Foto: Jaroslav Šimek

Čerstvě narozené žirafí mládě

Sameček je z rodu žiraf Rotschildových a jeho matkou je jedenáctiletá Nora. Malé žirafátko je už Nořiným čtvrtým mládětem. Otcem je zasloužilý otec Johan, který se ve svých deseti letech může pyšnit dvanáctinásobným rodičovstvím. Letos je to v pražské zoo poprvé, co se zde tato žirafa narodila. Mláděti se dle slov zoologického náměstka Zoo Praha dr. Jaroslava Šimka na svět moc nechtělo.

„Chovatelé byli již déle než měsíc opakovaně v pohotovosti, nicméně až do sobotního odpoledne se vždy jednalo o plané poplachy. První nožička mláděte se objevila před půl čtvrtou, po deseti minutách následovala druhá. Další dvě hodiny byly střídavě ve znamení opakovaných kontrakcí a chvil odpočinku. V půl šesté si Nora dokonce na dvacet minut lehla, což nebývá u žiraf pravidlem. Před půl sedmou se objevila hlavička. Dramatický byl závěr porodu, kdy mládě zůstalo v porodních cestách několik vteřin zaklíněné za zadní část těla. Konečně v 18.51 porod úspěšně skončil.“

Zdroj: vystavastanu.cz

Výstava stanů v Praze-Holešovicích 2010

Za prvé se celá výstavní akce přesunula do větších prostor Průmyslového paláce v Praze – Holešovicích, za druhé je letos vstup a parkování v areálu zcela zdarma. Prodejní výstava se snaží co možná nejvíce vyhovět požadavkům zákazníků a nabídnou jim možnost komfortního a příjemného prohlížení a nákupu zboží.

Opět si můžete vybrat z nepřeberného množství známých i méně známých značek, pohovořit s prodejci  a dozvědět se nové trendy ve vývoji i designu ve výbavě do přírody. Akce běží od začátku června a potrvá do konce července.

Na Outdoor-Outlet a Výstavu stanů se nejlépe dostanete tramvají 5, 12, 14, 15 nebo 17 na zastávku Výstaviště. Nejbližší metro je linka C, stanice Nádraží Holešovice. Odtud se můžete na Výstaviště vydat pěšky (cca 10 minut chůze) nebo jednou z výše zmíněných tramvají (jedna zastávka). Návštěvníci, kteří se chystají na Výstaviště Holešovice autem, mohou využít parkoviště přímo v areálu před vstupem do Průmyslového paláce a to nyní zdarma. Parkoviště pro kola a motorky je pod dohledem.

Otevírací doba
červen-červenec
Pondělí – pátek  12 – 20 hodin

Sobota – neděle 10 – 17 hodin

Ruzyňské letiště se podle cestujících každým rokem zlepšuje. Pro rok 2010 se dostalo už mezi 15 nejlepších letišť v Evropě. Ukázala to anketa World Airport Awards, kterou provádí britská společnost Skytax. Polepšuje si také v celosvětovém měřítku, kde obsadilo 36. příčku.

Zdroj: Martin Kroa, Topzine.cz

Terminál 1

Důkazem rostoucí kvality a zajištění letiště je téměř 12 milionů odbavených cestujících v minulém roce. V letní sezóně 2010 nabízí Letiště Praha na 50 leteckých společností, které provozují přímé linky do 131 destinací po celém světě.  Kromě většiny evropských center z Prahy bez přestupů doletíte také do New Yorku, Atlanty, Soulu, Novosibirsku, Taškentu, Damašku či Káhiry. Pro cesty do Jižní Ameriky, Afriky nebo Austrálie však ještě Praha přímé linky nemá.

Praha je díky své ideální geografické poloze v srdci Evropy už od středověku důležitým cestovním uzlem, a dnes to platí i ve vzduchu. Počtem ročně odbavených cestujících je druhým největším letištěm ve střední a východní Evropě, v žebříčku letišť nových členských zemí Evropské unie vítězí.

Světová kvalita i na Ruzyni

Od ledna roku 2006 slouží cestujícím dva nové terminály, které zajišťují lety jak ze schengenského prostoru a dalších evropských zemí, tak lety z USA, Káhiry či Asie. Terminál 3 ve staré budově ruzyňského letiště odbavuje VIP a privátní lety, mezi nimi také oficiální státní návštěvy.

Zdroj: Martin Kroa, Topzine.cz

Terminál 2

Nutností každého moderního vzdušného přístavu je množství rozmanitých obchodů světových značek, včetně části tzv. duty free. V pražském letištním areálu je připraveno už 90 kiosků s širokou škálou zboží včetně atraktivního oblečení, bot, hodinek, bižuterie, skla či hraček. Některé z desítek fast foodů a restaurací od levnějších po luxusní vítají cestující 24 hodin denně sedm dní v týdnu.

Cestující čekající na odlet také ocení zdarma dostupné WiFi připojení v prostorách Terminálu 1 a 2. Jejich ratolesti se pobaví ve dvou nových dětských koutcích v tranzitních prostorách obou terminálů či společným pozorování příletů a odletů jiných letadel z vyhlídkové terasy.

Novinky na ploše i v provozu

Unikátní visutá konstrukce mezi rameny Terminálu 2 umožnila rozšíření v minulosti zcela nedostatečné parkovací plochy. Dnes je parkovné rozděleno do několika zón a je přísně střeženo kamerovým systémem.

Zdroj: Martin Kroa, Topzine.cz

Airbus 320 společnosti ČSA

Novinkou je od 1. července přímá linka Praha – Dubaj. Spojení zajistí letecká společnost Emirates, která v těchto dnech dokončuje na Ruzyni svou pobočku. V arabské metropoli cestující uvítá nejmodernější letecká hala na světě terminál T3, která byla navržena speciálně pro klienty společnosti Emirates.

Ruzyňskou domácí společní jsou České aerolinie. V současné době se jedná o možné privatizaci státem ovládané společnosti Letiště Praha, která v posledních letech vykazuje ekonomickou ztrátu.

V minulosti dosedla na plochu Letiště Praha většina světových vládních a prezidentských speciálů. Za všechny můžeme jmenovat speciál ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva spolu s Air Force One s americkým prezidentem Barackem Obamou na jaře letošního roku, či italská letka s papežem Benediktem XVI. loni v září.

Čekali byste tvrz na kraji panelového sídliště? Asi ne. Na sídlišti Chodov stojí – jedná se o velmi cennou památku s kruhovým půdorysem. Nyní slouží jako kulturní centrum a přilehlý park lidé využívají k odpočinku.

Zdroj: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Chodovská tvrz

Něco málo k historii

Doba, kdy tvrz vznikla, je sporná, ale nejčastěji se uvádí 13. století, jméno stavitele neznáme.  Založena byla jako gotická vodní tvrz s velkým vodním příkopem, padacím mostem a dvěma věžemi. Tvrz zažila mnoho majitelů i mnoho přestaveb. V 17. století patřila Benediktýnům a tehdy renesanční stavba dostala barokní podobu. V 19. století se z Chodovské tvrze stal klasicistní zámeček.

Jak se z tvrze stalo kulturní centrum

Po druhé světové válce získal Chodovskou tvrz Státní statek Praha, stavba však bohužel začala chátrat a údajně se zvažovala i celková demolice! Naštěstí se tvrz v 80. letech dočkala rozsáhlé rekonstrukce, jako vzor sloužila klasicistní podoba a někdejší padací most nyní připomíná dřevěný můstek.

Zdroj: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Za tvrzí jsou vidět panelové domy

Chodovská tvrz začala sloužit jako kulturní centrum, zdaleka jí však nenavštěvují pouze místní obyvatelé – patří totiž k nejvýznamnějším galeriím v Praze. Pravidelně se zde pořádají koncerty (místní sál má výbornou akustiku), výstavy nebo přednášky a besedy. Chodovská tvrz nezapomíná ani na nejmenší, pro které jsou pravidelně připravena divadelní přestavení.

I přilehlý park se samozřejmě dočkal úprav, nyní jsou v něm umístěny sochy Ellen Jilemnické a děti zde mají hřiště. V areálu je také restaurace.

View Photo Album

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Praha

Cestování Městskou hromadnou dopravou

Tramvaje – 6, 9, 12, 17, 18, 20, 22 – zastávka Újezd nebo Národní divadlo
Autobus – 176 – zastávka Švandovo divadlo
Metro A – zastávka Malostranská
Metro B – zastávka Anděl nebo Karlovo náměstí

Cestování autem. Kde zaparkovat?

Národní divadlo, Malostranské náměstí, Anděl – parkoviště centra Anděl, Náměstí 14. října, Rudolfinum

Cestování na kole aneb sportem ku zdraví

Jak ukazuje mapka, do místa konání festivalu můžete přijet z několika stran, vesměs po cyklostezkách nebo značených trasách (kliknutím na obrázek získáte podrobnější mapu širšího okolí).

Zdroj: prahounakole.cz

Plánek cyklotras na United Islands 2010

Z jihu Prahy

Praha 4, Praha 5 – Barrandov, Praha 10, 11, 12, 13, Komořany, Zbraslav, Radotín.
Z celého jihu Prahy je nejpohodlnější přijet po pravobřežní vltavské páteřní trase A2. Za Vyšehradem projedete celou náplavku až na jedno z festivalových míst u Mánesa. Na Janáčkovo nábřeží se pak nejlépe dostanete odbočením ostře vpravo na široký severní chodník Jiráskova mostu. Jen počítejte s tím, že zde bude množství chodců, ke kterým byste měli být ohleduplní. Za mostem se dáte vpravo a stále po chodníku dojedete až k začátku uzavřené oblasti.

Ze severu

Žižkov, Holešovice, Praha 8, 9, Černý Most, Letňany, Čakovice, Počernice.
Severní větev trasy A2 umožňuje příjezd z celého severovýchodu města. S výhodou využijete náplavku pod Dvořákovým nábřežím a za Rudolfinem se prosmýknete na náměstí Jana Palacha. Zde musíte přejet po Mánesově mostě. Následující odbočení vlevo na nepříjemné křižovatce Klárov provedete nejlépe průjezdem po pravém chodníku a převedením po přechodu pro chodce. Pokračujete po kočičích hlavách ulicí U Lužického semináře, podjedete Karlův most a projedete Kampou a parkem. Nahoru k nábřeží se z Kampy dostanete ulicí Šeříkovou.

Z Řep a Břevnova

Strahov, Břevnov, Bílá Hora, Petřiny, Řepy
K příjezdu od Břevnova je nejpohodlnější projet po cyklostezce Ladronkou a pak pokračovat stále rovně až ke Strahovskému stadionu. Za stadionem odbočíte doprava do ulice Šermířské, objedete areál kolejí a Petřínskými sady se opatrně spustíte dolů na náměstí Kinských. Z něj je to Petřínskou ulicí na Janáčkovo nábřeží už jen kousek.
Při cestě zpět můžete vražedné stoupání na Petřín buď vystrkat, nebo objet po trase A15 (Ze Střešovic) kolem Královského letohrádku.

Z Prahy 5

Smíchov, Radlice, Košíře, Hlubočepy
Přes Prahu 5 vede páteřní trasa A1, která ale není tak pohodlná, jako pravobřežní A2. Můžete jí ale použít při cestě z levého břehu, pokud nechcete přejíždět dvakrát Vltavu. Trasa vede ulicí Nádražní a dál Štefánikovou. Na Janáčkovo nábřeží odbočíte nejlépe z Arbesova náměstí ulicí Kořenského, nebo na konci náměstí Kinských ulicí Petřínskou.

Ze Střešovic

Pohořelec, Střešovice, Petřiny, Veleslavín
Z Petřin, respektive od Vozovny Střešovice sjíždíte dolů ulicí Jelení a Mariánské Hradby. Za Belvedérem odbočíte vpravo a po stezce (značené jako A15) projedete Chotkovy sady a přejedete po lávce stejnojmennou ulici. V Letenských sadech se držíte vpravo, dokud nenarazíte na úzký a strmý chodník sjíždějící na Malou Stranu (značený jako cyklotrasa). Sjíždějte opatrně, v polovině klesání odbočte prudce vpravo, abyste neskončili u Čechova mostu. Pod kopcem překřížíte nábřeží Edvarda Beneše a za Úřadem vlády projedete po klidném Kosárkově nábřeží na Klárov. Nepříjemnou křižovatku raději převeďte po chodníku a pak už pokračujete po trase A1 pod Karlovým mostem a přes Kampu. Za Kampou se k Janáčkovu náměstí nejlépe dostanete ulicí Šeříkovou.

Tato trasa je vhodná také pro cestu zpět na kopec, kromě trháku na Letnou totiž neobsahuje žádné strmé stoupání. Konečně, i tomuto stoupání se můžete vyhnout tím, že od Klárova pojedete podél tramvaje Chotkovou ulicí. Ve strmější části je tam cyklopruh. Na křižovatce s Badeniho pak odbočíte třikrát vpravo a jste na lávce k Chotkovým sadům.

Od Dejvic

Dejvice, Baba
Z Dejvic je dnes jediná možnost provést kolo průchodem pro chodce ke stanici metra Hradčanská. Pak pokračovat ulicí K Bruscev, převést světelný přechod přes ulici Na Valech a parkem Charloty Masarykové projet k ulici Badeniho a do Letenských sadů. Pak pokračujete dolů za Úřad vlády a kopírujete trasu z Petřin.

Od Stromovky

Suchdol, Bohnice, Čimice
Stromovka dostává výstavbou městského okruhu docela zabrat; naštěstí je stále průjezdná a tak přes ní ze severu města můžete pohodlně projet. Dojedete k Průmyslovému paláci, kde odbočíte ostře vpravo a ještě po parkové cestě vystoupáte na Letnou, ke konci ulice Ovenecké. Projedete Oveneckou až k Technickému muzeu, za ním kolem Letenského zámečku odbočíte do parku. Projedete po cestě podél hrany svahu a Kyvadla až na místo, kde vlevo strmě klesá úzký chodník na Malou Stranu (značený jako stezka). Po něm sjedete k budově Úřadu vlády a pokračujete po trase A1 podle popisu cesty ze Střešovic.

Ilustrační foto

Festival United Islands se o své návštěvníky postará po celou dobu svého konání. Nudit se rozhodně nebudou. Když zrovna nebude hrát oblíbená kapela, mohou hosté využít nějakou z připravených aktivit. Pořadatelé přichystali spoustu sportovních her, také gastronomické přehlídky a filmové představení, kdy se bude film promítat na fasádu budov.

Kdo bude chtít trochu zapřemýšlet, bude mít možnost nad logickými společenskými hrami pro děti i dospělé. Pro ekologické nadšence zase bude možnost zkusit jízdu na elektrokole. Další zajímavou aktivitou je Lacrosse, který si mohou návštěvníci zahrát. Pro koho je tento sport moc agresivní, může se vydat za skupinou Českého kuličkového svazu a zacvrnkat si. Tento sport se stává stále populárnějším.

Na festivalu budou mít své stánky některé neziskové organizace, jako například Česká federace florbalu vozíčkářů a další. Slovo nuda zde návštěvníci nepoužijí, přichystané budou i další sporty, hry a aktivity. Více informací na stránkách festivalu nebo ve speciálu magazínu Topzine.cz.

Ve zrekonstruovaném zámeckém areálu, který se nachází na severovýchodním okraji Prahy, najdete nejen krásný barokní zámek s parkem, expozici kočárů, ale také stáj, hotel nebo restauraci. Málokoho by dnes napadlo, že ještě nedávno celému areálu hrozil zánik…

Foto: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Od gotické tvrze k baroknímu zámku

Ctěnice byly poprvé v dobové literatuře zmíněny v roce 1235. Až o něco později byla zmiňována gotická tvrz, která stála na místě dnešního zámku. Založení v blízkosti potůčku má svůj význam, dal se jím totiž zčásti napájet vodní příkop. Ve středověku chránil tvrz padací most a již tehdy také existovala mohutná věž. Díky přestavbě v polovině 16. století se ze Ctěnic stal renesanční zámek a reprezentativní sídlo. V 18. století proběhla přestavba do dnešní barokní podoby, v té době zámek patřil Windischgrätzům. Zámek včetně přilehlých budov vystřídal mnoho vlastníků, po druhé světové válce byl vyvlastněn a začal chátrat, neprobíhala pravidelná údržba a celému areálu dokonce hrozil zánik.

Rekonstrukce a dnešní využití

V roce 1995 byl areál svěřen do péče Pražské informační služby, která začala zdevastované objekty postupně opravovat, což bylo samozřejmě velmi nákladné. Rekonstruovalo se tak, aby se podoba zámku co nejvíce blížila té před devastací.

Foto: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Objekty našly nové využití. V zámku se nachází expozice o Habsburcích v českých zemích a malá výstava, která se týká rekonstrukce areálu a historie i současnosti Vinoře, v bývalé sýpce byl zřízen hotel a restaurace s cukrárnou. I ke ctěnickému zámku samozřejmě patřily stáje, dnes v nich působí Jezdecká společnost Ctěnice, která pořádá i výuku jízdy na koni.

Také zámecký park se dočkal obnovy. Protéká jím potok, který ho rozděluje na dvě části a každá z nich je pojata trochu jinak. Obnova parku byla dokonce oceněna v soutěži Grand Prix architektů.

Foto: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Za císaře pána…

Takový název má již zmiňovaná expozice o Habsburcích. Ti se Ctěnicemi nemají nic společného, jenže z původního vybavení zámku se dochovala akorát podlaha jedné z místností a nástěnné malby, proto je zde umístěna tato expozice.

Zajímavostí je obraz, na kterém jsou vyobrazeni všichni korunovaní čeští králové – až po toho posledního, Ferdinanda Dobrotivého. Za zmínku určitě stojí také dvě pohyblivá dioramata, jedno znázorňuje povstání roku 1848, druhé je opravdová rarita – zobrazuje totiž pražskou korunovaci Františka Josefa I., ta se však nikdy neuskutečnila.

Kočárovna

Zde se nachází 19 kočárů, pocházejí z 18. – 20. století. Jedním z nich je kočár pražských arcibiskupů, ten se používal při korunovaci českých králů. Na konci expozice je připraven koutek pro děti s houpacími koňmi a kočárem s koněm, který dokonce i řehtá.

Foto: Lucie Jeřábková, Topzine.cz

Ctěnický zámek často navštěvují rodiny s dětmi nebo zamilované páry, konají se zde různé akce i svatby a areál je oblíbeným cílem výletu také pro cyklisty, protože okolo zámku vede cyklostezka.

Zdroj: Hana Chytrá, Topzine.cz

Usedlost Cibulka

Usedlost a anglický park Cibulka

Na Cibulku se lze dostat několika způsoby. Nejjednodušší je autobusem ze stanice metra Anděl, nebo pěšky z Plzeňské ulice (zastávka Poštovka – tram 7, 9, 10). Po dvouramenném schodišti lze vystoupat přímo do areálu Cibulky. Před schodištěm je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1818. Nahoře na úzkém ostrohu se nachází čínský pavilón v romantickém stylu počátku 19. století.

Vlastníkem parku a usedlosti, budovaném v klasicistním slohu v letech 1817 – 1826, byl pasovský biskup Leopold Linhart Thun-Hohenstein. Součástí zámečku, dnes nepřístupného, byly také reliéfy, biskupův znak a jeho pomník. Všechny stavby uvnitř areálu, včetně psích bud a holubníků dostaly tvar zděných romantických hrádků.

Zdroj: Hana Chytrá, Topzine.cz

Výklenek

K nejzajímavějším objektům v areálu patří bezesporu tzv. čínský pavilon, původně vyzdobený sochami v čínském stylu a ověšený zvonky, které ve větru hrály. Další kuriozitou býval altán se sochou Diany a dvojicí psů, situovaný v horní části parku při laguně zřízené u potůčku. Tento objekt byl zbořen kolem roku 1970. V parku se také nachází torza dalších tří antických postav. Relativně nejzachovalejší je stavba, napodobenina trosek gotického hradu s věží, z níž je vynikající výhled na Motol a celý park Cibulka.

Zdroj: Hana Chytrá, Topzine.cz

Čínský pavilón

Cibulka v dnešní době

Dnešní stav areálu je bohužel tristní, jedná se jen o žalostné trosky dávající tušit někdejší krásu a výjimečnost celého komplexu. Zámeček je v politováníhodném stavu – v minulých letech sloužil jako sklad potravin a zeleniny, což se nesmazatelně zapsalo do jeho nynější podoby. Tento ztracený svět nedávných let jako by se každý den propadal dále do neznáma.

Klid, historie a jakoby jiný svět. Na druhé straně čilý ruch a desítky turistů. Zvláštní a tajemnou atmosférou dýchá Staré židovské město v samotném centru Prahy. V jeho srdci se skrývá mnoho bolesti i dechberoucí moudrost, která vás obklopí hned s prvním seznámením se s židovskou komunitou, která tu po staletí žila.

Zdroj: discoverczech.com

Starý židovský hřbitov na Josefově

Židovské město na Starém městě pražském navštíví ročně asi půlmilionu turistů z celého světa. Jejich kroky směřují především na Starý židovský hřbitov a do Maislovy, Pinkasovy, Klausovy, Staronové a Španělské synagogy.

Starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 15. století a pohřbívalo se zde téměř 400 let (ve století 19. využívala komunita hřbitov na Žižkově a dnes mají židé svoji část na Olšanských hřbitovech). Nejvýznamnějšími osobnostmi židovské obce, které odpočívají na Starém hřbitově, je Rabi Löw (1609), Mordechaj Maisel (1601) či David Gans (1613). Právě náhrobek Rabiho Löwa se těší největší pozornosti i dnes. Říká se, že přináší štěstí, a tak na něm lidé nechávají drobná psaníčka s vlastním přáním.

Židovské náboženské právo halacha zakazuje hroby rušit a zároveň ukládá vždy zachovat náhrobek s hebrejským nápisem. A právě nedostatek místa vedl k tomu, že je dnes v některých částech až dvanáct vrstev hrobů. Náhrobky ze zasypaných vrstev byly vyňaty napovrch, proto jsou dnes kameny těsně vedle sebe. Dnes jich napočítáme na 12 tisíc, skutečný počet pochovaných je však ještě vyšší.

Zdroj: discoverczech.com

Klausová synagoga v bezprostřední blízkosti hřbitova

Hned vedle pohřebiště můžete navštívit Klausovou synagogu. Na jejím místě původně stály dvě malé modlitebny a ješiva (škola), které nechal vybudovat Mordechaj Maisel. Všechny však lehly popelem při požáru v roce 1689. Klausová synagoga je největší a můžete si zde prohlédnout stálou expozici židovských zvyků a tradic.

Dále můžete pokračovat procházkou do Pinkasovy synagogy, která dnes slouží jako památník obětem holocaustu. Její stěny nesou jména českých židů (77 297 obětí), kteří během druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech, transportech nebo pochodech smrti a nemají hrob. V podzemních prostorách badatelé objevili židovskou rituální mikev. V Pinakasově synagoze se i dnes slouží mše.

Žádný dobrodruh si nenechá ujít návštěvu jedné z nejstarších synagog v Evropě, totiž Staronové synagogy. Právě zde, na půdě, odpočívá podle legendy tajemstvím opředený Golem. Toho nechal uplácat z hlíny Rabi Löw, aby chránil židovskou obec před útoky křesťanů.

Zdroj: discoverczech.com

Golema nikdo nikdy ve Staronové synagoze neviděl. Legendy ale tvrdí, že ho Rabi Löw ukryl právě tam

V letech 1590-1592 nechal Mordechaj Maisel postavit novou synagogu jako rodinou modlitebnu poté, co financoval přestavbu celého ghetta. Dnes nese jeho jméno. Původní budovu však poničil požár, a tak byla zrekonstruována v barokním stylu. Její současná podoba pochází z počátku 20. století a slouží jako depozitář Židovského muzea.

Nejhonosnějším místem je Španělská synagoga se čtvercovým půdorysem, orientálními motivy na stěnách a barevnými vitrážemi.

Židovské město se rozkládá v nejmenší městské části v Praze, na Josefově. Ve středověku to byla nevábná čtvrť, která je dodnes opředena děsivými historkami a legendami. Právě středověk byl pro Židy pohromou. Křesťané tenkrát pořádali tzv. pogromy a v dobré víře šířit křesťanství židovské obyvatelstvo utlačovali. Desítky rodin zemřely. Pozornosti se Židům dostalo až v druhé polovině 18. století, kdy se negramotná společnost začala vzdělávat a celkově kultivovat. Vrcholem byl rok 1781, kdy osvícený císař Josef II., syn Marie Terezie, vydal toleranční patent a zrovnoprávnil tak židy s křesťany. Ještě na sklonku století se však nálada změnila a židé byli opět nesmyslně sankcionováni. Na konci 19. století mělo být židovské ghetto v rámci asanace srovnáno se zemí.

Související články:

Staronová synagoga: Skrýš pro tajemného Golema?

Zdroj: wikipedie.cz

Přívozy na Vltavě

Datum 6. dubna se stalo dnem křtu nové lodi, která bude brázdit Vltavu na trase Podbaba – Podhoří v Tróji. Kmotry nového plavidla se stali primátor hl. m. Prahy Pavel Bém, náměstkyně primátora Marie Kousalíková a radní hl. m. Prahy Vladislav Mareček.

Vzestup nejen rekreační

Již pět let mohou obyvatelé a návštěvníci Prahy využívat tento lodní způsob, jak se dopravit z jednoho břehu na druhý. A každým rokem obliba stoupá. Z původní turistické atrakce se rychle stal každodenní pomocník při cestě do školy nebo do práce. Na přívozech platí normální jízdenky MHD, proto se přívozy staly plnohodnotnou součástí městské hromadné dopravy v Praze.

Zdroj: prazskeprivozy.cz

Pražské přívozy Pavel Bém

„Obliba přepravy lodí v rámci Pražské integrované dopravy od roku 2005, kdy poprvé vyjela lodní linka P1 mezi Sedlcem a Zámky, stoupala závratným tempem, které občas zbrzdil jen zvýšený stav vodní hladiny. A tak jsme loni na podzim mohli slavnostně uvést do provozu již šestou lodní linku na území Prahy mezi Modřany a Lahovičkami a letos jejich provoz dále posilujeme,“ říká primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Přehled přívozů:

P1 Sedlec – Zámky
P2 V Podbabě – Podhoří
P3 Dvorce – Lihovar
P4 Národní divadlo – Dětský ostrov
P5 Jiráskovo náměstí – Císařská louka
P6 Nádraží Modřany – Lahovičky

Za loňský rok se pomocí přívozů přepravilo 337 000 cestujících. A to nejen pěší, ale i například cyklisté nebo maminky s kočárky. „Velkou oblibu si přívozy získaly také u cyklistů, protože jim pomáhají překonat Vltavu v místech, kde jiné spojení přes řeku chybí. Navíc romantika lodní dopravy dodává cestování po Praze nový rozměr,“ zdůrazňuje radní hlavního města pro oblast životního prostředí Vladimír Mareček.

Téměř všechny přívozy budou v provozu celoročně

Zdroj: prazskeprivozy.cz

Pavel Bém u přívozu

Právě kvůli velkému zájmu byl rozšířen provoz na trase V Podbabě – Podhoří a na všech trasách kromě P4 mezi centrálními pražskými ostrovy bude přeprava fungovat celoročně, tedy i v zimních měsících.

V příští sezóně se můžeme těšit na obnovení provozu mezi městskou částí Praha-Lipence a Černošicemi. Tato trasa se tak stane první příměstskou lodní linkou.