Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Brandon Sanderson: Vyjednavač toho moc nevyjedná

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

30. 8. 2010

Když se dva perou, třetí se směje. Tedy pokud má dost rozumu. Pokud ho moc nepobral, ale zato odvahy má na rozdávání, snaží se mezi nimi uzavřít příměří. O to přesně v nové knize Brandona Sandersona běží – o válku a o to, jak jí zabránit.

Ilustrační foto Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Vyjednavač vypráví příběh dvou sester, princezen Vivenny a Siri, Božího krále Susebrona, za něhož se Siri musí provdat, jednoho ze Susebronových nižších bohů Hymna, který o svém božství nemá valné mínění, a nesmrtelného muže, jenž se snaží odčinit hříchy spáchané před staletími. Také je to příběh dvou zemí, Idrisu a Hallandrenu, mezi nimiž hrozí válka.

Hallandren je zemí bohů, zemí, jejíž lidé používají v běžném životě Dech. Právě s použitím Dechu a vysátím barev z okolních předmětů je možné Probouzet předměty i zemřelé lidi a použít je ke všemu možnému. Idris naproti tomu použití Dechu a Probouzení neživých věci odmítá a obyvatele Hallandrenu považuje za kacíře. Válka je na spadnutí, i přes to, že královské princezny Idrisu, Vivenna a Siri, a Boží král Hallandrenu, Susebron, si válčení nepřejí. Podaří se jim zastavit roztočená kola násilí mezi jejich národy?

Vtip, kde byste ho možná nečekali

Vyjednavač je jedna z těch fantasy, u nichž se nedá jednoduše vyložit obsah. Na prostoru sedmi set stran se totiž tolikrát zvrtne dějová linka, postavy se odhalí, změní a zradí a všechno se tolikrát zatoulá a znova vrátí do hlavních kolejí, že není možné říct „je to o tom a o tom“. Navíc základy, na nichž stojí Sandersonův fantasy svět, jsou samy o sobě tak složité, že se opravdu nedají na malém prostoru ani popsat, natož vysvětlit. Rozhodně je ale tento svět velmi dobře promyšlený, barvitý a mistrovsky popsaný.

Některé postavy jsou trochu kostnaté, obzvláště ty ženské, ale jedna postava stojí nad ostatními. Postava boha statečnosti Hymna, který ve své božství nevěří a vyrovnává se s tím naprosto osobitým smyslem pro humor, jímž vytáčí ostatní postavy k nepříčetnosti, ale čtenáře zaručeně rozesměje. Právě jeho vtípky udržují čtenářovu pozornost a zrychlují děj. Hymnův humor je suchý a ironický a čpí jak pohrdáním vůči sobě samému, tak vůči ostatním i celému systému.

Stará dobrá fantasy

Na Vyjednavače se musíte stoprocentně soustředit. Autor kolem vás spřádá úplně nový svět a nijak se nezdržuje vysvětlováním, takže je nezbytná plná pozornost, abyste pochytili souvislosti a pravidla. Rozhodně to není čtení jedním okem dovnitř a druhým zase ven. V přehršli popisu sice není problém přeskakovat bez větší újmy celé pasáže, ale přímou řeč bych přelistovávat nedoporučovala, protože v každém dialogu se dozvíte něco nového a důležitého.

„Já se pokouším vůbec nemyslet. Jedna myšlenka vede k druhé, a když nejsi opatrná, přinutí tě jednat. A aktivita unavuje.“ (str. 107)

„Dlouho jsem se snažil být nechvalně známý tím, že budu nejlínější z bohů, ale čím dál víc si uvědomuju, že je to úkol nad mé síly. Ostatní jsou všichni přirozeně a rozkošně o tolik neužitečnější než já. Jen předstírají, že si toho nejsou vědomi.“ (str. 640)

Problematika Dechů a Probouzení mě nejednou zmátla a v závěru knihy, bylo toho Dýchání tolik, že se mi místy úplně překysličil mozek. Nestíhala jsem sledovat, kdo, kam a proč Dýchá nebo neDýchá a kde že ty jejich Dechy končí. No zmatek nad zmatek. Autor sice na konci knihy vyhradil prostor pro vysvětlivky, ale nutno podotknout, že to, co já nepochopila, tam zrovna není, takže nad pár věcmi se před spaním neúspěšně zamýšlím doteď.

Pro milovníky akce a prudkého děje, Vyjednavač navzdory svému excelentnímu humoru není vhodný. Hromady popisu děj zdržují tak, že se téměř vůbec nehýbe, možná dokonce i couvá a hutností se podobá dílům pánů Feista a Goodkinda. Celou dobu se řeší válka, aby k ní v závěru vlastně vůbec nedošlo a vyjednavač, po kterém je kniha pojmenována, se v ději jen sem tam mihne a v závěru situaci vlastně vyjednáváním nezachrání.

Nicméně v naší uspěchané době, kdy je stále častější, že popis jen hrubě dokresluje akci a ne naopak, je příjemné se zastavit a na chvilku si představovat jiný svět. Sanderson ve své knize rozvíjí zajímavou myšlenku a svět na ní postavený žije přímo před očima. Pokud se chcete nechat unést do cizích krajin a trošku u toho potrápit mozek, pak můžu Vyjednavače vřele doporučit.

Název originálu: Warbreaker
Český název: Vyjednavač
Autor: Brandon Sanderson
Překlad: Marta Procházková
Obálka: Milan Dubnický
Počet stran: 768
Vazba: brožovaná
Rozměry: 108 x 175 mm
Vydal: Talpress, Praha 2010
Doporučená cena: 489 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Brandon Sanderson: Vyjednavač toho moc nevyjedná