žádný artefakt nezbyl, ve hře končí a ty ostatní čeká finální souboj. Všichni se přesunou na to pole ve hře, které vybere hráč s přesně daným artefaktem. Tito hráči mezi sebou bojují tak dlouho, dokud jeden z nich nebude mít čtyři artefakty. Ten, kdo získal čtyři artefakty, vyhrál, pátý artefakt proto nepotřebuje.

Proroctví je hra, která je založená na pravděpodobnosti. Ze začátku je velmi patrná náhoda, ale postupem hraní je dobré tuto náhodu odstranit. Například když má nestvůra sílu 5 a hráč sílu 5, nemá hráč 50 % na výhru, ale nějakých 43 % na výhru. Pokaždé, když si zahrajete Proroctví znovu a znovu, zjistíte nové strategie, které jsou na něco výhodné a na něco ne.

Proroctví vyšlo nedávno v nové verzi a těm z vás, kteří mají rádi strategie, pravděpodobnost, nebo jen svět trpaslíků a elfů, hru doporučuji. Rozhodně se u ní nebudete nudit, už jen z toho důvodu, že hra v sobě obsahuje velice jemný humor ve formě krátkých popisek u nestvůr, předmětů a schopností. Není proto problém potkat v lese loupežníka, který bohaté okrádá a chudé zabíjí. Dle mého názoru se jedná o jednu z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší deskovou hru z našich krajů.

Název: Proroctví
Typ hry: desková, strategická, dobrodružná, fantasy
Výrobce: Altar
Distributor pro ČR: Altar
Cena: 990 Kč
Počet hráčů: 2- 5
Hrací doba: 90 – 120 minut
Doporučený věk: 12+

hodnocení: *****(5/5)

Klady:
+ originální námět
+ jednoduchá pravidla
+ zpracování
+ možnost rozšíření
+ nepřeberně variant možností

Zápory:
- náhoda
- některé schopnosti nebo vybavení nejsou vyvážené
- delší hrací doba

Balení hry Galaxy Trucker

Vlaada Chvátil je bez diskuzí náš největší návrhář moderních deskových her, jeden z mála českých autorů, který se dokázal proslavit i v zahraničí. Jeho hry jsou nadmíru návykové, inovativní a až neskutečně zábavné. Podílel se i na vzniku nesmrtelného Dračího Doupěte a vytvořil Proroctví, které vyšlo již ve třetí edici.

Dnes bych se však podíval na zoubek hry, která je od ostatních Vlaaadových počínů tak daleko, jak jen může být a to na Galaxy Trucker, který se honosí německým oceněním Spiele Hit roku 2008.  V Galaxy Truckeru se vžíváte do velké společnosti vlastnící přepravní lodě putující vesmírem, jenž do svých řad může najímat i mimozemšťany, ale abyste nebyli na omylu, vesmír je velký a … zrádný.

Foto: Daniel Hrnčíř

Rozehraná hra

Velký je slovo, které Galaxy Trucker vystihuje asi nejlépe. V základním balení hry naleznete letový plán, osm oboustranných plánů lodi, šedesát letových karet, šedesát čtyři bankovek kosmických kreditů, sto čtyřicet čtyři dílků rakety, čtyřicet kosmonautů, osm ufounů, padesát šest kostiček zboží, přesýpací hodiny a další maličkosti. Nebojte se však, hra má jednoduchá pravidla a během jedné partie, která trvá okolo padesáti minut, se je naučíte. Vždyť manuál, který je trefně nazvaný Truckerův průvodce po galaxii, má pouhých osm stran, přičemž většina stránek je proložená obrázky a motivačními texty.

„Nejlepší způsob jak se naučit létat s kosmickou lodí je zkusit to, jak pravil ve svém nejslavnějším výroku známý multimilionář Divočák Andy“

- druhá strana pravidel

A jak takové dobývání Vesmíru podle Vlaaady Chvátila vypadá? Hra je rozdělena na tři samostatné lety. Na začátku se připraví letový plán, na kterém se vše odehrává a namíchají se letové karty, které představují jednotlivá dobrodružství, nebezpečí nebo příležitosti. Počet letových karet je daný, s každou etapou se zvětšuje a symbolizuje počet kol v letu.

Foto: Daniel Hrnčíř

Stavění lodě

To nejdůležitější a nejzábavnější však na celé hře je stavění si vlastní lodě. Každý hráč má před zahájením hry plánek lodě a základní kostičku, na kterou se pak napojují ostatní. Uprostřed stolu pak leží lícem otočené ostatní komponenty. Ten nejodvážnější hráč přetočí přesýpací hodiny a tím začne hra. V tu chvíli se pak všichni naráz vrhají na komponenty a snaží se je napojit ke své lodi. Stavění lodě neprobíhá v tazích, hráč hraje tak rychle jak jen zvládá. Musí však brát dílky jednou rukou, dokud dílek neumístí nebo nevrátí nesmí si vzít další a umístěný dílek smí přetáčet nebo posouvat pouze do chvíle, než si vezme další. Přičemž každý dílek je ze všech stran určitým způsobem zakončen přípojkou a to buď jednoduchou, dvojitou, univerzální nebo žádnou. Základní je dodržet navazování přípojek, přičemž pouze univerzální lze napojit na jednoduchou, dvojitou nebo univerzální. Je výhodné postavit loď jako první, protože hráči se rozestaví na letový plán podle toho, jak dostavěli své lodě a v tomto pořadí pak na ně přichází řada, když se otáčejí letové karty.

„Společnost, s.r.o., se původně zabývala stavbou kanalizací a levných bytových jednotek. Dlouho se potácela na hranici krachu – doprava materiálu na periferie galaxie je drahá. Potom však Společnost, s.r.o., začala ze svých výrobků montovat levné součástky kosmických lodí…“

- první strana pravidel

Neustále zde opakuji komponenty a jednotlivé dílky lodi, ale ještě jsem se nerozepsal k čemu všemu tyto dílky slouží. Najdeme mezi nimi děla, která se používají pro odstřel velkých meteoritů nebo k porážce pirátů, dva druhy kontejnerů pro převoz zboží, motory pro let vesmírem, kóje pro kosmonauty, kóje pro mimozemšťany a tito „alieni“ pak ve výsledku zlepšují výkon děl nebo motorů. Mezi další komponenty pak patří štíty a baterie, které využívají ke své činnosti dvojitá děla, dvojité motory a štíty.

>> Kupte si hru Galaxy Trucker za 885 Kč <<

Čím více komponent na lodi tím lépe. Jak Vlaada Chvátil v manuálu píše: loď se musí zbraněmi ježit, abyste mohli porazit všechny piráty a rozstřílet meteority. Zase čím víc motorů tím dál doletíte a kdo na konci bude před ostatními dostane nemalou hrstku meziplanetárních kreditů navíc. Více kosmonautů, kteří jsou reprezentováni pěknými umělohmotnými výlisky, se hodí, pokud cestou potkáte opuštěné stanice plné zapomenutého nákladu. Kontejnery se zase používají při návštěve vzdálených planet a baterie … a baterie se po cestě používají tak často, že si ani nevšimnete, že došly.

Když už se vám tedy na začátku hry podaří postavit úspěšnou lodičku a vy vyrazíte na svoji první etapu a zdárně proplujete všemi vesmírnými nástrahami, přijde konečně vyúčtování vaší cesty. Nejdříve dostanete kredity za to, že máte loď pohromadě, poté můžete prodat zboží, které jste na odlehlých planetách získali a nakonec se ještě vyhodnotí nejhezčí loď, což je ta nejméně poškozená. Je-li po vyúčtování, hurá na další etapu s větší lodí. Cílem hry není nic jiného než mít více meziplanetárních kreditů po třetí etapě letu než vaši protihráči.

Foto: Daniel Hrnčíř

Etapa

Galaxy Trucker je, než cokoli jiného, převážně postavená na humoru. Ať už se zasmějete při samotném hraní nebo při čtení pravidel, které jsou každou chvíli říznuté hláškami, které si jemně dělají legraci z populistického života megakorporací. Pokud bych měl něco vyčíst Galaxy Truckeru, tak by to bylo lehce hektické stavění lodě, které může někoho odradit. Jinak si ovšem myslím, že tato hra je vhodná pro ty, kteří mají rádi humor, neberou se moc vážně a nerozčilují se nad maličkostmi. Rád bych tuto recenzi zakončil poslední citací z pravidel…

„Neříkali jsme na začátku, že zůstanete zadlužení až po uši? Ale kdeže, zkušený podnikatel se neostýchá několikrát převést majetek tam a zpět mezi několika svými firmami, manželkami a klony – umění šikovně zkrachovat se v posledních desetiletích rozvíjí rychleji, než subkvantová fyzika.“

- osmá strana pravidel

Název: Galaxy Trucker
Typ hry: desková, strategická, dobrodrůžná
Výrobce: Czcech games edition
Distributor pro ČR: Albi
Cena: 890 Kč
Počet hráčů: 2- 4
Hrací doba: 50 – 80 minut
Doporučený věk: 9+

Klady:
+ humor
+ originální námět
+ jednoduchá pravidla
+ krátká hrací doba
+ skvělé zpracování
+ možnost rozšíření

Zápory:
- občas hektické

Ležíte skrytí za křovím a sledujete kroužící letadlo. Z kurníku sem doléhá hlasité nespokojené kdákání. Vtom se letoun v rychlém manévru snáší k místu, kde se schovávají slepice. Za ním vlaje prázdná taška zavěšená na podvozku letadla. Pozor! Louie přišel zase loupit a jen vy mu v tom můžete zabránit!

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Loopin Louie - balení

Hra Loopin‘ Louie působí všemi svými zbraněmi na mladší publikum. Má roztomilou obálku, dětský námět a plastové zpracování. Přesto je až s podivem, jaké nadšení může takováhle hříčka vzbudit u dospělých. Ale to předbíháme – pěkně popořadě.

První, co vás čeká po rozbalení krabice, je zkompletování celé hry. Především polepení všech páček, žetonků a jiných dílů, které na první pohled připomínájí spíš nějakou dětskou stavebnici. Naštěstí i méně šikovní z nás mohou v klidu sestavovat, protože v krabici je přibalen výborný obrázkový návod, jenž jasně ukazuje krok za krokem postup, jak celou hru složit.

Dojmu jednoznačně vévodí postavička Louieho, sedícího v letadle na dlouhé rampě, kterou je třeba zasadit do středového dílu. Od té doby je hlavní záporák hry na místě, odkud vám bude při každé hře s radostí a škodolibě škodit. Nyní už jen nasadíte do postaveného díla čtyři ramena, které reprezentují čtyři kurníky, a zábava může prakticky začít.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Loopin Louie - nálet

Hře dodává šťávu motorek, který je umístěn ve středovém dílu hry a uvádí Louieho letadlo do pohybu. To, díky správně vyváženému ramenu tančí kolem dokola v roztodivných výkrutech a otočkách. Vždycky, když se snese níže k zemi, představuje velké nebezpečí pro všechny obydlené kurníky.

Každý z hráčů má před svým kurníkem plastovou páčku. Jeho úkolem je jednoduše správně odhadnout trajektorii letadla a včas jej odrazit, aby nemohl ukořistit jednu z drahocenných slepic, respektive plastových žetonků, které slepice představují. Ty na začátku souboje vlastní každý z hráčů tři. Pochopitelně vítězí hráč, kterému se podaří ubránit tento kdákající obsah svého kurníku co nejdéle.

V podstatě se tedy jedná o velmi jednoduchou zábavu na postřeh. Vzniká při ní spousta zajímavých situací – někdy letadlo krouží i několik kol nahoře, nechávajíc hráče v nervózním očekávání kdy a kam se snese. Jindy neustále řádí a útočí na jeden kurník za druhým. Často ho do nějaké neočekávané vývrtky vyšle zásah páčkou některého z hráčů.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Loopin Louie - ke hře připravit!

Ostatně to je další z dovedností, kterou je nutné se naučit pro dokonalé zvládnutí hry – odhadnout sílu na odražení letadla tak, aby přistálo na kurníku vašeho souseda. Není to však zdaleka tak jednoduché, jak to zní na papíře.

Hra má dvě úrovně obtížnosti, podle nastavení velikosti odrážecích ploch na páčkách (jednoduchým pootočením). Rozlišíte tak nejen začátečníky a pokročilé, ale můžete je použít pochopitelně i pro zvýhodnění dětí před dospělými, abyste si užili více rodinné legrace.

Jedinou nevýhodou tak je snad to, že před každou hrou musíte komponenty skládat a rozkládat, kvůli velkým rozměrům sestaveného soustrojí. Tedy pochopitelně až na každodenní hráče, kteří si hru jistě nechají složenou. Díky časté manipulaci hrozí, že některá z částí přijde k újmě, ale všechno je kvalitně vyrobeno z plastu, a tudíž rozhodně není nijak snadné to zničit. Je vidět, že na nutnost neustálé demontáže autoři mysleli.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Loopin Louie - u kurníku

Co je na celé hře nejtajemnější, je její hratelnost. Jednou jsem četl komentář od fanouška, že je hry vlastně pro děti škoda a že by si ji měli povinně kupovat dospělí. A ona je to, do důsledku vzato, pravda. Děti jsou děti, ty se baví pořád, ale aby vedle vás dospělý člověk brečel smíchy, to se zase tak často nestává. A tohle je jeden z těch vzácných případů, kdy můžete zažít nejen tohle, ale mnohem víc.

Loopin‘ Louie je hra, která vás navrátí do dětských let, dokáže vám, co je škodolibá radost i upřímný vztek. Vyextrahovaná esence hratelnosti dělá z Loopin‘ Louie takového černého koně všech obchodů s deskovými hrami. Bohužel většinu lidí odradí dětské vzezření krabice a věkové doporučení od čtyř let. Takové hry přece nemohou být pro dospělé lidi… Ale kdeže, tohle už dávno neplatí! Ostatně běžte se přesvědčit sami!

Název hry: Loopin‘ Louie
Typ hry: desková hra, akční, dětská
Výrobce: MB Games
Distributor pro ČR: Hasbro ČR (hasbrohry.cz)
Cena: 649 Kč
Počet hráčů: 2-4
Hrací doba: 10-20 minut
Doporučený věk: od 4 let

Hodnocení: **** (4,2 / 5)

Klady:
+ spousta legrace
+ napětí díky nepředvídatelné trajektorii
+ jednoduchá příprava a krátká hra
+ kvalitní provedení

Zápory:
- prezentace odradí starší děti
- na dětskou hru vyšší cena (ospravedlnitelná zpracováním)

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - balení

Monopoly letos slaví své 75. narozeniny. Jedná se o hru, kterou dnes najdete téměř v každé domácnosti a kdo ji nemá, ten o ní alespoň slyšel. V uplynulých letech se stala světovým fenoménem a tato mánie neustává, přestože dnes již její zastaralý princip a hlavně nekonečná herní doba nadchne jen málokoho.

Ale i Monopoly se snaží vyvíjet a přizpůsobovat se náročnějšímu hernímu publiku. Proto každým rokem vzniká mnoho tematicky zaměřených vydání. Některá sice nabídnou pouze jinou grafickou stránku hrací desky či postavičky, ale vznikají také varianty s naprosto odlišným herním principem od klasických Monopolů.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - baterie v bankomatu

Letošní rok je pro Monopoly rozhodně významný. Právě Bláznivé bankovky byly vybrány jako jedna z jejich nových reinkarnací, které mají toto výročí oslavit. Jejich primární cílovou skupinu tvoří poprvé menší děti. To, že má zaujmout ty nejmenší, poznáte už podle samotného grafického ztvárnění krabice. Klasická postavička železné figurky psa je tu ztvárněna jako bílý rozdováděný chlupáč, který v jedné ruce drží kreditku a v druhé balík peněz. Samozřejmě nechybí i pan Monopoly z Ameriky.

Celému pojetí hry jsou pochopitelně uzpůsobeny všechny komponenty. Hrací plán si zachovává svoje klasické členění do čtvercového tvaru. Jen grafické ztvárnění včetně názvů ulic je provedeno v dětském stylu, takže při putování po herní desce projde Usměvavou ulicí, Palačinkovou pasáží nebo Velrybím přístavem. Další součásti jsou stejné jako u základní verze. Umělohmotné barevné figurky postaviček a budov, peníze, hrací kostka a karty pozemků.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - připravená hra

Když mluvíme o budovách, určitě bychom se měli zmínit o variabilitě těchto komponent. Hotely a domečky nejsou vyrobeny pouze z jedné formy, takže můžete postavit slavný dubajský hotel, Tančící dům nebo selské stavení, vše ve velmi lákavém a pěkném provedení.

Jediným novým prvkem oproti klasickým monopolům, který vás ovšem na první pohled zaujme, je umělohmotný peněžní bankomat s očičkama. Funkci má podobnou jako reálné bankomaty. Pomocí kreditních karet, které jsou v balení dvě, můžete vybírat peníze. Pro provoz bankomatu jsou třeba baterie, které ale součástí balení nejsou a ke hře je budete muset dokoupit. Ve spodní části najdete kryt pro uložení celkem tří tužkových baterií. Peníze do bankomatu vložíte pomocí přihrádky, kterou odkryjete nadzvednutím zadní části.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - rozehraná hra

Bláznivé bankovky se tedy odehrávají na podobném hracím plánu jako klasická hra. Každý z hráčů ovládá jednu figurku, kterou posouvá po ploše na základě hodu kostkou. Na každém políčku, na které vstoupí, může podniknout nějakou akci. Nejčastěji se jedná o nákup některého pozemku nebo výběr z bankomatu.

Na hracím plánu najdeme však i klasiky, jako je Jdi do vězení, Parkoviště a pochopitelně i startovní políčko. Pokud jím hráč projde, získává plat dvou milionů. Z této částky vyplývá, že ve hře se stane každý z účastníků už od začátku milionářem, protože získá do úvodu patnáct milionů.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - figurky a karta

V případě, že figurka skončí svůj pohyb na políčku s pozemkem, který nikomu nepatří, musí si jej hráč koupit za uvedenou cenu, pokud disponuje dostatečnou hotovostí. Jako bonus získá kupující jeden domeček, který si může na pozemek položit. Ve chvíli, kdy tato lokalita někomu patří, dotyčný má právo za jeho návštěvu vybírat nájem v závislosti na tom, jestli zde stojí dům nebo hotel. Za hotel je nájem pochopitelně vyšší.

Na kartičkách jsou všechna čísla velmi přehledně rozmístěna, domečky mají odpovídající barvy a děti by neměly mít problém se v údajích zorientovat.  I v Bláznivých bankovkách jsou pozemky seskupeny do barevných skupin vždy po dvou. Vlastník obou stejně barevných lokalit má právo vybírat dvojnásobný nájem na každém z nich.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - rozehraná hra

Všechno ovšem přebíjí dojem z výběru z bankomatu. Na hracím plánu je takových míst celkem osm. Dynamiku hry ještě zvyšuje políčko Házej znovu, a tak nehrozí, že by se děti u partie nudily. Pokud figurka dorazí na políčko bankomatu, může její vlastník využít kreditní kartu a strčit ji do bankomatu. Z pusy stroje na peníze vylezou celkem čtyři papírky, které mohou mít buď peněžní hodnotu, nebo se může jednat o lístky šance. Ty většinou umožňují přemístit figurku na jinou pozici na herním plánu nebo získat nějakou hotovost.

Partie končí ve chvíli, kdy v bankomatu dojdou lístečky a to je vždy dříve, než by mohla hra děti začít nudit. Hrací doba je tedy velmi dobře nastavena. Vítězí hráč s největší hotovostí.

Hra obsahuje i pravidla pro starší hráče, která umožňují prodej pozemků mezi hráči a především mění vítězné podmínky, protože do majetku se na konci hry počítají i vlastněné pozemky.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - výběr z bankomatu

Vše je provedeno ve vysoké kvalitě. Jedinou výtku by mohl tvořit velmi měkký papír, ze kterého jsou vyrobeny peníze. Zde vidíme problém zvláště u malých dětí, které tento papír lehce ohnou nebo zmuchlají. Pak by peníze byly nepoužitelné, protože by je bankomat nedokázal nabrat ze zásobníku. Na druhou stranu jsou peníze vyrobeny z tohoto papíru právě kvůli bankomatu, aby bylo možné jejich snadné vydávání.

Naopak kreditní karty lehce nezničíte, bylo by je možné tloušťkou připodobnit k opravdovým kreditním kartám, ovšem o velikosti větší simkarty. Bohužel výrobci asi neměli na mysli povahu dětí, protože tyto kreditky jsou ve hře jen dvě. Je zřejmé, že pokud budou hru hrát čtyři děti, bude každé chtít mít svou vlastní kreditní kartu a ne si ji od někoho půjčovat. Karty jsou pouze z tvrdého plastu a nebyl by tedy problém přibalit ještě další dvě.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - karty parcel

Na druhou stranu tato skutečnost může děti naučit určité toleranci a schopnost se dělit s ostatními o věci. Zároveň hrozí nebezpečí, že děti si mohou díky Bláznivým bankovkám spojit vybírání peněz z bankomatu se snadným získáním peněz.

Výrazným vylepšením principu oproti klasickým Monopolům vidíme v interakci dítěte. Hra je sice opět postavena na hodu kostkou, ale velkým lákadlem je výběr peněz z bankomatu. Kreditní karty sice přinesly již předchozí verze Monopolů, ale tyto jsou jako první směrovány na ty nejmladší a neslouží jen jako náhrada bankovek.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - rozehraná hra

Velký důraz je třeba klást na pořádné zamíchání papírků bankovek a šancí, protože to může výrazně ovlivnit hru. Problém může vzniknout s příjmem hotovostí získaných z kartiček Šance, protože všechny finance jsou buď v bankomatu, nebo rozděleny mezi hráči. Až později v bance jsou nějaké peníze, když je hráči odevzdají jako platbu právě za některou ze šancí.

Drobným problémem může také být, že ze všech těch názvů dobrot a lahodných obrázků, které ve hře najdete, dostanou vaši potomci velkou chuť na něco sladkého.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Monopoly: Bláznivé bankovky - domy a hotely

Je zajímavé, že lehce pozměněná pravidla a nová součást v podobě bankomatu dokáže dát hře dobrý spád.  Velkým dílem se na dobrém dojmu ze hry podepisuje výrazné zkrácení doby potřebné k jejímu dohrání. Líbivé provedení grafiky, včetně různých typů hotelů pak je třešničkou na dortu. Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších variant Monopolů, ačkoliv je primárně určena pro mladší hráče a starší ji nebudou asi považovat za velkou výzvu.

Název hry: Monopoly: Bláznivé bankovky
Typ hry: desková, dětská
Výrobce: Hasbro
Distributor pro ČR: Hasbro (hasbrohry.cz)
Cena: 499 Kč
Počet hráčů: 2-4
Hrací doba: 30 minut
Doporučený věk: od 5 let

Hodnocení: **** (3,7 / 5)
(v hodnocení je brána v úvahu skutečnost, že se jedná o dětskou hru)

Klady:
+ krátká hrací doba
+ bankomat
+ od 5 let
+ naučí děti počítat a obchodovat
+ dětské ladění
+ zpracování, různé domečky

Zápory:
- snadné zničení bankovek
- jen dvě kreditní karty
- jsou to pořád Monopoly

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - balení

Piráti mají těžký život. V každém přístavu na ně čeká hned několik věrných dívek, které vždy nedočkavě vyhlížejí jejich příjezd. Bohužel s radostmi pozemského života se pojí i problémy, protože i tomu nejodolnějšímu pirátovi se po několika lahvinkách rumu rozostří vidění a najít pak cestu zpět na svoji domácí loď může být trochu problém. Proto se tito ostří, neholení muži spoléhají na vaši pomoc a na to, že je přes překážky dovedete do cíle.

Belgická firma Repos Production tyto trampoty ze života námořníků zpracovala do párty hry, která nese jméno titulní lodi, Santy Anno. Vydání mezinárodní verze zajistila společnost Granna z Polska.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - vykládání karet pohybu

Protože jsme v minulém odstavečku použili spojení „párty hra“, znamená to, že tuto hru si ve dvou nezahrajete. Tedy ono vám v podstatě nic nebrání hrát Santy Anno i ve dvou, protože herní princip to umožní, ale asi to nebude taková legrace. Právě proto na krabici také najdete oficiální rozmezí od tří do osmi hráčů. V průběhu celého soupeření vás budou provázet osobité ilustrace Gerarda Mathieua, které nemusí někomu padnout do oka.

Tvůrce Alain Orban do hry zařadil kartičky osmi naprosto odlišných lodí. Najdete zde krásnou Saharu či Royal, ale také třeba pirátskou Revenge. Pomocí osmi jmenovek s obrázky pirátů se budete moci vtělit do té vám sympatické postavičky.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - připravená hra

K její podobizně dostanete ještě oboustranný rámeček, na němž je opět podobizna piráta a který bude sloužit jako vaše truhlice pokladů a také kartičku s tváří postavy schovanou za kulatým okénkem. Všichni piráti mají také přiléhavá jména jako Bamba, Kalash, Lee Shee nebo El Belgo.

Největší komponentou v krabici je plánek přístavu. Jeho hlavním účelem je naznačit rozdělení kořisti na konci jednotlivých kol. Ve výčtu zbývají pochopitelně dukáty, ale především 55 palubních karet, které vás budou na cestě při hledání lodi provázet.

Protože je Santy Anno hrou, u které má být především legrace, prvním krokem při její přípravě je rozestavení osmi židlí kolem stolu. V tuto chvíli nezáleží na počtu hráčů, židlí vždy musí být osm a měl by kolem nich být ještě navíc volný prostor. Tvůrci si jsou vědomi poměrně vysoké pravděpodobnosti, že nebudete mít doma osm židlí a i tak se vám nemusí podařit najít dostatečně velkou místnost k jejich rozestavení. Proto pravidla obsahují i verzi pro sedící hráče, ačkoliv to není už taková legrace.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - piráti

Budeme předpokládat, že jste posháněli osm židlí a našli prostor k jejich rozestavení. Nyní před každou z nich položíte na stůl jednu náhodnou loď, vyberete si jednu z židlí a sednete si na ni. Výběr nejsympatičtějšího piráta máte již zdárně za sebou, takže si jeho jmenovku položíte vlevo od lodi, která leží před vámi. Na závěr zamíchejte balíček palubních karet a vytvořte z nich dobírací hromádku. Vaše hledání domácí lodě může začít.

Než začnete hrát, pořádně si prohlédněte jednotlivé obrázky lodí. Každá se skládá celkem ze čtyř částí – koše, plachet, trupu a barevné desky se jménem. Kolem lodí ještě létá papoušek, ale vždy je v jiném rohu.

Jedna partie se skládá z pěti kol. V každém kole obrátí loďmistr (= určený hráč) pět palubních karet, na kterých je znázorněna cesta vašeho piráta. Než k tomu dojde, postaví se hráči za svoji židli. Karty obrací od poslední k první, aby měli všichni účastníci stejnou šanci.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - vyhodnocení pohybu

V závislosti na instrukcích na kartičkách hráči postupně svého piráta přemisťují ve svých představách mezi plavidly. Když dosáhnou svého cíle (tedy přesunou se popáté) musí oběhnout stůl, vzít svoji kartičku, opět oběhnout stůl a usednou na židli postavenou u cílové lodě. Ve chvíli kdy dosednou (ne však dříve!) položí kartičku se svým pirátem v okénku na plánek přístavu. Vznikne zde tedy sloupek, který určuje pořadí, ve kterém hráči svůj přesun dokončili.

Přesuny probíhají na základě barev komponent. Pokud jste si obrázky lodí prohlíželi pozorně, našli jste barvu části totožnou vždy na dvou lodích. Přesně tak se budete přesunovat. Na základě instrukcí z palubních karet se vždy přesunete na loď se stejně barevnou částí, ať už podle zobrazeného prvku nebo podle rozlitého kyblíku.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - dukáty

Samozřejmě nenajdete pouze kartičky zobrazující koš, plachty, trup nebo desku nápisu, ale také papouška nebo začáteční písmeno názvu lodi (od každého písmene jsou ve hře také dvě lodi). Specialitu tvoří karty s výjimkou, kdy se piráti na určeném plavidle nepřesouvají.

Pro pokročilé hráče nabízí Santy Anno větší výzvu v podobě pokročilých palubních karet, kde dojdou využití i pořadová čísla lodí, a dokonce se karty přesouvají podle dvou barevných součástí (na loď, která má znázorněné součásti zbarvené opačně). Rozšířená varianta hry obsahuje ještě jedno znepříjemnění pohybu pirátů: tři různé kartičky událostí (například vír), které mění pořadí výkonu karet.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - lodě

Poté, co se prach usadí a všichni piráti jsou spokojeně na lodi, o které se myslí, že je jejich domácí, nastává čas kontroly. Nemysleli jste si snad, že budou tvůrci vašim kombinatorickým schopnostem věřit, že ne? Zde ovšem nastává elegantní zvrat, protože není nutné složitě rekonstruovat pohyb za pohybem, stačí pouze otočit palubní kartičky rubem vzhůru a znát výchozí bárku. Na každé kartičce totiž jsou naznačeny pavučinou osmi čar všechny pohybové varianty, takže se rychle dopracujete ke správné lodi.

Pouze ti hráči, kteří uspěli v hledání svého plavidla, dostanou za svoje snažení odměnu podle rozpisu tabulky na plánku přístavu. Hra končí po pátém kole a vítězem se stává hráč s největším počtem získaných dukátů.

Kouzlo Santy Anna se skrývá především v chybování. I těm nejsebevědomějším se stane, že se přehlédnou nebo prostě v tom spěchu špatně určí cílový bod. I předem vyhraná partie se tak dá snadno ztratit.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - vyhodnocení

Velkou porci legrace zažijete pochopitelně u pobíhání kolem stolu, které hru ozvláštňuje a dává šanci v poslední chvíli zvrátit výsledek nebo mít štěstí na bližší loď. Ovšem podle našich zkušeností není nutné hrát pohybovou variantu, abyste se dobře bavili.

K zábavě přispívá také fakt, že na jedné lodi/židli může na konci přesunu skončit i více hráčů, ačkoliv většinou pouze jeden z nich bude mít pravdu. V takové situaci se další v pořadí postaví za již obsazenou židli.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - pohybové karty

Firma Press Pygmalion, oficiální distributor her Granna v České republice, se zaměřuje především na hry, které děti něco naučí, jak jsme již zjistili u her Superfarmář nebo třeba Hej! To je moje ryba! Stejně tak i Santy Anno na tento výukový element nezapomíná. Tentokrát si všichni soupeři trénují postřeh, rychlé uvažování, ale překvapivě také svoje dolní končetiny.

Problémem může být snad jen fakt, že se vám asi málokdy stane, že vás porazí dítě, protože v časovém presu a v nutnosti rychle a přesně kombinovat barvy komponent mají dospělí přece jen nespornou výhodu a to může děti nejen mrzet, ale především odradit od dalších partií.

U žetonů reprezentujících peníze jsou zvoleny u hodnot 3 a 4 nešťastné barvy, které jsou velmi snadno zaměnitelné. Na samotný průběh hry to však nemá žádný zásadní vliv.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Santy Anno - pokročilé karty

Na párty budete obvykle hrát běhavou variantu, zatímco doma s rodinou vezmete za vděk klidnější variantě vsedě. Santy Anno povzbuzuje ve všech účastnících dobrou náladu (ano, dokonce i prohru si užijete) a přináší velký díl zábavy do společnosti mladých i starších.

Název hry: Santy Anno
Typ hry: desková, párty
Výrobce: Granna, Repos Production
Distributor pro ČR: Press Pygmalion / Granna
Cena: 399 Kč
Počet hráčů: 3-8
Hrací doba: 15-45 minut
Doporučený věk: od 8 let

Hodnocení: **** (3,9 / 5)

Klady:
+ třeskutá zábava
+ logika spojená s pohybem
+ učí děti rychle uvažovat
+ originální princip

Zápory:
- nutnost mít 8 židlí a dostatek prostoru
- děti většinou prohrají

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - balení

Mágové z Hexanu jsou další chuťovkou česky mluvícího autora, přičemž tentokrát se jedná o Honzu Vodičku.  Už dávno odezněla doba, kdy se dalo říct: „Co Čech, to muzikant.“ Zato se nám blíží čas, v němž bude pravdivé tvrzení: „Co Čech, to úspěšný a originální designér deskových her“. Opravdu, bez nadsázky, čeští autoři v čele s Vláďou Chvátilem, Jirkou Mikolášem nebo Vladimírem Suchým dobývají svět. Chytré české hlavičky jsou plné neotřelých nápadů, čemuž odpovídá i nebývalý zájem o každoroční konkurz autorů pořádaný Českou deskoherní společností (CBG).

Ačkoliv tomu rozměry krabice Mágů z Hexanu neodpovídají, uvnitř se skrývá hned šest různých škol magie. Kouzelnickou akademii může absolvovat až šest učedníků, které reprezentují hráčské karty. Na ně je možné ukládat žetony magického umění země, živlů, moci, klamu, pohybu a obrany. Číslo šest je magické v celém světě, protože země má celkem šest světových stran, které jsou netradičně označeny jednou až šesti tečkami.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - připravená hra

Svět Hexan převedl na papír ilustrátor Jan Gemrot. Už titulní obrázek vás vtáhne do krabice a ani její obsah nezklame. Kromě již zmiňovaných portrétů jednotlivých adeptů magie narazíte při prvním prohledání na 37 částí, ze kterých se říše Hexan skládá, spoustu figurek, hromádku karet s magickými kouzly a žetony odpovídající každé ze šesti kouzelnických škol.

Odmaturujte na Dargorské akademii

Každý z hráčů se převtělí do jednoho adepta závěrečné zkoušky na Dargorské akademii kouzel. Úkolem je najít ve světě všech šest škol a seznámit se s jejich učením. Ten, kdo toho dosáhne nejdříve, se možná bude moci přidat k Radě mágů.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - rozehraná hra

Protože však říše Hexan magií doslova žije a její části se neustále přesouvají sem a tam, nebude tak snadné jednotlivé budovy najít. Před samotnou partií tedy rozložíte náhodně všechny šestiúhelné dílky do jednoho výsledného šestiúhelníkového útvaru. Každý z hráčů dostane do začátku tři magické karty, které vždy odpovídají některé z magií. Použít je může však až ve chvíli, kdy bude daný typ magie ovládat. Na závěr přípravy postaví každý ze soupeřů do středu hrací plochy tři svoje stejnobarevné figurky, které budou reprezentovat jím ovládanou trojici čarodějů.

Šest světových stran

Začít hledání by měl nejmladší hráč, který hodí kostkou. Každá hodnota na kostce odpovídá jedné světové straně a pouze tímto směrem může hráč vyslat v tomto kole jednoho ze svých průzkumníků. Každý hod provází napětí, protože figurky mohou skončit například uvězněné v bažině, odkud je může vysvobodit hod šestky. Hráč má právo zvolit si libovolnou figurku, s kterou pohne daným směrem.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - Galder

Při pouti světem Hexanu mohou hráči narazit také na magický portál, pomocí něhož se mohou přemístit na jiné místo nebo na místa s magickou knihou, která jim umožní vzít si další kartu s kouzlem z dobírací hromádky. Opačný efekt než kniha má magický vír, který hráče o jedno kouzlo připraví. Na políčku univerzity může získat od moudrých mužů také jedno kouzlo k dobru, ale při jejich hledání se musí vyhnout zakletým číslům.

Nelítostný souboj kouzel

Protože se jedná o malý svět, mohou na sebe jednotliví čarodějové narazit. Jejich rivalita při každém setkání rozpoutá boj. Vítěz získá od poraženého jednu kartu s kouzlem, méně šťastný kouzelník se musí navíc vrátit na startovní políčko.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - rozehraná hra

Boj samotný znamená porovnání magických sil útočníka (ten, který na políčko přichází) a obránce. Hodnotu jejich síly tvoří počet škol, jejichž učení ovládá, a výsledek hodu kostkou. Výsledek souboje může být ovlivněn také použitím karet útočných kouzel. V obou případech má obránce výhodu, protože hraje druhý a může se tedy rozhodnout, jestli chce nějak zvyšovat svoje šance na vítězství.

Jakmile některý ze soupeřů získá znalosti i o šestém magickém učení, zdálo by se, že je celý závod o vítězství u konce, ale ještě tomu tak být nemusí. Pokud totiž ostatní čarodějové nesouhlasí s výsledkem hledání, mohou nejlepšího hledače vyzvat na závěrečný souboj, který teprve určí opravdového vítěze. Všichni hráči umístí své tři figurky do středového pole a postupně každý vyzývá jednoho soupeře k boji. Ten, komu zůstane čaroděj stát jako poslednímu, vyhrává.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - karty kouzel

Náhoda a zajímavé herní prvky

Ve hře dochází k zajímavým situacím, kdy jsou figurky uvězněny v bažině nebo zabloudí až na okraj světa a mohou po hodu kostkou hýbat omezeným počtem figurek, někdy třeba i žádnou, takže se nemůžete vyhnout boji, i když víte, že jej nemůžete vyhrát, nebo třeba musíte vstoupit se svojí poslední pohyblivou figurkou do bažiny.

Většina hry je založena na ovlivnitelné náhodě, to znamená, že hod kostkou vyvažuje skutečnost, že hráč si může vybrat, kterou ze tří svých figurek chce hýbat. I v soubojích lze sílu čaroděje a vysoký hod kostkou dorovnat využitím magie. Veškeré komponenty včetně dílků světa jsou provedeny ve vysoké kvalitě, takže nehrozí žádné velké poškození častým hraním.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - postava Gorzar

Škoda menší variability dílků světa, kterých mohlo být třeba více, do každé hry nemusely být použity všechny. I přes fakt, že jsou do hry nalosovány vždy náhodně a svět je tedy v podstatě jiný, zastoupení všech nebezpečí je totožné a hra je tedy pokaždé vyrovnaná. Samozřejmě můžete pominout pravidlo náhodného rozkládání a zvolit si svou vlastní obtížnost hry, například dát všechny kouzelnické školy na okraj světa a ke středu položit překážky. Tak se postup světem může výrazně zkomplikovat a ještě více tak zatraktivnit průběh hry.

Hru mohou bez obav na rozdíl od uvedeného údaje hrát i děti mladší devíti let, protože pravidla nejsou nijak složitá, snadno se vysvětlují a hra neobsahuje žádné škodlivé elementy, kvůli kterým byste měli hru před svými mladšími spoluhráči skrývat.

Foto: Dušan Takáč, Topzine.cz

Mágové z Hexanu - karty světa

Mágové z Hexanu obsahují velmi zajímavý princip pohybu figurkami do světových stran na základě hodu kostkou, čímž je eliminováno velké množství náhody. Hru bychom doporučili spíše nenáročným hráčům jako příjemné odreagování po odpracovaném dni nebo mezi partiemi složitějších deskovek. Velkým plusem je pěkné grafické zpracování všech komponent, které vás bez problémů přenesou do fantastického světa.

Název hry: Mágové z Hexanu
Typ hry: desková, akční
Výrobce: DinoToys
Distributor pro ČR: DinoToys (dinotoys.cz)
Cena: 561 Kč
Počet hráčů: 2-6
Hrací doba: 45 minut
Doporučený věk: od 9 let

Hodnocení: **** (3,8 / 5)

Klady:
+ zpracování
+ originální princip pohybu
+ proměnlivý svět
+ vítězství lze zvrátit závěrečným soubojem

Zápory:
- velký vliv náhody
- vždy jsou použity všechny dílky

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - balení

Spoustě lidí se klepou ruce. U někoho je to stářím, u někoho po velké námaze, u dalších to může být způsobeno jinými okolnostmi. Všichni ale mají stejný problém, že nedokážou klidným táhlým pohybem přemístit věc z bodu A do bodu B.

Určitě jste si říkali, že i vy byste si rádi vyzkoušeli, jak klidné ruce máte a nestačí vám k tomu pouze předpažit a sledovat kmitání prstů na ruce. S hrou (Ne)jistá ruka se vám naskýtá ideální příležitost.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - na startu

Když otevřete tenkou krabici, uvidíte spoustu zohýbaných drátů. Některé do kruhu a jiné do pravoúhlých útvarů. Na dně krabice naleznete černý stojan, který očekává svoji pravidelnou stravu. Musíte ho totiž nakrmit jednou devítivoltovou baterkou, jinak můžete krabici zase v klidu zavřít.

Návod ke hře v podstatě není potřeba, ale přesto je přiložen, především pro případné sestavení. Někomu může činit problémy vyndávání baterky při výměně ze stojánku, protože otvor pro ni je velmi těsný.

Poté, co zasadíte baterku na její místo, stačí už jen zasunout vybranou trať do zdířek ve stojanu a na konektor nasadit jedno z připravených oček.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - baterie

Váš úkol bude na pohled jednoduchý: Dostat se s kovovým očkem z jedné strany dráhy na druhou tak, abyste se svým nástrojem nedotkli. Celou činnost vám bude ztěžovat mnoho záludných zákrutů, které často vyžadují precizní přehmaty a přesné pohyby.

V případě, že se někde dotknete (a věřte mi, že se dotknete), musíte se vrátit o jednu zákrutu zpět. Tyto chyby se rády řetězí, a tak se vám může brzy stát, že se ocitnete zpátky na začátku.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - napětí

Samozřejmě jste nezapomněli na začátku svého snažení spustit stopky, které nejsou přiložené, aby rychle přešel smích zbytek rodiny, který se vám nyní pošklebuje. Překonávání vlastních či cizích časů je přesně ten pravý motiv, proč hrát tuto hru znovu a znovu. Můžete pochopitelně počítat i počet chyb, ale rychlost je na konci to, co se počítá.

Výborné je, že si můžete vybrat trať, na kterou si věříte, hned ze dvou variant. Jedna je jednodušší a kratší a druhá složitější a plná rychle za sebou jdoucích ohybů. Vlastně se dá říct, že v balení naleznete trati čtyři, protože při prohození začátku a konce vyžadují naprosto jiný přístup.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - tři obtížnosti

Navíc obtížnost nemusíte měnit pouze výběrem trati, ale především na ni má vliv volba kovového očka. Ty naleznete v krabici tři o různých průměrech. Jediné omezení je, že s tím největším si nemůžete troufnout na jednodušší trať, protože se dotýkáte přes uličku protějších drátků.

Jak je hra jednoduchá, o to víc poskytuje legrace. Navodí výbornou soutěživou atmosféru vždy, když ji vytáhnete a nikdo se nestihne nudit, protože většinou je vše rychlé – buď hráč svoje snažení vzdá, nebo úspěšně dokončí. Vítěze je pak snadné určit a není problém držet a snažit se překonávat rekordy.

Provedení nevyžaduje žádné složitosti, a proto je tak jednoduché, jak jen může být. (Ne)jisté ruce to nijak neubírá na její hratelnosti.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - malý okruh

Hra může sloužit nejen k zábavě, ale také k procvičování soustředění a trpělivosti a je tak velmi užitečnou pomůckou pro mnoho rodin s dětmi.

Možná vám je popis hry povědomý. Kromě faktu, že je tato hra obecně známá, je to jen několik týdnů, co se v České televizi v pořadu Hodina pravdy objevil podobný úkol. Na počátku se zdál být jednoduchý, ale rodina v něm přesto ve studiu neuspěla. Vy si nyní můžete s pomocí (Ne)jisté ruky vyzkoušet, jaké to je, i když se nebudete muset potit před televizními kamerami, upřené oči soupeřů budou určitě k vašemu znervóznění stačit. Přes zmíněné napětí si u této hry užijete především hromadu legrace a to je to, co se počítá.

Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

(Ne)jistá ruka - nahoře

PS: Pokud máte v (Ne)jisté ruce nějaký pěkný rekord, na který jste hrdí, neváhejte se pochlubit v komentářích

Název hry: (Ne)jistá ruka
Typ hry: stolní, dovednostní, akční
Výrobce: Ing. Ivan Svoboda
Distributor pro ČR:Ing. Ivan Svoboda
Cena: 370 Kč
Počet hráčů: od 1 hráče
Hrací doba: 5 – 15 minut
Doporučený věk: od 6 let

Hodnocení: **** 3,6 / 5

Klady:
+ více obtížností
+ trénink zručnosti
+ multigenerační hra

Zápory:
- problematická výměna baterky