Zdroj: Magistrát města Plzně

Výstava Afganistán-Hrdost a odvaha

Prostor ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje počínaje 27. červencem zpestřuje kolekce 48 velkoplošných fotografií zachycených okem praporčíka Daniela Hlaváče a objektivem fotografa Herberta Slavíka. Fotografie seznamují s každodenními povinnostmi a prací českých vojáků v Afgánistánu. Herbert Slavík se zaměřil hlavně na atmosféru míst, kde čeští vojáci působí. Kromě Herberta Slavíka se na projektu podílelo i několik anonymních členů 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, kteří přispěli svými snímky.

„Před několika lety jsem měl možnost podívat se do Kábulu, když tam zahajovala činnost česká polní nemocnice. Poznal jsem spoustu skvělých lidí a zjistil jsem, že ta dnešní, profesionální armáda, je úplně jiná než ta minulá, a požívá velikého respektu a úcty
od spojenců. Tehdy to pro mě začalo být téma a já se rozhodl, že se mu budu dlouhodobě věnovat. Myslím, že život a práce českých vojáků, obzvlášť v misích, je velmi nedoceněná a informací mají lidé pořád málo. Doufám, že tato výstava pomůže, aby vojáci získali ve společnosti větší respekt,“ uvedl Herbert Slavík.

Kdo je Herbert Slavík

Od roku 1986 působil jako fotoreportér Mladé fronty, po roce 1990 vedl fotooddělení MF DNES, stal se zakladatelem agentury MAFA. Od roku 2002 má svobodné povolání, založil vlastní agenturu.

Expozici si pochvaluje i náměstkyně primátora JUDr. Marcela Krejsová: „Jsme v pořadí pátým městem, kam výstava zavítá. Letos se již úspěšně představila v Olomouci, Pardubicích, Praze a Prostějově. Nabízí zcela nový úhel pohledu na události, které vnímáme jen zprostředkovaně a často si je neumíme blíže představit.“

Nápad uspořádat putovní výstavu se zrodil u příležitosti 65. výročí konce druhé světové války. Zrealizovat tento záměr pomohlo Ministerstvo obrany České republiky.

Výstava Afganistán-Hrdost a odvaha

Foto: Tomáš Lénard, Topzine.cz

Ilustrační foto

Stromy útlé i stromy letité, stromy s listy i bez listů. Fantazii se meze nekladou. Muzeum Vysočiny v Jihlavě vypisuje již sedmý ročník celorepublikové soutěže pro širokou veřejnost. Letošní téma je úzce spjato s přírodou a  osloví snad každého vášnivého fotografa.

Uzávěrka příjmu fotografií je stanovena na čtvrtek 11. 11. 2010 a posílat je můžete na adresu muzea (Muzeum Vysočiny Jihlava, přírodovědné oddělení, Masarykovo nám. 55, 586 01 Jihlava, případně odevzdejte v pokladně muzea. Na obálku napište čitelně heslo Fotosoutěž). Formulář ke stažení zde.

Předání hodnotných cen poté proběhne před vernisáží výstavy 100 nejlepších fotografií, která se uskuteční v pátek 10. prosince 2010 v 16 hodin v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Podrobné informace k akci.

Podmínky soutěže:

1. Dodržení tématu.

2. Jeden autor může poslat maximálně tři fotografie nebo jeden tématický cyklus obsahující tři až pět  fotografií.

3. Nejmenší formát fotografií je 20 x 30 cm. Fotografie nesmí být starší tří let.

4. Snímky na jiném než fotografickém papíře nebudou hodnoceny.

5. Fotografie nesmí být paspartovány ani trojrozměrně rámovány.

6. Každá fotografie musí být na zadní straně opatřena jménem autora a názvem fotografie (+ názvem cyklu). Všechny fotografie musí být zapsány ve vstupním formuláři.

Zdroj: Hana Chytrá

Rýžové terasy

View Photo Album

Zdroj: AČCKA

Sakurajima

1. Sakurajima – JAPONSKO

Od roku 1955 Sakurajima (čti Sakuradžima), vulkán na ostrově Kjúšú, velmi často nazýván Vesuvem východu, vybuchuje téměř neustále. Vzhledem ke své poloze v hustě osídlené oblasti, je sopka považována za jednu z nejnebezpečnějších na světě. Město Kagošima, které leží v těsné blízkosti sopky má téměř 700 tisíc obyvatel. Ve městě jsou vybudovány speciální přístřešky, kam se lidé mohou ukrýt před padajícími troskami. Poslední erupce sopky proběhla v březnu 2009 a rozmetala suť až do vzdálenosti dvou kilometrů.

Zdroj: AČCKA

Etna

2. Etna – ITÁLIE

Tato sopka je nejvyšší a nejaktivnější vulkán v Evropě. Potenciál hrozby je tedy obrovský. Její permanentní aktivita je vážným ohrožením pro obyvatele Sicílie. K nejhorší erupci došlo v roce 1669, kdy láva zničila mnoho okolních vesnic a částečně pohřbila i část starobylého města Katánie ležícím na východním pobřeží Sicílie.

Zdroj: AČCKA

Kileaua

3. Kilauea – Hawaii – USA

Kilauea, nejaktivnější sopka světa, se nachází na ostrově Big Island na Havaji. Po mnoho let byla považována za poměrně mírný vulkán, protože po jeho explozi přišlo o život relativně málo lidí. Nedávno však vědci odhalili její smrtící tvář. Zdá se, že sopka má rozsáhlou vrstvu popela a hornin zvané tephra, které při erupci vyletí vysoko do vzduchu a můžou tak být přímou hrozbou pro leteckou dopravu. Kameny o velikosti golfových míčků mohou vylétávat až do výšky okolo 17 km. Tato sopka naposledy vybouchla před 200 lety.

Zdroj: AČCKA

Cotopaxi

4. Cotopaxi – EKVÁDOR

Cotopaxi, jedna z nejvyšších aktivních sopek na světě, dosahující výšky 5897 m, je součástí pacifického ohnivého kruhu, jak bývá nazýván řetěz sopek kolem Pacifické desky. Od roku 1783 se hora rozhořela více než 50krát, což představuje vážnou hrozbu pro obyvatele blízkých měst a vesnic. Quito, hlavní město Ekvádoru s jedním milionem obyvatel se nachází 60 km jižně a Latacunga, historické město, které již bylo zničeno čtyřikrát zemětřesením je 25 km severovýchodně odtud.

Zdroj: AČCKA

Vesuv

5. Vesuv – ITÁLIE

Vesuv se nachází na pobřeží zálivu Neapol v Itálii a již v minulosti dokázal, že jsou jeho destruktivní schopnosti obrovské. Roku 79 před Kristem zničila obrovská exploze římské město Pompeje a Herculaneum a zabila až 25 tisíc lidí. Sopka Vesuv je velmi nebezpečná nejen proto, že v její blízkosti žijí téměř tři miliony lidí, ale také vzhledem k tomu, že její poklidné období trvá již velmi dlouho. V minulosti byly erupce sopky tak silné, že celá jižní Evropa byla pokryta sopečným popelem.

Zdroj: AČCKA

Merapi

6. Merapi – INDONÉSIE

V Indonésii je nazývaná Ohnivá hora a sopka Merapi je nejnebezpečnější sopkou v Indonésii. Aktivní je přibližně jednou za deset let. Od 16. století vybuchuje pravidelně a představuje vážné ohrožení pro okolní obyvatele. V důsledku erupce v roce 2006 a následným zemětřesením, přišlo o život 5 tisíc lidí a dalších 200 tisíc zůstalo bez přístřeší.

Zdroj: AČCKA

Nyiragongo

7. Nyiragongo – KONGO

Nyiragongo a blízká Nyamuragira v Kongu v Africe si připisují přes 40% sopečných výbuchů na africkém kontinentu. Zdá se, že nikde jinde na světě žádný vulkán nemá tak obrovské jezero plné lávy jako Nyiragongo. V roce 1977, při erupci sopky, tekla láva po úbočí hory a připravila o život tisíce lidí. V roce 2002 vybuchla sopka znovu, láva dosahovala až k městu Goma, ve kterém bylo zničeno 15% budov, čímž se 120 tisíc lidí ocitlo bez domova a připravila o život asi 45 lidí.

Zdroj: AČCKA

Popocatepetl

8. Popocatepetl – MEXIKO

Dalším přírodním zabijákem je Popocatepetl. Ledovcem pokrytá sopka se nachází pouhých 70 km od Mexico City. Sopka se tyčí do výšky 5400 metrů nad mořem a její erupce může být vážnou hrozbou nejen pro hlavní město, které obývá na devět milionů obyvatel, ale i pro další města a vesničky, které se nacházejí v její blízkosti. Popocatepetl je jednou z nejnebezpečnějších sopek na zemi. Od 16. století měla asi dvacet obrovských erupcí. V roce 2000, těsně před explozí byly desítky tisíc lidí evakuovány a výbuch způsobil obrovské ledovcové tání.

Zdroj: AČCKA

Mount Teide

9.  Mount Teide – ŠPANĚLSKO

Třetí nejvyšší sopka světa Mount Teide se nachází na ostrově Tenerife na Kanárských ostrovech. Ačkoli Teide je v současné době v klidu, další erupci je možné očekávat v budoucnosti. Vzhledem k blízkosti sopky Teide k velkým městům a letoviskům byla sopka Mezinárodní asociací vulkanologie a chemie vyhlášena za velmi nebezpečnou a ohrožující.

Zdroj: AČCKA

Mount Rainier

10. Mount Rainier – USA

Mírumilovně vypadající vulkán Mount Rainier je ve skutečnosti aktivní sopka, která má potenciál zdevastovat prakticky všechny oblasti v okolí své základny. Nachází se přibližně 87 km jihovýchodně od Seattlu, velkého města na západním pobřeží USA. Přes skutečnost, že poslední zaznamenaná erupce proběhla na konci 19. století, představuje vážné riziko pro mnohé obce, které leží v blízkosti. Proudy bahna a lávy mohou v případě erupce dokonce dosáhnout části centra města Seattle a způsobit také tsunami na pobřeží.

*Přehled nejnebezpečnějších sopek světa připravila Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Chrám Matky Boží před Týnem

View Photo Album

Související články:

Noční Praha: fotky uhrančivě matky stověžaté

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Který hrad se skrývá na fotografii?

View Photo Album

Zdroj: Jana Samcová, Topzine.cz

Vaším úkolem je zvěčnit kterékoli zvíře v děčínské zoo a fotografii zaslat na e-mailovou adresu: media@zoodecin.cz, do předmětu uveďte heslo FOTOSOUTĚŽ. Soutěží se o digitální fotoaparát, poukazy na fotografické služby, poukazy na nákup zboží, a jiné ceny. Vyhodnocení nejlepšího snímku proběhne 2. října na akci I zvířata mají svátek.

Přesné znění pravidel je k dispozici na www.zoodecin.cz. Jako drobná inspirace může posloužit fotogalerie Topzine.cz.

View Photo Album

Související články:

Obrázky zvířat z českých ZOO

Netradiční cestopis o Evropském přírodním ráji, to hlásá popiska na tmavé obálce knihy. Je tomu tak? Povedlo se autorce vytvořit něco ojedinělého? Abychom na to přišli, nepotřebujeme delší čas, než pouhé dvě minuty.

Zdroj: nakladatelství Mladá fronta

Švýcarsko titulka

Stačí se jen kouknout na knihu, která je graficky velice pěkná a je nám hned jasné, že to není obyčejný cestopis. Švýcarsko – cestopis ve fotografii je hoden tohoto názvu, barevné fotografie dokonale vystihují tento překrásný stát. Přesto, že je Švýcarsko mediálně známo a většina zná obrázky velehor s pasoucími se koňmi, dokázala autorka Ing. Hana Růžičková vyobrazit tuto zemi zcela jiným pohledem.

Švýcarsko – cestopis ve fotografii

Někoho můžou překvapit chvalozpěvy na autorku a na knihu samotnou, které se objevují na začátku knihy, mezi jejichž původce patří například primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, či fotograf Jiří Heller. Špatný reklamní tah, pomyslíte si, když knihu otevřete. Na dalších deseti stránkách se váš názor rapidně změní. Nebudete litovat, že jste knihu otevřeli a dokonce budete mít chuť napsat další chvalozpěv.

Zdroj: Ing. Hana Růžičková (Švýcarsko - cestopis ve fotografii)

Kniha je rozdělena na 55 regionálních částí. O každé se dovíte něco zajímavého, a jak už bylo řečeno, můžete si k nim prohlédnout i malebné fotografie. Louky, města, hory, hrady, zámky, kostely to vše se objevuje na jednotlivých fotografiích, které knihu doprovází.

Něco o autorce

Dalším překvapením je autorka samotná. Bývalá studentka ČVUT se dlouhodobě pohybovala v oblasti organizace veletrhů a výstav, dokonce dva z nich vymyslela a založila. Jejím prvním velkým úspěchem bylo zobrazení její fotografie Big Buddha jako hlavní motiv veletrhu Holiday World. Po návštěvě Švýcarka a po zjištění, že na českém trhu zcela chybí cestopisné produkty o této zemi, se pustila do autorského projektu zahrnující články v médiích, fotografickou výstavu 12 TVÁŘÍ ŠVÝCARSKA a stejnojmenný kalendář pro rok 2008. Fotografie Hany Růžičkové můžete shlédnout v internetové foto-galerie photoexpo.cz.

Vychází v nakladatelství Mladá fronta

399 Kč | vázaná s přebalem | 136 stran | 220 x 300 mm ISBN 978-80-204-1966-8

Kniha Švýcarsko – cestopis ve fotografii získala cenu v soutěži Tourmap. Sedmý ročník této mezinárodní přehlídky kartografických produktů a průvodců využívaný v cestovním ruchu byl prestižní soutěží nejen v České republice, ale i v zahraničí. Autorem vítězné knihy je inženýrka Hana Růžičková.

Zdroj: nakladatelství Mladá fronta a.s.

Švýcarsko - cestopis ve fotografii

Celá soutěž byla rozdělena do tří skupin. První skupinou byly mapy s turistickým obsahem, druhou skupinou turističtí průvodci, třetí část se orientovala na cestopisy. Právě ve třetí skupině získala kniha Švýcarsko – cestopis ve fotografii od Ing. Hany Růžičkové nejvyšší cenu. Vyhlášení soutěže proběhne na pražském Světě knih. Ten se koná od 13. – 16. května 2010. Oficiální předání ceny bude v pátek 14. května 2010 v Literárním sále. Vítězné mapy, průvodce a cestopisy budou poté vystaveny na festivalu Tourpropag v Písku. V říjnu letošního roku naleznete vítězné exponáty na mezinárodním festivalu turistických film v Karlových Varech.

O autorce knihy

Bývalá studentka gymnázia a elektrotechnické fakulty ČVUT, která na českém trhu vymyslela a založila dva veletrhy, se nejprve orientovala v oblasti organizování veletrhů a výstav.  První veletrh, který v roce 1995 založila, se jmenoval  Erotica. Druhým z veletrhů, který byl založen o deset let později, byla Esoterika. K cestování a fotografování paní Ing. Hanu Růžičkovou přivedlo osmileté podílení se na organizování veletrhu cestovního ruchu Holiday World.

Mezi její tvorbu patří nejen fotografie ze vzdálených a blízkých zemí, ale i z České republiky a především z rodné Prahy. Po příjezdu ze Švýcarska se rozhodla nabídnout české veřejnosti fotografickou výstavu. Z fotografií na výstavě vznikl i kalendář pro rok 2008. K jejímu největšímu cíli, a to přiblížení Čechům Švýcarsko se přiblížila v letošním roce, když získala již jmenovanou cenu.

Název: Švýcarsko – kniha ve fotografii

Autor: Ing. Hana Růžičková

Vazba: Vázaná s přebalem

Počet stran: 136

Rozměry: 220 x 300mm

Doporučená cena: 399 Kč

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Čertovy hlavy

Čertovy hlavy. Magické sousloví evokující mystiku, tajemství i strach. V tomto případě se ale není čeho bát. Pod oním záhadným názvem se skrývá unikátní dílo sochařského mistra Václava Levého, nacházející se uprostřed kokořínských lesů.

Vzhledem ke své poloze (obec Želízy u Mělníka) jsou pískovcové skulptury ideálním tipem, jak uniknout ze smogem prorostlé Prahy. A přesto málokdo z Pražáků o existenci Čertových hlav vůbec ví. Rozhoupe-li se tuctový Pražák zvednout šunky a vyrazit na výlet, patrně zvolí Karlštejn, Konopiště nebo v lepším případě Prachovské skály. Středočeský kraj však nabízí mnohem víc, než si většina přespolních dokáže představit. Být na štíru jen díky národnímu pokladu Karlštejnu si ostatní památky nezaslouží.

Václav Levý (1820 – 1870)

Původně měl být stolařem, později kuchařem, ale díky svému uměleckému talentu a jeho objeviteli Antonínu Veithovi odjel na sochařské učení do Prahy. Čertovy hlavy (1845) jsou jeho prvním sochařským počinem. Svůj talent odjel Levý zdokonalovat i do Mnichova a do Říma. Zemřel v Praze, kde byl mimo jiné učitelem Josefa Václava Myslbeka. Pohřben je na vyšehradském hřbitově.

Čertovy hlavy se nacházejí na turistickém okruhu dlouhém přibližně 12 kilometrů. Spojíte-li procházku i s dopravou a obědem, vydá návštěva těchto míst za celodenní výlet. Proto je dobré se na cestu trochu připravit předem. Napojit se na okruh lze z několika míst – z obce Želízy, Liběchov nebo Tupadly. My se zaměříme na trasu vedoucí z Liběchova.

Do Liběchova se – nemáte-li vlastní vůz – nejlépe dopravíte vlakem. Ze zastávky se vydejte zpět po směru trasy vlaku, až narazíte na zámek. Pokud se vypravíte směrem čelně od zámku, napojíte se na modrou turistickou trasu a máte vyhráno. Jste na okruhu.

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Blaník

Blaník a Klácelka jsou vrcholnými díly Václava Levého

Cesta vede příjemnou asfaltkou podél autokempu, po zhruba 4 kilometrech přejdete silnici a cesta začne stoupat. Vytrvejte, odměnou vám za pár metrů budiž první z děl Václava Levého Blaník a jeskyně Klácelka, které jsou mnohými považovány za sochařovo vrcholné dílo.

Před jeskyní se rozprostírá Blaník, tedy taková předjeskyně, vyzdobená reliéfy bojovníků Jana Žižky, Prokopa Holého a trpaslíků kovající zbraně pro blanické rytíře. Uvnitř jeskyně se nacházejí obrazy z básně Ferina Lišák autora Františka Matouše Klácela. Odtud pramení název jeskyně Klácelka. Všechny výjevy jsou vytesané do pískovce rukou jediného člověka – Václava Levého.

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Trpaslíci kovající zbraně pro blanické rytíře

Strážci lesa – Čertovy hlavy

Od Blaníku a Klácelky cesta pokračuje po modré prudkým stoupáním k samotným Čertovým hlavám. Jak úchvatné je přibližovat se k devítimetrovým kolosům zezdola, až se obří monumenty zjeví před očima v celé své velikosti a kráse.

Od Čertových hlav pokračuje cesta dále po modré do obce Želízy, kde se můžete rozhodnout, budete-li pokračovat modrou trasou do obce Tupadly a dále k Harfenici a Hadovi, nebo si cestu zkrátit po žluté. Po žluté k těmto dvěma sochařským výjevům dojdete také, ale je to zacházka pár set metrů.

Harfenice s Hadem svého stvořitele nezapřou

Ať tak či onak, obětovat pár kroků a na vlastní oči spatřit další z úchvatných prací Václava Levého stojí za tu námahu. Harfenice je souhrnný název pro reliéfy čtyř lidských hlav, zdobenou jeskyni a ženu s harfou. Samotná harfenice bohužel zubem času a rukou vandalů není už takřka k rozpoznání.

Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Harfenice

Pár minut cesty od Harfenice se nachází Had, devítimetrové monstrum, nad nímž se skví velká sekera, jako by měla namířeno hada přetnout v půli. Ani had neunikl rukám slabomyslných vandalů, proto po celé jeho délce můžete spatřit vyryté iniciály a jiné prostoduché nápisy.

Mordloch a Sedm chlebů jsou výzvou pro náročné

Od Hada pokračuje žlutá trasa směrem k Mordlochu a Sedmi chlebům. Je to tříkilometrové odbočení z modrého okruhu, proto musíte zvážit, zda vám návštěva loupežnické jeskyně a skalního útvaru připomínajícího sedm na sebe naskládaných bochníků za to stojí. V opačném případě pokračujte dále po modré zpět do Liběchova.

Cestou do startovní pozice vás ještě potká Jeskyně Máří Magdalény, nádherné ticho a okouzlující příroda. Výlet je to pravda časově i fyzicky náročný, ale rozhodně ne zbytečný. Spatřit pískovcové zázraky, o nichž mnoho lidí nemá ani ponětí, přestože se zde nacházejí už více než 150 let, není k zahození.

View Photo Album