Pohádku o Jeníčkovi a Mařence, kteří se zatoulali k chaloupce pokryté sladkým perníkem, známe všichni. A také většinu z nás jistě napadlo, jaké by to bylo, objevit v lese také takovou chaloupku. Teď máte možnost. V Pardubickém kraji jedna taková je.

Foto: Šárka Braumová, Topzine.cz

Perníková chaloupka

Pod Kunětickou horou, na konci vesničky Ráby je ukryta Perníková chaloupka. Není sice z perníku, jako ta pohádková, ale  přesto tu na perník narazíte na každém kroku. Areál je poměrně rozsáhlý, kromě samotné chaloupky zde objevíte úl včelky Máji, 13. komnatu, Mrazíkovy sáně, vyhlídku na Smolíčkova jelena, otáčející se domeček nebo ohniště pro dvanáct měsíčků.

Foto: Šárka Braumová, Topzine.cz

Ohniště 12-ti měsíčků

V Perníkové chaloupce je vybudováno informační centrum, kde vám na vaše zvídavé otázky odpoví Děd Vševěd. Můžete si zde zakoupit upomínkové předměty a samozřejmě vstupenku do muzea. Neplatí se tu klasické vstupné, ale perníkovné v ceně 50 korun. Hned vedle informačního centra můžete nahlédnout do vězení pro zloděje perníku a pomocí prstového tlustoměru si změřit prsty. Patříte do pece nebo potřebujete ještě vykrmit?

Foto: Šárka Braumová, Topzine.cz

Perníkové vězení

Až kukačka na hodinách u Děda Vševěda zakuká, což bývá v půl a celou hodinu, je čas vyrazit do perníkového muzea. Hned v první místnosti na vás čekají vitríny plné výrobků ze sladkého těsta. Občas je těžké uvěřit, že to všechno vyrobily lidské ruce. Středem pozornosti je hlavně perníková chaloupka, která v roce 2005 získala 1. místo v soutěži Královna perníku. Součástí expozice je i netradiční vyprávění pohádky, kde se dozvíte, že Jeníček s Mařenkou si potrestání vlastně zasloužili. Pokud se chcete dozvědět, jak to s nimi skutečně bylo, není nic jednoduššího než chaloupku navštívit a příběh si poslechnout.

Foto: Šárka Braumová, Topzine.cz

Výherní chaloupka z roku 2005

Pak už vás čeká dobrodružná cesta čarovným lesem rovnou do kuchyně ježibaby. Předvede vám, jak se perník vyrábí, kde se peče, také se pochlubí svým létajícím koštětem a na památku dostane každý návštěvník sladký perník. V další místnosti se opět pokocháte perníkovými výrobky, které si můžete i zakoupit. Tím ale prohlídka nekončí. Své nebeské sídlo tu má i Ježíšek nebo čertovský manželský pár Furdových. Budou- li vás zlobit ratolesti, není nic jednoduššího než je poslat čertovskou špinírnou rovnou za nimi do pekla.

View Photo Album

V Otesánkově mlsárně si můžete odpočinout nad horkou čokoládou, capuccinem, palačinkami a dalšími dobrotami. Naopak U Všech čertů dostane speciality jako je sekyrková polévka nebo jitrnice, jakou svět neviděl. Pokud jste nositeli jmen Jan a Marie, zapište se do perníkové matriky. Každý rok, vždy 6. července probíhá pokus o překonání českého, evropského a světového rekordu. Součástí matriky je i stálá výstava připomínající slavné nositele těchto jmen, kterými byli Jan Neruda, Mistr Jan Hus, Marie Terezie a další.

View Photo Album

Foto: Jaroslav Šimek

Čerstvě narozené žirafí mládě

Sameček je z rodu žiraf Rotschildových a jeho matkou je jedenáctiletá Nora. Malé žirafátko je už Nořiným čtvrtým mládětem. Otcem je zasloužilý otec Johan, který se ve svých deseti letech může pyšnit dvanáctinásobným rodičovstvím. Letos je to v pražské zoo poprvé, co se zde tato žirafa narodila. Mláděti se dle slov zoologického náměstka Zoo Praha dr. Jaroslava Šimka na svět moc nechtělo.

„Chovatelé byli již déle než měsíc opakovaně v pohotovosti, nicméně až do sobotního odpoledne se vždy jednalo o plané poplachy. První nožička mláděte se objevila před půl čtvrtou, po deseti minutách následovala druhá. Další dvě hodiny byly střídavě ve znamení opakovaných kontrakcí a chvil odpočinku. V půl šesté si Nora dokonce na dvacet minut lehla, což nebývá u žiraf pravidlem. Před půl sedmou se objevila hlavička. Dramatický byl závěr porodu, kdy mládě zůstalo v porodních cestách několik vteřin zaklíněné za zadní část těla. Konečně v 18.51 porod úspěšně skončil.“

Zdroj: Magistrát města Plzně

Výstava Afganistán-Hrdost a odvaha

Prostor ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje počínaje 27. červencem zpestřuje kolekce 48 velkoplošných fotografií zachycených okem praporčíka Daniela Hlaváče a objektivem fotografa Herberta Slavíka. Fotografie seznamují s každodenními povinnostmi a prací českých vojáků v Afgánistánu. Herbert Slavík se zaměřil hlavně na atmosféru míst, kde čeští vojáci působí. Kromě Herberta Slavíka se na projektu podílelo i několik anonymních členů 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, kteří přispěli svými snímky.

„Před několika lety jsem měl možnost podívat se do Kábulu, když tam zahajovala činnost česká polní nemocnice. Poznal jsem spoustu skvělých lidí a zjistil jsem, že ta dnešní, profesionální armáda, je úplně jiná než ta minulá, a požívá velikého respektu a úcty
od spojenců. Tehdy to pro mě začalo být téma a já se rozhodl, že se mu budu dlouhodobě věnovat. Myslím, že život a práce českých vojáků, obzvlášť v misích, je velmi nedoceněná a informací mají lidé pořád málo. Doufám, že tato výstava pomůže, aby vojáci získali ve společnosti větší respekt,“ uvedl Herbert Slavík.

Kdo je Herbert Slavík

Od roku 1986 působil jako fotoreportér Mladé fronty, po roce 1990 vedl fotooddělení MF DNES, stal se zakladatelem agentury MAFA. Od roku 2002 má svobodné povolání, založil vlastní agenturu.

Expozici si pochvaluje i náměstkyně primátora JUDr. Marcela Krejsová: „Jsme v pořadí pátým městem, kam výstava zavítá. Letos se již úspěšně představila v Olomouci, Pardubicích, Praze a Prostějově. Nabízí zcela nový úhel pohledu na události, které vnímáme jen zprostředkovaně a často si je neumíme blíže představit.“

Nápad uspořádat putovní výstavu se zrodil u příležitosti 65. výročí konce druhé světové války. Zrealizovat tento záměr pomohlo Ministerstvo obrany České republiky.

Výstava Afganistán-Hrdost a odvaha

Zdroj: OÚ Hrádek

Zrekonstruovaný Zámek v Hrádku u Sušice

Zámek bude sloužit hned několika účelům. V části zámku budou klasické turistické prohlídky, část bude sloužit jako hotel (provozovatel zámku zvolil ladění do stylu, který odpovídá době Ludvíka XV.) a přilehlé prostory, včetně parku budou mít víceúčelový charakter. Celý areál poté bude plnit úlohu multifunkčního centra, v nabídce bude konání svateb, divadelních představení či firemních akcí. Cílem celkové rekonstrukce bylo možná co nejvíce zachovat původní dispozice zámků, včetně jeho neopakovatelné atmosféry. Investor musel postupovat dle přísných stanov památkové péče, a i přesto se mu povedla opravdu zdařilá rekonstrukce jak fasády, tak vnitřních zámeckých prostor.

„Určitě všechny nesmírně překvapila průzkumy objevená renesanční malovaná erbovní galerie rodu Račínů z Račína v průjezdu části tzv. starého zámku, kteří na zámku sídlili koncem 16. století.  Velmi půvabné jsou i chinoiserie, nástěnné malby s orientálními motivy, datované k přelomu 18. a 19. století, jimiž byly opatřeny stěny zámecké komnaty v 1. patře hlavní zámecké budovy“, uvedla ředitelka plzeňského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Mgr. Ludmila Drncová.

Zdroj: OÚ Hrádek

Kaple sv. Valburgy na nádvoří zámku

Za zmínku určitě stojí zrestaurovaný renesanční krb, který svým zdobením doslova vyráží dech. Na nádvoří zámku zase určitě zaujme kaple sv. Valburgy. Tuto barokní kapli nechal postavit při nádvoří zámku pan Bedřich Desfours roku 1775. Zasvěcením chtěl překrýt místní kult pohanské víly Odolenky, jejíž mohyla na úpatí blízkého vrchu Svatoboru byla zdobena vděčnými venkovany z okolí ještě i v průběhu 18. století. „Světici Valburgu si hrabě vybral proto, že byla rovněž považována za léčitelku, podobně jako dávná Odolenka“, vysvětluje Mgr. Tomáš Teska, majitel restaurátorské firmy.

Součástí prohlídky je také regionální expozice věnovaná páteru Vojtěchu Hlinkovi, který koncem 19. století působil jako vychovatel v rodině tehdejšího majitele hrádeckého zámku, hraběte Sturmfedera.

Zdroj: ZOO Ústí nad Labem

Mládě tuleně obecného

Malý tuleň je ve dne v noci pod pečlivým dohledem monitorů. Z důvodů podráždění tulení matky-prvorodičky byla celá expozice ohrazena, aby byl samici dopřán absolutní klid. V půl sedmé večer chovatelé zaregistrovali první kojení malého tuleňátka. Hned v první den života bylo mládě také krátkou dobu ve vodě, neboť tento druh jako jediný umí plavat hned po narození.

Mládě je pravděpodobně samička

Druhý den po narození ošetřovatelé provedli i první vážení. Tulení mládě se pyšní hmotností 7,30 kilogramů a jde pravděpodobně o samičku. Tulení matka o mládě pečuje, kojí je a pečlivě střeží. Vše tak naznačuje tomu, že odchov bude probíhat bez potíží. Samo mládě si na život dobře zvyká, je každým dnem jistější a silnější.

Otcem malého tuleně je jedenáctiletý samec Junior, který pochází ze zoo Northorn. Mladší samice Mary byla jako roční v roce 2005 dovezena do Ústí ze zoo Odense. Tuleně obecné mohou návštěvníci spatřit i v zoo Jihlava, kde se zatím odchov nepodařil. Tuleň obecný je v Evropě chován v počtu přibližně 167 jedinců a v loňském roce se narodilo pouhých jedenáct mláďat.

Foto: Hana Chytrá

Zámek Veltrusy

V minulém článku jsem vás pozvala na vybrané akce v rámci tématu Rodinný život šlechty, dnes si přiblížíme i akce s jinými, neméně zajímavými tématy.

Ve Středních Čechách na vás čeká na zámku v Mníšku pod Brdy tajemný svět víl, vodníků hejkalů a čarodějnic v rámci nového III. prohlídkového okruhu s loutkami. Prohlídka významného středověkého Sázavského kláštera byla obohacena o nově zrekonstruovanou fresku ambitu kláštera s námětem knížete Boleslava I. obětujícího nadační listinu na oltář Panny Marie.

Zámek Veltrusy pak v červenci otevřel v budově bývalého špejcharu pro návštěvníky výstavu věnovanou fenoménu šlechtického lovectví a myslivosti od osmnáctého do dvacátého století. Výstava je založena zejména na zámeckých sbírkách trofejí, loveckých pomůcek a uměleckých předmětů s loveckou tematikou.

Opočenský zámek v Královéhradeckém kraji připravil novou výstavy s názvem Krása cínu. Je otevřena od 17. dubna do 31. října 2010 a představí cínové nádobí a užitné předměty ze sbírek opočenského zámku.

Foto: npu.cz

Zámek Hrubý Rohozec

Na zámku Hrubý Rohozec v Libereckém kraji si zase návštěvníci mohou prohlédnout nové interiéry, kterým byla vrácena podoba podle fotografií z 30. let 20. století. Oproti počátku sezóny je prohlídková trasa rozšířena o kulečníkový pokoj, chodbu k panské oratoři a samotnou oratoř.

Milovníkům historických detektivních příběhů Vlastimila Vondrušky byla na hradě Bezdězu zpřístupněna v květnu výstava o panu Oldřichovi z Chlumu, který je jednou z postav oblíbených knih. Zbrojnice zámku Lemberk se pyšní novými exponáty v podobě několika zrestaurovaných brnění, z nichž jedno tvoří vzácná maxmiliánská zbroj ze 16. století. Mimořádně se pro návštěvníky otevírá hlavní věž a clam-gallasovské apartmá, v němž postupně probíhá obnova.

Zámek Sychrov na prázdniny zpřístupnil výstavu historických hraček s názvem Jak si hrály rohanské princezny a milovníkům koní jsou určena každodenní vystoupení inspirovaná Dumasovým románem Tři mušketýři.

V Ústeckém kraji se návštěvníci mohou těšit na tyto novinky: na státním zámku v Duchově je od 2. července do 3. října 2010 otevřena v Galerii Giacomo Casanovy výstava Příběh cínového vojáčka ze sbírek soukromých sběratelů. Ve sbírce jsou cínoví vojáčci  od antiky až po II. světovou válku.

Foto: Hana Chytrá

Hrad v Bečově nad Teplou

Hrad a zámek Bečov v Karlovarském kraji zpřístupní, počínaje vernisáží dne 12. srpna, na nově obnoveném II. nádvoří výstavu pod širým nebem Blíže ke hradu blíže, kde se mohou zájemci podrobněji seznámit s novými objevy ze středověkého hradu.

Klášter Plasy v Plzeňském kraji zpřístupnil nový prohlídkový okruh – někdejší klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie s výkladem o jeho historii, přestavbách, umělecké malířské a řezbářské výzdobě, unikátních varhanách i cisterciácké spiritualitě.

Nový lovecký pokoj nainstalovali na zámku v Nebílovech. Doplnění expozice připomíná jednoho z držitelů zámku, hraběte Prokopa Vojtěcha Czernina, který zastával od roku 1790 úřad nejvyššího lovčího Království českého.

Památky v Jihomoravském kraji připravily také řadu novinek; Zámek v Rájci nad Svitavou nabízí mimořádné procházky pod zámeckými krovy a hrad Veveří otvírá tzv. anglický trakt návštěvníkům, aby mohli obdivovat nově zrestaurované výmalby.

Zámek ve Velkých Losinách v Olomouckém kraji připravil pro letošní rok speciální nabídku pro hendikepované návštěvníky – 30 minut audiovizuální prezentaci pro návštěvníky s pohybovým omezením a hmatový model zámku s předměty z depozitáře k výkladům pro návštěvníky s poruchami zraku.

Foto: Pavla Popelářová

Pohled na horu Ještěd

Věž a domeček s občerstvením

Vrchol kopce je odedávna vyhledávaným cílem turistických výletů. Z vrcholku kopce je za příznivého počasí úchvatný výhled na všechny světové strany. Již v roce 1737 zde byl poprvé na vrcholu vztyčen dřevěný kříž a o sto let později první domek sloužící jako občerstvovací stanice. Domek byl poté o dvacet let později nahrazen kamennou stavbou a brzy nato u něj vyrostla pět metrů vysoká vyhlídková věž.

Stále větší nápor turistů si vyžádal vybudování nové kamenné budovy s 23 metrů vysokou věží, jejíž slavnostní otevření proběhlo 13. ledna 1907. Existence této historicky cenné stavby byla bohužel po 56 letech ukončena požárem dne 31. ledna 1963. Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Dle projektu vypracovaného architektem Karlem Hubáčkem byl na vrcholu Ještědu vystavěn televizní vysílač v technicistním architektonickém stylu ve tvaru rotačního hyperboloidu s věží vysokou 90 metrů. V roce 1969 za ní získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Mimo restaurace a rozhledny se v této stavbě, slavnostně otevřené dne 21. září 1973, nachází také hotel.

Foto: Pavla Popelářová

Na vrcholu Ještědu

Lanovkou i na kole

Kromě kabinové lanové dráhy vede na vrchol kopce několik značených turistických tras, a to jak z nejvýchodnější liberecké městské části Horního Hanychova, tak z mnoha obcí rozkládajících se na úpatí Ještědského hřbetu. Po západním úbočí kopce vede také na vrcholek cyklistická trasa. V Přírodním parku Ještěd vyhlášeném v roce 1995 byly vybudovány také naučné stezky – naučná stezka Terasy Ještědu začínající u parkoviště na Tetřevím sedle (Výpřeži) a naučná stezka Ještědské vápence vedoucí z Pilníkova.

Foto: Pavla Popelářová

Výhled z Ještědu

Kdo je tajemný Ještědman?

A kdo je vlastně v titulku článku zmíněný Ještědman? Tuto přezdívku získal Ing. Jiří Mánek, který je současným držitelem světového rekordu v počtu pěších výstupů na vrchol hory Ještěd v průběhu jednoho kalendářního roku. Rekord byl ověřen a zaevidován v České knize rekordů agenturou Dobrý Den v Pelhřimově. Rekordmanem se stal v roce 2006, kdy po téměř sedmdesáti letech pokořil dosavadní rekord Lilly Flassak, která na vrchol v roce 1937 vystoupala celkem 709 krát. Toho roku vystoupal na Ještěd celkem 1054 krát. V současné době je jeho cílem překonat rekord v celoživotním počtu výstupů na vrchol Ještědu, který činí 5230 výstupů.

Trasa výstupů tohoto důchodce sedmdesátníka začíná u dolní stanice kabinové lanovky v Horním Hanychově a na vrchol mu to trvá jednu hodinu a 20 minut. Zpáteční cesta mu zabere asi 50 minut, ale někdy ji sjíždí na kole nebo lanovkou. Vzhledem ke skutečnosti, že má umělé kyčelní klouby, je to opravdu obdivuhodný výkon.

Foto: Pavla Popelářová

Horní Hanychov, výchozí bod Ještědmana

A až někdy budete v záplavě potu stoupat na Ještěd, vzpomeňte na Ještědmana. Lidská vůle dokáže být opravdu silná a člověk může dokázat neuvěřitelné věci. Pokud budete mít štěstí a potkáte jej, popřejte mu hodně štěstí a pevné zdraví na jeho cestě k  vysněnému cíli. Případně můžete jeho úsilí ocenit a zakoupit u něj diplom jako důkaz o vašem výstupu na vrchol.

Foto: J. Ambrožová

Pohled na vstupní bránu archeoskanzenu

Archeoskanzen

Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, sedm kilometrů od Uherského Hradiště. Celý archeoskanzen je pomyslně rozdělen na dvě části, první tvoří rekonstrukce Velkomoravského opevněného sídliště a v druhé části jsou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou tří hotelů a penziónů.

Rekonstrukce opevněného sídliště se snaží co nejvěrohodněji, na základě archeologický dokladů, ukázat návštěvníkům běžný život našich slovanských předků v průběhu 9. století na Moravě. Je tvořen stavbami, jejíž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných, archeologicky doložených, objektech. Nadzemní části budov mají charakter hypotetických rekonstrukcí, ale i ony se opírají o četné archeologické doklady.

Skanzen-sídliště se člení na jednotlivé funkční areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi, na něj navazuje areál sídliště-hospodářský, který plynuje přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní s národní kulturní památkou, kostelem sv. Jana a okruh skanzenu uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím.

Foto: J. Ambrožová

Areál skanzenu Modrá

Zemnice, domy, ale i pekárna, dílny a kostel

Domy jsou dle funkčnosti rozděleny do jednotlivých, výše zmíněných areálu. Návštěvníci procházejí areálem a mají možnost do jednotlivých staveb tzv. nakouknout. Stavby se co možná nejvíce blíží skutečným stavbám daného období, ať již po stránce stavební, tak z hlediska vybavenosti. V jednotlivých dílnách lze vidět doklady a ukázky daného řemeslníka, v domech a zemnicích poté ukázky dennodenního života obyvatel. Návštěvník tak může vidět výrobní pece, keramickou dílnu, kovárnu, dílnu kovolitce a šperkaře, pekárnu, obilnici  či stavbu palácového typu a jiné.

Jednotlivé areály jsou propojeny chodníčky a návštěvník je díky nim naváděn do jednotlivých zájmových oblastí. Dobový církevní areál je doplněn replikou kostela sv. Jana, jehož původní základy se nacházejí v těsné blízkosti archeologické rekonstrukce. Základy kostela byly vyhlášeny národní kulturní památkou, jelikož se jedná o jednoznačný doklad křesťanské svatyně doby velkomoravské.

Foto: J. Ambrožová

Rekonstrukce kostelu sv. Jana

Unikátnost areálu

Archeoskanzen žije svým vlastním každodenním životem, tedy nejrůznějšími představeními a akcemi pro veřejnost, naučnými programy pro školy a experimentální archeologií. V rámci projektu experimentální archeologie je vše v areálu sídliště prováděno tak, jak by to dělali Slované. Stavba a údržba domů, vaření pokrmů, pěstování plodin a chov dobytka, práce s kovem a šperkařství, výroba keramiky či šití oděvů.

Nejen skanzen táhne

Pokud se rozhodnete skanzen navštívit, určitě nebudete zklamáni. Celá oblast také nabízí spoustu další tipů na výlety a návštěvy památek. Po návštěvě u dávných Slovanů je to jen pár kilometrů do významného poutního místa na Velehradu či na krásný státní zámek Buchlovice. Pokud se rozhodnete pro výlet na kole, ani poté nebudete nemile překvapeni. Regionem veden několik cyklotras, které vás seznámí s Chřiby, regionem Uherského Hradiště či přímo s trasou nazvanou Velkomoravská poutní cesta.

SEZNAM AKCÍ LÉTO 2010:

srpen – září        Obrazy Veroniky Daňkové

13.- 15.8. 2010   Veligrad 2009 – historické bitvy

7.8. 2010             Den medu a medoviny V.

13.-17.9. 2010     Život na Velké Moravě „Týden pro školy“ II.

10.10. 2010         Halali – Lov a rybolov od Velké Moravy po

současnost – pouť rybářů

OTEVÍRACÍ DOBA:

Od 1. dubna do 30. dubna:

úterý – neděle  od 9.00 do 16.00

Od 1. května do 31. října:

pondělí – neděle  od 9.00 do 17.00

Od 1. listopadu do 31. března:

dle počasí pro skupiny na objednávku.

View Photo Album

Zdroj: archiv Nižboru

Zámek v Nižboru

Připraven je zajímavý program. Slavnosti budou zahájeny ve 14 hodin a návštěvníci se mohou těšit na odpoledne plné hudby, tance, soubojů, her, řemesel a zábavy. Dětem bude opět k dispozici archeologická dílna, ve které budou objevovat poklady ukryté pod zemí. Na nejmenší čeká rovněž poutavé pohádkové představení.

Zdroj: ÚAPP středních Čech

Oficiální plakát k akci

Každý návštěvník si rovněž bude moci vyzkoušet některá tradiční řemesla nebo jen sledovat ukázky kovářství, šperkařství, řažby mincí v podání keltského sdružení Boiové a Fergunna. Premiérově se na Nižboře představí hudební skupina Vintage wine s repertoárem skladeb inspirovaných irsko-skotskými motivy. Milovníci dobového tance si jistě přijdou na své až se na pódiu objeví tanečníci ze skupiny GAL-TIR. Divákům se rovněž naskytne jedinečná možnost se vybrané tance pod vedením profesionálů naučit.

Připraveno je bohaté občerstvení v Taverně u ruky. Bojové souboje přinesou zábavu i napětí a diváci se na chvíli přenesou do dob Keltů a Římanů. Multimediální expozice infocentra zároveň návštěvníky seznámí s každodenním životem a kulturou Keltů, kteří měli jedno ze svých mocenských center právě nedaleko Nižboru – na proslaveném oppidu Stradonice.

Jak dospělí, tak děti, kteří v sobotu na Nižbor přijdou, se mohou těšit na pohodové odpoledne a podvečer ve společnosti Keltů, tance, šikovných řemeslníků a krásné hudby. Přijďte tedy i vy pobavit se do Informačního centra keltské kultury a oslavit tak keltský letní svátek Lughnasad.

!TIPY NA VÝLET! Léto a prázdniny jsou v plném proudu a tím pádem také turistická sezóna na státních hradech a zámcích. Využijte speciální poslední červencové akce na našich krásných památkách a navštivte zámek či hrad v některém z vybraných krajů! Topzine.cz přináší výběr z plánovaných akcí v posledních dvou týdnech letošního července.

Foto: Hana Chytrá

Státní zámek Lednice

Středočeský kraj

Na Zámku Mnichovo Hradiště se 24. července koná tradiční Zahradní slavnost k poctě Albrechta z Valdštejna.

Jihočeský kraj

Všichni, kteří chtějí proniknout opravdu pod povrch soukromého života aristokracie, ať si nenechají 29. července uniknout přednášku historika Z. Bezecného na zámku Hluboká na téma Rodinný život Schwarzenbergů na zámku Hluboká.

Plzeňský kraj

V sobotu 24. července se koná na Rabí Středověká noc na hradě.

Královéhradecký kraj

Na zámek Náchod se přijeďte bát na Večerní prohlídky s černou paní a dalšími strašidly ve dnech 30. a 31. července vždy od deváté a desáté večerní.

Kraj Vysočina

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou zve na oživenou výstavu Sladký život zámecký, pouze ve dnech 24. a 25. července. Dozvíte se, co vše zpříjemňovalo život aristokratům.

Cesta pana Lva z Rožmitálu z Čech až na konec světa je název hudebního pořadu s historickými skladbami a tanci, který je možné vidět na hradě Lipnici nad Sázavou 24. až 25. července.

Zámek Náměšť nad Oslavou pořádá 24. – 31. července svůj letní multižánrový kulturní festival Folkové prázdniny.

A zámek v Telči připravuje na 24. července do prostor zámeckého zahradnictví koncert Jaromíra Nohavici.

Foto: Hana Chytrá

Hrad Rabí

Jihomoravský kraj

Zámek Lednice připravil na 23. a 24. července noční prohlídky se scénkami ze šlechtického života.

Olomoucký kraj

Do života v podzámčí můžete nahlédnout 31. července v Souboru staveb lidové architektury Příkazy. Připraven je pro vás tzv. Rolnické deň, zaměřený na sklizeň. Jedná se o program v rámci 5. ročníku cyklu Jak se žilo na venkově, kdy výklad je během prohlídek zaměřen na běžný život na selském gruntě.

Moravskoslezský kraj

V ostravském dole Michal jsou připraveny, 23. 7. a 30. 7. 2010 vždy od 21:00 Večerní prohlídky Dolu Michal s hornickou lampou, přilbou a sebezáchranným kyslíkovým přístrojem.